Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena umožnit Ukrajině používat americké rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území vyvolalo ostrou reakci v Moskvě a přililo olej do ohně už tak vyhroceného konfliktu. Tento krok, který Rusko vnímá jako přímé ohrožení své suverenity, přinesl tvrdou kritiku od ruských představitelů a médií a zdůraznil rostoucí napětí v geopolitickém střetu mezi Moskvou, Kyjevem a Západem, uvedl server BBC.
Ruská vláda okamžitě odsoudila Bidenovo rozhodnutí jako bezohledné a provokativní. Vládní deník Rossijskaja Gazeta označil krok za jedno z „nejprovokativnějších a nejméně promyšlených rozhodnutí“ Bidenovy administrativy a varoval před „katastrofálními důsledky“. Podobně se vyjádřili i ruští zákonodárci. Poslanec Leonid Sluckij předpověděl vážnou eskalaci a senátor Vladimir Džabarov označil rozhodnutí za „bezprecedentní krok směrem k třetí světové válce“.
Někteří však tento vývoj vnímali jako nevyhnutelný. Prokremelský bulvár Komsomolskaja pravda nazval eskalaci „předvídatelnou“. Klíčovou otázkou však zůstává: jak bude reagovat ruský prezident Vladimir Putin?
Ačkoli Putin zatím rozhodnutí veřejně nekomentoval, jeho dřívější prohlášení naznačují možné kroky. Kreml opakovaně varoval Západ před uvolněním omezení na používání zbraní dlouhého doletu Ukrajinou. Putin dříve prohlásil, že takové kroky by byly vnímány jako přímá účast NATO na válce, čímž by konflikt získal nový rozměr širší konfrontace mezi Ruskem a aliancí.
V říjnu Putin naznačil úpravy ruské jaderné doktríny, což vyvolalo obavy, že Moskva může za určitých podmínek uvažovat o použití jaderných zbraní. Spolu s jeho červnovými výroky o možných odvetných opatřeních to naznačuje strategické posuny, které Rusko zvažuje.
Jednou z možností odvetných kroků, které Putin zmínil, je dodávání pokročilých ruských zbraní nepřátelům Západu. V červnu naznačil, že Rusko by mohlo vyzbrojit skupiny, jako jsou Hútíové, sofistikovanými raketovými systémy k útokům na citlivé západní cíle. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko nedávno tuto možnost potvrdil a varoval před rizikem eskalace zástupných konfliktů, pokud by Rusko poskytlo pokročilé systémy nepřátelům Západu, například k útokům na letadlové lodě.
Tato možnost zdůrazňuje potenciální globální důsledky rozhodnutí USA, což vyvolává obavy z destabilizace regionů daleko od východní Evropy.
Navzdory ostré rétorice se některá ruská média pokusila situaci bagatelizovat. Izvestija citovala vojenské experty, kteří tvrdí, že ruské síly již dříve úspěšně zachytily podobné raketové útoky na Krym. Deník také spekuloval, že nově zvolený prezident Donald Trump by mohl Bidenovo rozhodnutí po nástupu do úřadu přehodnotit.
Načasování Bidenova rozhodnutí je obzvláště významné vzhledem k blížícímu se předání moci ve Washingtonu. Trump, který byl k vojenské pomoci Ukrajině skeptičtější, by mohl naznačit změnu americké politiky. Tento možný obrat může být klíčovým faktorem v Putinově strategii, protože Moskva přehodnocuje své kroky s ohledem na očekávané změny v americkém vedení.
Rozhodnutí dodat Ukrajině zbraně dlouhého doletu zdůrazňuje vysoké sázky v probíhající válce a rostoucí zapojení globálních mocností. Zatímco Ukrajině umožní zasáhnout hluboko do ruského území, zároveň je v sázce vyprovokování agresivnější reakce Ruska s dopady, které by mohly přesáhnout hranice regionu.
Svět nyní čeká na další kroky Moskvy, zatímco nad už tak křehkou geopolitickou situací visí stín širšího konfliktu.
Související

USA a Evropa zrušily omezení doletu zbraní. Ukrajina může útočit hluboko v Rusku

Oko za oko? Rusko to Orešnikem přehnalo. Srovnání s ATACMS a Storm Shadow mluví za vše
balistické strely ATACMS , Rusko , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
včera

Český fotbal si zvolil nového šéfa. Fouska po čtyřech letech nahrazuje Trunda
včera

Trump může dočasně zrušit azyl půl milionu migrantů
včera

Kanadu spalují rozsáhlé lesní požáry. Probíhá největší evakuace, jakou místní pamatují
včera

Novou ministryní spravedlnosti by mohla být Decroix. Babiš chce pád celé vlády
včera

Ukrajina se mírových rozhovorů s Ruskem v Istanbulu zúčastní, ale pod jednou podmínkou
včera

Ministr spravedlnosti Blažek rezignuje
včera

Může Afrika zaútočit na USA? Sahel se mění v ohnisko globálního teroru, varuje generál
včera

Oceány mění barvu. Vědci netuší, co se stane dál
včera

Sebevraždy ve světě: Jak si stojí Česko v porovnání s USA a Japonskem
včera

Trump nás konečně začíná chápat, pochvaluje si Kreml. Ukrajině zajistíme bezpečnostní záruky, reaguje EU
včera

Jak zvládá extrémní počasí nejžhavější město Evropy? Připravuje na další spalující léto i příliv turistů
včera

Past na zákazníky? Oneplay nelze jednoduše zrušit, varuje dTest
včera

Čtvrt století poté: Hledá se Nemo a příběh generace, která může všechno změnit
včera

EU má nový cíl pro boj s extrémním počasím. Jenže vůbec neví, jak ho dosáhnout
včera

Starosta Řeporyjí Novotný se chystá do vězení, plánuje rezignaci
včera

Vojáci, munice i rakety. Zpráva odhalila, co vše poskytla KLDR Rusku proti Ukrajině
včera

Česko zasáhnou silné bouřky. Meteorologové je čekají po celý víkend
včera

OSN obvinila Izrael z cíleného vyvolávání hladomoru v Gaze
včera

Čínští studenti se bojí a zuří kvůli agresivnímu plánu USA
včera
Pandí dvojčata v Hongkongu konečně dostala jména. Trvalo to jen rok
V Hongkongu se loni v srpnu narodila dvojčata pandy velké, dříve přezdívaná jen jako „Starší sestra“ a „Mladší bratr“. První místní mláďata získala jména Jia Jia a De De. Tato jména zvítězila ve velké soutěži, do lidé poslali více než 35 700 návrhů.
Zdroj: Tereza Vavříková