Nad Libanonem v noci na středu zavládlo příměří mezi Izraelem a militantním hnutím Hizballáh. Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz popsal, jestli může být skutečně permanentní, jak ho označil americký prezident Joe Biden, a proč k němu Izraelci vůbec přistoupili. Zmínil rovněž to, jak příměří vnímá Teherán.
V noci na středu začalo platit příměří mezi Izraelem a Hizballáhem. Podle společného prohlášení USA a Francie tato dohoda ukončí boje v Libanonu a ochrání Izrael před hrozbou Hizballáhu a dalších teroristických organizací.
Šéf Bílého domu uvedl, že jde o trvalé příměří a podle daných podmínek musí Hizballáh do 60 dnů odstranit své bojovníky a zbraně z oblasti mezi modrou linií (neoficiální hranicí mezi Libanonem a Izraelem) a řekou Litani, ležící asi třicet kilometrů severně. Zde následně nastoupí libanonská armáda.
EuroZprávy.cz se obrátily na bezpečnostního experta Krause s tím, jestli obě strany zvládnou příměří dodržet. „Dovedu si představit, že nějakou dobu vydrží, protože obě strany mají vůli a potřebu situaci zklidnit,“ uvedl.
Zdůraznil však, že je pesimistický ohledně dlouhodobosti tohoto příměří. „Existuje zde velká pravděpodobnost, že jedna či druhá strana podmínky poruší, z čehož bude pochopitelně obviňovat ihned svého oponenta, a konflikt se opět rozhoří,“ poznamenal.
Dovede si představit, že tentokrát nepůjde o konflikt takové míry a intenzity, jako v posledních několika měsících. „Do trvalého či permanentního příměří má současný stav ještě hodně daleko,“ dodal Kraus. Negativní vliv na příměří může mít vývoj války v Gaze, protože jde o paralelní konflikt s dopadem i na dění v jižním Libanonu.
Otázkou také je, proč Izrael na příměří vůbec přistoupil. Kraus to připisuje spíše tomu, že do Bílého domu už v lednu nastoupí zvolený prezident USA Donald Trump, zatykač Mezinárodního trestního soudu (ICC) na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua takový vliv zřejmě nemá.
„Respektive jde o poslední pokus odcházející Bidenovy administrativy dosáhnout alespoň nějakého úspěchu na Blízkém východě. Poslední dva týdny zde byla patrná citelná snaha o dosažení čehokoli ze strany USA. Tohle, i kdyby to mělo jen omezený časový efekt, je nesporným úspěchem amerického vyjednávání,“ shrnul expert.
Příměří je přínosné také pro Teherán, jak zmínil. „Oni jsou sice aktérem, který je do konfliktu nepřímo zapojen, ale zároveň tím pragmatickým hráčem, který nestojí o nekontrolovanou eskalaci a velkou válku v regionu. Svými kroky v zahraniční politice to již několikrát ukázali,“ vysvětlil.
Zklidnění situace může podle Krause vytvořit podmínky pro paralelní jednání se Západem, například o íránském jaderném programu. „Zamýšleným cílem v takových jednáních íránskou perspektivou je omezení či přímo odstranění ekonomických sankcí dusících íránské hospodářství. Toho by se Íráncům dosahovalo velice obtížně, pokud by válka na jihu Libanonu ve vysoké intenzitě nadále pokračovala,“ doplnil.
Související
Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej
Island se připojuje k bojkotu Eurovize kvůli účasti Izraele
Izrael , libanon , Hizballáh , Josef Kraus
Aktuálně se děje
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
včera
Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej
Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Zdroj: Libor Novák