Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.
Novinář Simon Shuster, který měl při psaní své biografie The Showman v roce 2024 rozsáhlý přístup k Zelenskému a jeho okolí, pro server Meduza uvedl, že ho Jermakova rezignace překvapila. Bylo prý těžké si představit, že by Zelenskyj mohl vládnout bez Jermaka, se kterým tvořil neoddělitelné duo.
Zelenskyj navíc veřejně trval na tom, že veškeré kroky Jermak provádí na jeho příkaz. Shusterovi nicméně došlo, že tlak, který na Jermaka vyvíjeli vyšetřovatelé kvůli kauze, se stal příliš intenzivním. Jermak sice věděl, že se vyšetřovatelé blíží, ale podle Shustera netušil, že se objeví u jeho domu hned následující den po jejich rozhovoru.
Ukrajinská média píší o tom, že Zelenskyj bude muset přehodnotit roli prezidentské kanceláře. V době válečného stavu se moc soustředila v rukou exekutivy, což Jermakovi zajistilo enormní vliv, kdy přebral některé funkce ministerstev. To vyvolalo kritiku kvůli monopolizaci moci. Shuster se domnívá, že Jermakova náhrada bude muset uvažovat o delegování více pravomocí na ministerstva či parlament, a Zelenskyj si vybere někoho, kdo bude ochotnější se o moc dělit.
Jermakova rezignace, vyvolaná korupční kauzou, oslabuje Ukrajinu u jednacího stolu. Otevírá prostor pro ruskou propagandu, která se snaží Ukrajinu vykreslit jako nelegitimní stát řízený zkorumpovanými elitami. Shuster nicméně zdůrazňuje, že problém mírového procesu je hlubší než osoba vyjednavače.
Dokud Rusko nebude pod tlakem, aby přijalo kompromisy, nezáleží na tom, kdo u stolu sedí. V současné době vede vyjednávání Rustem Umerov, který ale čelí rovněž pozornosti protikorupčních vyšetřovatelů, což by v budoucnu mohlo vést k další, pro Kyjev nepříjemné situaci.
Ukrajina po únorovém katastrofálním setkání Zelenského v Oválné pracovně změnila diplomatickou strategii: nikdy neukazovat Trumpovi neochotu jednat o míru. Kyjev na jednáních nikdy neříká ne, ale vždy je připraven diskutovat a vysvětlovat, proč jsou některé požadavky neakceptovatelné.
V otázce výměny „území za mír“ ukrajinská diplomatická pozice není tak kategorická jako například Andrij Jermak, který Shusterovi tvrdil, že „žádná půda za mír“ není pro Ukrajinu přípustná. Zelenskyj sám se snaží veřejně nevymezovat jasné „červené čáry“, aby nedal Trumpově administrativě záminku k omezení pomoci.
Současné rozhovory se podle Shustera bohužel podobají déjà vu. Když Američané předložili 28bodový dokument, který obsahoval v podstatě stejné nepřijatelné požadavky jako dříve, bylo jasné, že se rozhovory vrátí zpět na začátek. Přestože Kyjev a Washington poté připravily pozměněnou verzi dokumentu, která neobsahovala žádné ukrajinské „červené čáry“, Putin tento návrh rázně odmítl.
Zelenskyj navíc nenávidí vizi urovnání, která by vedla k zamrznutí konfliktu podél současné linie. Takové řešení mu připomíná silně militarizovanou demilitarizovanou zónu na 38. rovnoběžce mezi Severní a Jižní Koreou. Popisuje to jako mrtvou zónu, kde by nebylo možné žít, a kde by neustále docházelo k porušování příměří ze strany Rusů.
Zelenského proměna ve válečného lídra byla úžasná a úplná, přeměnil se v mnohem tvrdší a neoblomnější osobnost. Ačkoliv si uchoval řečnické schopnosti, Shuster pozoruje stagnaci v jeho komunikačním stylu. Místo pružného reagování se drží vágní rétoriky a sloganů, které se opírají o válečné stereotypy.
Ohledně poválečné budoucnosti Zelenskyj v březnovém rozhovoru nevyloučil možnost, že by se po dosažení trvalého míru stáhl z politiky a nechal správu země na novém lídrovi – spíše administrátorovi než válečné ikoně, který se zaměří na rekonstrukci a ekonomiku. Nepotvrdil však, zda je připraven předat otěže někomu jinému.
Související
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Andrij Jermak , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou
před 1 hodinou
USA zasáhne nebezpečná zimní bouře. Berte ji vážně, apelují meteorologové
před 2 hodinami
Zemřel vzpěrač Ota Zaremba, olympijský vítěz z Moskvy
před 2 hodinami
Počasí aktuálně: Ledovka na Moravě trvá, platí i výstraha kvůli smogu
před 3 hodinami
V Praze začala velká tramvajová výluka. Dopravce zavádí náhradní dopravu
před 4 hodinami
Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře
před 5 hodinami
Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh
včera
Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník
včera
Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová
včera
Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů
včera
K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?
včera
Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků
včera
Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti
včera
Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce
včera
Michal Strnad přepsal žebříček miliardářů. Stal se nejbohatším Čechem v historii
včera
K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump
včera
Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů
včera
Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda
včera
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
včera
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.
Zdroj: Libor Novák