AfD má plán, jak uspět ve volbách. Distancuje se od Trumpa
Vedení německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) začalo v tichosti brzdit své donedávna velmi vřelé vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním důvodem je klesající popularita šéfa Bílého domu v Německu, kterou způsobila především válka v Íránu. Zatímco řadoví členové strany nadále udržují kontakty s hnutím MAGA, špičky AfD se obávají, že přílišná blízkost k Washingtonu se před klíčovými volbami stává politickou přítěží.
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.
Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus
Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.
Obliba krajní pravice v Evropě roste. Těží ze vztahu lidí k dosavadním elitám, říká Mareš pro EZ
Pravicové strany v poslední době získávají na síle po celé Evropě. Jejich vliv i důvody, proč je lidé volí, v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz popsal profesor politologie Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Německo se hádá s Rubiem. Spor o AfD graduje
Německé ministerstvo zahraničí ostře zareagovalo na výroky amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který kritizoval rozhodnutí německé kontrarozvědky oficiálně označit krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za „potvrzenou pravicově extremistickou skupinu“.
Německá tajná služba označila stranu AfD za krajně pravicovou a extremistickou
Německá Spolková kancelář pro ochranu ústavy (Verfassungsschutz) oficiálně zařadila stranu Alternativa pro Německo (AfD) mezi krajně pravicové extremistické subjekty. Důvodem je podle úřadu „etnické a rodové pojetí národa“, které je s demokratickým řádem neslučitelné.
AfD si po volbách zajistila post nejsilnější opoziční strany. A začala s tím nakládat po svém
Po posledních německých volbách, ve kterých krajně pravicová strana AfD získala 20 % hlasů, má nyní mnohem větší prostor. Chystá se ho využít k tomu, aby se stala největší opoziční silou. Díky této pozici může strana útočit na novou vládu. K tomu může použít nově nabyté výhody svého postu, mimo jiné na příklad právo na první odpověď po projevu kancléře v parlamentu.
Pravice napříč Evropou nadále roste. Reakce na selhání levicových vlád a krize se jí podařila
Pravicové tendence v Evropské unii nabývají na síle a víkendový úspěch AfD v Německu může signalizovat nástup pravicových vlád a lídrů napříč kontinentem. Rostoucí podpora pravice však nemusí být nutně vnímána negativně, ale spíše jako reakce na krize, se kterými si levicové vlády nedokázaly poradit. Příkladem může být Itálie, kde se Bratři Itálie pevně usadili na politické scéně. Navzdory původním obavám se Giorgia Meloniová vyprofilovala jako respektovaná lídryně s vlivem sahajícím daleko za evropské hranice.
AfD dosáhla ve volbách historického úspěchu. Jak toho Alice Weidelová dosáhla?
Ve volbách, které se konaly v Německu, podpořil krajní pravici každý pátý volič. Dramatický vzestup Alice Weidelová, lídryně strany AfD, vyvolává strach u mnohých politiků a voličů. Alice Weidelová nebyla nikdy populárnější, a podle Politica zároveň radikálnější.
AfD není ta pravá hrozba. Tou je fašismus pod taktovkou Trumpa a Muska
Skutečnou hrozbou po německých parlamentních volbách není AfD ani rostoucí krajně pravicové tendence – v každé demokracii se najdou i extrémnější hlasy, což nemusí znamenat úpadek, ale spíše přirozenou dynamiku a do jisté míry ozdravný proces. Opravdovým vítězem je Bílý dům s oligarchy v čele, kteří si z největší ekonomiky Evropy mohou během několika let vybudovat rozvráceného, avšak loajálního spojence pro prosazování fašistické politiky.
Volby v Německu: Merz odmítl spolupráci s AfD. Bez nás čtyři roky nevydrží, opáčila Weidelová
Ačkoli sčítání hlasů stále probíhá, analytici už spekulují o tom, jak by mohla vypadat budoucí vládní koalice v Německu. K sestavení vlády je potřeba získat alespoň 316 mandátů z celkových 630 křesel v Bundestagu.
Sociolog o úspěchu AfD: Je děsivé si jen připustit, že by se z okrajové strany vygenerovala jasně totalitní a fašistická strana
Sociolog Aleš Sekot z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá vzestup Alternativy pro Německo (AfD) a její blízké napojení na administrativu Donalda Trumpa v Bílém domě. „Pohrdání evropskými vůdci by mělo bezodkladně iniciovat delegování skutečně důvěryhodného, smělého a na případný střet s odlišnou kulturou jednání připraveného, evropského lídra,“ říká.
Musk horečně agituje za AfD až do poslední chvíle: Věří, že jedině krajní pravice „zachrání Německo“
Volební místnosti v Německu se za několik okamžiků uzavřou a složení parlamentu na přinejlepším další čtyři roky bude definitivně zpečetěno. Miliardář Elon Musk si ani na poslední chvíli neodpustil možnost vyjádřit podporu krajně pravicové Alternativě pro Německo (AfD).
Drtivý propad SPD, rekordní úspěch AfD. Jaký výsledek mohou přinést volby v Německu?
V Německu dnes probíhají předčasné parlamentní volby, které pravděpodobně ukončí vládu kancléře Olafa Scholze a jeho sociálnědemokratické strany (SPD). Po třech letech vlády složené ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů z FDP se očekává výrazný posun doprava, přičemž průzkumy naznačují historicky nejhorší výsledek pro Scholzovu stranu a výrazný úspěch konzervativců vedených Friedrichem Merzem.
Volby v Německu 2025: Prorazí krajně pravicová AfD bariéru a dostane se k moci?
V Německu začaly klíčové volby do spolkového parlamentu. Ty mohou přinést zásadní změny nejen pro samotnou zemi, ale i pro Evropu jako celek. Očekává se, že současný kancléř Olaf Scholz bude nahrazen konzervativcem Friedrichem Merzem, jehož CDU/CSU se v průzkumech pohybuje kolem 30 procent. Hlavním otazníkem však zůstává, jak velkou podporu získá krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), která si vydobyla druhé místo a osciluje okolo 20 procent.
AfD jako rozhodující síla v Německu? Socialisté přestali naslouchat svým voličům, míní politoložka pro EZ
Německo již brzy pozná jméno nového kancléře, který nahradí dosluhujícího Olafa Scholze. Jaké jsou předvolební trendy, jakou roli hraje krajní pravice a jakým směrem se budou vyvíjet vztahy mezi Evropou a USA? O těchto tématech pro EuroZprávy.cz hovořila politoložka Radoslava Brhlíková z Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře.
Historický zlom: AfD boří dominanci CDU a SPD poprvé od pádu Třetí říše. V Německu se hraje o vše
Německé parlamentní volby se už od pádu nacistického režimu Adolfa Hitlera nesou ve znamení souboje mezi Křesťansko-demokratickou unií (CDU, často označovanou jen jako Unie) a Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD). Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) podle průzkumů ale všechno změní.
"Není důvod, aby se Žid obával několika neonacistů." AfD podivně cílí i na židovské voliče
Předsedkyně Alternativy pro Německo (AfD) Alice Weidelová nedávno prohlásila, že její strana se těší silné podpoře mezi židovskými voliči. Tento názor však zpochybňují i někteří členové samotné AfD, kteří uznávají, že reálná podpora je výrazně nižší, než Weidelová naznačuje. Navzdory tomu v rámci strany panuje shoda na tom, že by se měla změnit německá kultura připomínání historických zločinů nacistického režimu.
AfD může po volbách udělat zásadní krok v rámci EU. Zakotví Babišovi po boku?
Německá krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) by se po spolkových volbách mohla připojit ke skupině Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu. Původně však byla členskými stranami odmítnuta kvůli podpoře nacistické SS a dalším kontroverzním postojům.
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Babiš nechápe, proč by prezident měl být členem delegace na summitu NATO
Premiér Andrej Babiš (ANO) se zatím nehodlá zabývat složením české delegace na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře, kam chce stále jet i prezident Petr Pavel. Hlava státu v minulém týdnu poslala dopis premiérovi.
včera
Dva ze čtyř už někdy vyhráli. StarDance představuje tanečníky pro letošní řadu
Fanoušci populární show StarDance od minulého týdne znají všechny hvězdné soutěžící, kteří se na podzim utkají v letošní řadě, i složení poroty. Česká televize již představuje i profesionální tanečníky. Zatím ale netušíme, koho bude který z nich doprovázet po parketu.
včera
Karel III. bude na návštěvě USA pod tlakem. Epsteinovy oběti chtějí konfrontaci
Britský král Karel III. se připravuje na blížící se návštěvu Spojených států amerických, kde se specifická skupina lidí chystá na jeho přítomnost. Jde o přeživší obětí finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
včera
Počasí se má v týdnu ještě vylepšovat, slibuje aktuální předpověď
Počasí se v týdnu teplotně přiblíží k normálu, který je běžný pro polovinu dubna. Maximální teploty v následujících dnech vyšplhají až na 21 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech
Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
včera
Slovenské cíle se nemění. Fico reagoval na Orbánovu volební porážku
Slovensko má nadále zájem o vzájemně výhodné vztahy a spolupráci s Maďarskem, reagoval slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) na výsledky parlamentních voleb v sousední zemi. Poděkoval zároveň končícímu premiérovi Viktoru Orbánovi.
včera
Zemřel legendární kapelník Václav Hybš
Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás.
včera
Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí
Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí.
včera
Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky
V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.
včera
Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra
Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.
včera
Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak
Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.
včera
Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot
Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.
včera
Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti
Dramatický pád Viktora Orbána po šestnácti letech u moci vyvolal vlnu nadšení nejen v ulicích Budapešti, ale především v Bruselu a Kyjivu. Analytik Sean O’Grady zdůrazňuje, že ačkoliv se po Magyarově drtivém vítězství raduje celá Evropa, největším vítězem těchto voleb je jednoznačně Ukrajina. Konec Orbánovy éry totiž znamená odstranění největší překážky v rámci Evropské unie, která dosud brzdila zásadní pomoc napadené zemi.
včera
Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval
Vztah mezi americkým prezidentem a hlavou katolické církve dosáhl historického bodu mrazu. Donald Trump v bezprecedentním útoku označil papeže Lva XIV. za „slabého“, „hrozného“ a „příliš liberálního“. Tato ostrá slova zazněla poté, co pontifik, jenž se narodil v USA, během víkendové modlitby ve Vatikánu kritizoval válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem jako projev „bludu všemocnosti“.
včera
VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel
Americký prezident Donald Trump, který Viktora Orbána v předvolební kampani hlasitě podporoval, reagoval na zprávu o jeho porážce velmi neobvyklým způsobem. Zatímco z celého světa přicházely gratulace vítěznému Péteru Magyarovi, v Bílém domě zavládlo nezvyklé ticho. Když se nakonec novináři pokusili získat Trumpovo vyjádření přímo, dočkali se překvapivé scény, která nyní zaplavuje sociální sítě.
včera
Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám
Péter Magyar, lídr vítězné strany Tisza, se bezprostředně po historickém volebním úspěchu obrátil na své příznivce s jasným poselstvím. Přestože oslavy trvaly dlouho do noci, hned v pondělí ráno poděkoval voličům doma i v zahraničí. Prohlásil, že je pro něj obrovskou ctí získat mandát k vytvoření vlády, která bude v příštích čtyřech letech usilovat o svobodné, evropské, funkční a soucitné Maďarsko. Zdůraznil, že jeho kabinet bude vládou všech Maďarů bez rozdílu.
včera
Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel
Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.
včera
Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat
Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.
včera
Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa
Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.
včera
Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu
Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.
Zdroj: Libor Novák