AfD má plán, jak uspět ve volbách. Distancuje se od Trumpa
Vedení německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) začalo v tichosti brzdit své donedávna velmi vřelé vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním důvodem je klesající popularita šéfa Bílého domu v Německu, kterou způsobila především válka v Íránu. Zatímco řadoví členové strany nadále udržují kontakty s hnutím MAGA, špičky AfD se obávají, že přílišná blízkost k Washingtonu se před klíčovými volbami stává politickou přítěží.
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.
Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus
Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.
Obliba krajní pravice v Evropě roste. Těží ze vztahu lidí k dosavadním elitám, říká Mareš pro EZ
Pravicové strany v poslední době získávají na síle po celé Evropě. Jejich vliv i důvody, proč je lidé volí, v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz popsal profesor politologie Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Německo se hádá s Rubiem. Spor o AfD graduje
Německé ministerstvo zahraničí ostře zareagovalo na výroky amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který kritizoval rozhodnutí německé kontrarozvědky oficiálně označit krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za „potvrzenou pravicově extremistickou skupinu“.
Německá tajná služba označila stranu AfD za krajně pravicovou a extremistickou
Německá Spolková kancelář pro ochranu ústavy (Verfassungsschutz) oficiálně zařadila stranu Alternativa pro Německo (AfD) mezi krajně pravicové extremistické subjekty. Důvodem je podle úřadu „etnické a rodové pojetí národa“, které je s demokratickým řádem neslučitelné.
AfD si po volbách zajistila post nejsilnější opoziční strany. A začala s tím nakládat po svém
Po posledních německých volbách, ve kterých krajně pravicová strana AfD získala 20 % hlasů, má nyní mnohem větší prostor. Chystá se ho využít k tomu, aby se stala největší opoziční silou. Díky této pozici může strana útočit na novou vládu. K tomu může použít nově nabyté výhody svého postu, mimo jiné na příklad právo na první odpověď po projevu kancléře v parlamentu.
Pravice napříč Evropou nadále roste. Reakce na selhání levicových vlád a krize se jí podařila
Pravicové tendence v Evropské unii nabývají na síle a víkendový úspěch AfD v Německu může signalizovat nástup pravicových vlád a lídrů napříč kontinentem. Rostoucí podpora pravice však nemusí být nutně vnímána negativně, ale spíše jako reakce na krize, se kterými si levicové vlády nedokázaly poradit. Příkladem může být Itálie, kde se Bratři Itálie pevně usadili na politické scéně. Navzdory původním obavám se Giorgia Meloniová vyprofilovala jako respektovaná lídryně s vlivem sahajícím daleko za evropské hranice.
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Ve volbách, které se konaly v Německu, podpořil krajní pravici každý pátý volič. Dramatický vzestup Alice Weidelová, lídryně strany AfD, vyvolává strach u mnohých politiků a voličů. Alice Weidelová nebyla nikdy populárnější, a podle Politica zároveň radikálnější.
AfD není ta pravá hrozba. Tou je fašismus pod taktovkou Trumpa a Muska
Skutečnou hrozbou po německých parlamentních volbách není AfD ani rostoucí krajně pravicové tendence – v každé demokracii se najdou i extrémnější hlasy, což nemusí znamenat úpadek, ale spíše přirozenou dynamiku a do jisté míry ozdravný proces. Opravdovým vítězem je Bílý dům s oligarchy v čele, kteří si z největší ekonomiky Evropy mohou během několika let vybudovat rozvráceného, avšak loajálního spojence pro prosazování fašistické politiky.
Volby v Německu: Merz odmítl spolupráci s AfD. Bez nás čtyři roky nevydrží, opáčila Weidelová
Ačkoli sčítání hlasů stále probíhá, analytici už spekulují o tom, jak by mohla vypadat budoucí vládní koalice v Německu. K sestavení vlády je potřeba získat alespoň 316 mandátů z celkových 630 křesel v Bundestagu.
Sociolog o úspěchu AfD: Je děsivé si jen připustit, že by se z okrajové strany vygenerovala jasně totalitní a fašistická strana
Sociolog Aleš Sekot z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá vzestup Alternativy pro Německo (AfD) a její blízké napojení na administrativu Donalda Trumpa v Bílém domě. „Pohrdání evropskými vůdci by mělo bezodkladně iniciovat delegování skutečně důvěryhodného, smělého a na případný střet s odlišnou kulturou jednání připraveného, evropského lídra,“ říká.
