Povolení útočit raketami ATACMS v Rusku rozlítilo Moskvu. Svět čeká na reakci Putina

Ruská vláda okamžitě odsoudila Bidenovo rozhodnutí jako bezohledné a provokativní. Vládní deník Rossijskaja Gazeta označil krok za jedno z „nejprovokativnějších a nejméně promyšlených rozhodnutí“ Bidenovy administrativy a varoval před „katastrofálními důsledky“. Podobně se vyjádřili i ruští zákonodárci. Poslanec Leonid Sluckij předpověděl vážnou eskalaci a senátor Vladimir Džabarov označil rozhodnutí za „bezprecedentní krok směrem k třetí světové válce“.

Někteří však tento vývoj vnímali jako nevyhnutelný. Prokremelský bulvár Komsomolskaja pravda nazval eskalaci „předvídatelnou“. Klíčovou otázkou však zůstává: jak bude reagovat ruský prezident Vladimir Putin?

Ačkoli Putin zatím rozhodnutí veřejně nekomentoval, jeho dřívější prohlášení naznačují možné kroky. Kreml opakovaně varoval Západ před uvolněním omezení na používání zbraní dlouhého doletu Ukrajinou. Putin dříve prohlásil, že takové kroky by byly vnímány jako přímá účast NATO na válce, čímž by konflikt získal nový rozměr širší konfrontace mezi Ruskem a aliancí.

V říjnu Putin naznačil úpravy ruské jaderné doktríny, což vyvolalo obavy, že Moskva může za určitých podmínek uvažovat o použití jaderných zbraní. Spolu s jeho červnovými výroky o možných odvetných opatřeních to naznačuje strategické posuny, které Rusko zvažuje.

Jednou z možností odvetných kroků, které Putin zmínil, je dodávání pokročilých ruských zbraní nepřátelům Západu. V červnu naznačil, že Rusko by mohlo vyzbrojit skupiny, jako jsou Hútíové, sofistikovanými raketovými systémy k útokům na citlivé západní cíle. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko nedávno tuto možnost potvrdil a varoval před rizikem eskalace zástupných konfliktů, pokud by Rusko poskytlo pokročilé systémy nepřátelům Západu, například k útokům na letadlové lodě.

Tato možnost zdůrazňuje potenciální globální důsledky rozhodnutí USA, což vyvolává obavy z destabilizace regionů daleko od východní Evropy.

Navzdory ostré rétorice se některá ruská média pokusila situaci bagatelizovat. Izvestija citovala vojenské experty, kteří tvrdí, že ruské síly již dříve úspěšně zachytily podobné raketové útoky na Krym. Deník také spekuloval, že nově zvolený prezident Donald Trump by mohl Bidenovo rozhodnutí po nástupu do úřadu přehodnotit.

Načasování Bidenova rozhodnutí je obzvláště významné vzhledem k blížícímu se předání moci ve Washingtonu. Trump, který byl k vojenské pomoci Ukrajině skeptičtější, by mohl naznačit změnu americké politiky. Tento možný obrat může být klíčovým faktorem v Putinově strategii, protože Moskva přehodnocuje své kroky s ohledem na očekávané změny v americkém vedení.

Rozhodnutí dodat Ukrajině zbraně dlouhého doletu zdůrazňuje vysoké sázky v probíhající válce a rostoucí zapojení globálních mocností. Zatímco Ukrajině umožní zasáhnout hluboko do ruského území, zároveň je v sázce vyprovokování agresivnější reakce Ruska s dopady, které by mohly přesáhnout hranice regionu.

Svět nyní čeká na další kroky Moskvy, zatímco nad už tak křehkou geopolitickou situací visí stín širšího konfliktu.