Zelenského vymodlené rakety zkomplikují válku. Povolení k užití ATACMS v Rusku je Bidenovo dědictví Trumpovi

Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.

Ukrajina dlouho požadovala přístup k raketám ATACMS, které mají dosah až 100 kilometrů, což by umožnilo zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Schválení však přichází ve chvíli, kdy účinek těchto zbraní na výsledek války zůstává nejasný.

Prvním důvodem je omezený počet těchto raket, který je Ukrajina schopna získat. I když by Kyjev mohl zasáhnout ruské letecké základny či logistické cíle, množství dostupných raket pravděpodobně nestačí na dramatickou změnu na bojišti.

Druhým faktorem je skutečnost, že Ukrajina již dokázala zasáhnout hluboko na ruském území pomocí vlastních dronů. Tyto levnější a snadno vyrobitelné prostředky způsobily značné škody například na ruských letištích a infrastruktuře, přičemž Spojené státy nyní pomáhají financovat jejich vývoj.

Povolení použití ATACMS na území Ruska však není jen otázkou vojenské strategie – jedná se o výrazně provokativní krok. Bidenova administrativa pečlivě zvažovala riziko eskalace, především možnost, že Moskva odpoví sabotážemi či jinými útoky na území členských států NATO.

Navíc nasazení severokorejských vojáků v ruském Kursku, které Moskva využila jako posilu proti ukrajinské ofenzivě, vedlo Washington k obavám z rozšíření konfliktu. Tento krok Kremlu učinil válku globálnější, neboť do ní začaly zasahovat i země z indo-pacifického regionu, což Bidenova administrativa vnímá jako další eskalaci.

Rozhodnutí povolit použití amerických raket na ruském území má také silný symbolický význam. Ukazuje ochotu Spojených států výrazněji podpořit Ukrajinu a zároveň reagovat na kroky Moskvy, která do války zapojila nové síly a prostředky.

Přesto toto rozhodnutí vyvolává otázky o budoucnosti konfliktu. Prezident Biden se ocitl pod tlakem, aby učinil ráznější kroky, ale zároveň zvažoval dlouhodobé důsledky.

Rozhodnutí povolit ATACMS přichází jen několik měsíců před nástupem Donalda Trumpa, který opakovaně prohlašoval, že by válku dokázal vyřešit během jediného dne – aniž by ovšem specifikoval, jak by toho dosáhl.

Biden tímto krokem zvyšuje sázky v konfliktu, který nový prezident zdědí. Pokud Trump skutečně nastoupí do funkce, bude čelit válce, která je nyní ještě více globální a geopoliticky komplikovaná.

Tento vývoj symbolizuje nejen rostoucí odhodlání Spojených států čelit Rusku, ale také eskalaci konfliktu, který se stále více promítá do mezinárodního prostředí. Ukrajina získala další zbraň do svého arzenálu, ale otázkou zůstává, zda toto rozhodnutí přispěje k ukončení války, nebo ji ještě více prodlouží.

Zatímco Biden označuje svůj krok za odpověď na ruskou eskalaci, jeho rozhodnutí má potenciál přetvořit konflikt v dlouhodobou výzvu, jejíž důsledky pocítí nejen Ukrajina a Rusko, ale i zbytek světa. 

Související

Donald Trump

Trump přiznává, že je z chování Ruska nešťastný

Americký prezident Donald Trump se ostře vyjádřil k smrtícím ruským útokům na Kyjev, při nichž přišlo o život nejméně 12 lidí a dalších 90 bylo zraněno. Přestože útok označil za „zbytečný“ a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby přestal, zatím neuvedl, zda USA zvažují jakékoliv konkrétní kroky proti Moskvě.

Více souvisejících

válka na Ukrajině balistické strely ATACMS

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 41 minutami

Dovoz a vývoz zboží

Trumpových 15 vyvolených? Švýcaři prozradili, jak budou USA postupovat v řešení cel

Spojené státy plánují vést privilegovaná jednání o nových amerických clech se skupinou 15 zemí, mezi nimiž se nachází i Švýcarsko. Uvedla to švýcarská prezidentka Karin Keller-Sutter v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi SRF s tím, že po návštěvě Washingtonu a setkání s americkým ministrem financí Scottem Bessentem je s průběhem jednání spokojená.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tělo papeže Františka bylo uloženo do rakve

Papež František porušil tradici. Proč nebude pohřben ve Vatikánu?

Papež František, který zemřel na Velikonoční pondělí, se rozhodl porušit více než stoletou tradici a nebude pohřben ve Vatikánu, jak bývá u papežů obvyklé. Místo toho bude spočinout v bazilice Santa Maria Maggiore (Panny Marie Větší), která se nachází v centru Říma, několik kilometrů od Vatikánu.

před 3 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Čína v tichosti zrušila odvetná cla ve výši 125 % na některé zboží z USA

Čína zřejmě tiše zrušila odvetná cla ve výši 125 % na určité druhy polovodičů vyrobených ve Spojených státech, informovaly tři dovozní agentury působící v technologickém centru Šen-čen. Opatření, které dosud nebylo oficiálně oznámeno, se podle nich týká integrovaných obvodů – tedy mikročipů či polovodičů.

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump přiznává, že je z chování Ruska nešťastný

Americký prezident Donald Trump se ostře vyjádřil k smrtícím ruským útokům na Kyjev, při nichž přišlo o život nejméně 12 lidí a dalších 90 bylo zraněno. Přestože útok označil za „zbytečný“ a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby přestal, zatím neuvedl, zda USA zvažují jakékoliv konkrétní kroky proti Moskvě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.4.2025) Prohlédněte si galerii

"Ne ruskému právu." Lidé po celém Slovensku protestují proti kontroverzní novele inspirované Moskvou

Ve čtvrtek večer se v několika slovenských městech i v zahraničí konají protestní shromáždění pod názvem Slovensko je Európa. Demonstrace se zaměřují zejména na odpor proti novele zákona o neziskových organizacích, kterou nedávno schválil slovenský parlament. Podle organizátorů tento zákon ohrožuje svobodu občanské společnosti a přibližuje Slovensko k autoritářskému modelu správy státu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Desítky let jsme to přehlíželi, teď je tomu konec. Von der Leyenová poslala Rusku jasný vzkaz

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během svého vystoupení na mezinárodním summitu o energetické bezpečnosti v Londýně varovala před nebezpečím zneužívání energetických zdrojů ze strany Ruska. Připomněla, že Moskva již v minulosti opakovaně použila dodávky energie jako zbraň a forma vydírání, a že Evropa si dlouho neuvědomovala cenu, kterou za tuto závislost platí.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Evropa se nesmí znovu nechat vydírat Ruskem, prohlásil Starmer. Volá po nové dohodě s EU

Britský premiér Keir Starmer na mezinárodním summitu o budoucnosti energetické bezpečnosti prohlásil, že Evropa už nikdy nesmí dopustit, aby se stala obětí vydírání ze strany Ruska kvůli energetickým surovinám. Společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen vystoupil na konferenci v Londýně, kde oba zdůraznili nutnost ukončit závislost na ruské energii a pokračovat v podpoře Ukrajiny.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Evropa čelí dilematu: Jak se může bránit Rusku bez USA?

Evropa se musí co nejrychleji připravit na realitu strategické samoty. Iluze, že v případě ohrožení východního křídla NATO automaticky přispěchá americká síla, se rozpadá pod tlakem trumpovského izolacionismu. Washington dnes sleduje jediný cíl, kterým je domácí triumf, bez ohledu na to, kdo za něj zaplatí. Nejnovějším terčem této politiky je Ukrajina – konflikt, v němž Bílý dům dobrovolně předává iniciativu Moskvě.

včera

včera

Vatikán kvůli masivnímu zájmu mění pravidla za chodu. S papežem se loučí desetitisíce lidí

Svatopetrská bazilika zůstala přes noc otevřená, aby tisíce lidí mohly vzdát poslední hold papeži Františkovi. Více než 60 000 věřících přišlo od středečního rána zhlédnout tělo zesnulého pontifika, oznámil ve čtvrtek Vatikán. František zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let ve svém domově v Domě svaté Marty na následky mrtvice a selhání srdce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy