Donald Trump se před nadcházejícím summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce baví o tom, že by Rusku mohly být postoupeny části ukrajinského území, což podle CNN vyvolává paniku a zděšení u obyvatel východní Ukrajiny.
Zatímco na plážích u solného jezera ve Sloviansku si lidé snaží alespoň na chvíli odpočinout od neustálého bombardování, zprávy o možné dohodě mezi Trumpem a Putinem na ně doléhají s plnou silou. Obyvatelé se obávají, že by se jejich domovy mohly stát součástí ruského území, a mají pocit, že jsou v rukou mocných politiků, kteří neberou ohled na jejich osud.
Lidé ve Sloviansku, městě, které bylo v roce 2014 obsazeno proruskými separatisty a poté znovuzískáno ukrajinskou armádou, se potýkají s narůstající nejistotou. Zatímco Ukrajinci horečně kopou nové zákopy v očekávání další ruské ofenzívy, nikdo nečekal, že by jejich domovy mohly být postoupeny Rusku jejich hlavním spojencem – Spojenými státy. V místní porodnici, jediné široko daleko, rodí Taisiya svou dceru Assol do světa, kde jsou rizika spojená s bydlením ve Sloviansku ještě vyšší než dříve.
Život v Doněcké oblasti s sebou přináší jak narození, tak i smrt, která je pro obyvatele bolestivě reálná. Sofia Lamechová se svou rodinou odešla ze Sloviansku do Kyjeva, kde doufala, že bude v bezpečí, a porodí zde své dítě. Bohužel se ale stala obětí ruského náletu na bytový dům v Kyjevě.
Její rodiče, Natalia a Svjatoslav, kteří nemohou opustit Sloviansk, nyní navštěvují její hrob a hroby jejích blízkých na místním hřbitově. Pro pár je to traumatizující, ale nemohou odejít, protože zde pomáhají s distribucí jídla a vody starším a osamělým lidem. Zatímco Taisiya a její dcera Assol bojují o život, Sofiina rodina bojuje o klid, který je jim soustavně odpírán.
Zatímco politici hovoří o míru, obyčejní lidé na Ukrajině za něj platí nejvyšší cenu. Na nádraží v Kramatorsku, neoficiálním hlavním městě doněcké oblasti, se scházejí lidé s vojáky, kteří mají dovolenou. Mezi nimi je i Tetyana, jejíž manžel Serhiy dostal po měsících na frontě dva dny volna, aby oslavil své narozeniny. Na otázku o diplomacii reaguje Tetyana se slzami v očích. Přiznává, že je jí jedno, komu budou patřit území, jejím jediným snem je, aby se její manžel vrátil domů živý.
Zpráva o možném "výměnném obchodu" s územím, o které se Trump údajně bavil se svým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, vyvolala v celém regionu zmatek a strach. Ačkoli se Kyjev okamžitě postavil proti takovým návrhům, lidé v Doněcké oblasti cítí, že jejich životy jsou pouhým nástrojem v rukou vyšší politiky. Někteří to považují za zradu a selhání, protože je pro ně nepředstavitelné, že by jejich spojenec mohl zvážit takový obchod. Místní novinář Mykhailo si stěžuje, že Trump vybral Putina z bahna a jedná s ním, aniž by ho zajímalo, že každý den umírají Ukrajinci. Pro něj to je jen divadlo, ve kterém se bojuje o moc, ale ne o životy lidí.
Pro Ludmilu, která si denně léčí zranění způsobená nášlapnou minou, je politika jen divadlo. Má pocit, že mocní politici si dělají, co chtějí, a neberou ohled na lidi. Stejně tak Taisiya v porodnici je přesvědčená, že to, co se děje, nemohou lidé ovlivnit, a bojí se, že jim vláda prostě jejich domovy vezme. Pro mnohé je největším strašákem právě to, že by se jejich domovy měly stát součástí Ruska, pod jehož správu nechtějí. Znovu tak prožívají pocity, které měli už v roce 2014, kdy město nakrátko padlo.
Strach, který lidé pociťují, je opodstatněný. Ruské útoky v Doněcké oblasti jsou dennodenní realitou. Z Kramatorsku, kde se život snaží udržet ve stínu války, se neustále ozývají sirény a lidé jsou zvyklí na bombardování. Vzpomínka na letecký útok, který zničil budovu v centru města, je stále čerstvá. Lidé zde sice žijí, ale dělají to s pocitem ohrožení a strachu. Jakékoli náznaky toho, že by se situace mohla ještě zhoršit a že by se jejich životy mohly stát součástí politických her, jim berou poslední zbytky naděje a klidu.
Nikdo neví, co se stane na aljašském summitu, ani co pro ně bude znamenat. Odpor k Rusku je sice silný, ale strach z toho, že by se jejich životy a domovy staly oběťmi politické hry, je silnější. Lidé na Ukrajině doufají, že Trumpovy diplomatické snahy selžou a že se jejich osud nebude rozhodovat bez nich. Na druhé straně doufají, že diplomatická jednání nebudou vést k eskalaci války, která by je stála ještě více životů.
Související
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák