Lídři požadují urychlené konzultace s Trumpem. Bojí se, co s Putinem vyjedná

Cílem je jasně definovat „červené linie“ Evropy a zabránit jakýmkoli ústupkům, které by mohly ohrozit bezpečnost kontinentu. Polský premiér Donald Tusk sice vyjádřil naději, že se americký prezident s Evropany poradí, ale současně připustil, že summit v něm vyvolává obavy i naděje.

V reakci na oznámení summitu, svolala šéfka pro vnější záležitosti EU Kaja Kallasová mimořádnou virtuální schůzku ministrů zahraničí členských států. Z jednání vzešel požadavek, aby Rusko souhlasilo s příměřím a zapojilo do rozhovorů ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Kallasová zdůraznila, že jakákoli dohoda mezi Spojenými státy a Ruskem musí zahrnovat i Ukrajinu a EU, protože jde o klíčovou bezpečnostní otázku pro celou Evropu. Podobný názor vyjádřil i polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, který připomněl, že Evropa nese náklady na obranu Ukrajiny, a proto má právo na to, aby byly zohledněny její existenční zájmy. „Aby se dospělo ke spravedlivému míru, Rusko musí omezit své válečné cíle,“ dodal.

Také německý kancléř Friedrich Merz vedl s Trumpem telefonický rozhovor, ve kterém zdůraznil, že by před jednáním uvítal zavedení dalších ekonomických sankcí proti Moskvě. Merz také vyjádřil očekávání, že do rozhovorů bude zapojen i ukrajinský prezident, ačkoli Kreml toto uznání legitimacy ukrajinské vlády v Kyjevě dosud odmítal.

V společném sobotním prohlášení lídři Francie, Německa, Itálie, Polska, Spojeného království, Finska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naléhavě vyzvali Trumpa, aby vyvinul větší tlak na Rusko a zdůraznili, že „o cestě Ukrajiny nelze rozhodovat bez Ukrajiny.“  

Bílý dům trvá na tom, že smyslem setkání na Aljašce je zjistit, zda je Putin ochoten přistoupit na mírové ústupky, včetně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, což by legitimizovalo Zelenského vládu. Trump, který v posledních měsících vyjadřuje stále větší netrpělivost, dlouhodobě prohlašuje, že příměří neuzavře dříve, než se s Putinem osobně setká.

Evropští diplomaté jsou však znepokojeni nejasnostmi ohledně podmínek, které má Rusko navrhovat, a obávají se, že by Trump mohl udělat ústupky, které poškodí Evropu. Víkendová diplomacie ukázala, že jedním z klíčových prostředníků mezi Bílým domem a Ukrajinou je republikánský senátor Lindsey Graham, který se těší důvěře ukrajinských představitelů.

Senátor Graham vyjádřil důvěru v to, že Trump bude hájit zájmy Ukrajiny. Dále prohlásil, že pokud Putin nenabídne ústupky, očekává, že Trump uloží „vysoká cla“ zemím dovážejícím ruskou ropu, což se týká nejen Indie, ale i Číny a Brazílie. 

Ukrajinské vedení sice dlouhodobě připouští, že fakticky nemusí získat zpět všechna území ztracená během ruských invazí, ale s evropskou podporou se brání ruskému požadavku na postoupení území v Doněcké oblasti, která dosud na bojišti neopustila. Zároveň požaduje robustní bezpečnostní záruky, které by předešly další ruské invazi.

Evropané trvají na tom, že na Ukrajinu nesmí být uvalena žádná omezení, která by se týkala rozvoje jejích vojenských schopností, ani podpory od třetích zemí. Lindsey Graham v rozhovoru pro NBC prohlásil, že vojenská podpora musí pokračovat, aby byla Ukrajina „nejsmrtelnější armádou na evropském kontinentu.“ Nicméně dodal, že na konci války „dojde k nějakým výměnám území.“

Tento komplexní mix diplomatických snah, politického tlaku a vojenských realit dává tušit, že nadcházející setkání na Aljašce bude mít zásadní dopad na budoucnost války a celkovou stabilitu v Evropě.