Německá tajná služba označila stranu AfD za krajně pravicovou a extremistickou

AfD, která ve federálních volbách v únoru získala rekordních 20,8 % hlasů a 152 křesel v Bundestagu, označila rozhodnutí za politicky motivované. Spolupředsedkyně Alice Weidelová to nazvala „tvrdou ranou pro německou demokracii“. Její kolega Tino Chrupalla upozornil, že k označení dochází těsně před nástupem nové vlády, což považuje za snahu stranu kriminalizovat.

Úřad Verfassungsschutz zdůraznil, že AfD nepovažuje obyvatele s migračním původem z převážně muslimských zemí za rovnocenné občany. Strana už dříve čelila sledování ve třech spolkových zemích na východě, kde má největší podporu.

Označení AfD jako extremistické umožní úřadům častější využívání odposlechů, sledování i nasazení informátorů. Někteří politici volají po zákazu strany – v souladu s německou ústavou lze zrušit subjekt, který aktivně a agresivně podkopává demokratický řád. O případném zákazu však může rozhodnout pouze ústavní soud nebo parlamentní instituce.

Viceprezidentka Bundestagu Andrea Lindholzová dodala, že by se AfD nyní neměla ve sněmovně považovat za běžnou politickou stranu, a zpochybnila i její nárok na vedení parlamentních výborů.

Přesto zůstává AfD druhou nejsilnější stranou v průzkumech, těsně za konzervativci vedenými Friedrichem Merzem, který má být příští týden potvrzen kancléřem. Stranu navíc podpořili i mezinárodní spojenci – například americký viceprezident JD Vance nebo Elon Musk.

AfD čelí řadě skandálů, včetně obvinění z používání nacistické symboliky a výzev k tzv. „remigraci“, tedy masovému vystěhování osob s migračním původem. I přes to všechno si udržuje silnou voličskou základnu, zejména ve východním Německu.