Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Ukrajina již více než rok využívá rakety ATACMS na cíle v okupovaných oblastech na východě Ukrajiny. Dosud ale Spojené státy nedovolily Kyjevu nasadit tyto zbraně na ruské území. Podle amerických představitelů byla obava z přímé konfrontace s Ruskem hlavním důvodem tohoto omezení.

Změna přístupu souvisí s několika faktory. Jedním z nich je nasazení severokorejských vojáků na podporu ruských sil v Kurské oblasti. Spojené státy se zřejmě obávají, že by tato spolupráce mohla posílit ruskou ofenzívu.

Dalším důvodem je blížící se konec prezidentského období Joea Bidena a nejistota ohledně podpory Ukrajiny pod vedením Donalda Trumpa, který se má vrátit do Bílého domu. Bidenova administrativa pravděpodobně usiluje o posílení ukrajinské pozice ještě před zahájením případných mírových rozhovorů.

Raketa ATACMS, vyvinutá společností Lockheed Martin, je balistická raketa s dosahem až 300 kilometrů. Tato zbraň může být nasazena z mobilních odpalovacích systémů M270 MLRS nebo M142 Himars. Její vysoká rychlost a balistická trajektorie činí její zachycení mimořádně obtížným.

ATACMS jsou k dispozici ve dvou variantách. První využívá kazetovou hlavici obsahující stovky menších submunicí, které mohou zasáhnout rozsáhlou oblast a jsou určeny především proti lehce obrněným cílům, jako jsou zaparkovaná letadla nebo vojáci. Druhá varianta obsahuje jedinou výbušnou hlavici o hmotnosti 225 kg, která je vhodná pro likvidaci zpevněných objektů a infrastruktury.

Moskva potvrdila, že Ukrajina poprvé použila rakety ATACMS na území ruské Bryjanské oblasti. Podle ruského ministerstva obrany bylo pět raket zničeno a jedna způsobila požár na vojenském zařízení. Tento útok přišel jen den poté, co Washington oficiálně povolil Ukrajině nasazení těchto zbraní proti cílům v Rusku.

Použití ATACMS umožňuje Ukrajině zasáhnout cíle, které byly dosud mimo její dosah. To může mít vážné důsledky pro ruské síly, například ztížení logistiky či zpomalení reakční doby letecké podpory. Nicméně omezený počet dostupných raket pravděpodobně neumožní Ukrajině zcela změnit průběh války.

Zároveň se objevují obavy, že by tento krok mohl vést k eskalaci konfliktu. Vladimir Putin již dříve varoval, že útoky na ruské území za použití západních zbraní by mohly být považovány za přímou účast NATO ve válce.

Blížící se návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu navíc vyvolává nejistotu ohledně budoucnosti americké podpory Ukrajině. Trump sice slibuje rychlé ukončení války, ale není jasné, jakým způsobem toho chce dosáhnout. Někteří jeho poradci kritizují pokračující vojenskou pomoc Ukrajině, zatímco jiní volají po jejím urychlení.

Západní diplomaté v Kyjevě označují rozhodnutí povolit Ukrajině použití ATACMS za symbolické gesto, které demonstruje pokračující podporu Ukrajině. I když tento krok pravděpodobně nezmění situaci na bojišti, zvyšuje náklady války pro Rusko a posiluje morálku Ukrajinců.

Po rozhodnutí USA bylo Ukrajině umožněno také první nasazení raket Storm Shadow, střel dlouhého doletu francouzsko-britské výroby. Tyto rakety mají podobné schopnosti jako ATACMS a rozšiřují možnosti ukrajinské armády.

Rozhodnutí Spojených států představuje významný milník v konfliktu na Ukrajině. Ačkoli nelze předvídat, zda tento krok povede k eskalaci, jedno je jisté: Ukrajina nyní disponuje nástroji, které mohou ovlivnit průběh bojů i budoucí diplomatická jednání. Jak na to zareaguje Rusko, zůstává otázkou.

Související

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko pošle Ukrajině bojové letouny, slíbil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika plánuje v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.
Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Zavřené školy, teploty hluboko pod nulou. Ukrajinci čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí

Ukrajinci v těchto dnech čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí. Kateryna Skurydina z Kyjeva popsala, že do postele uléhá v termoprádle a několika vrstvách oblečení pod tlustými dekami. Jejím netradičním pomocníkem v boji s mrazem je bezsrstý kocour jménem Pušok. Díky své vysoké tělesné teplotě funguje pro svou majitelku jako živý termofor. V jejím bytě se topení téměř nespustilo od masivního ruského útoku na energetiku z počátku ledna.

Více souvisejících

válka na Ukrajině balistické strely ATACMS rakety Storm Shadow

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

před 2 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

před 5 hodinami

včera

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

včera

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

včera

včera

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno včera

Martin Červíček Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko pošle Ukrajině bojové letouny, slíbil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika plánuje v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.

Aktualizováno včera

Volební sjezd České pirátské strany Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole

Česká pirátská strana má o svém vedení jasno. Dosavadní předseda Zdeněk Hřib v sobotním hlasování Celostátního fóra v Prachaticích přesvědčivě obhájil svou pozici a stranu povede i v nadcházejících dvou letech. Zvítězil hned v prvním kole, kdy pro něj hlasovalo 469 z celkem 611 přítomných členů. Jeho protikandidát David Witosz obdržel 257 hlasů a Hřibovi k úspěchu pogratuloval s tím, že Piráti i nadále zůstávají živou a demokratickou stranou plnou různých názorů.

včera

Volební sjezd České pirátské strany

Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová

Česká pirátská strana má po víkendovém jednání v Prachaticích kompletní nové vedení. K obhájenému mandátu předsedy Zdeňka Hřiba se přidala čtveřice místopředsedů, které si členská základna vybrala během sobotního Celostátního fóra. Post prvního místopředsedy uhájil poslanec Martin Šmída, druhou místopředsedkyní se stala poslankyně Kateřina Stojanová. Vedení dále doplnili investor Jiří Hlavenka na pozici třetího místopředsedy a poslankyně Olga Richterová jako čtvrtá místopředsedkyně.

včera

ODS si volí nového předsedu. (17.1.2026)

ODS hledala dokonalého šéfa. Našla ho? Jak delegáti grilovali Kupku a Ivana

ODS potřebuje dokonalého předsedu, zaznělo během diskuze před volbou nejvýše postaveného člena strany. Stal se jím nakonec Martin Kupka, dosavadní místopředseda a ministr dopravy v předchozí vládě. Podle Kupky je například nutné posílit stranickou značku, i když nový šéf občanských demokratů zároveň připustil, že není dokonalý.

včera

Tomio Okamura

Další bizarní krok Okamury: Z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura pokračuje v symbolických změnách ve své úřadovně. Ve videu, které zveřejnil na sociálních sítích, ukázal, jak z kanceláře nechal odstranit vlajku Evropské unie. Ta tam zůstala po jeho předchůdkyni Markétě Pekarové Adamové, což se Okamura rozhodl změnit podle svého vkusu.

Aktualizováno včera

Martin Kupka Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Předsedou ODS se stal Martin Kupka

Občanští demokraté si na pražském sjezdu zvolili svého nového předsedu. Stal se jím Martin Kupka, který v souboji o vedení strany získal 327 hlasů. Jeho soupeř Radim Ivan obdržel podporu 138 delegátů z celkového počtu 508 platných lístků. Dosavadní lídr Petr Fiala, který se rozhodl funkci opustit, Kupku označil za svého přirozeného nástupce a garanta stability i budoucích úspěchů.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Zavřené školy, teploty hluboko pod nulou. Ukrajinci čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí

Ukrajinci v těchto dnech čelí jedné z nejnáročnějších zim za poslední desetiletí. Kateryna Skurydina z Kyjeva popsala, že do postele uléhá v termoprádle a několika vrstvách oblečení pod tlustými dekami. Jejím netradičním pomocníkem v boji s mrazem je bezsrstý kocour jménem Pušok. Díky své vysoké tělesné teplotě funguje pro svou majitelku jako živý termofor. V jejím bytě se topení téměř nespustilo od masivního ruského útoku na energetiku z počátku ledna.

včera

včera

včera

včera

Ve Francii se rodí návrh na okamžité vystoupení z NATO

Vztahy mezi Paříží a Washingtonem procházejí jednou z nejhlubších krizí v novodobé historii. To, co bylo dříve považováno za nepředstavitelný politický scénář, se nyní stává reálným tématem veřejné debaty. Vůbec poprvé byl totiž na půdu francouzského Národního shromáždění předložen konkrétní parlamentní návrh, který požaduje okamžité vystoupení Francie ze Severoatlantické aliance. Tato iniciativa, v jejímž čele stojí vlivná levicová poslankyně Clémence Guetté, odráží rostoucí frustraci Francouzů z dominance Spojených států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy