Novinář měl neomezený přístup k Zelenskému. Teď vysvětlil jeho strategii při jednání i otřes po pádu Jermaka

Necelé dva týdny po rezignaci Andrije Jermaka, dlouholetého šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, se Ukrajina stále vzpamatovává z tohoto otřesu. Jermakův odchod, který byl vyvolán skandálem spojeným se zpronevěrou v energetickém sektoru, přišel v nejméně vhodnou dobu. Stalo se to totiž právě v okamžiku, kdy Washington prosazoval nové kolo rozhovorů o ukončení invaze, a Jermak byl přitom hlavním vyjednavačem Kyjeva pro mír.

Novinář Simon Shuster, který měl při psaní své biografie The Showman v roce 2024 rozsáhlý přístup k Zelenskému a jeho okolí, pro server Meduza uvedl, že ho Jermakova rezignace překvapila. Bylo prý těžké si představit, že by Zelenskyj mohl vládnout bez Jermaka, se kterým tvořil neoddělitelné duo.

Zelenskyj navíc veřejně trval na tom, že veškeré kroky Jermak provádí na jeho příkaz. Shusterovi nicméně došlo, že tlak, který na Jermaka vyvíjeli vyšetřovatelé kvůli kauze, se stal příliš intenzivním. Jermak sice věděl, že se vyšetřovatelé blíží, ale podle Shustera netušil, že se objeví u jeho domu hned následující den po jejich rozhovoru.

Ukrajinská média píší o tom, že Zelenskyj bude muset přehodnotit roli prezidentské kanceláře. V době válečného stavu se moc soustředila v rukou exekutivy, což Jermakovi zajistilo enormní vliv, kdy přebral některé funkce ministerstev. To vyvolalo kritiku kvůli monopolizaci moci. Shuster se domnívá, že Jermakova náhrada bude muset uvažovat o delegování více pravomocí na ministerstva či parlament, a Zelenskyj si vybere někoho, kdo bude ochotnější se o moc dělit.

Jermakova rezignace, vyvolaná korupční kauzou, oslabuje Ukrajinu u jednacího stolu. Otevírá prostor pro ruskou propagandu, která se snaží Ukrajinu vykreslit jako nelegitimní stát řízený zkorumpovanými elitami. Shuster nicméně zdůrazňuje, že problém mírového procesu je hlubší než osoba vyjednavače.

Dokud Rusko nebude pod tlakem, aby přijalo kompromisy, nezáleží na tom, kdo u stolu sedí. V současné době vede vyjednávání Rustem Umerov, který ale čelí rovněž pozornosti protikorupčních vyšetřovatelů, což by v budoucnu mohlo vést k další, pro Kyjev nepříjemné situaci.

Ukrajina po únorovém katastrofálním setkání Zelenského v Oválné pracovně změnila diplomatickou strategii: nikdy neukazovat Trumpovi neochotu jednat o míru. Kyjev na jednáních nikdy neříká ne, ale vždy je připraven diskutovat a vysvětlovat, proč jsou některé požadavky neakceptovatelné.

V otázce výměny „území za mír“ ukrajinská diplomatická pozice není tak kategorická jako například Andrij Jermak, který Shusterovi tvrdil, že „žádná půda za mír“ není pro Ukrajinu přípustná. Zelenskyj sám se snaží veřejně nevymezovat jasné „červené čáry“, aby nedal Trumpově administrativě záminku k omezení pomoci.

Současné rozhovory se podle Shustera bohužel podobají déjà vu. Když Američané předložili 28bodový dokument, který obsahoval v podstatě stejné nepřijatelné požadavky jako dříve, bylo jasné, že se rozhovory vrátí zpět na začátek. Přestože Kyjev a Washington poté připravily pozměněnou verzi dokumentu, která neobsahovala žádné ukrajinské „červené čáry“, Putin tento návrh rázně odmítl.

Zelenskyj navíc nenávidí vizi urovnání, která by vedla k zamrznutí konfliktu podél současné linie. Takové řešení mu připomíná silně militarizovanou demilitarizovanou zónu na 38. rovnoběžce mezi Severní a Jižní Koreou. Popisuje to jako mrtvou zónu, kde by nebylo možné žít, a kde by neustále docházelo k porušování příměří ze strany Rusů.

Zelenského proměna ve válečného lídra byla úžasná a úplná, přeměnil se v mnohem tvrdší a neoblomnější osobnost. Ačkoliv si uchoval řečnické schopnosti, Shuster pozoruje stagnaci v jeho komunikačním stylu. Místo pružného reagování se drží vágní rétoriky a sloganů, které se opírají o válečné stereotypy.

Ohledně poválečné budoucnosti Zelenskyj v březnovém rozhovoru nevyloučil možnost, že by se po dosažení trvalého míru stáhl z politiky a nechal správu země na novém lídrovi – spíše administrátorovi než válečné ikoně, který se zaměří na rekonstrukci a ekonomiku. Nepotvrdil však, zda je připraven předat otěže někomu jinému.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Andrij Jermak válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 36 minutami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 5 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

včera

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy