Zelenského vymodlené rakety zkomplikují válku. Povolení k užití ATACMS v Rusku je Bidenovo dědictví Trumpovi

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.

Ukrajina dlouho požadovala přístup k raketám ATACMS, které mají dosah až 100 kilometrů, což by umožnilo zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Schválení však přichází ve chvíli, kdy účinek těchto zbraní na výsledek války zůstává nejasný.

Prvním důvodem je omezený počet těchto raket, který je Ukrajina schopna získat. I když by Kyjev mohl zasáhnout ruské letecké základny či logistické cíle, množství dostupných raket pravděpodobně nestačí na dramatickou změnu na bojišti.

Druhým faktorem je skutečnost, že Ukrajina již dokázala zasáhnout hluboko na ruském území pomocí vlastních dronů. Tyto levnější a snadno vyrobitelné prostředky způsobily značné škody například na ruských letištích a infrastruktuře, přičemž Spojené státy nyní pomáhají financovat jejich vývoj.

Povolení použití ATACMS na území Ruska však není jen otázkou vojenské strategie – jedná se o výrazně provokativní krok. Bidenova administrativa pečlivě zvažovala riziko eskalace, především možnost, že Moskva odpoví sabotážemi či jinými útoky na území členských států NATO.

Navíc nasazení severokorejských vojáků v ruském Kursku, které Moskva využila jako posilu proti ukrajinské ofenzivě, vedlo Washington k obavám z rozšíření konfliktu. Tento krok Kremlu učinil válku globálnější, neboť do ní začaly zasahovat i země z indo-pacifického regionu, což Bidenova administrativa vnímá jako další eskalaci.

Rozhodnutí povolit použití amerických raket na ruském území má také silný symbolický význam. Ukazuje ochotu Spojených států výrazněji podpořit Ukrajinu a zároveň reagovat na kroky Moskvy, která do války zapojila nové síly a prostředky.

Přesto toto rozhodnutí vyvolává otázky o budoucnosti konfliktu. Prezident Biden se ocitl pod tlakem, aby učinil ráznější kroky, ale zároveň zvažoval dlouhodobé důsledky.

Rozhodnutí povolit ATACMS přichází jen několik měsíců před nástupem Donalda Trumpa, který opakovaně prohlašoval, že by válku dokázal vyřešit během jediného dne – aniž by ovšem specifikoval, jak by toho dosáhl.

Biden tímto krokem zvyšuje sázky v konfliktu, který nový prezident zdědí. Pokud Trump skutečně nastoupí do funkce, bude čelit válce, která je nyní ještě více globální a geopoliticky komplikovaná.

Tento vývoj symbolizuje nejen rostoucí odhodlání Spojených států čelit Rusku, ale také eskalaci konfliktu, který se stále více promítá do mezinárodního prostředí. Ukrajina získala další zbraň do svého arzenálu, ale otázkou zůstává, zda toto rozhodnutí přispěje k ukončení války, nebo ji ještě více prodlouží.

Zatímco Biden označuje svůj krok za odpověď na ruskou eskalaci, jeho rozhodnutí má potenciál přetvořit konflikt v dlouhodobou výzvu, jejíž důsledky pocítí nejen Ukrajina a Rusko, ale i zbytek světa. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině balistické strely ATACMS

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

20. prosince 2024 20:03

20. prosince 2024 18:39

Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru

Konec epidemie marburského viru ve Rwandě, jak oznámila Světová zdravotnická organizace (WHO) a rwandská vláda, představuje důležitý milník v boji proti této smrtící infekci. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy