Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.
Ukrajina dlouho požadovala přístup k raketám ATACMS, které mají dosah až 100 kilometrů, což by umožnilo zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Schválení však přichází ve chvíli, kdy účinek těchto zbraní na výsledek války zůstává nejasný.
Prvním důvodem je omezený počet těchto raket, který je Ukrajina schopna získat. I když by Kyjev mohl zasáhnout ruské letecké základny či logistické cíle, množství dostupných raket pravděpodobně nestačí na dramatickou změnu na bojišti.
Druhým faktorem je skutečnost, že Ukrajina již dokázala zasáhnout hluboko na ruském území pomocí vlastních dronů. Tyto levnější a snadno vyrobitelné prostředky způsobily značné škody například na ruských letištích a infrastruktuře, přičemž Spojené státy nyní pomáhají financovat jejich vývoj.
Povolení použití ATACMS na území Ruska však není jen otázkou vojenské strategie – jedná se o výrazně provokativní krok. Bidenova administrativa pečlivě zvažovala riziko eskalace, především možnost, že Moskva odpoví sabotážemi či jinými útoky na území členských států NATO.
Navíc nasazení severokorejských vojáků v ruském Kursku, které Moskva využila jako posilu proti ukrajinské ofenzivě, vedlo Washington k obavám z rozšíření konfliktu. Tento krok Kremlu učinil válku globálnější, neboť do ní začaly zasahovat i země z indo-pacifického regionu, což Bidenova administrativa vnímá jako další eskalaci.
Rozhodnutí povolit použití amerických raket na ruském území má také silný symbolický význam. Ukazuje ochotu Spojených států výrazněji podpořit Ukrajinu a zároveň reagovat na kroky Moskvy, která do války zapojila nové síly a prostředky.
Přesto toto rozhodnutí vyvolává otázky o budoucnosti konfliktu. Prezident Biden se ocitl pod tlakem, aby učinil ráznější kroky, ale zároveň zvažoval dlouhodobé důsledky.
Rozhodnutí povolit ATACMS přichází jen několik měsíců před nástupem Donalda Trumpa, který opakovaně prohlašoval, že by válku dokázal vyřešit během jediného dne – aniž by ovšem specifikoval, jak by toho dosáhl.
Biden tímto krokem zvyšuje sázky v konfliktu, který nový prezident zdědí. Pokud Trump skutečně nastoupí do funkce, bude čelit válce, která je nyní ještě více globální a geopoliticky komplikovaná.
Tento vývoj symbolizuje nejen rostoucí odhodlání Spojených států čelit Rusku, ale také eskalaci konfliktu, který se stále více promítá do mezinárodního prostředí. Ukrajina získala další zbraň do svého arzenálu, ale otázkou zůstává, zda toto rozhodnutí přispěje k ukončení války, nebo ji ještě více prodlouží.
Zatímco Biden označuje svůj krok za odpověď na ruskou eskalaci, jeho rozhodnutí má potenciál přetvořit konflikt v dlouhodobou výzvu, jejíž důsledky pocítí nejen Ukrajina a Rusko, ale i zbytek světa.
Související

Trumpův mírový plán pro Ukrajinu se řeší v Moskvě. Witkoff jedná s Putinem o konci války

Trump přiznává, že je z chování Ruska nešťastný
válka na Ukrajině , balistické strely ATACMS
Aktuálně se děje
před 10 minutami

Skandál, který v USA nemá obdoby. Jak vznikl Signalgate? Ministr obrany obešel bezpečnostní protokoly Pentagonu
před 41 minutami

Trumpových 15 vyvolených? Švýcaři prozradili, jak budou USA postupovat v řešení cel
před 1 hodinou

Koncesionářské poplatky vzrostou od května, platit je bude každý, kdo má internet, podepsal Pavel
před 1 hodinou

Trumpův mírový plán pro Ukrajinu se řeší v Moskvě. Witkoff jedná s Putinem o konci války
před 2 hodinami

Papež František porušil tradici. Proč nebude pohřben ve Vatikánu?
před 3 hodinami

Čína v tichosti zrušila odvetná cla ve výši 125 % na některé zboží z USA
před 3 hodinami

Trump přiznává, že je z chování Ruska nešťastný
před 5 hodinami

Kličko: Ukrajina možná bude muset vyměnit konec války za část svého území
před 6 hodinami

Sváteční počasí. Meteorologové už nabízejí předpověď na prvního máje
Aktualizováno včera

"Ne ruskému právu." Lidé po celém Slovensku protestují proti kontroverzní novele inspirované Moskvou
včera

Lidé už dostávají klíčové informace k dani z nemovitostí. Lhůta je v červnu
včera

Ceny benzinu a nafty klesly nejníže za poslední měsíce. Trend se ale změní
včera

Novinky u pracovního volna. Ministerstvo řeklo, co bude od června jinak
včera

Sejdu se s šéfredaktorem The Atlantic, vymysleli si podvod i aféru SignalGate, prohlásil Trump
včera

OBRAZEM: Lidé se naposledy rozloučili s Jaromírem Štětinou. Na pohřeb dorazili Kalousek, Černochová i Pánek
včera

Desítky let jsme to přehlíželi, teď je tomu konec. Von der Leyenová poslala Rusku jasný vzkaz
včera

Evropa se nesmí znovu nechat vydírat Ruskem, prohlásil Starmer. Volá po nové dohodě s EU
včera

Evropa čelí dilematu: Jak se může bránit Rusku bez USA?
včera

Je to trochu jinak, než předpokládali. Meteorologové upřesnili bouřkovou výstrahu
včera
Vatikán kvůli masivnímu zájmu mění pravidla za chodu. S papežem se loučí desetitisíce lidí
Svatopetrská bazilika zůstala přes noc otevřená, aby tisíce lidí mohly vzdát poslední hold papeži Františkovi. Více než 60 000 věřících přišlo od středečního rána zhlédnout tělo zesnulého pontifika, oznámil ve čtvrtek Vatikán. František zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let ve svém domově v Domě svaté Marty na následky mrtvice a selhání srdce.
Zdroj: Libor Novák