PŮVODNÍ ZPRÁVA | Do trvalého příměří má současný stav ještě hodně daleko, řekl expert pro EZ o dohodě v Libanonu

V noci na středu začalo platit příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. Podle společného prohlášení USA a Francie tato dohoda ukončí boje v Libanonu a ochrání Izrael před hrozbou Hizballáhu a dalších teroristických organizací.

Šéf Bílého domu uvedl, že jde o trvalé příměří a podle daných podmínek musí Hizballáh do 60 dnů odstranit své bojovníky a zbraně z oblasti mezi modrou linií (neoficiální hranicí mezi Libanonem a Izraelem) a řekou Litani, ležící asi třicet kilometrů severně. Zde následně nastoupí libanonská armáda.

EuroZprávy.cz se obrátily na bezpečnostního experta Krause s tím, jestli obě strany zvládnou příměří dodržet. „Dovedu si představit, že nějakou dobu vydrží, protože obě strany mají vůli a potřebu situaci zklidnit,“ uvedl.

Zdůraznil však, že je pesimistický ohledně dlouhodobosti tohoto příměří. „Existuje zde velká pravděpodobnost, že jedna či druhá strana podmínky poruší, z čehož bude pochopitelně obviňovat ihned svého oponenta, a konflikt se opět rozhoří,“ poznamenal.

Dovede si představit, že tentokrát nepůjde o konflikt takové míry a intenzity, jako v posledních několika měsících. „Do trvalého či permanentního příměří má současný stav ještě hodně daleko,“ dodal Kraus. Negativní vliv na příměří může mít vývoj války v Gaze, protože jde o paralelní konflikt s dopadem i na dění v jižním Libanonu.

Otázkou také je, proč Izrael na příměří vůbec přistoupil. Kraus to připisuje spíše tomu, že do Bílého domu už v lednu nastoupí zvolený prezident USA Donald Trump, zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua takový vliv zřejmě nemá.

„Respektive jde o poslední pokus odcházející Bidenovy administrativy dosáhnout alespoň nějakého úspěchu na Blízkém východě. Poslední dva týdny zde byla patrná citelná snaha o dosažení čehokoli ze strany USA. Tohle, i kdyby to mělo jen omezený časový efekt, je nesporným úspěchem amerického vyjednávání,“ shrnul expert.

Příměří je přínosné také pro Teherán, jak zmínil. „Oni jsou sice aktérem, který je do konfliktu nepřímo zapojen, ale zároveň tím pragmatickým hráčem, který nestojí o nekontrolovanou eskalaci a velkou válku v regionu. Svými kroky v zahraniční politice to již několikrát ukázali,“ vysvětlil.

Zklidnění situace může podle Krause vytvořit podmínky pro paralelní jednání se Západem, například o íránském jaderném programu. „Zamýšleným cílem v takových jednáních íránskou perspektivou je omezení či přímo odstranění ekonomických sankcí dusících íránské hospodářství. Toho by se Íráncům dosahovalo velice obtížně, pokud by válka na jihu Libanonu ve vysoké intenzitě nadále pokračovala,“ doplnil.