Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Ukrajina již více než rok využívá rakety ATACMS na cíle v okupovaných oblastech na východě Ukrajiny. Dosud ale Spojené státy nedovolily Kyjevu nasadit tyto zbraně na ruské území. Podle amerických představitelů byla obava z přímé konfrontace s Ruskem hlavním důvodem tohoto omezení.

Změna přístupu souvisí s několika faktory. Jedním z nich je nasazení severokorejských vojáků na podporu ruských sil v Kurské oblasti. Spojené státy se zřejmě obávají, že by tato spolupráce mohla posílit ruskou ofenzívu.

Dalším důvodem je blížící se konec prezidentského období Joea Bidena a nejistota ohledně podpory Ukrajiny pod vedením Donalda Trumpa, který se má vrátit do Bílého domu. Bidenova administrativa pravděpodobně usiluje o posílení ukrajinské pozice ještě před zahájením případných mírových rozhovorů.

Raketa ATACMS, vyvinutá společností Lockheed Martin, je balistická raketa s dosahem až 300 kilometrů. Tato zbraň může být nasazena z mobilních odpalovacích systémů M270 MLRS nebo M142 Himars. Její vysoká rychlost a balistická trajektorie činí její zachycení mimořádně obtížným.

ATACMS jsou k dispozici ve dvou variantách. První využívá kazetovou hlavici obsahující stovky menších submunicí, které mohou zasáhnout rozsáhlou oblast a jsou určeny především proti lehce obrněným cílům, jako jsou zaparkovaná letadla nebo vojáci. Druhá varianta obsahuje jedinou výbušnou hlavici o hmotnosti 225 kg, která je vhodná pro likvidaci zpevněných objektů a infrastruktury.

Moskva potvrdila, že Ukrajina poprvé použila rakety ATACMS na území ruské Bryjanské oblasti. Podle ruského ministerstva obrany bylo pět raket zničeno a jedna způsobila požár na vojenském zařízení. Tento útok přišel jen den poté, co Washington oficiálně povolil Ukrajině nasazení těchto zbraní proti cílům v Rusku.

Použití ATACMS umožňuje Ukrajině zasáhnout cíle, které byly dosud mimo její dosah. To může mít vážné důsledky pro ruské síly, například ztížení logistiky či zpomalení reakční doby letecké podpory. Nicméně omezený počet dostupných raket pravděpodobně neumožní Ukrajině zcela změnit průběh války.

Zároveň se objevují obavy, že by tento krok mohl vést k eskalaci konfliktu. Vladimir Putin již dříve varoval, že útoky na ruské území za použití západních zbraní by mohly být považovány za přímou účast NATO ve válce.

Blížící se návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu navíc vyvolává nejistotu ohledně budoucnosti americké podpory Ukrajině. Trump sice slibuje rychlé ukončení války, ale není jasné, jakým způsobem toho chce dosáhnout. Někteří jeho poradci kritizují pokračující vojenskou pomoc Ukrajině, zatímco jiní volají po jejím urychlení.

Západní diplomaté v Kyjevě označují rozhodnutí povolit Ukrajině použití ATACMS za symbolické gesto, které demonstruje pokračující podporu Ukrajině. I když tento krok pravděpodobně nezmění situaci na bojišti, zvyšuje náklady války pro Rusko a posiluje morálku Ukrajinců.

Po rozhodnutí USA bylo Ukrajině umožněno také první nasazení raket Storm Shadow, střel dlouhého doletu francouzsko-britské výroby. Tyto rakety mají podobné schopnosti jako ATACMS a rozšiřují možnosti ukrajinské armády.

Rozhodnutí Spojených států představuje významný milník v konfliktu na Ukrajině. Ačkoli nelze předvídat, zda tento krok povede k eskalaci, jedno je jisté: Ukrajina nyní disponuje nástroji, které mohou ovlivnit průběh bojů i budoucí diplomatická jednání. Jak na to zareaguje Rusko, zůstává otázkou.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině balistické strely ATACMS rakety Storm Shadow

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Aktualizováno včera

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Islámský stát (ISIS)

USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa

Spojené státy oznámily, že při náletu v Sýrii zabily vůdce Islámského státu (IS) Abu Yusifa, známého také jako Mahmud. Operaci provedly síly Centrálního velení USA (Centcom) ve východní části země.

včera

Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik

Pád diktátorského režimu Bašára Asada v Sýrii byl nepříjemnou ranou také pro dalšího aktéra v regionu – Írán. Ten podle experta na blízkovýchodní politiku Gokhana Bacika z olomoucké Univerzity Palackého přišel o velký bezpečnostní pás, Bašárův režim pro něj byl jakousi geopolitickou pojistkou. Expert exkluzivně pro EuroZprávy.cz uvedl, že by Teherán měl vypracovat novou strategii.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy