Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Ukrajina již více než rok využívá rakety ATACMS na cíle v okupovaných oblastech na východě Ukrajiny. Dosud ale Spojené státy nedovolily Kyjevu nasadit tyto zbraně na ruské území. Podle amerických představitelů byla obava z přímé konfrontace s Ruskem hlavním důvodem tohoto omezení.

Změna přístupu souvisí s několika faktory. Jedním z nich je nasazení severokorejských vojáků na podporu ruských sil v Kurské oblasti. Spojené státy se zřejmě obávají, že by tato spolupráce mohla posílit ruskou ofenzívu.

Dalším důvodem je blížící se konec prezidentského období Joea Bidena a nejistota ohledně podpory Ukrajiny pod vedením Donalda Trumpa, který se má vrátit do Bílého domu. Bidenova administrativa pravděpodobně usiluje o posílení ukrajinské pozice ještě před zahájením případných mírových rozhovorů.

Raketa ATACMS, vyvinutá společností Lockheed Martin, je balistická raketa s dosahem až 300 kilometrů. Tato zbraň může být nasazena z mobilních odpalovacích systémů M270 MLRS nebo M142 Himars. Její vysoká rychlost a balistická trajektorie činí její zachycení mimořádně obtížným.

ATACMS jsou k dispozici ve dvou variantách. První využívá kazetovou hlavici obsahující stovky menších submunicí, které mohou zasáhnout rozsáhlou oblast a jsou určeny především proti lehce obrněným cílům, jako jsou zaparkovaná letadla nebo vojáci. Druhá varianta obsahuje jedinou výbušnou hlavici o hmotnosti 225 kg, která je vhodná pro likvidaci zpevněných objektů a infrastruktury.

Moskva potvrdila, že Ukrajina poprvé použila rakety ATACMS na území ruské Bryjanské oblasti. Podle ruského ministerstva obrany bylo pět raket zničeno a jedna způsobila požár na vojenském zařízení. Tento útok přišel jen den poté, co Washington oficiálně povolil Ukrajině nasazení těchto zbraní proti cílům v Rusku.

Použití ATACMS umožňuje Ukrajině zasáhnout cíle, které byly dosud mimo její dosah. To může mít vážné důsledky pro ruské síly, například ztížení logistiky či zpomalení reakční doby letecké podpory. Nicméně omezený počet dostupných raket pravděpodobně neumožní Ukrajině zcela změnit průběh války.

Zároveň se objevují obavy, že by tento krok mohl vést k eskalaci konfliktu. Vladimir Putin již dříve varoval, že útoky na ruské území za použití západních zbraní by mohly být považovány za přímou účast NATO ve válce.

Blížící se návrat Donalda Trumpa do prezidentského úřadu navíc vyvolává nejistotu ohledně budoucnosti americké podpory Ukrajině. Trump sice slibuje rychlé ukončení války, ale není jasné, jakým způsobem toho chce dosáhnout. Někteří jeho poradci kritizují pokračující vojenskou pomoc Ukrajině, zatímco jiní volají po jejím urychlení.

Západní diplomaté v Kyjevě označují rozhodnutí povolit Ukrajině použití ATACMS za symbolické gesto, které demonstruje pokračující podporu Ukrajině. I když tento krok pravděpodobně nezmění situaci na bojišti, zvyšuje náklady války pro Rusko a posiluje morálku Ukrajinců.

Po rozhodnutí USA bylo Ukrajině umožněno také první nasazení raket Storm Shadow, střel dlouhého doletu francouzsko-britské výroby. Tyto rakety mají podobné schopnosti jako ATACMS a rozšiřují možnosti ukrajinské armády.

Rozhodnutí Spojených států představuje významný milník v konfliktu na Ukrajině. Ačkoli nelze předvídat, zda tento krok povede k eskalaci, jedno je jisté: Ukrajina nyní disponuje nástroji, které mohou ovlivnit průběh bojů i budoucí diplomatická jednání. Jak na to zareaguje Rusko, zůstává otázkou.

Související

Valerij Gerasimov

Nikomu to neříkejte. Server zjistil, jak Rusko oznámilo USA odpálení rakety Orešnik

Ruský útok balistickou střelou Orešnik na město Dnipro a následná diplomatická komunikace mezi náčelníky generálních štábů Ruska a USA naznačují rostoucí napětí a strategické kalkulace na obou stranách. Generál Valerij Gerasimov, náčelník ruského generálního štábu, a generál Charles Brown, předseda Sboru náčelníků štábů USA, vedli 27. listopadu rozhovor, v němž byla jedním z hlavních témat právě tato událost.

Více souvisejících

válka na Ukrajině balistické strely ATACMS rakety Storm Shadow

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie našla výtržníky, kteří způsobili zásah na ZČU v Plzni. Jde o studenty

Policie po pouhých dvou dnech od incidentu oznámila, že našla a obvinila dvojici mladíků, kteří svým chováním vzbudili ve středu důvodnou obavu z útoku na Západočeské univerzitě v Plzni, kde v pozdních odpoledních hodinách došlo k rozsáhlému policejnímu zásahu. Mladíci čelí obvinění ze spáchání přečinu výtržnictví ve formě spolupachatelství. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Putin změnil zavedená pravidla. Obešel sankce USA

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil změnu pravidel pro platby za ruské fosilní palivo, aby obešel nové sankce uvalené Spojenými státy na Gazprombank, klíčovou banku pro platby za plyn a ropu. Tyto sankce ohrožují především dodávky zemního plynu do Maďarska a Slovenska, které jsou na ruském plynu silně závislé.

před 2 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Politico: EU tříští obchodní dohoda. Pro Německo je klíčová, Francie mobilizuje spojence

Evropská unie čelí vážnému rozkolu kvůli obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur, která vyvolává ostré spory mezi Francií a Německem. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová odletěla do Uruguaye s cílem uzavřít tuto historickou dohodu, která je v jednání již několik desetiletí. Zatímco Berlín tuto dohodu považuje za klíčovou pro oživení průmyslu, Paříž ji vnímá jako hrozbu pro své zemědělství a národní suverenitu, uvedl server Politico.

před 2 hodinami

Syrští rebelové v Aleppu

Vůdce syrských rebelů potvrdil, co je cílem „revoluce“

Abú Mohammad al-Džolání, vůdce hlavní skupiny ozbrojené opozice v Sýrii Haját Tahrír aš-Šám (HTS), exkluzivně pro americkou stanici CNN promluvil o cílech současného konfliktu s vládními silami. „Když mluvíme o cílech, cílem revoluce zůstává svržení tohoto režimu. Je naším právem použít všechny dostupné prostředky k dosažení tohoto cíle,“ řekl.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA stanovila nové datum, kdy se člověk vrátí na Měsíc

NASA oznámila další zpoždění v programu Artemis, který má poprvé za více než 50 let vrátit astronauty na Měsíc. Mise plánovaná na rok 2026 se nyní odkládá nejdříve na polovinu roku 2027. I průkopnická mise, během níž měli astronauti obletět Měsíc v září 2025, byla posunuta nejdříve na duben 2026.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 11 hodinami

včera

Bakterie, ilustrační foto

Afrikou se šíří nová záhadná nemoc. Počty mrtvých rostou, lékaři o ní nic netuší

Záhadné onemocnění, které zasáhlo Demokratickou republiku Kongo, vyvolává stále větší obavy nejen mezi místními úřady, ale i na mezinárodní úrovni. Dosud neznámá nemoc, která se projevuje chřipkovými příznaky, si v provincii Kwango na jihozápadě země vyžádala životy desítek lidí. Podle místních zpráv počet obětí dosahuje mezi 67 a 143, přičemž nejvíce postiženi jsou ženy a děti.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Neodstoupím. Macron v reakci na politickou krizi ve Francii promluvil k národu

Prezident Emmanuel Macron se obrátil na francouzský národ v reakci na politickou krizi, která otřásá zemí po pádu vlády vedené Michelem Barnierem. V desetiminutovém projevu zdůraznil své odhodlání zůstat v úřadu až do konce svého mandátu v roce 2027, přestože někteří političtí oponenti požadují jeho rezignaci.

včera

včera

Očkování, ilustrační foto

Smrtelná nemoc 19. století se vrátila. Závod o vakcínu proti černému kašli začíná

Závod o nalezení dlouhodobější ochrany proti černému kašli odstartoval. Vakcíny, které jsou v současnosti k dispozici, sice chrání před závažným průběhem nemoci, ale jejich účinnost časem klesá. Tento problém se stává stále naléhavějším, neboť černý kašel, kdysi smrtelná nemoc 19. století, se vrací v mnoha zemích světa. S epidemiologickými cykly této nákazy a s poklesem proočkovanosti zejména mezi těhotnými ženami je nutné hledat inovativní přístupy k prevenci.

včera

včera

Aktualizováno včera

Markéta Pekarová Adamová na sněmu TOP 09. (11.11.2023)

Pekarová Adamová ustála hlasování o odvolání z čela Sněmovny

Hnutí ANO neuspělo ve snaze odvolat Markétu Pekarovou Adamovou z čela Poslanecké sněmovny. Opozice ji kritizuje za nezvládnutí funkce a omezování opozičních iniciativ. Například podle Aleny Schillerové jedná proti pravidlům Poslanecké sněmovny a dokonce protiústavně.

včera

Věznice

14letý terorista? V ruských věznicích končí i nezletilí, stačí aby kritizovali Putina

Během chladného listopadového rána si Irina Turbina balí tašky plné jídla, přidává dvě velká balení sprchového gelu, objemné balíky toaletního papíru, kleštičky na nehty, román a atlas geografie. Poté se vydává na vyčerpávající dvoudenní cestu. Tyto věci jsou pro jejího šestnáctiletého syna Arsenije. Možná je to její poslední šance ho spatřit, než bude poslán do nápravného zařízení pro mladistvé, kde má strávit pětiletý trest.

včera

Trump expertům opět zvedá mandle. Šéfkou zpravodajců udělá šiřitelku konspirací

Tulsi Gabbard, bývalá kongresmanka za stát Havaj, vyvolává kontroverze a obavy u odborníků na zpravodajské služby kvůli jejímu nominování do funkce ředitelky národní zpravodajské služby Spojených států (DNI). Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy