Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz se v parlamentu dostal do ostrého střetu se šéfkou opoziční Alternativy pro Německo Alice Weidelovou. Vystoupení v Bundestagu následovalo po volebním úspěchu pravicově populistického uskupení v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Kancléř označil politickou formaci za destruktivní sílu pro celou zemi. Zároveň prohlásil, že její chystaná migrační politika představuje v praxi etnickou čistku kvalifikovaných pracovníků na základě původu a barvy pleti.
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
Úspěch krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v německých zemských volbách vyvolal v Moskvě značné uspokojení. Podle analytiků webu The Independent představuje tento politický posun zásadní vítězství pro ruského prezidenta Vladimira Putina a zároveň výrazně oslabuje pozici Ukrajiny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev označil volební výsledek za ponížení pro vládní koalici německého kancléře Friedricha Merze. Ruský představitel zároveň zdůraznil, že úspěch radikální strany otevírá cestu k obnovení hospodářské spolupráce.
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
Výsledek zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesl výrazný posun na německé politické scéně. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla svého dosud největšího volebního úspěchu, když více než zdvojnásobila svůj zisk z roku 2021 na celkových 44 procent hlasů. Ačkoliv strana nedosáhla na absolutní většinu, upevnila si pozici klíčového politického hráče v regionu.
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.
Vzestup nacionalismu nemusí skončit v Německu. Evropa se obává blížících se voleb v jiných zemích
Německá krajně pravicová strana Alternativa pro Německo dosáhla historického výsledku v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, kde získala necelých čtyřiačtyřicet procent hlasů. Významný nárůst podpory téměř zdvojnásobil její výsledek z předchozích voleb a výrazně oslabil tradiční politické formace.
Amerika a Rusko slaví, Evropa je zdrcena. Reakce na vítězství AfD jsou nekompromisní
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo dosáhla historického vítězství v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku, když získala bezmála čtyřicet čtyři procent hlasů. Výsledek vyvolal vlnu obav mezi tradičními evropskými politiky, kteří hovoří o vážném momentu pro celou Evropu. Přestože strana těsně nedosáhla na absolutní většinu v zemském sněmu, upevnila svou pozici nejsilnějšího politického subjektu v tomto regionu. Křesťanskodemokratická unie naopak zaznamenala výrazné ztráty a přišla o více než polovinu své dosavadní podpory.
Merz přiznal největší volební porážku za desetiletí: Výhra AfD dopadne na celé Německo, slaví ji i v Rusku
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz veřejně přiznal, že jeho Křesťanskodemokratická unie utrpěla v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku nejtěžší volební porážku za poslední roky až desetiletí. Výsledky hlasování vyvolaly v řadách vládní strany hluboký šok, neboť vedení nečekalo tak výrazný propad podpory. Podle šéfa spolkové vlády bude mít tento volební výsledek zásadní dopady na celou německou politickou scénu. Merz zároveň upozornil na značnou mezinárodní pozornost, kterou si vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo okamžitě získalo.
Vítězná buňka AfD je podle rozvědky extremistická. Tusk si po volbách nebral servítky
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo získala ve volbách v německém Sasku-Anhaltsku 43,8 procenta hlasů a připsala si tak historické vítězství. Podle předběžných výsledků obsadí v zemském sněmu 39 křesel z celkových 83, což znamená, že jí k absolutní většině chybějí pouhé tři mandáty. Vedení uskupení nyní usiluje o získání podpory od ostatních stran či jednotlivých poslanců, aby mohlo sestavit novou vládu. Místopředsedkyně poslaneckého klubu strany Beatrix von Storchová prohlásila, že demokracie vyžaduje spolupráci a ostatní političtí aktéři nemohou ignorovat vůli voličů.
Úspěch AfD ve volbách otřásá Německem i zbytkem Evropy
Vítězství pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v regionálních volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo na německé i evropské politické scéně značný ohlas. Analytici podle BBC označují volební úspěch za zásadní průlom a socio-politické zemětřesení. Volební lídr strany Ulrich Siegmund prohlásil, že AfD získala jasný mandát k vládnutí, přestože jí k těsnému dosažení absolutní většiny scházelo několik hlasů. Výsledek hlasování v jedné z nejmenších spolkových zemí má daleko větší význam, než by odpovídalo jejímu počtu obyvatel.
Vítězství AfD oslavuje Trump i Rusko. Zásadní přelom v německé politice, varují experti
Volební vítězství protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku vyvolalo vlnu reakcí a mnozí političtí analytici ho podle BBC označují za zásadní přelom v německé politice. Ačkoli Sasko-Anhaltsko patří s 1,7 milionu voličů k nejmenším německým spolkovým zemím a AfD těsně nedosáhla na absolutní většinu, dopady tohoto hlasování přesahují hranice daného regionu. Úspěch strany představuje první takto výrazné vítězství nacionálně pravicové formace v německých zemských volbách od konce druhé světové války. Domácí rozvědka přitom sasko-anhaltskou větev AfD oficiálně klasifikuje jako pravicově extremistickou.
Nejsilnější výsledek krajně pravicové strany od druhé světové války. AfD dosáhla ve volbách historického vítězství
Krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko historického volebního vítězství. Podle předběžných výsledků získala 44 procent hlasů, což představuje nejsilnější výsledek krajně pravicové strany v německých zemských volbách od druhé světové války. V parlamentu o 83 křeslech obsadí celkem 39 míst. K dosažení absolutní většiny, která je potřebná pro samostatné vládnutí, jí chybí pouhá tři křesla.
AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku
Pravicově populistická strana Alternativa pro Německo má v nadcházejících zemských volbách v Sasku-Anhaltsku šanci dosáhnout historického výsledku. Předvolební průzkumy přisuzují tomuto politickému uskupení podporu pohybující se kolem čtyřiceti procent hlasů, což představuje dvojnásobek oproti předchozímu volebnímu období. V případě potvrzení těchto odhadů by se strana mohla vůbec poprvé v historii postavit do čela vlády některé z německých spolkových zemí. Zbytek politické scény i veřejnost proto vývoj v tomto východoněmeckém regionu velmi pozorně sledují.
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.
Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici
V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.
AfD má plán, jak uspět ve volbách. Distancuje se od Trumpa
Vedení německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) začalo v tichosti brzdit své donedávna velmi vřelé vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním důvodem je klesající popularita šéfa Bílého domu v Německu, kterou způsobila především válka v Íránu. Zatímco řadoví členové strany nadále udržují kontakty s hnutím MAGA, špičky AfD se obávají, že přílišná blízkost k Washingtonu se před klíčovými volbami stává politickou přítěží.
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.
Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus
Alternativa pro Německo (AfD) se z původně euroskeptického hnutí proměnila v nejvlivnější krajně pravicovou sílu současného Německa. Využila chaosu a nejednoty vládní koalice „semaforu“ i frustrace veřejnosti z ekonomické stagnace a migrace. Na východě země se stala hlasem „zrazeného lidu“, který se cítí odtržený od západních elit. Ačkoli AfD formálně nehlásá totalitarismus, její etnonacionalistická ideologie a útoky na demokratické instituce připomínají logiku, jež kdysi umožnila vzestup nacismu.
Obliba krajní pravice v Evropě roste. Těží ze vztahu lidí k dosavadním elitám, říká Mareš pro EZ
Pravicové strany v poslední době získávají na síle po celé Evropě. Jejich vliv i důvody, proč je lidé volí, v rozhovoru pro server EuroZprávy.cz popsal profesor politologie Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Německo se hádá s Rubiem. Spor o AfD graduje
Německé ministerstvo zahraničí ostře zareagovalo na výroky amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který kritizoval rozhodnutí německé kontrarozvědky oficiálně označit krajně pravicovou stranu Alternativa pro Německo (AfD) za „potvrzenou pravicově extremistickou skupinu“.
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.
před 1 hodinou
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že Ukrajina v reakci na víkendové oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila útoky na ruské ropné rafinérie. Moskva však podle něj výzvu k okamžitému energetickému příměří zcela ignorovala a pokračovala v rozsáhlých vzdušných úderech na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
před 2 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.
před 3 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.
před 4 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
Ukrajina stabilizovala frontovou linii a zlomila schopnost ruských sil dále postupovat, uvedl v exkluzivním rozhovoru pro britskou stanici BBC bývalý velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj. Jde o jeho první vyjádření od chvíle, kdy byl v létě odvolán z funkce po veřejném sporu s ministrem obrany.
před 5 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
Pár stejného pohlaví se rozhodl zažalovat slovenské úřady kvůli odmítnutí registrace jejich manželství, které uzavřeli v sousedním Rakousku. Tento právní spor podle webu The Guardian otevírá zásadní otázku střetu mezi unijními pravidly a národními restrikcemi v konzervativně laděné zemi, v jejímž čele stojí premiér Robert Fico.
před 5 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.
před 6 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
Smutná zpráva přišla v uplynulých hodinách z amerického šoubyznysu. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
před 6 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.
před 8 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
Nejistota zatím provází předpověď počasí na nadcházející říjnový víkend. Na horách by podle meteorologů mohlo i sněžit, v nižších polohách bude případně pršet. Odpolední teploty ale stále mohou být poměrně příjemné.
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
Policie v neděli zadržela muže podezřelého ze sobotního pokusu o vraždu u rybníka v Plzni, kde došlo k pobodání běžkyně. Kriminalisté na případu spolupracovali s veřejností, pro zločince si došla zásahová jednotka. Vyšetřování pokračuje.
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání.
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
Dva centimetry sněhu ležely v pondělí ráno na Sněžce v Krkonoších. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) s tím, že jde o první den od konce minulé zimy, kdy na některé ze stanic ležela souvislá sněhová pokrývka.
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
Říjnové volby byly první kapitolou souboje opozičních subjektů o pozici hlavního vyzyvatele premiéra Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. Potvrdila se očekávání, když se projevil současný náskok Starostů a nezávislých před zbytkem pole. Zejména občanští demokraté ale budou chtít situaci zvrátit.
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování.
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
Českou hereckou obec zasáhla během uplynulého říjnového víkendu velmi smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřel slavný herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen činoherního souboru Národního divadla. Štěpnička byl znám i z televizní obrazovky a filmového plátna.
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.
včera
Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším
Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.
včera
Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky
Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi.
Zdroj: Libor Novák