Bezpečnostní experty berou mrákoty: Trump nechá přestavět letoun z Kataru na Air Force One, navíc o něm lhal

Americké ministerstvo obrany oficiálně přijalo luxusní letoun Boeing 747 od Kataru s cílem upravit jej na dočasné prezidentské letadlo Air Force One. Tato kontroverzní volba, iniciovaná prezidentem Donaldem Trumpem a ministrem obrany Petem Hegsethem, však vyvolává silnou kritiku napříč politickým spektrem kvůli bezpečnostním rizikům i možnému porušení ústavních pravidel.

Prezident Trump minulý týden oznámil, že Katar Spojeným státům daroval letoun v hodnotě 400 milionů dolarů „zdarma“. Jak však zjistila stanice CNN, s prvotním návrhem údajně přišla sama americká administrativa, což zpochybňuje tvrzení prezidenta, že šlo o jednostranný dar ze strany Perského zálivu. Trump současně uvedl, že letoun bude po využití převeden do jeho budoucí prezidentské flotily.

V úterý během slyšení před senátním výborem pro ozbrojené složky uvedl nově jmenovaný ministr letectva Troy Meink, že byl resort obrany Hegsethem instruován, aby začal s plánováním potřebných úprav letounu. Podle šéfa generálního štábu letectva generála Davida Allvina je letectvo připraveno zajistit všechny potřebné úpravy, ačkoli celý projekt zatím čelí mnoha neznámým.

Mezi hlavní obavy zákonodárců patří bezpečnostní rizika spojená s přijetím letounu od cizího státu. „Přestavba letounu na standard Air Force One by mohla stát přes miliardu dolarů,“ upozornila senátorka Tammy Duckworthová z Illinois. Bezpečnostní experti varují, že proces přestavby bude zdlouhavý a zahrnuje například kompletní prohledání letounu kvůli možným špionážním zařízením, instalaci šifrované komunikace, obranných systémů a dalších přísně tajných zařízení.

Letectvo uvedlo, že již připravuje zakázku na přestavbu letounu, detaily však zůstávají utajené. Pentagon zároveň prostřednictvím svého mluvčího Seana Parnella potvrdil, že přijetí letounu proběhlo „v souladu se všemi federálními pravidly a předpisy“.

Znepokojení však panuje i ohledně možné ústavní kolize. Právní experti varují, že by přijetí takového daru mohlo porušit tzv. emoluments clause americké Ústavy, která zakazuje přijímání darů od cizích států bez souhlasu Kongresu. To by mohlo být relevantní zejména v případě, že letoun bude nakonec převeden do majetku Trumpovy prezidentské knihovny, jak prezident avizoval.

Současný plán slouží jako provizorium – Boeing je totiž v několikaletém skluzu s vývojem dvou nových letounů VC-25B, které měly být původně hotovy již v roce 2024. Termín dokončení se nyní odhaduje na roky 2028 až 2029, i když výrobce tvrdí, že by šlo zrychlit vývoj na rok 2027, pokud by byly uvolněny některé požadavky.

Senátor Mike Rounds v pondělí naznačil, že letectvo již má připravený plán přestavby katarského stroje. Dále uvedl, že některé technologie z tohoto letounu by mohly být využity i při přechodu na nové VC-25B. „Mohli bychom postavit některé klíčové komponenty a později je přenést do nového letounu. To by mohlo být výhodné, dokud staré 747 ještě létají,“ řekl Rounds v rozhovoru pro CNN.

Zatímco Bílý dům mlčí, na Kapitolu narůstá tlak na důkladné prošetření rozhodnutí. Kritici varují, že nejen bezpečnostní, ale i symbolické aspekty přijetí letounu od cizí mocnosti mohou podkopat důvěru v nezávislost amerického prezidentského úřadu. Otázkou zůstává, zda se přestavba skutečně uskuteční, nebo zda ji kongresmani nakonec zablokují. 

Související

Zleva: Jeremy Hansen, Victor Glover, Reid Wiseman a Christina Hammock Koch

Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání

Posádka mise Artemis II převzala nejvyšší americké vesmírné vyznamenání za úspěšný oblet Měsíce. Čtyři astronauti obdrželi Kongresovou kosmickou medaili cti přímo z rukou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu za účasti vedení Národního úřadu pro letectví a vesmír i řady dalších významných hostů.

Více souvisejících

Donald Trump USA (Spojené státy americké) Air Force One

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 5 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 6 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 10 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 10 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 13 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy