Před 195 lety, jedenáctého srpnového dne roku 1830, přišel v Karlových Varech na svět muž, jehož jméno se zapsalo do dějin. Jmenoval se Heinrich Mattoni. Po něm nese název dodnes konzumovaná minerální voda. Kdo byl tento muž?
V Karlových Varech se dne 11. srpna 1830 do rodiny Karla Mattoniho narodil syn, který dostal jméno Heinrich Kaspar. Jak již příjmení rodiny napovídá, měla svůj původ v Itálii, konkrétně v oblasti Milánska. V Čechách, právě v Karlových Varech, se předci Heinricha usadili již koncem 17. století. Heinrichův otec Karl se zde živil jako cínař a jeho podnikání velice prosperovalo. Díky tomuto výbornému rodinnému i finančnímu zázemí se Heinrichovi mohlo dostat kvalitního vzdělání. Po ukončení studií podnikl coby účetní a obchodník několik zahraničních cest, mnoho času trávil kupříkladu ve Vídni nebo Hamburku.
Po více než deseti letech na cestách se Heinrich Mattoni vrátil zpět do Karlových Varů, kde se rozhodl uplatnit své manažerské zkušenosti a hodlal zachránit krachující prodej místní minerální vody. A to se mu díky jeho obchodním kontaktům skutečně podařilo. A právě díky karlovarské minerální vodě se zapsal Mattoni do dějin. Kromě toho, že díky němu prodej vody stoupl, Mattoni zavedl i určité inovace v rámci expedice minerálky. Zatímco do té doby se minerální voda stáčela do speciálních hliněných lahví, Mattoni přišel s nápadem vodu distribuovat v lahvích skleněných. A od roku 1873 se na lahvích prodávaných Mattonim začala objevovat etiketa s názvem minerálky i firmy a vyobrazením červeného rola, který na obalech vod z Karlových Varů figuruje dodnes. Jedná se o znak rodu Mattoni.
Heinrich Mattoni vzkřísil karlovarskou minerálku a začal ji prodávat ve velkém, až se roku 1870 stal c. k. dvorním dodavatelem minerální vody, což mu mezi ostatními obchodníky s minerálkami zaručovalo jistá privilegia, mimo jiné dodávání zboží i na vídeňský císařský dvůr. Ve Vídni nakonec Mattoni provozoval hned dva obchody se svou minerální vodou. Její prodej mu přinesl nemalý zisk, který obchodník investoval například do vybudování městských lázní Kyselka nedaleko Karlových Varů, odkud právě Mattoni čerpal minerální vodu. V Kyselce nechal vybudovat slavnou kolonádu nad Ottovým pramenem, léčebnu, hotely, restaurační zařízení, kapli nebo vodní elektrárnu či lanovou dráhu. Do lázeňského střediska také přivedl železnici. Tu sám zafinancoval a díky ní také začal místní minerálku distribuovat právě po železnici, což se ukázalo jako mnohem efektivnější řešení, než dříve praktikovaný dovoz pomocí koňských povozů. Vlaková doprava byla levnější a rychlejší, a tak měl Mattoni brzy rekordní prodeje i výdělky. Železnice rovněž výrazně zvýšila návštěvnost lázeňského městečka. Jezdilo sem i mnoho zahraničních hostů, například z Ruska, Anglie nebo Ameriky. Zlatá éra lázní Kyselka skončila s Mattoniho smrtí. Po druhé světové válce areál značně chátral a teprve v posledních pár letech se přistupuje k jeho postupným opravám.
Vraťme se ale k Mattonimu. Ten byl na podzim roku 1889 císařem Františkem Josefem I. za zásluhy povýšen do šlechtického stavu. Heinrich Mattoni proslavil českou minerálku u nás i v zahraničí. Neexistovalo místo ve střední Evropě, kde by neznali minerální vodu Mattoni. Vodu ve skleněných lahvích odebírali v Rakousku, Německu, Francii, Anglii a později i ve Spojených státech amerických. Ve svých lázních i stáčírnách minerální vody zaměstnával Mattoni velké množství lidí, kterým prý dobře platil a také jim vycházel často vstříc. Kromě platu na nich nešetřil odměnami a poskytoval jim co nejlepší pracovní podmínky. Zaměstnancům, kteří nemohli vykonávat práci ze zdravotních důvodů, vyplácel štědrou finanční podporu, což tehdy nebývalo zvykem.
Heinrich Mattoni, jeden z nejvýznamnějších podnikatelů své doby, zemřel dne 14. května roku 1910 ve věku 79 let ve svých rodných a milovaných Karlových Varech.
Související
Velká důlní tragédie před 65 lety. Zahynulo přes 100 horníků
Chuchelská bitka. Před 145 lety se v Praze poprali studenti
Aktuálně se děje
včera
Budoucí důchodci mají být obezřetní. ČSSZ upozornila na podivné kampaně
včera
Estébáci pronásledovali herce Töpfera. Na trestech se dohodli
včera
Čína zadržela Čecha, důvod není jasný. Macinka odmítá vyhlašování války
včera
Česko zreviduje krizovou a obrannou legislativu, rozhodla vláda
včera
Babiš se nadále odmítá scházet s Pavlem. Vybral si mě za cíl, tvrdí premiér
včera
Páteční počasí přinese další silné bouřky, varovali meteorologové
včera
Rusko balamutí veřejnost. Výmysly o postupu odhalují, jak moc na Ukrajině krvácí
včera
Dostat se do EU vyžaduje notnou dávku trpělivosti. Nový hraniční systém je problémový, rozbila jej dvojčata
včera
Policie prověřuje Foldynu kvůli podezření z týrání manželky a dětí. Hrozí mu až osm let vězení
včera
Google zakročil. Z obchodu Play smazal ruský mail, sociální síť i chatovací aplikaci Kremlu
včera
Ukrajinským premiérem se stal bývalý šéf Naftogazu Koreckyj
včera
Lidé demonstrují, vojáci se bouří. Ukrajinou mohutně otřásá konec Fedorova
včera
Jeřáb spadl v Praze na ulici. Zasahují hasiči, místem nejezdí trolejbusy
včera
Policie vykázala z domu poslance Foldynu. Je podezřelý z domácího násilí
včera
Trumpova administrativa zveřejňování Epsteinových spisů totálně zvorala, přiznal Vance
včera
CNN: Útok na školu, při němž zemřelo na 170 dětí, v USA prakticky nikdo nevyšetřuje
včera
Spojené státy oznámily nová, pětadvacetiprocentní cla
včera
Spojené státy provedly další vlnu leteckých úderů proti Íránu
včera
Počasí: Do Česka o víkendu dorazí přeháňky a ochlazení
15. července 2026 21:40
Francouzský parlament schválil asistovanou sebevraždu. Premiér se chce obrátit na ústavní soud
Dolní komora francouzského parlamentu ve středu schválila finální podobu zákona, který dospělým lidem s nevyléčitelnými chorobami umožní legálně požádat o asistovanou smrt. Národní shromáždění tak po letech intenzivních etických a politických debat definitivně odsouhlasilo normu, jež upravuje podmínky pro podání smrtící látky. Prezident Emmanuel Macron, který tento krok sliboval již ve své předvolební kampani, po hlasování ocenil kultivovanou a respektující diskuzi, kterou zákonodárci k tomuto citlivému tématu vedli.
Zdroj: Libor Novák