Boj o migraci v Německu pokračuje. Merkelová se tvrdě opřela do Merze, spor trvá dekády

Merkelová v této souvislosti varovala, že nedostatečně koordinovaný nebo jednostranný přístup k ochraně hranic může podkopat důvěru mezi členskými státy a vést k destabilizaci samotné Evropské unie. „Musíme se soustředit na ochranu vnějších hranic, všechno ostatní nás nakonec bude stát, pokud se to stane trvalým, svobodu pohybu v rámci Evropské unie,“ zdůraznila.

Bývalá kancléřka rovněž vyjádřila obavy z možné dezintegrace evropského prostoru, pokud budou jednotlivé státy pokračovat v jednostranných opatřeních. „Jsem pro evropská řešení, protože jinak by mohlo dojít ke zničení Evropy, a to nechci, a doufám, že to nechce ani nová spolková vláda. Předpokládám, že to nechce,“ uvedla.

Kancléř Merz, který během volební kampaně prezentoval tvrdý postoj k migraci jako jeden ze svých klíčových programových pilířů, ještě před svým zvolením deklaroval, že „prvním dnem ve funkci zakročí proti nelegální migraci“. Tento slib byl následně promptně naplněn – méně než 24 hodin po jeho uvedení do úřadu oznámil spolkový ministr vnitra Alexander Dobrindt zavedení přísnějších hraničních kontrol.

Merkelová však tento krok komentovala s výraznou skepsí. Upozornila, že izolované kroky jednotlivých členských států nejsou schopny efektivně řešit migrační tlak. „Nevěřím, že můžeme bojovat proti nelegální migraci na německo-rakouské nebo německo-polské hranici. Vždy jsem se zasazovala o evropská řešení, a pravdou je, že to trvá věčnost a velmi dlouho,“ připomněla.

Napětí mezi oběma politiky má hlubší kořeny. Merz v minulosti otevřeně kritizoval Merkelovou zejména za její rozhodnutí z roku 2015, kdy umožnila vstup statisícům uprchlíků ze Sýrie. Jejich osobní i politická rivalita sahá až do počátku tisíciletí – poté, co Merkelová vystřídala Helmuta Kohla v čele CDU-CSU, Merz postupně opustil vrcholovou politiku. Jeho návrat přišel až po roce 2018, kdy Merkelová definitivně odstoupila z čela strany.