Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.
Ukrajina dlouho požadovala přístup k raketám ATACMS, které mají dosah až 100 kilometrů, což by umožnilo zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Schválení však přichází ve chvíli, kdy účinek těchto zbraní na výsledek války zůstává nejasný.
Prvním důvodem je omezený počet těchto raket, který je Ukrajina schopna získat. I když by Kyjev mohl zasáhnout ruské letecké základny či logistické cíle, množství dostupných raket pravděpodobně nestačí na dramatickou změnu na bojišti.
Druhým faktorem je skutečnost, že Ukrajina již dokázala zasáhnout hluboko na ruském území pomocí vlastních dronů. Tyto levnější a snadno vyrobitelné prostředky způsobily značné škody například na ruských letištích a infrastruktuře, přičemž Spojené státy nyní pomáhají financovat jejich vývoj.
Povolení použití ATACMS na území Ruska však není jen otázkou vojenské strategie – jedná se o výrazně provokativní krok. Bidenova administrativa pečlivě zvažovala riziko eskalace, především možnost, že Moskva odpoví sabotážemi či jinými útoky na území členských států NATO.
Navíc nasazení severokorejských vojáků v ruském Kursku, které Moskva využila jako posilu proti ukrajinské ofenzivě, vedlo Washington k obavám z rozšíření konfliktu. Tento krok Kremlu učinil válku globálnější, neboť do ní začaly zasahovat i země z indo-pacifického regionu, což Bidenova administrativa vnímá jako další eskalaci.
Rozhodnutí povolit použití amerických raket na ruském území má také silný symbolický význam. Ukazuje ochotu Spojených států výrazněji podpořit Ukrajinu a zároveň reagovat na kroky Moskvy, která do války zapojila nové síly a prostředky.
Přesto toto rozhodnutí vyvolává otázky o budoucnosti konfliktu. Prezident Biden se ocitl pod tlakem, aby učinil ráznější kroky, ale zároveň zvažoval dlouhodobé důsledky.
Rozhodnutí povolit ATACMS přichází jen několik měsíců před nástupem Donalda Trumpa, který opakovaně prohlašoval, že by válku dokázal vyřešit během jediného dne – aniž by ovšem specifikoval, jak by toho dosáhl.
Biden tímto krokem zvyšuje sázky v konfliktu, který nový prezident zdědí. Pokud Trump skutečně nastoupí do funkce, bude čelit válce, která je nyní ještě více globální a geopoliticky komplikovaná.
Tento vývoj symbolizuje nejen rostoucí odhodlání Spojených států čelit Rusku, ale také eskalaci konfliktu, který se stále více promítá do mezinárodního prostředí. Ukrajina získala další zbraň do svého arzenálu, ale otázkou zůstává, zda toto rozhodnutí přispěje k ukončení války, nebo ji ještě více prodlouží.
Zatímco Biden označuje svůj krok za odpověď na ruskou eskalaci, jeho rozhodnutí má potenciál přetvořit konflikt v dlouhodobou výzvu, jejíž důsledky pocítí nejen Ukrajina a Rusko, ale i zbytek světa.
Související
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
Zelenskyj vidí okno příležitosti pro dosažení míru. Čas je do voleb v USA
válka na Ukrajině , balistické strely ATACMS
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
před 27 minutami
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno před 46 minutami
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
před 1 hodinou
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
před 1 hodinou
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
před 1 hodinou
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
před 2 hodinami
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
před 3 hodinami
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
před 4 hodinami
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
před 5 hodinami
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
před 5 hodinami
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
před 6 hodinami
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
před 7 hodinami
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
před 8 hodinami
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 8 hodinami
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 10 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
Pražská hromadná doprava od pondělí opět jezdí podle běžného jízdního řádu. Po většinu ledna a po celý únor totiž tramvaje a některé autobusy jezdily v mírně prodloužených intervalech.
Zdroj: Jan Hrabě