Musk horečně agituje za AfD až do poslední chvíle: Věří, že jedině krajní pravice „zachrání Německo“
Volební místnosti v Německu se za několik okamžiků uzavřou a složení parlamentu na přinejlepším další čtyři roky bude definitivně zpečetěno. Miliardář Elon Musk si ani na poslední chvíli neodpustil možnost vyjádřit podporu krajně pravicové Alternativě pro Německo (AfD).
Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?
V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.
Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?
V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.
AfD jako rozhodující síla v Německu? Socialisté přestali naslouchat svým voličům, míní politoložka pro EZ
Německo již brzy pozná jméno nového kancléře, který nahradí dosluhujícího Olafa Scholze. Jaké jsou předvolební trendy, jakou roli hraje krajní pravice a jakým směrem se budou vyvíjet vztahy mezi Evropou a USA? O těchto tématech pro EuroZprávy.cz hovořila politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře.
Historický zlom: AfD boří dominanci CDU a SPD poprvé od pádu Třetí říše. V Německu se hraje o vše
Německé parlamentní volby se už od pádu nacistického režimu Adolfa Hitlera nesou ve znamení souboje mezi Křesťansko-demokratickou unií (CDU, často označovanou jen jako Unie) a Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) podle průzkumů ale všechno změní.
"Není důvod, aby se Žid obával několika neonacistů." AfD podivně cílí i na židovské voliče
Předsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová nedávno prohlásila, že její strana se těší silné podpoře mezi židovskými voliči. Tento názor však zpochybňují i někteří členové samotné AfD, kteří uznávají, že reálná podpora je výrazně nižší, než Weidelová naznačuje. Navzdory tomu v rámci strany panuje shoda na tom, že by se měla změnit německá kultura připomínání historických zločinů nacistického režimu.
AfD může po volbách udělat zásadní krok v rámci EU. Zakotví Babišovi po boku?
Německá krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) by se po spolkových volbách mohla připojit ke skupině Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu. Původně však byla členskými stranami odmítnuta kvůli podpoře nacistické SS a dalším kontroverzním postojům.
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi.
před 1 hodinou
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
Červencové svátky sice nepatří k těm, které mají vliv například na provoz obchodů, ale ovlivní něco jiného. Některým seniorům přijde červencový důchod o malinko později. Jde o poslední změnu výplatního termínu v letošním roce.
před 2 hodinami
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.
před 3 hodinami
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
Tragickou nehodou dvou nákladních vozidel na Havlíčkobrodsku se od čtvrtečního dopoledne zabývá policie. Oba řidiči nepřežili čelní střet, po kterém došlo k uzavření důležité silnice. Příčina nehody je předmětem vyšetřování.
před 4 hodinami
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
Severočeští policisté se zabývají případem primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
před 4 hodinami
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
Poprvé od května se v Česku řeší, jak budou otevřené obchody. Na dveře totiž klepou dva červencové svátky na přelomu tohoto a příštího týdne. Tradičně tak panuje nejistota ohledně otevírací doby prodejen.
před 5 hodinami
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.
před 6 hodinami
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
Hlava státu neodvolá svou plánovanou cestu do Turecka, přestože k tomu byla vyzvána předsedou vlády Andrejem Babišem. Prezidentský úřad potvrdil, že Petr Pavel odcestuje v úterních ranních hodinách z letiště ve Kbelích, přičemž před samotným odletem ještě předstoupí před novináře na tiskovém briefingu.
před 6 hodinami
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.
před 8 hodinami
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj oznámil prezidentu Volodymyru Zelenskému svůj záměr kandidovat na hlavu státu, pokud se na podzim uskuteční prezidentské volby.
před 8 hodinami
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.
před 9 hodinami
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.
před 10 hodinami
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.
před 10 hodinami
Počasí opět zvýšilo riziko požárů. Hrozí především na Moravě
Tropické počasí sice v úvodu července v Česku nepanuje, přesto na některých místech opět hrozí požáry. Může za to sucho a vítr. Nebezpečí je největší v části Moravy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 11 hodinami
Spojenci nám v Íránu nepomohli, stávající americká podpora NATO je absurdní, prohlásil Trump
Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval Severoatlantickou alianci a označil stávající úroveň americké podpory za naprosto absurdní. Tento výrok přichází necelý týden před klíčovým summitem NATO, který se má uskutečnit v turecké Ankaře. Podle šéfa Bílého domu je spojenectví s evropskými partnery jednostranné a postrádá jakoukoli reciprocitu.
před 11 hodinami
Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska
Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.
před 12 hodinami
Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod
Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.
před 13 hodinami
Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku
Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.
před 14 hodinami
Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá
Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.
před 15 hodinami
Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé
První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě