Po příjezdu Národní gardy do Washingtonu DC se primátorka Muriel Bowserová zavázala, že bude s federální vládou „pracovat bok po boku“. Prezident Donald Trump nasadil jednotky Národní gardy poté, co převzal kontrolu nad městskou policií, a to i přesto, že míra násilné kriminality ve městě je na třicetiletém minimu. Tento krok vyvolává u demokratů obavy, že se podobný scénář odehraje i v dalších amerických městech.
Po setkání s ministryní spravedlnosti Pam Bondi potvrdila Bowserová, že městská policie bude spolupracovat s federálními partnery, aby zajistili bezpečnost ve městě. Bowserová se od doby Trumpova návratu do úřadu v lednu snaží udržovat s jeho administrativou diplomatické vztahy a vyhýbat se přímým střetům. Nyní se soustředí na to, aby byl příliv nových sil využit co nejefektivněji ke snížení kriminality. Zdůraznila, že hlavním cílem je využít dodatečnou policejní podporu co nejlépe.
Zatímco Bowserová volí smířlivý tón, demokratičtí primátoři z jiných měst bijí na poplach a varují před tím, že by Trump mohl svoji snahu o převzetí kontroly nad policií rozšířit i do dalších velkých měst. Sám Trump v pondělí prohlásil, že "máme i další města, která jsou špatná," a jmenoval demokratické bašty Chicago, Los Angeles a New York, a dokonce i Baltimore a Oakland, o kterých tvrdí, že jsou "tak daleko, že už se o nich ani nemluví".
Všechna města, která Trump jmenoval, mají černošské primátory. Ti ostře odsoudili Trumpův krok. Primátor Chicaga, Brandon Johnson, uvedl, že by nasazení Národní gardy mělo na město destabilizující účinek a podkopalo by snahy o posílení bezpečnosti.
Primátor Baltimoru, Brandon Scott, apeloval na Trumpa, aby "vypnul pravicovou propagandu a podíval se na fakta", protože Baltimore je prý nejbezpečnější za posledních 50 let. Primátorka Oaklandu, Barbara Lee, napsala na sociální síť X, že Trumpova charakteristika Oaklandu je "nesprávná a založená na šíření strachu". I primátorka Los Angeles, Karen Bass, označila Trumpův krok za "představení" a "záchvat moci".
Trump převzal velení nad policií ve Washingtonu DC a nasadil Národní gardu na základě zákonů a ústavních pravomocí, které dávají federální vládě nad hlavním městem větší vliv než nad jinými městy.
Mnoho demokratů se ale obává, že Washington DC by se mohl stát vzorem pro podobné praktiky v jiných částech země. Radní Christina Hendersonová v rozhovoru pro CNN uvedla, že by se lidé měli obávat Trumpových výroků. Podle ní je Washington již po desetiletí využíván jako laboratoř pro federální vládu a tento krok by mohl být pouze prvním z mnoha.
Guvernér Kalifornie Gavin Newsom varoval, že Trump "bude militarizovat jakékoli město v Americe, které bude chtít". Guvernér Illinois JB Pritzker trvá na tom, že prezident nemá "žádné právo ani zákonnou pravomoc" poslat vojáky do Chicaga. Pritzker také dodal, že "nacisté ve 30. letech v Německu zničili ústavní republiku za pouhých 53 dní". Tím naznačil, že Trump by mohl mít podobné úmysly.
Strach z Trumpova jednání se v americké politice objevuje opakovaně. Jeho kritici vnímají každý jeho krok jako možný začátek demontáže demokratických institucí a posílení prezidentské moci. Nasazení Národní gardy v hlavním městě s nízkou kriminalitou je pro ně jasným signálem, že se Trump snaží testovat hranice svých pravomocí. Podobné kroky, které podkopávají nezávislost místní samosprávy, by v budoucnu mohly vést k vážným ústavním problémům a dalším konfliktům mezi federální vládou a jednotlivými městy.
Související
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
USA (Spojené státy americké) , Washington, D.C., USA , Donald Trump
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
před 2 hodinami
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
před 3 hodinami
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
před 4 hodinami
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
před 5 hodinami
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
před 6 hodinami
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
před 6 hodinami
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
před 7 hodinami
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
před 8 hodinami
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
před 9 hodinami
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
před 9 hodinami
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
před 10 hodinami
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
před 11 hodinami
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
před 11 hodinami
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
před 12 hodinami
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
před 13 hodinami
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
před 13 hodinami
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
před 13 hodinami
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
před 14 hodinami
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
před 15 hodinami
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek