Rozhodnutí prezidenta Joea Bidena povolit Ukrajině použití amerických raket dlouhého doletu ATACMS na území Ruska přichází ve známém vzorci, který provází americkou podporu Kyjevu. Po měsících odmítání a obav z eskalace války se Bílý dům nakonec rozhodl vyhovět ukrajinské žádosti – podobně jako tomu bylo u systémů HIMARS, tanků Abrams nebo stíhaček F-16. Upozornil na to server CNN.
Ukrajina dlouho požadovala přístup k raketám ATACMS, které mají dosah až 100 kilometrů, což by umožnilo zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Schválení však přichází ve chvíli, kdy účinek těchto zbraní na výsledek války zůstává nejasný.
Prvním důvodem je omezený počet těchto raket, který je Ukrajina schopna získat. I když by Kyjev mohl zasáhnout ruské letecké základny či logistické cíle, množství dostupných raket pravděpodobně nestačí na dramatickou změnu na bojišti.
Druhým faktorem je skutečnost, že Ukrajina již dokázala zasáhnout hluboko na ruském území pomocí vlastních dronů. Tyto levnější a snadno vyrobitelné prostředky způsobily značné škody například na ruských letištích a infrastruktuře, přičemž Spojené státy nyní pomáhají financovat jejich vývoj.
Povolení použití ATACMS na území Ruska však není jen otázkou vojenské strategie – jedná se o výrazně provokativní krok. Bidenova administrativa pečlivě zvažovala riziko eskalace, především možnost, že Moskva odpoví sabotážemi či jinými útoky na území členských států NATO.
Navíc nasazení severokorejských vojáků v ruském Kursku, které Moskva využila jako posilu proti ukrajinské ofenzivě, vedlo Washington k obavám z rozšíření konfliktu. Tento krok Kremlu učinil válku globálnější, neboť do ní začaly zasahovat i země z indo-pacifického regionu, což Bidenova administrativa vnímá jako další eskalaci.
Rozhodnutí povolit použití amerických raket na ruském území má také silný symbolický význam. Ukazuje ochotu Spojených států výrazněji podpořit Ukrajinu a zároveň reagovat na kroky Moskvy, která do války zapojila nové síly a prostředky.
Přesto toto rozhodnutí vyvolává otázky o budoucnosti konfliktu. Prezident Biden se ocitl pod tlakem, aby učinil ráznější kroky, ale zároveň zvažoval dlouhodobé důsledky.
Rozhodnutí povolit ATACMS přichází jen několik měsíců před nástupem Donalda Trumpa, který opakovaně prohlašoval, že by válku dokázal vyřešit během jediného dne – aniž by ovšem specifikoval, jak by toho dosáhl.
Biden tímto krokem zvyšuje sázky v konfliktu, který nový prezident zdědí. Pokud Trump skutečně nastoupí do funkce, bude čelit válce, která je nyní ještě více globální a geopoliticky komplikovaná.
Tento vývoj symbolizuje nejen rostoucí odhodlání Spojených států čelit Rusku, ale také eskalaci konfliktu, který se stále více promítá do mezinárodního prostředí. Ukrajina získala další zbraň do svého arzenálu, ale otázkou zůstává, zda toto rozhodnutí přispěje k ukončení války, nebo ji ještě více prodlouží.
Zatímco Biden označuje svůj krok za odpověď na ruskou eskalaci, jeho rozhodnutí má potenciál přetvořit konflikt v dlouhodobou výzvu, jejíž důsledky pocítí nejen Ukrajina a Rusko, ale i zbytek světa.
Související
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru
Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?
válka na Ukrajině , balistické strely ATACMS
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Další bizár ruské propagandy: Putina díky "vysoké míře milosrdenství" označují za Ježíše Krista
před 1 hodinou
Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru
před 2 hodinami
Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?
před 3 hodinami
Rusko v noci podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Kyjev. Nejméně 10 mrtvých
před 4 hodinami
Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl
před 5 hodinami
Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné
včera
Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast
včera
Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení
včera
Ministerstvo naznačilo, kolik budou stát dálniční známky pro příští rok
včera
Chmurný návrat fotbalistů do Prahy. Krejčí přednesl svůj pohled na český fotbal
včera
ANO by vyhrálo, ale přišlo by o Motoristy, ukázal květnový průzkum
včera
Extrémně silné bouřky na východě Česka. Nebezpečně tam stoupají i hladiny řek
včera
Trenér Miroslav Koubek nakonec skončil u české fotbalové reprezentace
včera
Červencové počasí může být teplejší, než je obvyklé, tvrdí meteorologové
včera
Politico: EU se potýká s hlubokou průmyslovou krizí. Neví, jak ji řešit
včera
Záhada v Číně: Čtyři dny po nárazu letadla do nejvyšší budovy v Pekingu mlčí média i úřady
včera
Poslanecká sněmovna schválila omezení pravomocí prezidenta u stálých misí
včera
Vláda dál háže Pavlovi klacky pod nohy. Nedala mu mandát a sama rozhodla, kdo s ním poletí do Ankary
včera
V Praze roste počet lidí nakažených svrabem. Problémem není MHD
včera
Teherán chystá rozsáhlé obřady za Chameneího, konat se budou i mimo Írán. Proč až po čtvrt roce, ptají se kritici
Íránské úřady naplánovaly rozsáhlé smuteční obřady za zabitého nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, které se uskuteční od 4. do 9. července na území Íránu i sousedního Iráku.
Zdroj: Libor Novák