Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Novinář Simon Shuster, který měl při psaní své biografie The Showman v roce 2024 rozsáhlý přístup k Zelenskému a jeho okolí, pro server Meduza uvedl, že ho Jermakova rezignace překvapila. Bylo prý těžké si představit, že by Zelenskyj mohl vládnout bez Jermaka, se kterým tvořil neoddělitelné duo.

Zelenskyj navíc veřejně trval na tom, že veškeré kroky Jermak provádí na jeho příkaz. Shusterovi nicméně došlo, že tlak, který na Jermaka vyvíjeli vyšetřovatelé kvůli kauze, se stal příliš intenzivním. Jermak sice věděl, že se vyšetřovatelé blíží, ale podle Shustera netušil, že se objeví u jeho domu hned následující den po jejich rozhovoru.

Ukrajinská média píší o tom, že Zelenskyj bude muset přehodnotit roli prezidentské kanceláře. V době válečného stavu se moc soustředila v rukou exekutivy, což Jermakovi zajistilo enormní vliv, kdy přebral některé funkce ministerstev. To vyvolalo kritiku kvůli monopolizaci moci. Shuster se domnívá, že Jermakova náhrada bude muset uvažovat o delegování více pravomocí na ministerstva či parlament, a Zelenskyj si vybere někoho, kdo bude ochotnější se o moc dělit.

Jermakova rezignace, vyvolaná korupční kauzou, oslabuje Ukrajinu u jednacího stolu. Otevírá prostor pro ruskou propagandu, která se snaží Ukrajinu vykreslit jako nelegitimní stát řízený zkorumpovanými elitami. Shuster nicméně zdůrazňuje, že problém mírového procesu je hlubší než osoba vyjednavače.

Dokud Rusko nebude pod tlakem, aby přijalo kompromisy, nezáleží na tom, kdo u stolu sedí. V současné době vede vyjednávání Rustem Umerov, který ale čelí rovněž pozornosti protikorupčních vyšetřovatelů, což by v budoucnu mohlo vést k další, pro Kyjev nepříjemné situaci.

Ukrajina po únorovém katastrofálním setkání Zelenského v Oválné pracovně změnila diplomatickou strategii: nikdy neukazovat Trumpovi neochotu jednat o míru. Kyjev na jednáních nikdy neříká ne, ale vždy je připraven diskutovat a vysvětlovat, proč jsou některé požadavky neakceptovatelné.

V otázce výměny „území za mír“ ukrajinská diplomatická pozice není tak kategorická jako například Andrij Jermak, který Shusterovi tvrdil, že „žádná půda za mír“ není pro Ukrajinu přípustná. Zelenskyj sám se snaží veřejně nevymezovat jasné „červené čáry“, aby nedal Trumpově administrativě záminku k omezení pomoci.

Současné rozhovory se podle Shustera bohužel podobají déjà vu. Když Američané předložili 28bodový dokument, který obsahoval v podstatě stejné nepřijatelné požadavky jako dříve, bylo jasné, že se rozhovory vrátí zpět na začátek. Přestože Kyjev a Washington poté připravily pozměněnou verzi dokumentu, která neobsahovala žádné ukrajinské „červené čáry“, Putin tento návrh rázně odmítl.

Zelenskyj navíc nenávidí vizi urovnání, která by vedla k zamrznutí konfliktu podél současné linie. Takové řešení mu připomíná silně militarizovanou demilitarizovanou zónu na 38. rovnoběžce mezi Severní a Jižní Koreou. Popisuje to jako mrtvou zónu, kde by nebylo možné žít, a kde by neustále docházelo k porušování příměří ze strany Rusů.

Zelenského proměna ve válečného lídra byla úžasná a úplná, přeměnil se v mnohem tvrdší a neoblomnější osobnost. Ačkoliv si uchoval řečnické schopnosti, Shuster pozoruje stagnaci v jeho komunikačním stylu. Místo pružného reagování se drží vágní rétoriky a sloganů, které se opírají o válečné stereotypy.

Ohledně poválečné budoucnosti Zelenskyj v březnovém rozhovoru nevyloučil možnost, že by se po dosažení trvalého míru stáhl z politiky a nechal správu země na novém lídrovi – spíše administrátorovi než válečné ikoně, který se zaměří na rekonstrukci a ekonomiku. Nepotvrdil však, zda je připraven předat otěže někomu jinému.