Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA

Univerzita podala žalobu u federálního soudu v Bostonu a tvrdí, že rozhodnutí vlády je nelegální, svévolné a přímo ohrožuje její akademickou nezávislost. „Jedná se o flagrantní porušení zákona a ústavních principů,“ uvedl v prohlášení prezident Harvardu Alan M. Garber. Dodal, že univerzita zároveň požaduje vydání předběžného opatření, které by vládní rozhodnutí dočasně zablokovalo.

Podle amerického Ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS) byl Harvard vyřazen z programu Student and Exchange Visitor Program (SEVP), který umožňuje americkým školám přijímat cizince na studium. Důvodem mělo být, že Harvard údajně „nedostatečně řeší antisemitismus“ a má „diskriminační a netransparentní“ pravidla pro přijímání studentů a zaměstnanců. Škola však tato obvinění důrazně popírá a označuje je za politicky motivovaný útok.

Harvardova univerzita, založená v roce 1636, je nejstarší vysokoškolskou institucí v USA a dlouhodobě se řadí mezi absolutní světovou špičku. Škola má přibližně 20 000 studentů, z toho více než 5 000 tvoří studenti ze zahraničí, kteří pocházejí z více než 150 zemí. Harvard je známý svým přísným přijímacím řízením, rozsáhlým výzkumem a tím, že se na jeho fakultách a mezi absolventy pravidelně objevují nositelé Nobelovy ceny, prezidenti Spojených států i přední světoví podnikatelé a intelektuálové.

Kritici administrativy Donalda Trumpa upozorňují, že kroky vůči Harvardu nejsou ojedinělé, ale zapadají do širšího trendu snah federální vlády posílit kontrolu nad univerzitami, které se otevřeně stavějí proti jejím politickým postojům. Prezident Trump a jeho spojenci dlouhodobě tvrdí, že elitní univerzity jako Harvard šíří „levicovou ideologii“, potlačují konzervativní hlasy a nedostatečně hájí americké národní zájmy.

Rozhodnutí zrušit přístup Harvardu ke studentským vízům může mít devastující dopad na tisíce zahraničních studentů, kteří se na univerzitu již hlásili nebo plánovali zahájit studium v příštím akademickém roce. V mnoha případech jde o studenty, kteří byli přijati po extrémně selektivním procesu, často s podporou rozsáhlých stipendií, a nyní čelí nejistotě, zda vůbec budou moci do USA přicestovat.

Odpůrci kroku vlády varují, že omezení zahraničních studentů oslabí nejen akademickou výměnu a kvalitu vzdělávání, ale poškodí i reputaci USA jako otevřené a inovační společnosti. Americké univerzity včetně Harvardu dlouhodobě čerpají intelektuální a kulturní sílu právě z mezinárodní diverzity, která obohacuje jak výzkum, tak výuku.

Zákrok proti Harvardu přichází v době, kdy se stále častěji hovoří o omezování svobody slova a akademické autonomie v USA. Podle některých komentátorů může být žaloba začátkem širšího právního odporu vůči snahám federální vlády o zásahy do samosprávy nezávislých vzdělávacích institucí.