Před 195 lety, jedenáctého srpnového dne roku 1830, přišel v Karlových Varech na svět muž, jehož jméno se zapsalo do dějin. Jmenoval se Heinrich Mattoni. Po něm nese název dodnes konzumovaná minerální voda. Kdo byl tento muž?
V Karlových Varech se dne 11. srpna 1830 do rodiny Karla Mattoniho narodil syn, který dostal jméno Heinrich Kaspar. Jak již příjmení rodiny napovídá, měla svůj původ v Itálii, konkrétně v oblasti Milánska. V Čechách, právě v Karlových Varech, se předci Heinricha usadili již koncem 17. století. Heinrichův otec Karl se zde živil jako cínař a jeho podnikání velice prosperovalo. Díky tomuto výbornému rodinnému i finančnímu zázemí se Heinrichovi mohlo dostat kvalitního vzdělání. Po ukončení studií podnikl coby účetní a obchodník několik zahraničních cest, mnoho času trávil kupříkladu ve Vídni nebo Hamburku.
Po více než deseti letech na cestách se Heinrich Mattoni vrátil zpět do Karlových Varů, kde se rozhodl uplatnit své manažerské zkušenosti a hodlal zachránit krachující prodej místní minerální vody. A to se mu díky jeho obchodním kontaktům skutečně podařilo. A právě díky karlovarské minerální vodě se zapsal Mattoni do dějin. Kromě toho, že díky němu prodej vody stoupl, Mattoni zavedl i určité inovace v rámci expedice minerálky. Zatímco do té doby se minerální voda stáčela do speciálních hliněných lahví, Mattoni přišel s nápadem vodu distribuovat v lahvích skleněných. A od roku 1873 se na lahvích prodávaných Mattonim začala objevovat etiketa s názvem minerálky i firmy a vyobrazením červeného rola, který na obalech vod z Karlových Varů figuruje dodnes. Jedná se o znak rodu Mattoni.
Heinrich Mattoni vzkřísil karlovarskou minerálku a začal ji prodávat ve velkém, až se roku 1870 stal c. k. dvorním dodavatelem minerální vody, což mu mezi ostatními obchodníky s minerálkami zaručovalo jistá privilegia, mimo jiné dodávání zboží i na vídeňský císařský dvůr. Ve Vídni nakonec Mattoni provozoval hned dva obchody se svou minerální vodou. Její prodej mu přinesl nemalý zisk, který obchodník investoval například do vybudování městských lázní Kyselka nedaleko Karlových Varů, odkud právě Mattoni čerpal minerální vodu. V Kyselce nechal vybudovat slavnou kolonádu nad Ottovým pramenem, léčebnu, hotely, restaurační zařízení, kapli nebo vodní elektrárnu či lanovou dráhu. Do lázeňského střediska také přivedl železnici. Tu sám zafinancoval a díky ní také začal místní minerálku distribuovat právě po železnici, což se ukázalo jako mnohem efektivnější řešení, než dříve praktikovaný dovoz pomocí koňských povozů. Vlaková doprava byla levnější a rychlejší, a tak měl Mattoni brzy rekordní prodeje i výdělky. Železnice rovněž výrazně zvýšila návštěvnost lázeňského městečka. Jezdilo sem i mnoho zahraničních hostů, například z Ruska, Anglie nebo Ameriky. Zlatá éra lázní Kyselka skončila s Mattoniho smrtí. Po druhé světové válce areál značně chátral a teprve v posledních pár letech se přistupuje k jeho postupným opravám.
Vraťme se ale k Mattonimu. Ten byl na podzim roku 1889 císařem Františkem Josefem I. za zásluhy povýšen do šlechtického stavu. Heinrich Mattoni proslavil českou minerálku u nás i v zahraničí. Neexistovalo místo ve střední Evropě, kde by neznali minerální vodu Mattoni. Vodu ve skleněných lahvích odebírali v Rakousku, Německu, Francii, Anglii a později i ve Spojených státech amerických. Ve svých lázních i stáčírnách minerální vody zaměstnával Mattoni velké množství lidí, kterým prý dobře platil a také jim vycházel často vstříc. Kromě platu na nich nešetřil odměnami a poskytoval jim co nejlepší pracovní podmínky. Zaměstnancům, kteří nemohli vykonávat práci ze zdravotních důvodů, vyplácel štědrou finanční podporu, což tehdy nebývalo zvykem.
Heinrich Mattoni, jeden z nejvýznamnějších podnikatelů své doby, zemřel dne 14. května roku 1910 ve věku 79 let ve svých rodných a milovaných Karlových Varech.
Související
Velká sláva se změnila v tragédii. Před 135 lety se v Praze zřítil balon
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
Aktuálně se děje
včera
Extrémní vlna veder už v červnu? Vědci vysvětlují, co se děje s počasím
včera
Trump označil dronový útok Íránu na loď v Hormuzském průlivu za porušení příměří
včera
Babiš si není jistý, jestli Macinka přihlásil Pavla na summit NATO
včera
Extrémní počasí činí život v Evropě nesnesitelným. Experti mluví o nejhorší vlně veder v historii
včera
Počet obětí zemětřesení ve Venezuele dvojnásobně vzrostl
včera
Do nejvyššího mrakodrapu v čínském Pekingu narazilo letadlo
včera
Zavřené školy, stovky mrtvých, výpadky proudu. Počasí dál sužuje západ Evropy
včera
Počasí, jaké Česko nepamatuje. Meteorologové vydali návod, jak zvládnout nadcházející víkend
včera
EU navrhuje o rok prodloužit ochranu pro ukrajinské uprchlíky. Vyjma těch s brannou povinností
včera
Počasí trápí i hasiče. Požáry hrozí v dalších oblastech, platí nové varování
včera
Extrémní počasí dál sužuje Evropu. Francie zakazuje alkohol, Británie hlásí rekordní výjezdy sanitek
včera
Jižní Korea plánuje vycvičit půl milionu „dronových válečníků“
včera
Venezuelu možná nezasáhla dvě zemětřesení, ale jedno masivní. Experti popsali, proč je v tom obrovský rozdíl
včera
Evropa zažívá největší vlnu veder v historii. Bez globálního oteplování by nikdy nenastala, zjistili vědci
včera
Jak urychlit rozšiřování EU? V srdci Unie se rodí nový plán
včera
Írán zaútočil na nákladní loď v Hormuzském průlivu
včera
Po zemětřesení ve Venezuele jsou už stovky mrtvých a tisíce zraněných. Zpod trosek zní volání o pomoc
včera
Počasí: Předpověď na víkend ukazuje, kde mohou teploty překročit čtyřicítku už v sobotu
25. června 2026 21:03
Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho
25. června 2026 19:55
Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy
Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu.
Zdroj: Libor Novák