Před 35 lety, 3. července 1988, sestřelila americká vojenská loď USS Vincennes v Hormuzském průlivu civilní Airbus A300 iránských aerolinií. Zahynulo všech 290 osob na jeho palubě. Rozhodně se nejednalo o úmysl, svou roli patrně sehrály nervy i vojenské předpisy vyplývající z dramatické eskalace napětí v oblasti, uvádí odborník na Blízký východ Josef Kraus. Zástupce vedoucího katedry politologie na Masarykově univerzitě v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil širší kontext, který vedl k záměně civilního stroje s bojovým letounem. Vinu podle něj nesou obě strany – americké plavidlo nemělo útočit na neidentifikované letadlo, Írán zase hrubě podcenil řádné nahlašování letů a komunikaci. Důsledkem incidentu je podle politologa i posílení bloku, který od roku 1979 komplikuje vztahy mezi Washingtonem a Teheránem a dosud se jej nepodařilo prolomit.
K sestřelu letu Iran Air 655 došlo na samotném sklonku irácko-íránské války. Jaký byl kontext bojového amerických ozbrojených sil v Perském zálivu v této fázi již téměř osm let trvajícího konfliktu?
Spojené státy byly jedním z hlavních podporovatelů režimu Saddáma Husajna, a tím i Iráku v jeho válečném snažení proti Íránu. Je nutné si uvědomit, že po takzvané Islámské revoluci v Íránu, kdy došlo ke svržení prozápadního šáha Mohammada Rezy Pahlavího a nastolení vlády duchovenstva pod vedením ajatolláha Ruholláha Chomejního, byly vztahy mezi Spojenými státy a Íránem velice problematické. Po obsazení amerického velvyslanectví v Teheránu a vzetím amerických diplomatů do dlouhého zajetí ze strany prochomejníovských radikálů se obě země dostaly až na hranu ozbrojeného konfliktu. Napadení Íránu ze strany svého souseda, jehož cílem, nebo jedním z cílů bylo potrestání a ideálně svržení vlády Chomejního tak bylo pro Američany vítaným krokem iráckého diktátora. Iráku se tak nejen ze strany Spojených států dostávalo vojenské a materiální podpory, ale vzhledem k vývozu irácké ropy do USA také podpory finanční.
V průběhu konfliktu se Íránci snažili tento zdroj financování irácké vojenské mašinerie narušit tím, že útočili na irácké tankery vyvážející ropu na Západ. Irák byl nucen změnit strategii a začal masivně využívat tankery plující pod kuvajtskou vlajkou. Když Írán začal útočit i na ně, vložilo se do hry americké námořnictvo, které se ve vodách Perského zálivu začalo angažovat v ochraně transportních cest směrem k zajištění americké energetické bezpečnosti. To bylo důvodem reálných ozbrojených střetů mezi Íránci a Američany, a tím logicky dramatického zvýšení napětí v celé oblasti. Toto napětí pak vyvrcholilo tragédií v podobě sestřelení civilního letounu.
Dle amerického vysvětlení posádka lodi USS Vincennes mylně identifikovala civilní airbus jako íránský bojový letoun F-14, který pro ni mohl představovat ohrožení. Velitel plavidla William Rogers sice měl jisté pochybnosti, zda skutečně jde o vojenské letadlo, přesto v jistý moment, kdy se nedařilo navázat spojení, na něj nařídil zaútočit dvěma raketami. Jednalo se s ohledem na aktuální vojenskou situaci v oblasti o racionální rozhodnutí?
Asi si netroufám hodnotit správnost či racionalitu rozhodnutí v kontextu tehdy platných vojenských předpisů, nicméně skutečností je, že situace byla opravdu velice napjatá a docházelo k reálným ozbrojeným střetům mezi americkým a íránským námořnictvem. Současnou optikou můžeme říci, že íránská strana neměla žádný zájem na eskalaci situace a na přímém vojenském střetu s Američany. Ale zda si totéž mysleli v té době sami Američané, to spíše ne. Naopak si dovedu představit, že vrchní vojenské velení Spojených států počítalo s možností eskalace a přímých ozbrojených střetů překračující úroveň útoku íránských malých rychlých člunů na kuvajtské tankery pod americkou ochranou. V takové vyhrocené atmosféře je dost dobře možné, že z části svou roli hrály nervy, z části ale také příkazy a předpisy nenechávající nic náhodě.
Americká oficiální místa podíl Spojených států poměrně rychle přiznala. Pozdější vyšetřovací komise nicméně postup kapitána Rogerse podpořila. Zodpovědnost připsala Íránu, který neodklonil civilní lety z oblasti bojů. Lze s takovou interpretací souhlasit?
Částečně ano, částečně ne. Na jednu stranu by nemělo být sestřelováno letadlo, které není přesně identifikováno a nevykonává nepřátelskou aktivitu, na straně druhé Íránci v takto vyhrocené bezpečnostní situaci hrubě podcenili řádné nahlašování letů a komunikaci, což vyústilo v tragédii. Existuje zde jistá, byť ne dokonalá, paralela s incidentem, kdy sovětské letectvo sestřelilo v roce 1983 civilní letadlo korejských aerolinií, za což si Sověti po právu vysloužili ohromnou míru kritiky a světového rozhořčení. Takové situace se bohužel stávají, zpravidla za to více či méně mohou obě strany.
Kritici íránského počínání poukazovali nejen na skutečnost, že Teherán odklonil civilní lety z oblasti bojů, ale také na fakt, že letiště v Bandar Abbásu, odkud airbus odstartoval, využívalo i íránské vojenské letectvo. Dá se tedy říci, že Írán svým jednáním k tragédii minimálně přispěl?
Bezesporu ano. Kdyby se Íránci nedopustili tohoto hrubého podcenění situace, k tragédii by nedošlo. Američané neměli žádný zájem na sestřelení íránského civilního letadla, jakkoli paradoxně celá situace vedla k dotlačení Íránců k mírovým jednání a ukončení války. Tento incident, jakkoli nešťastný a tragický, ukázal Íráncům, že Američané jsou ochotni jít do větší vojenské konfrontace s Islámskou republikou, že reálně hrozí válka mezi oběma zeměmi a že situace není vůbec pod kontrolou. To vytvořilo ohromný psychologický tlak na Chomejního a jeho kliku, kteří nakonec souhlasili s mírovým jednáním s Irákem, což v důsledku vedlo až ke konci osm let trvající války.
Spojené státy v roce 1996 finančně odškodnily pozůstalé. Krok byl nicméně prezentován jako gesto dobré vůle, nikoliv přiznání vlastní viny. Jak situace rezonovala v samotném Íránu?
Ne už tak dramaticky, jak by to bylo na konci osmdesátých let. Írán mezitím zaznamenal celou řadu vnitřních změn. Nebyl již v krvavém konfliktu se svým sousedem, revoluční nadšení a Chomejního odkaz byly utlumeny, vášně a emoce se racionalizovaly. Chomejní sám byl již několik let mrtvý a íránský režim začal být výrazně pragmatičtější než v „revolučních“ osmdesátých letech. Také společnost se proměnila. Jakkoli časový odstup v pozůstalých nevymazal bolest, frustraci a rozhořčení, celospolečensky téma již nebylo tak výbušné. Ovšem íránskou společností v určité míře incident stále rezonuje jako křivda a újma vůči íránskému lidu a jako důkaz americké bezohlednosti.
Jak moc zhoršil tragický incident již tak vyhrocené vztahy mezi Washingtonem a Teheránem?
Pozitivní efekt bylo již výše zmíněné dotlačení Íránu k mírovému jednání s Irákem, což vyústilo v konec války. Negativní efekt byl ten, že pomohl posílit blok, který mezi oběma zeměmi po roce 1979 vznikl. Tento blok nebyl doposud prolomen, protože obě strany cítí nějaký pocit křivdy a očekávají po té druhé vstřícné gesto. Tak jako Íránci očekávají hlubokou omluvu a kání se americké strany nad sestřeleným letadlem, tak Američané totéž chtějí po Íráncích za obsazení svého velvyslanectví v Teheránu a vzetí diplomatického sboru jako rukojmí, což bylo naprosté porušení mezinárodního práva a diplomatických úmluv.
Závěrem se vraťme k tomu, co jste částečně zmínil. Do jaké míry je sestřel letu 655 v dnešním Íránu stále palčivým tématem? Byl přítomen například v diskuzi, která následovala v roce 2020 poté, co íránská protivzdušná obrana omylem sestřelila let Ukraine International Airlines 752, přičemž zahynulo všech 176 osob na palubě?
Zdaleka to nerezonuje tak, jako ještě před dvaceti lety, i když pochopitelně v případě jakékoli podobné tragédie, nejen sestřelení ukrajinského letounu Íránci, ale třeba sestřelení malajského letadla Rusy v roce 2014, se tento incident opět připomene. Vášně a emoce už nejsou zdaleka takové, ale pocit křivdy je v Íráncích stále cítit.
Související
Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ
Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ
rozhovor , Josef Kraus , Írán , Irák , historie , Letecké nehody , letadla, letectví , Americká armáda (U.S. Navy)
Aktuálně se děje
včera
Rodinný konflikt v Plzni skončil vraždou a pokusem o další. Případ není uzavřen
včera
ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině
včera
Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola
včera
Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval
včera
Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili
včera
Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť
včera
Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany
včera
Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry
včera
Svět řeší podivnou ruskou tiskovku. Neříkejte nic o útoku balistickou střelou, nařídil někdo Zacharovové
včera
Generální ředitel WHO skončil v nemocnici
včera
27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?
včera
Rusko jedinou střelou zahodilo všechny snahy ze studené války. Západ nesmí polevit
včera
Rusko je ochotné jednat o míru na Ukrajině. Když se splní jeho požadavky
včera
Netanjahu podle OSN zdecimoval Pásmo Gazy. Absurdní, brání se zatykači
včera
EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané
včera
ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta
včera
Nástup Trumpa znervózňuje všechny. Kyjev i Moskva se snaží získat výhodu ve válce, než převezme úřad
včera
Rusko vypálením ICBM vyslalo signál, že má technologie a je ochotné je použít, řekl Kraus pro EZ
včera
Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová
včera
Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr
Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem.
Zdroj: Jan Hrabě