Jak mohou údery raketami ATACMS v Rusku změnit průběh války?

Až dosud USA umožňovaly Ukrajině používat rakety ATACMS pouze na okupovaném ukrajinském území. Tato změna politiky přichází v reakci na nasazení severokorejských jednotek na ruské straně hranice v Kursku, kde Ukrajina drží více než 1 000 km² území. Tento vývoj naznačuje, že konflikt se globalizuje, což zvyšuje důležitost americké vojenské podpory.

Biden se rovněž snaží posílit vojenskou pozici Ukrajiny, než opustí svůj úřad, a zajistit, aby měla silnější pozici při případných budoucích mírových jednáních. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdil, ale v nedávném projevu naznačil, že výsledky budou vidět v činech, nikoli slovech.

Rakety ATACMS, vyráběné společností Lockheed Martin, mají dolet až 300 km (186 mil) a umožní Ukrajině zasahovat ruské cíle hluboko na jejich území. Pravděpodobnými cíli budou vojenské základny, sklady munice a další klíčová infrastruktura, zejména v Kurské oblasti, kde se očekává ruská protiofenziva za účasti severokorejských jednotek.

Přestože tyto rakety zřejmě neotočí průběh války ve prospěch Ukrajiny, mohou poskytnout taktickou výhodu v době, kdy Rusko zaznamenává pokroky na východní Ukrajině a morálka ukrajinských sil je pod tlakem.

Symbolický význam tohoto kroku by mohl zvýšit náklady války pro Rusko, ale zároveň posílit morálku na ukrajinské straně. Podle bývalé náměstkyně ministra obrany USA Evelyn Farkasové by nasazení ATACMS mohlo mít také psychologický dopad, například pokud by rakety zasáhly Kerčský most, klíčovou spojovací trasu mezi Ruskem a Krymem.

 Jedním z hlavních důvodů, proč USA dosud váhaly s povolením těchto útoků, byla obava z eskalace války. Ruský prezident Vladimir Putin varoval, že použití západních zbraní proti cílům na ruském území by Moskva považovala za „přímou účast“ NATO ve válce.

Ačkoliv už byly překročeny jiné „červené linie“, například dodávky moderních tanků a stíhaček, bez přímé odplaty ze strany Ruska, tento krok nese značná rizika. Kurt Volker, bývalý americký velvyslanec při NATO, kritizoval dřívější omezení jako neopodstatněné a vyvolané strachem z provokace Ruska.

Rozhodnutí přichází krátce před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, což vyvolává nejistotu ohledně budoucí americké politiky vůči Ukrajině. Trump opakovaně prohlásil, že chce válku na Ukrajině rychle ukončit, ale neupřesnil, jak toho hodlá dosáhnout. Někteří jeho spojenci, včetně viceprezidenta JD Vance, se staví proti dalším dodávkám vojenské pomoci Ukrajině.

Na druhou stranu jsou v Trumpově týmu i zastánci větší podpory Ukrajině, jako je budoucí poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz, který argumentuje, že zrychlené dodávky zbraní by mohly donutit Rusko k jednání.

Tento krok by mohl mít širší dopad na evropské spojence. Povolení využití amerických raket ATACMS na ruském území by mohlo podnítit Británii a Francii, aby umožnily Ukrajině využívat také jejich dlouhodosahové rakety Storm Shadow. Ty mají podobné schopnosti a mohly by dále zvýšit tlak na ruskou armádu.

Povolení Ukrajině využívat dlouhodosahové rakety ATACMS proti ruským cílům je strategickým a symbolickým krokem, který zvyšuje sázky ve válce. Přesto zůstává otázkou, zda tento krok přinese kýžený výsledek, nebo jen prohloubí riziko eskalace. Ačkoliv Bidenovo rozhodnutí zřejmě posiluje pozici Ukrajiny, budoucí politika Spojených států pod vedením Donalda Trumpa zůstává nejistá a může tento vývoj zcela zvrátit.