Německý kancléř Friedrich Merz se ocitá ve složité situaci, kdy musí řešit domácí i zahraniční problémy. Po 100 dnech v úřadu čelí tlaku ze strany rostoucí pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) a zároveň se snaží udržet pohromadě svou koaliční vládu se Sociálně demokratickou stranou (SPD). Osud jeho vlády a tradiční Křesťansko-demokratické unie (CDU) závisí na tom, jak se mu podaří čelit výzvám ze strany AfD, která chce ovládnout německou politiku.
Jak uvedl server Politico, podle průzkumů veřejného mínění, které se v Německu vyznačují přesností, si AfD upevňuje svou pozici a je jen několik procentních bodů za Merzovou CDU. S podporou kolem 27 % pro CDU a 24 % pro AfD je situace pro Merzovu stranu velmi napjatá.
Koaliční partner, SPD, si navíc udržuje historicky nízkou podporu kolem 15 %. Cílem AfD je stát se nejsilnější stranou do příštích voleb v roce 2029. Toho chce dosáhnout rozdělením a oslabením CDU. K tomu se snaží Merze postavit před volbu: buď bude dál dělat kompromisy s levicovou SPD, čímž si vyslouží kritiku od konzervativců, nebo poruší nepsané pravidlo a začne spolupracovat s AfD.
Jedním z nedávných příkladů, kdy se AfD podařilo rozdělit koalici, bylo hlasování o nominaci soudkyně Frauke Brosius-Gersdorfové na ústavní soud. Její liberální názory na potraty vyvolaly online kampaň ze strany podporovatelů AfD, což přimělo některé poslance CDU, aby vyjádřili pochybnosti o její podpoře. To vedlo ke stažení její nominace. Merz se snaží balancovat mezi udržením koalice a snahou nepůsobit příliš liberálně, aby neodradil voliče, kteří přechází k AfD.
Německá kontrarozvědka už dříve označila AfD za extremistickou skupinu. To by mohlo vést k tomu, že by vláda nebo parlament požádaly ústavní soud o zákaz strany. I když by tento krok podpořila SPD, Zelení a levicová strana, Merz se staví proti, protože to považuje za kontraproduktivní. Zákaz by pravděpodobně vyvolal vlnu nevole a AfD by ho mohla využít k prohlášení, že je potlačována "hlubokým státem".
Jednou z hlavních výzev, které musí Merz řešit, je migrace. Většina Němců vnímá migraci a s tím spojené obavy jako největší problém, který by měla vláda řešit. Merzův kabinet už stihl prosadit přísnější imigrační politiku, která pozastavuje slučování rodin pro některé migranty a prodlužuje dobu pro získání občanství ze tří na pět let. Tyto změny mají snížit "přitahující faktory", které vedou migranty do Německa. Merz se snaží zmírnit podporu pro AfD tím, že se přiklání na stranu tradicionalistů v "kulturních válkách" a omezuje migraci.
Navzdory domácím problémům, které má, si Merz udržuje dobré mezinárodní vztahy. Od nástupu do úřadu absolvoval řadu zahraničních cest, kde se setkal s evropskými lídry a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. S Trumpem navázal pozitivní vztah, ale i tak se Evropané stále obávají, že by se Trump mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. Merz se musí pokusit udržet podporu pro Ukrajinu a zároveň čelit vlivu "trumpismu", který se projevuje v německé politice skrze AfD, ale i skrze schůzky Elona Muska a J.D. Vance s lídry AfD.
Friedrich Merz se nachází v obtížné situaci. Musí navigovat mezi tlakem zprava, který reprezentuje AfD, a koaličními kompromisy, které mu vnucuje levicová SPD. Jeho schopnost udržet si podporu a efektivně vládnout bude klíčová pro budoucnost Německa i Evropy.
Související
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
Německo , Friedrich Merz (CDU)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty
před 3 hodinami
Fotbalové MS v ohrožení. Kvůli počasí se mohou rušit zápasy, teploty porostou na 46 stupňů
před 4 hodinami
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
před 5 hodinami
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
před 6 hodinami
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
před 8 hodinami
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
před 9 hodinami
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
před 10 hodinami
Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty
před 11 hodinami
Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou
včera
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
včera
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
včera
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
včera
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
včera
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
včera
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
včera
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
včera
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
včera
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
včera
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
včera
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
Zdroj: Libor Novák