Kličko: Ukrajina možná bude muset vyměnit konec války za část svého území

„Jedním ze scénářů je vzdát se území. Není to spravedlivé. Ale pro mír, byť jen dočasný, by to možná mohlo být řešení,“ řekl Kličko v pořadu BBC Radio 4 Today.

Jeho slova přicházejí ve chvíli, kdy sílí mezinárodní tlak – včetně výzev amerického prezidenta Donalda Trumpa – aby Ukrajina ustoupila a souhlasila s územními ústupky. Zatímco Kličko mluvil s reportéry z centra Kyjeva, město se stále vzpamatovávalo z ruského raketového a dronového útoku, který jen několik hodin předtím zabil 12 lidí a více než 80 zranil.

Ruský prezident Vladimir Putin zahájil plnohodnotnou invazi v roce 2022 a momentálně má Moskva pod kontrolou zhruba pětinu ukrajinského území.

Kličko, bývalý šampion v boxu, se během rozhovoru označil za zodpovědného za „srdce“ válkou zkoušené země. Připustil, že prezident Volodymyr Zelenskyj může být nakonec nucen přijmout „bolestivé řešení“ ve snaze ukončit konflikt. Zdůraznil však, že o mírových jednáních nemá žádné přímé informace. „Prezident Zelenskyj to řeší sám. Není to moje funkce,“ uvedl.

Mezi Kličkem a Zelenským panuje dlouhodobě napjatý vztah, starosta už několikrát obvinil prezidenta a jeho tým ze snahy podkopávat jeho pravomoci.

Kličko také komentoval únorový veřejný střet Zelenského s Trumpem v Bílém domě a poznamenal, že klíčová témata by se měla řešit bez přítomnosti kamer.

Napětí mezi oběma lídry eskalovalo poté, co Zelenskyj znovu odmítl uznat ruskou kontrolu nad Krymem, který Moskva anektovala v roce 2014. Trump to okomentoval slovy, že „Krym byl ztracen už dávno“ a už „není tématem k diskusi“. Zelenskyj naopak připomněl, že Spojené státy tehdy pod vedením ministra zahraničí Mikea Pompea ruskou anexi oficiálně odmítly.

Ukrajina a její evropští spojenci v posledních týdnech vyjadřují obavy z toho, co mnozí považují za rostoucí Trumpovu náklonnost vůči Putinovu režimu. Zelenskyj proto ve svých posledních vystoupeních znovu zdůraznil, že navzdory destruktivnímu postupu Ruska je to právě Ukrajina, kdo přijal výzvu Trumpa k bezpodmínečnému příměří.

Zelenskyj upozornil, že Kyjev udělal maximum pro to, aby jednání s USA pokročila – včetně podpisu memoranda o nerostných surovinách, přičemž byly odstraněny prvky, které by odporovaly ukrajinské ústavě.

Prezident ale zároveň upozornil, že ze strany Západu – a především Spojených států – zatím nepřichází dostatečný tlak na Moskvu. „Nevidíme nové sankce proti Rusku, ani jasný nátlak,“ řekl Zelenskyj s tím, že právě tvrdší přístup by mohl přiblížit strany k mírové dohodě. Připomněl, že už samotná ochota Ukrajiny jednat s agresorem po více než třech letech války je obrovským kompromisem.

Zelenskyj zopakoval, že další ústupky mohou být předmětem jednání, ale až poté, co Rusko přistoupí na příměří. Dohoda o zastavení palby by podle něj byla jasným důkazem politické vůle všech stran ukončit konflikt. Současně zdůraznil, že prioritou Ukrajiny je nejen konec války, ale i návrat tisíců dětí, které byly během války odvlečeny do Ruska.

Zelenskyj také apeloval na Spojené státy, aby sehrály rozhodující roli při garanci míru. Výsledek jednání v Londýně podle něj nyní leží na stole prezidenta Trumpa, který má v rukou další směřování mírového procesu.

V dalších odpovědích prezident varoval, že Rusko se nadále snaží Ukrajinu izolovat a oslabit její pozici. Podle něj Moskva nechce, aby Ukrajina rozvíjela vztahy s africkými státy, a vnímá její diplomatické aktivity jako ohrožení vlastního vlivu. To bylo podle Zelenského patrné i během jeho nedávné návštěvy Jižní Afriky, kterou doprovázel další ruský útok.