Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.
Ukrajina dlouho požadovala přístup k raketám ATACMS, které mají dosah až 100 kilometrů, což by umožnilo zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Schválení však přichází ve chvíli, kdy účinek těchto zbraní na výsledek války zůstává nejasný.
Prvním důvodem je omezený počet těchto raket, který je Ukrajina schopna získat. I když by Kyjev mohl zasáhnout ruské letecké základny či logistické cíle, množství dostupných raket pravděpodobně nestačí na dramatickou změnu na bojišti.
Druhým faktorem je skutečnost, že Ukrajina již dokázala zasáhnout hluboko na ruském území pomocí vlastních dronů. Tyto levnější a snadno vyrobitelné prostředky způsobily značné škody například na ruských letištích a infrastruktuře, přičemž Spojené státy nyní pomáhají financovat jejich vývoj.
Povolení použití ATACMS na území Ruska však není jen otázkou vojenské strategie – jedná se o výrazně provokativní krok. Bidenova administrativa pečlivě zvažovala riziko eskalace, především možnost, že Moskva odpoví sabotážemi či jinými útoky na území členských států NATO.
Navíc nasazení severokorejských vojáků v ruském Kursku, které Moskva využila jako posilu proti ukrajinské ofenzivě, vedlo Washington k obavám z rozšíření konfliktu. Tento krok Kremlu učinil válku globálnější, neboť do ní začaly zasahovat i země z indo-pacifického regionu, což Bidenova administrativa vnímá jako další eskalaci.
Rozhodnutí povolit použití amerických raket na ruském území má také silný symbolický význam. Ukazuje ochotu Spojených států výrazněji podpořit Ukrajinu a zároveň reagovat na kroky Moskvy, která do války zapojila nové síly a prostředky.
Přesto toto rozhodnutí vyvolává otázky o budoucnosti konfliktu. Prezident Biden se ocitl pod tlakem, aby učinil ráznější kroky, ale zároveň zvažoval dlouhodobé důsledky.
Rozhodnutí povolit ATACMS přichází jen několik měsíců před nástupem Donalda Trumpa, který opakovaně prohlašoval, že by válku dokázal vyřešit během jediného dne – aniž by ovšem specifikoval, jak by toho dosáhl.
Biden tímto krokem zvyšuje sázky v konfliktu, který nový prezident zdědí. Pokud Trump skutečně nastoupí do funkce, bude čelit válce, která je nyní ještě více globální a geopoliticky komplikovaná.
Tento vývoj symbolizuje nejen rostoucí odhodlání Spojených států čelit Rusku, ale také eskalaci konfliktu, který se stále více promítá do mezinárodního prostředí. Ukrajina získala další zbraň do svého arzenálu, ale otázkou zůstává, zda toto rozhodnutí přispěje k ukončení války, nebo ji ještě více prodlouží.
Zatímco Biden označuje svůj krok za odpověď na ruskou eskalaci, jeho rozhodnutí má potenciál přetvořit konflikt v dlouhodobou výzvu, jejíž důsledky pocítí nejen Ukrajina a Rusko, ale i zbytek světa.
Související
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
Aktuálně se děje
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
včera
Google v mapách přejmenoval Ontarijské jezero na Americké jezero. Nový název uvidí jen v USA
včera
Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá
včera
Počasí: Nový týden začne přeháňkami, mohou se objevit i bouřky
30. srpna 2026 21:35
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.
Zdroj: Libor Novák