Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.
Ukrajina již více než rok využívá rakety ATACMS na cíle v okupovaných oblastech na východě Ukrajiny. Dosud ale Spojené státy nedovolily Kyjevu nasadit tyto zbraně na ruské území. Podle amerických představitelů byla obava z přímé konfrontace s Ruskem hlavním důvodem tohoto omezení.
Změna přístupu souvisí s několika faktory. Jedním z nich je nasazení severokorejských vojáků na podporu ruských sil v Kurské oblasti. Spojené státy se zřejmě obávají, že by tato spolupráce mohla posílit ruskou ofenzívu.
Dalším důvodem je blížící se konec prezidentského období Joea Bidena a nejistota ohledně podpory Ukrajiny pod vedením Donalda Trumpa, který se má vrátit do Bílého domu. Bidenova administrativa pravděpodobně usiluje o posílení ukrajinské pozice ještě před zahájením případných mírových rozhovorů.
Raketa ATACMS, vyvinutá společností Lockheed Martin, je balistická raketa s dosahem až 300 kilometrů. Tato zbraň může být nasazena z mobilních odpalovacích systémů M270 MLRS nebo M142 Himars. Její vysoká rychlost a balistická trajektorie činí její zachycení mimořádně obtížným.
ATACMS jsou k dispozici ve dvou variantách. První využívá kazetovou hlavici obsahující stovky menších submunicí, které mohou zasáhnout rozsáhlou oblast a jsou určeny především proti lehce obrněným cílům, jako jsou zaparkovaná letadla nebo vojáci. Druhá varianta obsahuje jedinou výbušnou hlavici o hmotnosti 225 kg, která je vhodná pro likvidaci zpevněných objektů a infrastruktury.
Moskva potvrdila, že Ukrajina poprvé použila rakety ATACMS na území ruské Bryjanské oblasti. Podle ruského ministerstva obrany bylo pět raket zničeno a jedna způsobila požár na vojenském zařízení. Tento útok přišel jen den poté, co Washington oficiálně povolil Ukrajině nasazení těchto zbraní proti cílům v Rusku.
Použití ATACMS umožňuje Ukrajině zasáhnout cíle, které byly dosud mimo její dosah. To může mít vážné důsledky pro ruské síly, například ztížení logistiky či zpomalení reakční doby letecké podpory. Nicméně omezený počet dostupných raket pravděpodobně neumožní Ukrajině zcela změnit průběh války.
Zároveň se objevují obavy, že by tento krok mohl vést k eskalaci konfliktu. Vladimir Putin již dříve varoval, že útoky na ruské území za použití západních zbraní by mohly být považovány za přímou účast NATO ve válce.
Blížící se návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu navíc vyvolává nejistotu ohledně budoucnosti americké podpory Ukrajině. Trump sice slibuje rychlé ukončení války, ale není jasné, jakým způsobem toho chce dosáhnout. Někteří jeho poradci kritizují pokračující vojenskou pomoc Ukrajině, zatímco jiní volají po jejím urychlení.
Západní diplomaté v Kyjevě označují rozhodnutí povolit Ukrajině použití ATACMS za symbolické gesto, které demonstruje pokračující podporu Ukrajině. I když tento krok pravděpodobně nezmění situaci na bojišti, zvyšuje náklady války pro Rusko a posiluje morálku Ukrajinců.
Po rozhodnutí USA bylo Ukrajině umožněno také první nasazení raket Storm Shadow, střel dlouhého doletu francouzsko-britské výroby. Tyto rakety mají podobné schopnosti jako ATACMS a rozšiřují možnosti ukrajinské armády.
Rozhodnutí Spojených států představuje významný milník v konfliktu na Ukrajině. Ačkoli nelze předvídat, zda tento krok povede k eskalaci, jedno je jisté: Ukrajina nyní disponuje nástroji, které mohou ovlivnit průběh bojů i budoucí diplomatická jednání. Jak na to zareaguje Rusko, zůstává otázkou.
Související
Česko pošle Ukrajině bojové letouny, slíbil podle tamních médií Pavel v Kyjevě
Zavřené školy, teploty hluboko pod nulou. Ukrajinci čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí
válka na Ukrajině , balistické strely ATACMS , rakety Storm Shadow
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího
před 2 hodinami
Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí
před 3 hodinami
Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli
před 5 hodinami
Počasí: Do Česka se vrátí silné mrazy, příští týden bude až -15 stupňů
včera
Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros
včera
Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz
včera
Trump zavede cla proti evropským zemím. Pokud mu neprodají Grónsko, od léta se zvýší
včera
Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík
včera
Česko pošle Ukrajině bojové letouny, slíbil podle tamních médií Pavel v Kyjevě
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole
včera
Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová
včera
ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana
včera
Další bizarní krok Okamury: Z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Předsedou ODS se stal Martin Kupka
včera
Zavřené školy, teploty hluboko pod nulou. Ukrajinci čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí
včera
ODS se nesmí smířit s udržovacím stylem, prohlásil Kupka. Ivan v projevu nešetřil Fialu, zkritizoval porušování slibů
včera
Fiala mluvil bez obav, že mu nedají hlas. Bilancoval i nastínil, jak vidí novou ODS
včera
Piráti volí nové vedení. Hřib se chce zaměřit na dostupné bydlení a levnější potraviny
včera
Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO
Vztahy mezi Paříží a Washingtonem procházejí jednou z nejhlubších krizí v novodobé historii. To, co bylo dříve považováno za nepředstavitelný politický scénář, se nyní stává reálným tématem veřejné debaty. Vůbec poprvé byl totiž na půdu francouzského Národního shromáždění předložen konkrétní parlamentní návrh, který požaduje okamžité vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance. Tato iniciativa, v jejímž čele stojí vlivná levicová poslankyně Clémence Guetté, odráží rostoucí frustraci Francouzů z dominance Spojených států.
Zdroj: Libor Novák