Trump slibuje snížení cen léků o 1 500 %. Podle expertů je to matematicky nemožné

Debata o tom, co se mu ve skutečnosti podaří, je však stále otevřená. Analytici upozorňují, že ačkoliv má Kongres velkou moc ovlivňovat ceny léků, samotná prezidentská administrativa je v tomto ohledu limitovaná. 

Trumpova hlavní snaha se točí kolem politiky „nejvyšší výhodnosti“ (Most Favored Nation), která má přimět farmaceutické firmy, aby prodávaly léky ve Spojených státech za stejné ceny jako v Evropě a dalších vyspělých zemích.

V roce 2022 Američané za léky platili téměř třikrát více než obyvatelé srovnatelných zemí. S touto politikou Trump koketoval už na konci svého prvního mandátu, kdy se pokusil prosadit, aby program Medicare platil za léky podle této výhodnější ceny, ale tehdejší snaha byla soudně zablokována.

Nyní Trump tlačí na farmaceutické výrobce, aby dobrovolně nabízeli pacientům nejnižší cenu, jaká je za daný lék k dispozici v partnerské zemi, a to pod hrozbou důsledků.

Ve snaze přimět firmy ke spolupráci, prezident pohrozil, že pověří ministerstvo zdravotnictví a sociálních služeb vytvořením pravidla, které by tuto politiku implementovalo, nebo že povolí dovoz většího množství léků do USA.

Dále by mohlo dojít k omezení exportu a k tomu, že by Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) mohl odebírat schválení u léků, které by byly shledány jako nebezpečné, neúčinné nebo nesprávně uváděné na trh.

Nedávno Trump eskaloval tlak tím, že zaslal dopisy sedmnácti největším farmaceutickým firmám, kde požaduje, aby platily ceny z „nejvyšší výhodnosti“ pro všechny léky poskytované příjemcům programu Medicaid. Trump dal firmám šedesát dní na to, aby se zavázaly ke snižování cen. 

Kromě tlaku na ceny se Trump zaměřuje i na další kroky, jako jsou cla, která však mohou v dlouhodobém horizontu paradoxně vést k vyšším cenám léků a zhoršení nedostatku generických léků. Během svého prvního funkčního období Trump toto odvětví z cel vyňal.

Nyní se prezident dohodl na rámci dohody s Evropskou unií, která by zavedla 15% clo na dovoz léků. Kromě toho zahájila administrativa vyšetřování dopadů dovozu léků na národní bezpečnost, což má pravděpodobně vést k dalším clům, a to až do výše 250 %.

Tato cla mají za cíl podpořit domácí výrobu léků. Ačkoliv již několik farmaceutických společností oznámilo investice do amerických poboček v řádech miliard dolarů, experti varují, že to nemusí vést k nižším cenám, které jsou v USA ovlivněny komplexním systémem zdravotnictví zahrnujícím výrobce, pojišťovny a manažery farmaceutických benefitů.

Trump také podporuje reformu PBM, kterou sice navrhoval i Kongres, ale nikdy neprošla. Zároveň navrhuje, aby výrobci prodávali některé léky přímo spotřebitelům, a tím obešli prostředníky, kteří udržují ceny vysoko.

Další zvažované kroky se týkají snížení plateb Medicare některým nemocnicím, aby se platby více přiblížily skutečným nákladům na léky. Všechny tyto politiky však vyžadují čas na implementaci a je pravděpodobné, že vyvinou tlak i na další hráče v dodavatelském řetězci. Politická zpráva je však jasná: jakékoli řešení musí řešit otázku cen léků komplexně.