O Ukrajině bez Ukrajiny jednat nebudeme, vzkázal Tusk Trumpovi před schůzkou s Putinem

Tusk se odvolal na historii a připomněl, že Polsko se často stávalo obětí rozhodnutí velmocí, která byla přijímána bez jeho účasti, což mělo vždy vážné následky. Zopakoval tak zásadní princip „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“.

Tusk tak reagoval i na blížící se summit mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce. Tusk sice přiznal, že pociťuje „mnoho obav, ale i naděje“, ale zdůraznil, že má velké pochybnosti o přijatelnosti ruských návrhů. Ruské podmínky pro mír totiž označil za „jednostranné“.

Američané na druhou stranu své evropské partnery ujistili, že s nimi budou před schůzkou s Putinem jednat. Tusk přiznal, že ho znepokojuje Trumpova „taktika nepředvídatelnosti“, ale zároveň věří, že Spojené státy a Evropa se dokážou shodnout na tom, že územní celistvost Ukrajiny je nedotknutelná.

Dalším tématem jednání evropských diplomatů, které probíhalo virtuálně, byla situace na Blízkém východě, zejména v Pásmu Gazy. Zde se ozval hlas více než 100 bývalých poslanců Evropského parlamentu, kteří v otevřeném dopise vyzvali předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a hlavního diplomata EU Kaju Kallasovou, aby okamžitě pozastavili platnost Asociační dohody mezi EU a Izraelem.

Argumentují tím, že Izrael opakovaně porušuje článek 2 dohody, který se týká základních lidských práv. Podle bývalých europoslanců je „současné kolektivní hladovění obyvatel Gazy ze strany izraelského státu válečným zločinem“ a neochota EU podniknout razantnější kroky by mohla vést ke „spoluvině na válečných zločinech“.

Poslanci v dopise vítají nedávné rozhodnutí Evropské komise pozastavit účast Izraele ve výzkumném programu Horizon, ale zároveň ho označují za „příliš malé a příliš pozdní“. Dále trvají na tom, že jediným správným řešením je plné pozastavení dohody, dokud Izrael neumožní neomezený přístup humanitární pomoci do Gazy.

Dopis je navíc unikátní v tom, že ho podepsali poslanci napříč celým politickým spektrem, od konzervativců (včetně strany italské premiérky Giorgie Meloniové a strany Ursuly von der Leyenové) až po liberály a socialisty. To naznačuje, že nesouhlas s postupem Izraele má v Evropě širokou podporu. 

Zatímco v případě Ukrajiny se Evropská unie snaží vyjádřit jednotu a podpořit základní principy mezinárodního práva, v otázce Izraele se debata vede o tom, zda by neměla začít využívat své ekonomické a politické páky k prosazení lidských práv a humanitárních principů.