Trump zvyšuje tlak: EU pohrozil 50% clem, trhy se okamžitě propadly

Trump své rozhodnutí odůvodnil údajnou neochotou EU k pokroku v obchodních rozhovorech a obvinil Brusel z vytváření „silných obchodních bariér, DPH daní, směšných sankcí pro korporace, netarifních překážek, měnových manipulací a nespravedlivých žalob proti americkým firmám“. Podle prezidenta vedou tyto praktiky k ročnímu obchodnímu deficitu USA vůči EU ve výši přes 250 miliard dolarů, což označil za „zcela nepřijatelné“.

„Naše rozhovory nikam nevedou! Proto doporučuji přímé clo ve výši 50 % na zboží z Evropské unie, s platností od 1. června 2025,“ uvedl Trump.

Mluvčí Evropské komise Olof Gill se odmítl k Trumpovu prohlášení bezprostředně vyjádřit a uvedl, že komentář poskytne až po plánovaném telefonátu mezi eurokomisařem Marošem Šefčovičem a americkým obchodním zástupcem Jamiesonem Greerem. Termín hovoru zatím nebyl upřesněn.

Trumpova slova měla okamžitý dopad na finanční trhy. Evropské akciové indexy se prudce propadly – německý DAX ztratil 2,6 %, francouzský CAC dokonce 2,8 %. Britský FTSE zaznamenal pokles o 1,3 %. Výrazný otřes zasáhl také americké trhy – futures na index Dow Jones se propadly o více než 600 bodů, což odpovídá poklesu o 1,7 %.

Trumpem navrhované clo představuje více než dvojnásobek původní 20% „reciproční“ sazby, kterou americká administrativa krátce zavedla letos v dubnu. Tehdy však prezident tyto tarify pozastavil, aby poskytl prostor pro další jednání. Toto pozastavení vyprší 9. července a dosud jedinou dohodou, která od té doby vznikla, je separátní obchodní ujednání mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím.

Trumpův nový postoj signalizuje zásadní posun v přístupu Bílého domu k Evropě. Zatímco dříve hovořil o možnosti dohody a přímém jednání, nyní hrozí radikálním krokem, který by mohl zasáhnout celé spektrum evropského exportu do USA. Obchodní analytici varují, že tak vysoké clo by mohlo mít ničivý dopad na automobilový průmysl, chemický sektor, technologie i potravinářství.

Zatímco Brusel se stále snaží hledat cestu k dohodě a nabízí rozšíření spolupráce v klíčových oblastech jako energetika, digitální technologie nebo zemědělství, Trump dává přednost jednostranným krokům a nátlaku. Mnozí evropští diplomaté vnímají tento vývoj jako návrat k agresivní obchodní politice z prvního Trumpova mandátu.

Pokud by nová cla skutečně vstoupila v platnost, byla by to jedna z největších jednostranných tarifních změn v moderní transatlantické historii. Zůstává otázkou, zda jde o vyjednávací manévr, nebo o předzvěst obchodní války plného rozsahu. Jasněji by mohlo být po červnovém jednání v Paříži, kde se mají Šefčovič a Greer sejít osobně.