Netanjahu přišel o dalšího spojence. Austrálie oznámila, že v září uzná palestinský stát

Podle premiéra Albaneseho jde o snahu "prolomit cyklus násilí" a "ukončit konflikt, utrpení a hladovění v Gaze". Uznání Austrálie je podmíněno závazky ze strany Palestinské samosprávy (PA), která slíbila demilitarizaci, uspořádání všeobecných voleb a pokračování v uznávání práva Izraele na existenci.

Izrael pod stále větším tlakem na ukončení konfliktu v Gaze rozhodnutí Austrálie odsoudil. Podle premiéra Benjamina Netanjahua takové kroky „odměňují terorismus“. Netanjahu kritizoval i další země s tím, že jejich rozhodnutí je „zahanbující“, a dodal, že by se „měly zamyslet nad tím, co by dělaly, kdyby podobnému útoku, jaký se odehrál 7. října, čelily v Melbourne nebo v Sydney“.

Spojené státy se v této věci od svých spojenců distancovaly a prostřednictvím viceprezidenta JD Vance zopakovaly, že uznání palestinského státu neplánují, neboť by to znamenalo odměnu pro Hamás a Palestina by v současné době neměla funkční vládu.

Humanitární situace v Gaze je i nadále zoufalá. Podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zemřelo od soboty pět lidí v důsledku hladu a podvýživy, čímž se celkový počet takových obětí zvýšil na 217.

Od začátku izraelské vojenské kampaně v roce 2023 bylo v Gaze zabito více než 61 000 lidí. Ofenziva Izraele byla spuštěna jako reakce na útok Hamásu, při kterém bylo zabito přibližně 1200 lidí a 251 jich bylo uneseno jako rukojmí.

Rozhodnutí Austrálie přichází po konzultacích s lídry Velké Británie, Francie, Nového Zélandu a Japonska. Premiér Albanese v tom vidí „okamžik příležitosti“ a vyzval mezinárodní společenství, aby se této šance chopilo.

V neděli, den před oznámením, se v Sydney konal velký propalestinský protest, kterého se zúčastnily desítky tisíc lidí, kteří v průvodu prošli po mostě Harbour Bridge. V současné době je Palestina uznána 147 z 193 členských států OSN, kde má status „stálého pozorovatelského státu“, což jí sice umožňuje účastnit se diskuzí, ale nedává jí hlasovací právo. 

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že rozhodnutí Izraele o rozšíření operace v Gaze "musí být přehodnoceno." Na sociální síti X napsala, že je nutné okamžitě propustit všechna rukojmí, která jsou "držena v nelidských podmínkách", a je potřeba zajistit "okamžitý a neomezený přístup humanitární pomoci do Gazy." Závěrem vyzvala k okamžitému příměří.

Německo, jeden z nejsilnějších spojenců Izraele, učinilo významný krok a pozastavilo vývoz zbraní, které by mohly být použity v Gaze. Kancléř Friedrich Merz označil podporu Izraele za historickou odpovědnost Německa, a proto je rozhodnutí o zastavení vývozu vojenského materiálu velkým krokem.

Německo je po Spojených státech druhým největším dodavatelem zbraní pro Izrael. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (Sipri) dodalo Německo v letech 2020–2024 celkem 33 % izraelského dovozu zbraní.

Jednalo se především o námořní vybavení (fregaty, torpéda), ale také obrněné nákladní vozy, protitankové zbraně a munici. Merz uvedl, že je pro něj "stále obtížnější pochopit", jak by izraelský vojenský plán mohl pomoci dosáhnout legitimních cílů.

Také další země reagovaly na izraelské plány. Dánsko vyzývá Izrael, aby své rozhodnutí zvrátil. Nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp označil plány izraelské vlády za "špatný tah", který nepomůže k návratu rukojmích domů.

Britský premiér Keir Starmer nazval rozhodnutí o eskalaci ofenzívy v Gaze "chybným". I Čína vyzývá k okamžitému příměří a dodává, že "Gaza patří palestinskému lidu a je neoddělitelnou součástí palestinského území."

Mezitím generální tajemník OSN pro lidská práva Volker Türk varoval, že další eskalace povede k "masivnímu nucenému vysídlování, dalšímu zabíjení, nesnesitelnému utrpení, nesmyslné destrukci a zločinům zvěrstva."