Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.
Novinář Simon Shuster, který měl při psaní své biografie The Showman v roce 2024 rozsáhlý přístup k Zelenskému a jeho okolí, pro server Meduza uvedl, že ho Jermakova rezignace překvapila. Bylo prý těžké si představit, že by Zelenskyj mohl vládnout bez Jermaka, se kterým tvořil neoddělitelné duo.
Zelenskyj navíc veřejně trval na tom, že veškeré kroky Jermak provádí na jeho příkaz. Shusterovi nicméně došlo, že tlak, který na Jermaka vyvíjeli vyšetřovatelé kvůli kauze, se stal příliš intenzivním. Jermak sice věděl, že se vyšetřovatelé blíží, ale podle Shustera netušil, že se objeví u jeho domu hned následující den po jejich rozhovoru.
Ukrajinská média píší o tom, že Zelenskyj bude muset přehodnotit roli prezidentské kanceláře. V době válečného stavu se moc soustředila v rukou exekutivy, což Jermakovi zajistilo enormní vliv, kdy přebral některé funkce ministerstev. To vyvolalo kritiku kvůli monopolizaci moci. Shuster se domnívá, že Jermakova náhrada bude muset uvažovat o delegování více pravomocí na ministerstva či parlament, a Zelenskyj si vybere někoho, kdo bude ochotnější se o moc dělit.
Jermakova rezignace, vyvolaná korupční kauzou, oslabuje Ukrajinu u jednacího stolu. Otevírá prostor pro ruskou propagandu, která se snaží Ukrajinu vykreslit jako nelegitimní stát řízený zkorumpovanými elitami. Shuster nicméně zdůrazňuje, že problém mírového procesu je hlubší než osoba vyjednavače.
Dokud Rusko nebude pod tlakem, aby přijalo kompromisy, nezáleží na tom, kdo u stolu sedí. V současné době vede vyjednávání Rustem Umerov, který ale čelí rovněž pozornosti protikorupčních vyšetřovatelů, což by v budoucnu mohlo vést k další, pro Kyjev nepříjemné situaci.
Ukrajina po únorovém katastrofálním setkání Zelenského v Oválné pracovně změnila diplomatickou strategii: nikdy neukazovat Trumpovi neochotu jednat o míru. Kyjev na jednáních nikdy neříká ne, ale vždy je připraven diskutovat a vysvětlovat, proč jsou některé požadavky neakceptovatelné.
V otázce výměny „území za mír“ ukrajinská diplomatická pozice není tak kategorická jako například Andrij Jermak, který Shusterovi tvrdil, že „žádná půda za mír“ není pro Ukrajinu přípustná. Zelenskyj sám se snaží veřejně nevymezovat jasné „červené čáry“, aby nedal Trumpově administrativě záminku k omezení pomoci.
Současné rozhovory se podle Shustera bohužel podobají déjà vu. Když Američané předložili 28bodový dokument, který obsahoval v podstatě stejné nepřijatelné požadavky jako dříve, bylo jasné, že se rozhovory vrátí zpět na začátek. Přestože Kyjev a Washington poté připravily pozměněnou verzi dokumentu, která neobsahovala žádné ukrajinské „červené čáry“, Putin tento návrh rázně odmítl.
Zelenskyj navíc nenávidí vizi urovnání, která by vedla k zamrznutí konfliktu podél současné linie. Takové řešení mu připomíná silně militarizovanou demilitarizovanou zónu na 38. rovnoběžce mezi Severní a Jižní Koreou. Popisuje to jako mrtvou zónu, kde by nebylo možné žít, a kde by neustále docházelo k porušování příměří ze strany Rusů.
Zelenského proměna ve válečného lídra byla úžasná a úplná, přeměnil se v mnohem tvrdší a neoblomnější osobnost. Ačkoliv si uchoval řečnické schopnosti, Shuster pozoruje stagnaci v jeho komunikačním stylu. Místo pružného reagování se drží vágní rétoriky a sloganů, které se opírají o válečné stereotypy.
Ohledně poválečné budoucnosti Zelenskyj v březnovém rozhovoru nevyloučil možnost, že by se po dosažení trvalého míru stáhl z politiky a nechal správu země na novém lídrovi – spíše administrátorovi než válečné ikoně, který se zaměří na rekonstrukci a ekonomiku. Nepotvrdil však, zda je připraven předat otěže někomu jinému.
Související
Zelenskyj: Nastal čas, aby si Evropa vybrala vyjednavače pro jednání s Ruskem
Zelenskyj se jménem Ukrajiny hrdě přihlásil k nočnímu útoku na Moskvu
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Andrij Jermak , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Česká diplomacie si opět trhla ostudu. Jako jediná z EU nepodpořila rezoluci OSN k ochraně klimatu
před 2 hodinami
Američan s podezřením na ebolu už je v Česku, potvrdila nemocnice
před 3 hodinami
Počasí bude o víkendu letní. Teploty dosáhnou na hranici tropů
včera
Na Ukrajině našli ruský dron osazený hlavicí s ochuzeným uranem
včera
Světu zbývá půl roku, aby se vyhnul celosvětové potravinové krizi, varuje FAO
včera
Americká justice chystá kvůli incidentu v roce 96 žalobu proti Castrovi
Aktualizováno včera
MS v hokeji ONLINE: Česko - Itálie 3:1. Národní tým se trápil s dalším outsiderem
včera
Poslanci připravují Pavlovi návrhy na vyznamenané. Nechybí exprezident Zeman
včera
Tragická nehoda v Thajsku stála život Češku. Zemřel i talentovaný filmař
včera
Lebka svaté Zdislavy se příští týden vrátí do kostela, potvrdila policie
včera
Europarlament poslal Ficově vládě poslední varování. Slovensko může přijít o všechny peníze z fondů
včera
Policie hledá svědky jízdy autobusu, který se v Praze střetl s tramvají
včera
WHO: Ebola se v tichosti šířila měsíce. Vakcína bude nejdříve za půl roku
včera
Světu hrozí návrat k zákonu džungle, varoval Si Ťin-pching
včera
V Kongu se šíří panika. Úřady nestíhají s ebolou držet krok
včera
Americký finančák nikdy nesmí zpětně kontrolovat Trumpova daňová přiznání
včera
Do Prahy míří Američan s podezřením na ebolu. Bude hospitalizován na Bulovce
včera
Putin dorazil do Číny. Si Ťin-pching ho přivítal stejně jako Trumpa
včera
Přeneseme válku daleko za hranice blízkovýchodního regionu, varoval Írán USA
včera
Trumpův zájem o Grónsko neochabl. Na ostrov poslal svého vyslance
Zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Grónsko Jeff Landry zahájil svou první návštěvu tohoto arktického ostrova. Podle svých slov přijel na přátelskou misi s cílem navázat vztahy, naslouchat a učit se. Cesta, která se koná bez oficiálního pozvání, však vyvolala napětí. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen po pondělním setkání s Landrym a americkým velvyslancem v Dánsku Kenem Howerym zopakoval, že obyvatelé Grónska nejsou na prodej a mají právo na sebeurčení. Doplnil sice, že schůzka měla dobrý tón, ale odmítl jakékoli paralelní diskuse mimo probíhající rozhovory na nejvyšší úrovni.
Zdroj: Libor Novák