Před 195 lety, jedenáctého srpnového dne roku 1830, přišel v Karlových Varech na svět muž, jehož jméno se zapsalo do dějin. Jmenoval se Heinrich Mattoni. Po něm nese název dodnes konzumovaná minerální voda. Kdo byl tento muž?
V Karlových Varech se dne 11. srpna 1830 do rodiny Karla Mattoniho narodil syn, který dostal jméno Heinrich Kaspar. Jak již příjmení rodiny napovídá, měla svůj původ v Itálii, konkrétně v oblasti Milánska. V Čechách, právě v Karlových Varech, se předci Heinricha usadili již koncem 17. století. Heinrichův otec Karl se zde živil jako cínař a jeho podnikání velice prosperovalo. Díky tomuto výbornému rodinnému i finančnímu zázemí se Heinrichovi mohlo dostat kvalitního vzdělání. Po ukončení studií podnikl coby účetní a obchodník několik zahraničních cest, mnoho času trávil kupříkladu ve Vídni nebo Hamburku.
Po více než deseti letech na cestách se Heinrich Mattoni vrátil zpět do Karlových Varů, kde se rozhodl uplatnit své manažerské zkušenosti a hodlal zachránit krachující prodej místní minerální vody. A to se mu díky jeho obchodním kontaktům skutečně podařilo. A právě díky karlovarské minerální vodě se zapsal Mattoni do dějin. Kromě toho, že díky němu prodej vody stoupl, Mattoni zavedl i určité inovace v rámci expedice minerálky. Zatímco do té doby se minerální voda stáčela do speciálních hliněných lahví, Mattoni přišel s nápadem vodu distribuovat v lahvích skleněných. A od roku 1873 se na lahvích prodávaných Mattonim začala objevovat etiketa s názvem minerálky i firmy a vyobrazením červeného rola, který na obalech vod z Karlových Varů figuruje dodnes. Jedná se o znak rodu Mattoni.
Heinrich Mattoni vzkřísil karlovarskou minerálku a začal ji prodávat ve velkém, až se roku 1870 stal c. k. dvorním dodavatelem minerální vody, což mu mezi ostatními obchodníky s minerálkami zaručovalo jistá privilegia, mimo jiné dodávání zboží i na vídeňský císařský dvůr. Ve Vídni nakonec Mattoni provozoval hned dva obchody se svou minerální vodou. Její prodej mu přinesl nemalý zisk, který obchodník investoval například do vybudování městských lázní Kyselka nedaleko Karlových Varů, odkud právě Mattoni čerpal minerální vodu. V Kyselce nechal vybudovat slavnou kolonádu nad Ottovým pramenem, léčebnu, hotely, restaurační zařízení, kapli nebo vodní elektrárnu či lanovou dráhu. Do lázeňského střediska také přivedl železnici. Tu sám zafinancoval a díky ní také začal místní minerálku distribuovat právě po železnici, což se ukázalo jako mnohem efektivnější řešení, než dříve praktikovaný dovoz pomocí koňských povozů. Vlaková doprava byla levnější a rychlejší, a tak měl Mattoni brzy rekordní prodeje i výdělky. Železnice rovněž výrazně zvýšila návštěvnost lázeňského městečka. Jezdilo sem i mnoho zahraničních hostů, například z Ruska, Anglie nebo Ameriky. Zlatá éra lázní Kyselka skončila s Mattoniho smrtí. Po druhé světové válce areál značně chátral a teprve v posledních pár letech se přistupuje k jeho postupným opravám.
Vraťme se ale k Mattonimu. Ten byl na podzim roku 1889 císařem Františkem Josefem I. za zásluhy povýšen do šlechtického stavu. Heinrich Mattoni proslavil českou minerálku u nás i v zahraničí. Neexistovalo místo ve střední Evropě, kde by neznali minerální vodu Mattoni. Vodu ve skleněných lahvích odebírali v Rakousku, Německu, Francii, Anglii a později i ve Spojených státech amerických. Ve svých lázních i stáčírnách minerální vody zaměstnával Mattoni velké množství lidí, kterým prý dobře platil a také jim vycházel často vstříc. Kromě platu na nich nešetřil odměnami a poskytoval jim co nejlepší pracovní podmínky. Zaměstnancům, kteří nemohli vykonávat práci ze zdravotních důvodů, vyplácel štědrou finanční podporu, což tehdy nebývalo zvykem.
Heinrich Mattoni, jeden z nejvýznamnějších podnikatelů své doby, zemřel dne 14. května roku 1910 ve věku 79 let ve svých rodných a milovaných Karlových Varech.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Berlínskou zeď dokončili před 65 lety. Překonat se ji pokusily tisíce lidí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu
před 2 hodinami
Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky
před 4 hodinami
Počasí přinese do konce týdne tropy, ty vystřídají bouřky a ochlazení
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
včera
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
včera
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
včera
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
včera
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
24. srpna 2026 22:00
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
24. srpna 2026 20:49
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
24. srpna 2026 19:36
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.
Zdroj: Libor Novák