Němci rozšiřují využití softwaru na rozpoznávání obličejů. Má název z Batmana

Policistovi stačí jen pár vteřin, aby zjistil veškeré informace: jméno, věk, adresa, pokuty, trestní rejstřík. Ve spojení s vybranými mobilními telefony a obsahem prohledaných sociálních sítí se během okamžiku zobrazí ucelený profil jakékoli osoby. Ten, kdo se ocitne v hledáčku policie prostřednictvím tzv. těžby dat, o tom vůbec nemusí vědět. Podle platného zákona může bavorská policie software Palantiru Gotham používat i tehdy, když neexistuje žádné konkrétní ohrožení.

Podle ochránců soukromí a organizací na ochranu občanských práv má však software zásadní problém: kromě podezřelých z trestné činnosti může zachytit i zcela nevinné osoby. Německá nezisková organizace Společnost pro občanská práva (GFF) zásadně nesouhlasí s využíváním programů, jako je Gotham. Proto podala ústavní stížnost proti rozsáhlé analýze dat v Bavorsku.

„Kdokoli, kdo podá stížnost, stane se obětí trestného činu, nebo se prostě jen ocitne na špatném místě ve špatný čas, může se díky tomuto softwaru dostat do hledáčku policie,“ uvedla pro server DW právnička GFF Franziska Görlitzová. Podle berlínské organizace takto neomezená analýza dat porušuje základní právo na informační sebeurčení a důvěrnost telekomunikací, jak je zaručeno německou ústavou. 

Ústavní stížnost GFF proti využívání softwaru od Palantiru se zdá mít silnou podporu veřejnosti. Na německé petiční platformě Campact podepsalo výzvu k zastavení používání softwaru v Německu více než 264 ticí lidí během jediného týdne.

Tři ze šestnácti německých spolkových zemí už software Gotham používají: Bavorsko, Hesensko a Severní Porýní-Vestfálsko. Bádensko-Württembersko plánuje jeho zavedení v blízké době.

V Hesensku a Hamburku byla organizací GFF podána stížnost na užívání tohoto softwaru. Ústavní soud o ní rozhodl v únoru roku 2023 dle serveru GDPR Buzz takto: „Německý Spolkový ústavní soud jednoznačně prohlásil používání sledovacího softwaru Gotham od společnosti Palantir policií v Hesensku a Hamburku za protiústavní.“

Jedenáct žalobců argumentovalo, že program – označovaný jako „Hessendata“ – vytváří profily potenciálních podezřelých ještě předtím, než k jakémukoli trestnému činu dojde. GFF dále uvedla, že Hesensko a Hamburk nebyly transparentní ohledně toho, jaké zdroje byly pro sběr dat použity a do jaké míry policie s těmito daty pracovala. Soud zjistil, že software Hessendata byl v těchto spolkových zemích využíván tisíckrát ročně, zatímco státní úředníci argumentovali tím, že je zásadní pro prevenci kriminality a že pouze pracuje s již existujícími daty. 

Rozhodnutí soudu však nadále platí a naznačuje, jaké důsledky mohou mít nové technologie pro prevenci kriminality a ochranu osobních údajů v budoucnosti.

Hackerské sdružení Chaos Computer Club podporuje ústavní stížnost proti používání softwaru Gotham v Bavorsku. Mluvčí sdružení Constanze Kurzová hovořila o „palantirské zátahové operaci“, během níž policie spojuje odděleně uložená data pro účely zcela odlišné od původních záměrů. 

„To samo o sobě je dostatečný důvod, proč by se tato automatizovaná masová analýza neměla stát běžným policejním nástrojem. Navíc se sesbíraná data dostávají do záměrně netransparentního softwaru americké společnosti Palantir, na kterém bude policie v příštích letech závislá,“ uvedla Kurzová.

V Německu software Gotham nese různá označení – například HessenData či VeRA v Bavorsku – což je zkratka pro „platformu pro výzkum a analýzu překrývajících se systémů“. Německá policie použila VeRA do května 2025 přibližně ve stovce případů, mimo jiné například při útoku na izraelský konzulát v Mnichově v září 2024.

Zjevná a rostoucí závislost na zahraničních technologických gigantech, jako je Palantir, je v rozporu s oficiálními cíli Německa. Nová vláda, složená ze středopravicové CDU/CSU a středolevé SPD, letos do koaliční smlouvy zapsala, že „digitální politika je otázkou moci“, a stanovila si následující cíle: 

„Chceme digitálně suverénní Německo. Za tímto účelem odstraníme digitální závislosti vývojem klíčových technologií, zajištěním standardů, ochranou a rozšiřováním digitální infrastruktury. Dosáhneme odolných hodnotových řetězců pro klíčová odvětví, která budou propojena na evropské úrovni – od surovin přes čipy až po hardware a software.“

Přesto se zdá, že spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) si nechává otevřená zadní vrátka, neboť dosud odmítl vyloučit nákup softwaru Palantir pro Spolkový kriminální úřad a Spolkovou policii.

Dle serveru The Local je zde ale ještě jeden problém -  zdrojový kód softwaru je sice uložen na serverech v Německu, ale podle médií kritici upozorňují, že neexistuje žádná záruka, že se jeho kopie nedostanou do USA, zvláště když zakladatelem Palantiru je Peter Thiel, kontroverzní postava s autoritářskými sklony, blízká americkému prezidentu Trumpovi a provázaná s CIA, FBI či NSA. 

Německo není jediné, kdo software používá – software je ve skutečnosti hluboce zakořeněný v policejních systémech napříč Evropou – od Europolu (agentura EU pro prosazování práva) po národní a regionální složky v několika členských státech.

Server Lighthouse Reports zkoumal spolu s deníky The Guardian a Der Spiegel dokumenty evropských zemí týkající se smluv s Palantirem a jejich následného plnění. Zjištění této investigativy vyvolávají vážné otázky ohledně způsobu, jakým veřejné agentury spolupracují s touto společností, a odhalují rostoucí vliv Palantiru v evropských systémech veřejného zdraví, letectví a bezpečnosti. Zároveň ukazují, že problémy s výkonností se objevily ve více než jednom případě.

Dále bylo zjištěno, že Palantir byl přijat jako člen GAIA-X, asociace navrhující budoucí datovou infrastrukturu Evropy – což je dalším důkazem jeho postupného pronikání do citlivých evropských struktur.