Co odhalila nová Národní bezpečnostní strategie USA? Trump pro Evropu víc nebezpečný, než se zdálo

Nová NSS se od předchozích výrazně liší a odráží silné zaměření na názory a aktivity stávajícího prezidenta Donalda Trumpa. Dokument chválí údajné úspěchy Trumpovy administrativy a chválí prezidenta za to, že převrátil konvenční moudrost a nasměroval zahraniční politiku USA novým kurzem.

Prvním důležitým zjištěním podle expertů je, že Trump není izolacionista. Neusiluje o úplné stažení USA ze zahraničních závazků. Kdyby tomu tak bylo, těžko by se chlubil zprostředkováním osmi mírových dohod nebo poškozením íránského jaderného programu. Dokument sice stále líčí USA jako zemi s odpovědností za globální mír, ale s novými prioritami.

Nejvýraznější je zaměření na západní polokouli. Zatímco minulé administrativy se soustředily hlavně na zadržování Číny, Trump slibuje, že „obnoví americkou nadvládu na západní polokouli“. Konkrétní hrozby, které dokument v této oblasti identifikuje, jsou však pouze drogové kartely a proudy neregulérních migrantů.

To je velký rozdíl oproti tradiční americké politice, která se primárně věnovala vážným bezpečnostním hrozbám, jako jsou Čína a Rusko, nikoli drogám a migraci. Trumpova vize „Amerika na prvním místě“ (America First) znamená soustředit se na to, co vnímá jako přímé hrozby pro americký lid.

Druhým klíčovým tématem je postoj k „civilizaci“. Trump se vrací k rétorice, ve které je „západní civilizace“ napadána nepřátelskými migranty, slabými liberály a kulturní dekadencí. Stejně jako se vidí jako ochránce těchto sil v USA, chce, aby totéž dělali i ostatní.

Pasáže v NSS kritizují evropské vlády za to, že údajně vítají příliš mnoho migrantů, perzekuují krajně pravicové strany a zrazují civilizační dědictví Západu. To opět nevypovídá o izolacionistovi, ale o někom, kdo se vidí jako ochránce rasově a kulturně definované civilizace, která zahrnuje USA i Evropu. NSS varuje, že několika zemím hrozí, že se stanou „neevropskými“ kvůli migraci, a dodává, že pokud budou současné trendy pokračovat, kontinent bude „nerozpoznatelný za 20 let nebo méně“.

Třetím a posledním tématem je silné ekonomické zaměření dokumentu. Nejpodrobnější části se týkají ekonomického řízení státu – návratu průmyslových odvětví do USA, přetváření globálního obchodního systému a zapojení spojenců do mise na zadržení hospodářského vzestupu Číny.

Regionální bezpečnost naopak dostává mnohem méně prostoru. Ambice Ruska v Evropě jsou jen sotva zmíněny jako problém pro USA a Tchaj-wanu je věnován pouhý odstavec. Není divu, že Kreml uvedl, že nová strategie je „z velké části konzistentní“ s jeho vlastní vizí.

Dokument je transakční. Například podpora Tchaj-wanu je odůvodněna pouze významem polovodičového průmyslu a strategickou pozicí ostrova. Není zmíněna žádná zmínka o vnitřní hodnotě tchajwanské demokracie nebo principu neagrese v mezinárodním právu.

To zanechává dojem, že Trump v zahraniční politice upřednostňuje ekonomiku před hodnotami. Vůdce jako čínský Si Ťin-pching nebo ruský Vladimir Putin nevnímá jako diktátory, ale spíše jako možné obchodní partnery.

Pro evropské a asijské spojence to vyvolává nepříjemnou otázku: co když se ukáže, že opustit spojence a uzavřít dohodu s Ruskem nebo Čínou bude ziskové? Podle tohoto dokumentu mají jen malý důvod se domnívat, že Trump udělá něco jiného.