Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

Novinář Simon Shuster, který měl při psaní své biografie The Showman v roce 2024 rozsáhlý přístup k Zelenskému a jeho okolí, pro server Meduza uvedl, že ho Jermakova rezignace překvapila. Bylo prý těžké si představit, že by Zelenskyj mohl vládnout bez Jermaka, se kterým tvořil neoddělitelné duo.

Zelenskyj navíc veřejně trval na tom, že veškeré kroky Jermak provádí na jeho příkaz. Shusterovi nicméně došlo, že tlak, který na Jermaka vyvíjeli vyšetřovatelé kvůli kauze, se stal příliš intenzivním. Jermak sice věděl, že se vyšetřovatelé blíží, ale podle Shustera netušil, že se objeví u jeho domu hned následující den po jejich rozhovoru.

Ukrajinská média píší o tom, že Zelenskyj bude muset přehodnotit roli prezidentské kanceláře. V době válečného stavu se moc soustředila v rukou exekutivy, což Jermakovi zajistilo enormní vliv, kdy přebral některé funkce ministerstev. To vyvolalo kritiku kvůli monopolizaci moci. Shuster se domnívá, že Jermakova náhrada bude muset uvažovat o delegování více pravomocí na ministerstva či parlament, a Zelenskyj si vybere někoho, kdo bude ochotnější se o moc dělit.

Jermakova rezignace, vyvolaná korupční kauzou, oslabuje Ukrajinu u jednacího stolu. Otevírá prostor pro ruskou propagandu, která se snaží Ukrajinu vykreslit jako nelegitimní stát řízený zkorumpovanými elitami. Shuster nicméně zdůrazňuje, že problém mírového procesu je hlubší než osoba vyjednavače.

Dokud Rusko nebude pod tlakem, aby přijalo kompromisy, nezáleží na tom, kdo u stolu sedí. V současné době vede vyjednávání Rustem Umerov, který ale čelí rovněž pozornosti protikorupčních vyšetřovatelů, což by v budoucnu mohlo vést k další, pro Kyjev nepříjemné situaci.

Ukrajina po únorovém katastrofálním setkání Zelenského v Oválné pracovně změnila diplomatickou strategii: nikdy neukazovat Trumpovi neochotu jednat o míru. Kyjev na jednáních nikdy neříká ne, ale vždy je připraven diskutovat a vysvětlovat, proč jsou některé požadavky neakceptovatelné.

V otázce výměny „území za mír“ ukrajinská diplomatická pozice není tak kategorická jako například Andrij Jermak, který Shusterovi tvrdil, že „žádná půda za mír“ není pro Ukrajinu přípustná. Zelenskyj sám se snaží veřejně nevymezovat jasné „červené čáry“, aby nedal Trumpově administrativě záminku k omezení pomoci.

Současné rozhovory se podle Shustera bohužel podobají déjà vu. Když Američané předložili 28bodový dokument, který obsahoval v podstatě stejné nepřijatelné požadavky jako dříve, bylo jasné, že se rozhovory vrátí zpět na začátek. Přestože Kyjev a Washington poté připravily pozměněnou verzi dokumentu, která neobsahovala žádné ukrajinské „červené čáry“, Putin tento návrh rázně odmítl.

Zelenskyj navíc nenávidí vizi urovnání, která by vedla k zamrznutí konfliktu podél současné linie. Takové řešení mu připomíná silně militarizovanou demilitarizovanou zónu na 38. rovnoběžce mezi Severní a Jižní Koreou. Popisuje to jako mrtvou zónu, kde by nebylo možné žít, a kde by neustále docházelo k porušování příměří ze strany Rusů.

Zelenského proměna ve válečného lídra byla úžasná a úplná, přeměnil se v mnohem tvrdší a neoblomnější osobnost. Ačkoliv si uchoval řečnické schopnosti, Shuster pozoruje stagnaci v jeho komunikačním stylu. Místo pružného reagování se drží vágní rétoriky a sloganů, které se opírají o válečné stereotypy.

Ohledně poválečné budoucnosti Zelenskyj v březnovém rozhovoru nevyloučil možnost, že by se po dosažení trvalého míru stáhl z politiky a nechal správu země na novém lídrovi – spíše administrátorovi než válečné ikoně, který se zaměří na rekonstrukci a ekonomiku. Nepotvrdil však, zda je připraven předat otěže někomu jinému.

Související

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Andrij Jermak válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 3 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy