Německý kancléř Friedrich Merz se ocitá ve složité situaci, kdy musí řešit domácí i zahraniční problémy. Po 100 dnech v úřadu čelí tlaku ze strany rostoucí pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) a zároveň se snaží udržet pohromadě svou koaliční vládu se Sociálně demokratickou stranou (SPD). Osud jeho vlády a tradiční Křesťansko-demokratické unie (CDU) závisí na tom, jak se mu podaří čelit výzvám ze strany AfD, která chce ovládnout německou politiku.
Jak uvedl server Politico, podle průzkumů veřejného mínění, které se v Německu vyznačují přesností, si AfD upevňuje svou pozici a je jen několik procentních bodů za Merzovou CDU. S podporou kolem 27 % pro CDU a 24 % pro AfD je situace pro Merzovu stranu velmi napjatá.
Koaliční partner, SPD, si navíc udržuje historicky nízkou podporu kolem 15 %. Cílem AfD je stát se nejsilnější stranou do příštích voleb v roce 2029. Toho chce dosáhnout rozdělením a oslabením CDU. K tomu se snaží Merze postavit před volbu: buď bude dál dělat kompromisy s levicovou SPD, čímž si vyslouží kritiku od konzervativců, nebo poruší nepsané pravidlo a začne spolupracovat s AfD.
Jedním z nedávných příkladů, kdy se AfD podařilo rozdělit koalici, bylo hlasování o nominaci soudkyně Frauke Brosius-Gersdorfové na ústavní soud. Její liberální názory na potraty vyvolaly online kampaň ze strany podporovatelů AfD, což přimělo některé poslance CDU, aby vyjádřili pochybnosti o její podpoře. To vedlo ke stažení její nominace. Merz se snaží balancovat mezi udržením koalice a snahou nepůsobit příliš liberálně, aby neodradil voliče, kteří přechází k AfD.
Německá kontrarozvědka už dříve označila AfD za extremistickou skupinu. To by mohlo vést k tomu, že by vláda nebo parlament požádaly ústavní soud o zákaz strany. I když by tento krok podpořila SPD, Zelení a levicová strana, Merz se staví proti, protože to považuje za kontraproduktivní. Zákaz by pravděpodobně vyvolal vlnu nevole a AfD by ho mohla využít k prohlášení, že je potlačována "hlubokým státem".
Jednou z hlavních výzev, které musí Merz řešit, je migrace. Většina Němců vnímá migraci a s tím spojené obavy jako největší problém, který by měla vláda řešit. Merzův kabinet už stihl prosadit přísnější imigrační politiku, která pozastavuje slučování rodin pro některé migranty a prodlužuje dobu pro získání občanství ze tří na pět let. Tyto změny mají snížit "přitahující faktory", které vedou migranty do Německa. Merz se snaží zmírnit podporu pro AfD tím, že se přiklání na stranu tradicionalistů v "kulturních válkách" a omezuje migraci.
Navzdory domácím problémům, které má, si Merz udržuje dobré mezinárodní vztahy. Od nástupu do úřadu absolvoval řadu zahraničních cest, kde se setkal s evropskými lídry a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. S Trumpem navázal pozitivní vztah, ale i tak se Evropané stále obávají, že by se Trump mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. Merz se musí pokusit udržet podporu pro Ukrajinu a zároveň čelit vlivu "trumpismu", který se projevuje v německé politice skrze AfD, ale i skrze schůzky Elona Muska a J.D. Vance s lídry AfD.
Friedrich Merz se nachází v obtížné situaci. Musí navigovat mezi tlakem zprava, který reprezentuje AfD, a koaličními kompromisy, které mu vnucuje levicová SPD. Jeho schopnost udržet si podporu a efektivně vládnout bude klíčová pro budoucnost Německa i Evropy.
Související
Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Podle odborníků zřejmě nepůjde zachránit
Hitlerovo Orlí hnízdo zachvátil požár, policie zadržela podezřelého
Aktuálně se děje
před 25 minutami
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
před 1 hodinou
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
před 2 hodinami
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
před 4 hodinami
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
před 5 hodinami
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno včera
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
včera
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
včera
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
včera
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
včera
Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas
včera
Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?
včera
Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo
včera
Klempíř odvolá bývalého šéfa ČT Dvořáka z vedení Státního fondu audiovize
včera
Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů
včera
Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu
včera
Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?
včera
Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny
včera
Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů
včera
Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů
včera
Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?
Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.
Zdroj: Libor Novák