Budou jednání úspěšná? Přicházejí zprávy o pravděpodobnosti dohody USA a Íránu

Podle íránských zdrojů, na něž se odvolává americká zpravodajská stanice CNN, je totiž americký přístup v této fázi vyjednávání „nekompromisní a destruktivní“.

Íránská delegace se podle diplomatických kruhů jednání účastní především z taktických důvodů – jejím cílem má být výhradně získání aktuálního obrazu o vyjednávací pozici Washingtonu. „Rozdíly mezi oběma stranami jsou natolik zásadní, že průlom v této fázi nelze očekávat,“ konstatoval zdroj blízký vyjednávacímu týmu.

Jádrem sporu zůstává přetrvávající americké trvání na úplném ukončení íránského programu obohacování uranu. Íránské vedení však opakovaně deklarovalo, že tento požadavek je za hranicí toho, co může být považováno za přijatelné. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí americký postoj tvrdě zkritizoval. „Najít cestu k dohodě není žádná věda. Nulové jaderné zbraně = máme dohodu. Žádné obohacování = dohoda NEEXISTUJE,“ zdůraznil. 

Írán zároveň vyjadřuje ochotu podřídit se přísnějšímu režimu mezinárodních inspekcí a zaručit, že obohacovaný uran nebude použit pro vojenské účely. Tato vstřícnost je však podle pozorovatelů v Teheránu podkopávána aktuálním americkým přístupem, jenž je vnímán jako provokativní a nerealistický. „Prohlášení médií a jednání Spojených států v jednáních velmi zklamaly politické kruhy v Teheránu,“ uvedl jeden z íránských diplomatů, který si přál zůstat v anonymitě.

Spojené státy naproti tomu deklarují ochotu zrušit část tvrdých ekonomických sankcí, pokud Írán přistoupí na nulovou toleranci vůči obohacování uranu. Tato podmínka je však v Teheránu vnímána jako předem zamítnutá. „Z pohledu rozhodujících činitelů v Teheránu je to, že USA vědí, že přijetí nulového obohacování v Íránu je nemožné, a přesto na tom trvají, známkou toho, že USA v zásadě neusilují o dohodu a využívají jednání jako nástroj k zesílení tlaku,“ komentoval nejmenovaný íránský diplomat. 

Napětí mezi oběma stranami navíc dále eskaluje v důsledku nových amerických sankcí. I přes pokračující diplomatická jednání Washington oznámil další restriktivní opatření – americké ministerstvo zahraničí ve středu prohlásilo íránský stavební sektor za „přímo nebo nepřímo kontrolovaný Islámskou revoluční gardou (IRGC)“ a zároveň identifikovalo deset strategických materiálů, které mají být používány v souvislosti s jadernými a balistickými programy Íránu.

Vzhledem k těmto okolnostem a strategickým postojům obou stran se stále více jeví, že páté kolo jednání nebude bodem obratu, ale spíše potvrzením hluboké nedůvěry, která mezi Washingtonem a Teheránem přetrvává.

Že jednání zřejmě neuspějí, potvrdil už začátkem týdne nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. „Za vlády (bývalého prezidenta Ebrahima) Raisiho proběhla také nepřímá jednání, která k ničemu nevedla, a nyní také pochybujeme, že dosáhneme závěru, a nevíme, co se stane,“ uvedl Chameneí v mimořádně otevřeném prohlášení, které zpochybňuje už samotnou legitimitu probíhajících rozhovorů.

Zahraničněpolitické obavy se přitom neomezují pouze na diplomatickou rovinu. Existuje reálné riziko, že v případě, že Írán odmítne přistoupit na tvrdé podmínky Spojených států, dojde ke scénáři vojenské eskalace. Podle pozorovatelů totiž Spojené státy, v těsné koordinaci s Izraelem, zvažují i možnost vojenského zásahu jako krajní prostředek k zabránění íránskému jadernému průlomu.

Tento scénář není pouze hypotetickým konstruktem. Vyplývá z opakovaných prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho postoj navíc rezonuje s dlouhodobou rétorikou izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jenž opakovaně deklaroval, že Izrael nenechá íránský jaderný program dospět do fáze, kdy by představoval existenční hrozbu.