ROZHOVOR | Americké rakety poslaly do moře civilní airbus. Tragický omyl přispěl ke konci krvavé irácko-íránské války, upozorňuje odborník Kraus

Před 35 lety, 3. července 1988, sestřelila americká vojenská loď USS Vincennes v Hormuzském průlivu civilní Airbus A300 iránských aerolinií. Zahynulo všech 290 osob na jeho palubě. Rozhodně se nejednalo o úmysl, svou roli patrně sehrály nervy i vojenské předpisy vyplývající z dramatické eskalace napětí v oblasti, uvádí odborník na Blízký východ Josef Kraus. Zástupce vedoucího katedry politologie na Masarykově univerzitě v Brně v rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil širší kontext, který vedl k záměně civilního stroje s bojovým letounem. Vinu podle něj nesou obě strany – americké plavidlo nemělo útočit na neidentifikované letadlo, Írán zase hrubě podcenil řádné nahlašování letů a komunikaci. Důsledkem incidentu je podle politologa i posílení bloku, který od roku 1979 komplikuje vztahy mezi Washingtonem a Teheránem a dosud se jej nepodařilo prolomit.      

K sestřelu letu Iran Air 655 došlo na samotném sklonku irácko-íránské války. Jaký byl kontext bojového amerických ozbrojených sil v Perském zálivu v této fázi již téměř osm let trvajícího konfliktu?

Spojené státy byly jedním z hlavních podporovatelů režimu Saddáma Husajna, a tím i Iráku v jeho válečném snažení proti Íránu. Je nutné si uvědomit, že po takzvané Islámské revoluci v Íránu, kdy došlo ke svržení prozápadního šáha Mohammada Rezy Pahlavího a nastolení vlády duchovenstva pod vedením ajatolláha Ruholláha Chomejního, byly vztahy mezi Spojenými státy a Íránem velice problematické. Po obsazení amerického velvyslanectví v Teheránu a vzetím amerických diplomatů do dlouhého zajetí ze strany prochomejníovských radikálů se obě země dostaly až na hranu ozbrojeného konfliktu. Napadení Íránu ze strany svého souseda, jehož cílem, nebo jedním z cílů bylo potrestání a ideálně svržení vlády Chomejního tak bylo pro Američany vítaným krokem iráckého diktátora. Iráku se tak nejen ze strany Spojených států dostávalo vojenské a materiální podpory, ale vzhledem k vývozu irácké ropy do USA také podpory finanční. 

V průběhu konfliktu se Íránci snažili tento zdroj financování irácké vojenské mašinerie narušit tím, že útočili na irácké tankery vyvážející ropu na Západ. Irák byl nucen změnit strategii a začal masivně využívat tankery plující pod kuvajtskou vlajkou. Když Írán začal útočit i na ně, vložilo se do hry americké námořnictvo, které se ve vodách Perského zálivu začalo angažovat v ochraně transportních cest směrem k zajištění americké energetické bezpečnosti. To bylo důvodem reálných ozbrojených střetů mezi Íránci a Američany, a tím logicky dramatického zvýšení napětí v celé oblasti. Toto napětí pak vyvrcholilo tragédií v podobě sestřelení civilního letounu.

Dle amerického vysvětlení posádka lodi USS Vincennes mylně identifikovala civilní airbus jako íránský bojový letoun F-14, který pro ni mohl představovat ohrožení. Velitel plavidla William Rogers sice měl jisté pochybnosti, zda skutečně jde o vojenské letadlo, přesto v jistý moment, kdy se nedařilo navázat spojení, na něj nařídil zaútočit dvěma raketami. Jednalo se s ohledem na aktuální vojenskou situaci v oblasti o racionální rozhodnutí? 

Asi si netroufám hodnotit správnost či racionalitu rozhodnutí v kontextu tehdy platných vojenských předpisů, nicméně skutečností je, že situace byla opravdu velice napjatá a docházelo k reálným ozbrojeným střetům mezi americkým a íránským námořnictvem. Současnou optikou můžeme říci, že íránská strana neměla žádný zájem na eskalaci situace a na přímém vojenském střetu s Američany. Ale zda si totéž mysleli v té době sami Američané, to spíše ne. Naopak si dovedu představit, že vrchní vojenské velení Spojených států počítalo s možností eskalace a přímých ozbrojených střetů překračující úroveň útoku íránských malých rychlých člunů na kuvajtské tankery pod americkou ochranou. V takové vyhrocené atmosféře je dost dobře možné, že z části svou roli hrály nervy, z části ale také příkazy a předpisy nenechávající nic náhodě.

