Ukrajina údajně poprvé zaútočila americkými raketami ATACMS hluboko na ruském území

Útok byl podle ruského ministerstva proveden dnes ráno ve 3:25 místního času. Pět z šesti balistických raket bylo údajně sestřeleno ruskými protivzdušnými obranami, zatímco jedna byla poškozena. Její fragmenty dopadly na vojenské zařízení, kde způsobili požár. Ruské úřady uvádí, že požár byl rychle uhašen a nedošlo k žádným ztrátám na životech ani k vážnějším škodám.

Pokud se tyto zprávy potvrdí, bude to znamenat první případ použití amerických raket ATACMS na cíle hluboko uvnitř Ruska. Tento krok by mohl signalizovat významný posun v taktice ukrajinských ozbrojených sil, které dosud využívaly tyto zbraně spíše na ruské vojenské pozice na okupovaném ukrajinském území.

Ukrajinská vláda se k incidentu zatím nevyjádřila. Podobně americká administrativa, která poskytla rakety ATACMS Ukrajině jako součást vojenské pomoci, zatím nereagovala na ruské tvrzení.

Tento incident přichází ve chvíli, kdy Ukrajina pokračuje ve své snaze narušit ruské vojenské kapacity a logistiky. Nasazení raket s delším dosahem by mohlo být součástí širší strategie zacílení na ruské zásobovací linky a infrastrukturu, která podporuje válku na Ukrajině.

Biden udělil Ukrajině povolení využívat výkonné americké zbraně dlouhého doletu přímo na ruském území. Toto rozhodnutí, které podle vysoce postaveného amerického úředníka přichází ve chvíli, kdy Rusko posiluje svou obranu a využívá severokorejské vojáky, představuje zásadní posun v americké strategii vůči válce na Ukrajině. Uvedl to server CNN.

Rusko rozmístilo téměř 50 000 vojáků v Kurské oblasti, která byla cílem ukrajinské letní protiofenzivy. Společně s nimi nyní na místě působí tisíce severokorejských vojáků, kteří mají podpořit ruskou obranu i útočné operace. Tento vývoj vyvolal znepokojení Bidenovy administrativy, která se obává eskalace konfliktu do nebezpečnější fáze.

Američané již několik měsíců zvažovali, zda Ukrajině umožnit použití střel Army Tactical Missile Systems (ATACMS) na ruském území. Zatímco někteří činitelé varovali před možným rozšířením války, jiní upozorňovali na omezené zásoby těchto raket. Bidenův souhlas proto představuje přelomové rozhodnutí.

Spojené státy zpočátku odmítaly poskytnout ATACMS Ukrajině z obav o vlastní obranyschopnost a kvůli složité výrobě těchto zbraní. Přesto Biden již v únoru 2024 tajně schválil jejich dodání pro použití na ukrajinském území, přičemž první zásilka dorazila v dubnu. Nyní však Ukrajina dostala zelenou k tomu, aby tuto zbraňovou technologii použila i proti cílům na ruském území.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouhodobě naléhal na Washington, aby rozšířil možnosti nasazení těchto raket. Při své zářijové návštěvě v Bílém domě předložil Bidenovi seznam klíčových cílů v Rusku, které by chtěl s pomocí ATACMS zasáhnout. Tento seznam byl součástí jeho „plánu na vítězství“, který má zajistit rozhodující obrat v konfliktu.

Ukrajinští vojáci již dříve demonstrovali schopnost zasáhnout cíle hluboko v Rusku pomocí vlastních dronů. Ty mají delší dosah než samotné střely ATACMS, jejichž dolet činí přibližně 290 kilometrů. I přesto Ukrajina argumentovala, že v dosahu raket stále zůstávají klíčové ruské vojenské základny, logistická centra a výrobní kapacity.

Ruská armáda reagovala na hrozbu přemístěním některých strategických cílů mimo dosah ATACMS. Ukrajina však tvrdí, že ruské síly mají i nadále mnoho zranitelných míst v dosahu těchto raket, což by mohlo vést k zásadním ztrátám na ruské straně.

Novým faktorem v konfliktu je přítomnost severokorejských vojáků, které Rusko nasadilo v Kurské oblasti. Podle amerického ministerstva zahraničí již 10 000 severokorejských vojáků zahájilo bojové operace po boku ruských sil. Jejich role spočívá nejen v podpoře ruských obraných operací, ale také v uvolnění ruských jednotek pro útoky na jiných frontách.

Ukrajinské velení označilo severokorejské vojáky za „významný zdroj“ ruské válečné strategie. Zatímco některé jednotky plní podpůrné úkoly, očekává se jejich plné zapojení do přímých bojových operací.

Rozhodnutí povolit Ukrajině nasazení ATACMS přichází v době intenzivních politických debat v USA. Bidenova administrativa se snaží zajistit pokračování podpory Ukrajině i po roce 2025, přičemž republikánský kandidát Donald Trump slibuje rychlé ukončení války, pokud se stane prezidentem. Trump tvrdí, že konflikt by nikdy nezačal, kdyby byl v čele Spojených států, a zároveň naznačuje, že by dojednal mír během jediného dne.

Zelenskyj v reakci na tuto politickou situaci uvedl, že válka skončí rychleji, pokud bude současná administrativa pokračovat ve své politice podpory Ukrajiny. Tento výrok zdůrazňuje význam dlouhodobé a konzistentní podpory, kterou Bidenova vláda poskytuje.

Rozšíření konfliktu na ruské území pomocí amerických zbraní představuje zásadní změnu v průběhu války. Zatímco Ukrajina získává nové možnosti, ruská strana může na tento krok odpovědět další eskalací. Přítomnost severokorejských vojáků navíc zvyšuje napětí na mezinárodní scéně a vyvolává obavy z rozšíření konfliktu mimo region.