Ukrajina důrazně varuje EU: Dodržte slovo. Vaše kroky pro nás budou devastační

Předseda hospodářského výboru ukrajinského parlamentu v tomto týdnu vedl delegaci dvanácti poslanců do Bruselu, kde apelovali na evropské představitele, aby zachovali bezcelní režim, známý jako Autonomní obchodní opatření (ATM), nebo nabídli alespoň udržitelné řešení. Tyto dočasné výjimky vyprší již 5. června 2025.

„Obchod s EU je pro nás existenční otázkou,“ zdůraznil Natalucha pro deník Politico. „Pokud Evropa nyní otočí zády, nebude to jen porušení slibu. Bude to znamenat, že když jde do tuhého, EU se uzavírá sama do sebe. To je voda na mlýn ruské propagandy a tvrdá rána pro morálku Ukrajinců.“

Podle odhadů Kyjeva by návrat ke clům a kvótám mohl připravit Ukrajinu o až 3,5 miliardy eur ročně v exportních příjmech. To by se okamžitě promítlo do snížení očekávaného růstu HDP pro rok 2025 z předpokládaných 2,7 % na pouhých 0,9 %.

Evropská komise navrhla kompromis: opětovné zavedení kvót na citlivé komodity, jako jsou kukuřice, drůbež a cukr. Podle Kyjeva je to ale jen symbolické gesto, které skutečný problém neřeší.

„Před válkou se kvóty často vyčerpaly během několika týdnů. Takový přístup neřeší problém – jen prodlužuje nejistotu,“ varoval Natalucha. „Potřebujeme předvídatelnost. Jinak nemáme na čem stavět.“

Ukrajinská ekonomika je momentálně závislá hlavně na zemědělství. Další klíčový exportní sektor, hutnictví, je totiž přímo ohrožen ruskou agresí. Doly v oblasti Pokrovsku v Doněcké oblasti, odkud se těží základní suroviny pro tento průmysl, se nacházejí přímo v bojové zóně.

„Ztratíme Pokrovsk – ztratíme hutnictví. Pak nám zůstane už jen zemědělství. A pokud Evropa podrazí i tuto nohu, bude to katastrofa,“ řekl Natalucha.

Podle ukrajinských představitelů navíc Brusel nejeví žádné známky ochoty jednat. Delegace v čele s Nataluchou se prý marně snažila domluvit schůzku s vyjednavači Komise.

„Nejenže nevidíme alternativu, my nevidíme ani snahu o proces,“ postěžoval si.

Přechodné opatření nicméně většina členských států EU ve čtvrtek podpořila. Proti se výrazněji postavily jen Švédsko, Dánsko, Lotyšsko, Estonsko a Litva, které se zdržely hlasování.

Natalucha rovněž obvinil některé členské státy z politického zneužívání ukrajinské otázky. „Ukrajina se stala pohodlným nástrojem v domácích politických hrách – podobně jako migrace nebo LGBT práva,“ řekl a poukázal zejména na protesty farmářů v Polsku a Francii.

Přitom podle něj ukrajinští výrobci splňují evropské standardy. „Náš zemědělský sektor není v rukou několika oligarchů. Je to páteř ekonomiky a zdroj příjmů do státního rozpočtu.“

A i když Ukrajinci čelí konkurenci z dovozů – například levnému sýru z Polska – sami žádná obchodní omezení nezavádějí.

Ukrajinci jsou podle Nataluchy vyčerpaní válkou i neustálými nejistotami. A návrat celních bariér do vztahu s EU může podle něj otřást jejich důvěrou v evropskou budoucnost.

„Ano, bolí to. A živí to vyprávění, že Evropa nás nikdy opravdu nepřijme mezi sebe,“ řekl. Pokud se situace nevyřeší, může to podle něj vést k vzestupu euroskeptických proudů ještě před samotným vstupem Ukrajiny do EU.

Evropská komise v reakci uvedla, že chce přechodné období co nejvíce zkrátit a že pracuje na přezkumu současné dohody o volném obchodu mezi EU a Ukrajinou (DCFTA).

„Naším cílem je najít vyvážené a funkční řešení co nejrychleji,“ uvedl mluvčí Komise.

Navzdory napětí zůstává ukrajinská pozice pragmatická. Natalucha uzavírá: „Nechceme žádné výjimky. Jen férové a předvídatelné obchodní podmínky. A aby byly dodrženy sliby, které nám byly dány.“