Americká oficiální místa podíl Spojených států poměrně rychle přiznala. Pozdější vyšetřovací komise nicméně postup kapitána Rogerse podpořila. Zodpovědnost připsala Íránu, který neodklonil civilní lety z oblasti bojů. Lze s takovou interpretací souhlasit?

Částečně ano, částečně ne. Na jednu stranu by nemělo být sestřelováno letadlo, které není přesně identifikováno a nevykonává nepřátelskou aktivitu, na straně druhé Íránci v takto vyhrocené bezpečnostní situaci hrubě podcenili řádné nahlašování letů a komunikaci, což vyústilo v tragédii. Existuje zde jistá, byť ne dokonalá, paralela s incidentem, kdy sovětské letectvo sestřelilo v roce 1983 civilní letadlo korejských aerolinií, za což si Sověti po právu vysloužili ohromnou míru kritiky a světového rozhořčení. Takové situace se bohužel stávají, zpravidla za to více či méně mohou obě strany.

Kritici íránského počínání poukazovali nejen na skutečnost, že Teherán odklonil civilní lety z oblasti bojů, ale také na fakt, že letiště v Bandar Abbásu, odkud airbus odstartoval, využívalo i íránské vojenské letectvo. Dá se tedy říci, že Írán svým jednáním k tragédii minimálně přispěl?   

Bezesporu ano. Kdyby se Íránci nedopustili tohoto hrubého podcenění situace, k tragédii by nedošlo. Američané neměli žádný zájem na sestřelení íránského civilního letadla, jakkoli paradoxně celá situace vedla k dotlačení Íránců k mírovým jednání a ukončení války. Tento incident, jakkoli nešťastný a tragický, ukázal Íráncům, že Američané jsou ochotni jít do větší vojenské konfrontace s Islámskou republikou, že reálně hrozí válka mezi oběma zeměmi a že situace není vůbec pod kontrolou. To vytvořilo ohromný psychologický tlak na Chomejního a jeho kliku, kteří nakonec souhlasili s mírovým jednáním s Irákem, což v důsledku vedlo až ke konci osm let trvající války.

Spojené státy v roce 1996 finančně odškodnily pozůstalé. Krok byl nicméně prezentován jako gesto dobré vůle, nikoliv přiznání vlastní viny. Jak situace rezonovala v samotném Íránu?

Ne už tak dramaticky, jak by to bylo na konci osmdesátých let. Írán mezitím zaznamenal celou řadu vnitřních změn. Nebyl již v krvavém konfliktu se svým sousedem, revoluční nadšení a Chomejního odkaz byly utlumeny, vášně a emoce se racionalizovaly. Chomejní sám byl již několik let mrtvý a íránský režim začal být výrazně pragmatičtější než v „revolučních“ osmdesátých letech. Také společnost se proměnila. Jakkoli časový odstup v pozůstalých nevymazal bolest, frustraci a rozhořčení, celospolečensky téma již nebylo tak výbušné. Ovšem íránskou společností v určité míře incident stále rezonuje jako křivda a újma vůči íránskému lidu a jako důkaz americké bezohlednosti.

Jak moc zhoršil tragický incident již tak vyhrocené vztahy mezi Washingtonem a Teheránem?

Pozitivní efekt bylo již výše zmíněné dotlačení Íránu k mírovému jednání s Irákem, což vyústilo v konec války. Negativní efekt byl ten, že pomohl posílit blok, který mezi oběma zeměmi po roce 1979 vznikl. Tento blok nebyl doposud prolomen, protože obě strany cítí nějaký pocit křivdy a očekávají po té druhé vstřícné gesto. Tak jako Íránci očekávají hlubokou omluvu a kání se americké strany nad sestřeleným letadlem, tak Američané totéž chtějí po Íráncích za obsazení svého velvyslanectví v Teheránu a vzetí diplomatického sboru jako rukojmí, což bylo naprosté porušení mezinárodního práva a diplomatických úmluv.

Závěrem se vraťme k tomu, co jste částečně zmínil. Do jaké míry je sestřel letu 655 v dnešním Íránu stále palčivým tématem? Byl přítomen například v diskuzi, která následovala v roce 2020 poté, co íránská protivzdušná obrana omylem sestřelila let Ukraine International Airlines 752, přičemž zahynulo všech 176 osob na palubě? 

Zdaleka to nerezonuje tak, jako ještě před dvaceti lety, i když pochopitelně v případě jakékoli podobné tragédie, nejen sestřelení ukrajinského letounu Íránci, ale třeba sestřelení malajského letadla Rusy v roce 2014, se tento incident opět připomene. Vášně a emoce už nejsou zdaleka takové, ale pocit křivdy je v Íráncích stále cítit. 

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Josef Kraus Írán Irák historie Letecké nehody letadla, letectví Americká armáda (U.S. Navy)

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy