Zelenského vymodlené rakety zkomplikují válku. Povolení k užití ATACMS v Rusku je Bidenovo dědictví Trumpovi

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.

Ukrajina dlouho požadovala přístup k raketám ATACMS, které mají dosah až 100 kilometrů, což by umožnilo zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Schválení však přichází ve chvíli, kdy účinek těchto zbraní na výsledek války zůstává nejasný.

Prvním důvodem je omezený počet těchto raket, který je Ukrajina schopna získat. I když by Kyjev mohl zasáhnout ruské letecké základny či logistické cíle, množství dostupných raket pravděpodobně nestačí na dramatickou změnu na bojišti.

Druhým faktorem je skutečnost, že Ukrajina již dokázala zasáhnout hluboko na ruském území pomocí vlastních dronů. Tyto levnější a snadno vyrobitelné prostředky způsobily značné škody například na ruských letištích a infrastruktuře, přičemž Spojené státy nyní pomáhají financovat jejich vývoj.

Povolení použití ATACMS na území Ruska však není jen otázkou vojenské strategie – jedná se o výrazně provokativní krok. Bidenova administrativa pečlivě zvažovala riziko eskalace, především možnost, že Moskva odpoví sabotážemi či jinými útoky na území členských států NATO.

Navíc nasazení severokorejských vojáků v ruském Kursku, které Moskva využila jako posilu proti ukrajinské ofenzivě, vedlo Washington k obavám z rozšíření konfliktu. Tento krok Kremlu učinil válku globálnější, neboť do ní začaly zasahovat i země z indo-pacifického regionu, což Bidenova administrativa vnímá jako další eskalaci.

Rozhodnutí povolit použití amerických raket na ruském území má také silný symbolický význam. Ukazuje ochotu Spojených států výrazněji podpořit Ukrajinu a zároveň reagovat na kroky Moskvy, která do války zapojila nové síly a prostředky.

Přesto toto rozhodnutí vyvolává otázky o budoucnosti konfliktu. Prezident Biden se ocitl pod tlakem, aby učinil ráznější kroky, ale zároveň zvažoval dlouhodobé důsledky.

Rozhodnutí povolit ATACMS přichází jen několik měsíců před nástupem Donalda Trumpa, který opakovaně prohlašoval, že by válku dokázal vyřešit během jediného dne – aniž by ovšem specifikoval, jak by toho dosáhl.

Biden tímto krokem zvyšuje sázky v konfliktu, který nový prezident zdědí. Pokud Trump skutečně nastoupí do funkce, bude čelit válce, která je nyní ještě více globální a geopoliticky komplikovaná.

Tento vývoj symbolizuje nejen rostoucí odhodlání Spojených států čelit Rusku, ale také eskalaci konfliktu, který se stále více promítá do mezinárodního prostředí. Ukrajina získala další zbraň do svého arzenálu, ale otázkou zůstává, zda toto rozhodnutí přispěje k ukončení války, nebo ji ještě více prodlouží.

Zatímco Biden označuje svůj krok za odpověď na ruskou eskalaci, jeho rozhodnutí má potenciál přetvořit konflikt v dlouhodobou výzvu, jejíž důsledky pocítí nejen Ukrajina a Rusko, ale i zbytek světa. 

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská dominance na Ukrajině klesá. Rozdíly v dělostřelecké palbě téměř vymizely

Schopnost Ruska získávat převahu nad Ukrajinou pomocí dělostřeleckých útoků na bojišti je významně omezena, uvedli západní představitelé. Zatímco v minulosti Rusko odpálilo na každý ukrajinský granát minimálně pět svých, tento poměr nyní klesl na pouhých 1,5 ruského výstřelu na jeden ukrajinský. Tento posun naznačuje ztrátu někdejší dominance ruské dělostřelecké síly, i když Moskva nachází jiné způsoby, jak si svou palebnou převahu udržet.

Více souvisejících

válka na Ukrajině balistické strely ATACMS

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská dominance na Ukrajině klesá. Rozdíly v dělostřelecké palbě téměř vymizely

Schopnost Ruska získávat převahu nad Ukrajinou pomocí dělostřeleckých útoků na bojišti je významně omezena, uvedli západní představitelé. Zatímco v minulosti Rusko odpálilo na každý ukrajinský granát minimálně pět svých, tento poměr nyní klesl na pouhých 1,5 ruského výstřelu na jeden ukrajinský. Tento posun naznačuje ztrátu někdejší dominance ruské dělostřelecké síly, i když Moskva nachází jiné způsoby, jak si svou palebnou převahu udržet.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Policie našla výtržníky, kteří způsobili zásah na ZČU v Plzni. Jde o studenty

Policie po pouhých dvou dnech od incidentu oznámila, že našla a obvinila dvojici mladíků, kteří svým chováním vzbudili ve středu důvodnou obavu z útoku na Západočeské univerzitě v Plzni, kde v pozdních odpoledních hodinách došlo k rozsáhlému policejnímu zásahu. Mladíci čelí obvinění ze spáchání přečinu výtržnictví ve formě spolupachatelství. 

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Putin změnil zavedená pravidla. Obešel sankce USA

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil změnu pravidel pro platby za ruské fosilní palivo, aby obešel nové sankce uvalené Spojenými státy na Gazprombank, klíčovou banku pro platby za plyn a ropu. Tyto sankce ohrožují především dodávky zemního plynu do Maďarska a Slovenska, které jsou na ruském plynu silně závislé.

před 3 hodinami

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Politico: EU tříští obchodní dohoda. Pro Německo je klíčová, Francie mobilizuje spojence

Evropská unie čelí vážnému rozkolu kvůli obchodní dohodě s jihoamerickým blokem Mercosur, která vyvolává ostré spory mezi Francií a Německem. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová odletěla do Uruguaye s cílem uzavřít tuto historickou dohodu, která je v jednání již několik desetiletí. Zatímco Berlín tuto dohodu považuje za klíčovou pro oživení průmyslu, Paříž ji vnímá jako hrozbu pro své zemědělství a národní suverenitu, uvedl server Politico.

před 3 hodinami

Syrští rebelové v Aleppu

Vůdce syrských rebelů potvrdil, co je cílem „revoluce“

Abú Mohammad al-Džolání, vůdce hlavní skupiny ozbrojené opozice v Sýrii Haját Tahrír aš-Šám (HTS), exkluzivně pro americkou stanici CNN promluvil o cílech současného konfliktu s vládními silami. „Když mluvíme o cílech, cílem revoluce zůstává svržení tohoto režimu. Je naším právem použít všechny dostupné prostředky k dosažení tohoto cíle,“ řekl.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

NASA stanovila nové datum, kdy se člověk vrátí na Měsíc

NASA oznámila další zpoždění v programu Artemis, který má poprvé za více než 50 let vrátit astronauty na Měsíc. Mise plánovaná na rok 2026 se nyní odkládá nejdříve na polovinu roku 2027. I průkopnická mise, během níž měli astronauti obletět Měsíc v září 2025, byla posunuta nejdříve na duben 2026.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 12 hodinami

včera

Bakterie, ilustrační foto

Afrikou se šíří nová záhadná nemoc. Počty mrtvých rostou, lékaři o ní nic netuší

Záhadné onemocnění, které zasáhlo Demokratickou republiku Kongo, vyvolává stále větší obavy nejen mezi místními úřady, ale i na mezinárodní úrovni. Dosud neznámá nemoc, která se projevuje chřipkovými příznaky, si v provincii Kwango na jihozápadě země vyžádala životy desítek lidí. Podle místních zpráv počet obětí dosahuje mezi 67 a 143, přičemž nejvíce postiženi jsou ženy a děti.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Neodstoupím. Macron v reakci na politickou krizi ve Francii promluvil k národu

Prezident Emmanuel Macron se obrátil na francouzský národ v reakci na politickou krizi, která otřásá zemí po pádu vlády vedené Michelem Barnierem. V desetiminutovém projevu zdůraznil své odhodlání zůstat v úřadu až do konce svého mandátu v roce 2027, přestože někteří političtí oponenti požadují jeho rezignaci.

včera

včera

Očkování, ilustrační foto

Smrtelná nemoc 19. století se vrátila. Závod o vakcínu proti černému kašli začíná

Závod o nalezení dlouhodobější ochrany proti černému kašli odstartoval. Vakcíny, které jsou v současnosti k dispozici, sice chrání před závažným průběhem nemoci, ale jejich účinnost časem klesá. Tento problém se stává stále naléhavějším, neboť černý kašel, kdysi smrtelná nemoc 19. století, se vrací v mnoha zemích světa. S epidemiologickými cykly této nákazy a s poklesem proočkovanosti zejména mezi těhotnými ženami je nutné hledat inovativní přístupy k prevenci.

včera

včera

Aktualizováno včera

Markéta Pekarová Adamová na sněmu TOP 09. (11.11.2023)

Pekarová Adamová ustála hlasování o odvolání z čela Sněmovny

Hnutí ANO neuspělo ve snaze odvolat Markétu Pekarovou Adamovou z čela Poslanecké sněmovny. Opozice ji kritizuje za nezvládnutí funkce a omezování opozičních iniciativ. Například podle Aleny Schillerové jedná proti pravidlům Poslanecké sněmovny a dokonce protiústavně.

včera

14letý terorista? V ruských věznicích končí i nezletilí, stačí aby kritizovali Putina

Během chladného listopadového rána si Irina Turbina balí tašky plné jídla, přidává dvě velká balení sprchového gelu, objemné balíky toaletního papíru, kleštičky na nehty, román a atlas geografie. Poté se vydává na vyčerpávající dvoudenní cestu. Tyto věci jsou pro jejího šestnáctiletého syna Arsenije. Možná je to její poslední šance ho spatřit, než bude poslán do nápravného zařízení pro mladistvé, kde má strávit pětiletý trest.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy