AfD má v nadcházejících volbách šanci dosáhnout historického výsledku

Bývalé Východní Německo dlouhodobě představuje pro pravicový populismus velmi úrodnou půdu. Při předchozích spolkových volbách získala Alternativa pro Německo v Sasku-Anhaltsku vysokou podporu a výrazně předstihla tradiční politické strany. Mezi hlavní příčiny tohoto stavu patří dlouhodobá deindustrializace, úbytek obyvatelstva ve venkovských oblastech a nepříznivý demografický vývoj. K vysokému zisku preferencí přispívá také výrazný nesouhlas místních obyvatel se státní podporou Ukrajiny a s přijímáním uprchlíků.

Mnoho obyvatel východní části země pociťuje i více než tři desetiletí po opětovném sjednocení Německa silný pocit, že jsou občany druhé kategorie. Míra nezaměstnanosti v Sasku-Anhaltsku dosahuje více než osmi procent, zatímco celostátní průměr je výrazně nižší. Medián roční mzdy při plném pracovním úvazku dosahuje v tomto regionu přibližně čtyřicet osm tisíc eur, což zůstává pod celostátní úrovní padesát dva tisíc eur. Horší ekonomická situace a pocit opomíjení ze strany spolkových orgánů tak dále prohlubují společenskou frustraci.

Volební klání v Sasku-Anhaltsku se odehrává v době, kdy Alternativa pro Německo vede celostátní průzkumy veřejného mínění. Současná spolková vláda i kancléř Friedrich Merz čelí vysoké nepopularitě, přičemž nespokojenost s jejich politikou vyjadřuje přibližně osmdesát pět procent voličů. Krajní pravici se daří nejlépe právě v regionech, kde je celková nedůvěra k centrálním institucím nejsilnější. Nadcházející hlasování tak slouží jako významný ukazatel celospolečenské nálady v zemi.

Alternativa pro Německo již zvítězila v zemských volbách v Durynsku, avšak nedosáhla tehdy nadpoloviční většiny poslaneckých křesel. Ostatní politické strany následně utvořily koalici složenou z Křesťanskodemokratické unie, Bündnis Sahra Wagenknecht a Sociálnědemokratické strany Německa. Tato vláda se při prosazování zákonů opírá o podporu Levice, což vedlo k oslabení dlouholetého odmítání spolupráce s touto stranou. Podobný scénář se však v Sasku-Anhaltsku nemusí opakovat, pokud opoziční blok získá dostatečný počet mandátů pro samostatné vládnutí.

Klíčovým faktorem pro rozdělení křesel v zemském sněmu je hranice pěti procent hlasů, kterou musejí kandidující subjekty překročit. Průzkumy přisuzují Křesťanskodemokratické unii přibližně dvacet tři procent a Levici třináct procent. Sociální demokraté a Zelení se pohybují těsně kolem pětiprocentního prahu, zatímco liberální strana FDP zůstává pod ním. Pokud se do parlamentu dostane pouze omezený počet stran, může Alternativa pro Německo dosáhnout na absolutní většinu křesel i bez nutnosti hledat koaličního partnera.

Volební program Alternativy pro Německo v Sasku-Anhaltsku obsahuje radikální požadavky, z nichž některé jsou však na zemské úrovni neuskutečnitelné. Návrhy týkající se zrušení práva na azyl nebo zastavení přistěhovalectví ze zemí mimo Evropskou unii spadají výhradně do kompetence spolkové vlády. Strana však prosazuje i opatření v oblastech, které má zemská samospráva plně ve své působnosti. Mezi ně patří úpravy školních osnov zaměřené na potlačení významu nacistické éry, zavedení povinného zpěvu státní hymny či ukončení inkluzivního vzdělávání.

Dalším zvažovaným krokem je omezení financování protestantské církve, kterou strana obviňuje z přílišného zaměření na sociální otázky namísto teologických. Zvýšenou pozornost vyvolávají také plánovaná opatření v oblasti bezpečnostních složek a civilní rozvědky. Vzhledem k tomu, že německé zpravodajské služby sledují některé složky Alternativy pro Německo kvůli podezření z extremismu, zvažuje se vytvoření paralelních pracovišť pro ochranu citlivých operací. Případné převzetí moci tak představuje pro státní aparát zcela mimořádnou výzvu.

Případný volební úspěch Alternativy pro Německo vyvolá značné politické otřesy na celostátní úrovni. Tradiční politické strany se pravděpodobně pokusí udržet zdání jednoty do dalších nadcházejících voleb v Berlíně a Meklenbursku-Předním Pomořansku. Výsledek hlasování však podle odborníků téměř jistě zesílí diskuse o vnitrostranické opozici a možné výměně na pozici spolkového kancléře.