Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Ukrajina již více než rok využívá rakety ATACMS na cíle v okupovaných oblastech na východě Ukrajiny. Dosud ale Spojené státy nedovolily Kyjevu nasadit tyto zbraně na ruské území. Podle amerických představitelů byla obava z přímé konfrontace s Ruskem hlavním důvodem tohoto omezení.

Změna přístupu souvisí s několika faktory. Jedním z nich je nasazení severokorejských vojáků na podporu ruských sil v Kurské oblasti. Spojené státy se zřejmě obávají, že by tato spolupráce mohla posílit ruskou ofenzívu.

Dalším důvodem je blížící se konec prezidentského období Joea Bidena a nejistota ohledně podpory Ukrajiny pod vedením Donalda Trumpa, který se má vrátit do Bílého domu. Bidenova administrativa pravděpodobně usiluje o posílení ukrajinské pozice ještě před zahájením případných mírových rozhovorů.

Raketa ATACMS, vyvinutá společností Lockheed Martin, je balistická raketa s dosahem až 300 kilometrů. Tato zbraň může být nasazena z mobilních odpalovacích systémů M270 MLRS nebo M142 Himars. Její vysoká rychlost a balistická trajektorie činí její zachycení mimořádně obtížným.

ATACMS jsou k dispozici ve dvou variantách. První využívá kazetovou hlavici obsahující stovky menších submunicí, které mohou zasáhnout rozsáhlou oblast a jsou určeny především proti lehce obrněným cílům, jako jsou zaparkovaná letadla nebo vojáci. Druhá varianta obsahuje jedinou výbušnou hlavici o hmotnosti 225 kg, která je vhodná pro likvidaci zpevněných objektů a infrastruktury.

Moskva potvrdila, že Ukrajina poprvé použila rakety ATACMS na území ruské Bryjanské oblasti. Podle ruského ministerstva obrany bylo pět raket zničeno a jedna způsobila požár na vojenském zařízení. Tento útok přišel jen den poté, co Washington oficiálně povolil Ukrajině nasazení těchto zbraní proti cílům v Rusku.

Použití ATACMS umožňuje Ukrajině zasáhnout cíle, které byly dosud mimo její dosah. To může mít vážné důsledky pro ruské síly, například ztížení logistiky či zpomalení reakční doby letecké podpory. Nicméně omezený počet dostupných raket pravděpodobně neumožní Ukrajině zcela změnit průběh války.

Zároveň se objevují obavy, že by tento krok mohl vést k eskalaci konfliktu. Vladimir Putin již dříve varoval, že útoky na ruské území za použití západních zbraní by mohly být považovány za přímou účast NATO ve válce.

Blížící se návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu navíc vyvolává nejistotu ohledně budoucnosti americké podpory Ukrajině. Trump sice slibuje rychlé ukončení války, ale není jasné, jakým způsobem toho chce dosáhnout. Někteří jeho poradci kritizují pokračující vojenskou pomoc Ukrajině, zatímco jiní volají po jejím urychlení.

Západní diplomaté v Kyjevě označují rozhodnutí povolit Ukrajině použití ATACMS za symbolické gesto, které demonstruje pokračující podporu Ukrajině. I když tento krok pravděpodobně nezmění situaci na bojišti, zvyšuje náklady války pro Rusko a posiluje morálku Ukrajinců.

Po rozhodnutí USA bylo Ukrajině umožněno také první nasazení raket Storm Shadow, střel dlouhého doletu francouzsko-britské výroby. Tyto rakety mají podobné schopnosti jako ATACMS a rozšiřují možnosti ukrajinské armády.

Rozhodnutí Spojených států představuje významný milník v konfliktu na Ukrajině. Ačkoli nelze předvídat, zda tento krok povede k eskalaci, jedno je jisté: Ukrajina nyní disponuje nástroji, které mohou ovlivnit průběh bojů i budoucí diplomatická jednání. Jak na to zareaguje Rusko, zůstává otázkou.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině ,  balistické strely ATACMS ,  rakety Storm Shadow

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 54 minutami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

včera

Donald Tusk

Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence

Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi. 

včera

včera

včera

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 nasadí v pilotním projektu 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie. Palubní počítač těchto aut přijímá data z meteostanic, zpřesní a zautomatizuje tak to, kolik a kde posypu použít. O sjízdnost se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. 

včera

včera

V Peci pod Sněžkou hoří známý hotel Hořec. Proběhla evakuace

Smutné obrázky přicházejí v posledních hodinách z Pece pod Sněžkou v Krkonoších. Vzplála tam totiž střecha známého hotelu Hořec, kterou se už několik hodin snaží uhasit zasahující hasiči. Vyhlášen byl druhý stupeň požárního poplachu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy