Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?

Vedení zemské organizace strany nabízí spolupráci pravicovějšímu křídlu křesťanských demokratů, kancléř Friedrich Merz však jakoukoli součinnost důrazně vyloučil. Další teoretickou možností zůstává dohoda s levicově populistickým Spolkem Sahry Wagenknechtové, jehož představitelé odmítli princip ochranné hradby. Volební lídr Ulrich Siegmund vyjádřil naději, že případné převzetí moci v tomto regionu poslouží jako vzor pro zbytek celého Německa. Před případným nástupem ke kormidlu vlády se však zástupci volebního vítěze budou muset vypořádat s rozpočtovým schodkem i přechodem z opozice do vládní role.

Klíčovým pilířem volebního programu o rozsahu 258 stran je radikální přestavba dosavadní migrační politiky. Strana požaduje okamžité deportace neregistrovaných migrantů, rozšíření záchytných zařízení a návrat obyvatel bez německého etnického původu do zemí původu. Podle představitelů seskupení vyčerpal region své kapacity pro přijímání uprchlíků nejen z hlediska bezpečnostního, ale také z pohledu národní identity. Osobám povinným k opuštění země by měla být podle Siegmunda po nástupu nové vlády nařízena deportační vazba.

Zvláštní část volebního dokumentu vyzývá k zahájení remigrační ofenzívy zaměřené na ukrajinské uprchlíky. Dokument tvrdí, že velká část Ukrajiny je v současnosti považována za bezpečnou, a proto by se tito lidé měli vrátit domů. Odborníci z výzkumných institutů však podle CNN upozorňují, že prosazování vlastní migrační politiky na zemské úrovni je značně omezeno spolkovou legislativou. Snahy o obcházení spolkových zákonů by tak podle právních expertů vedly především k právní nejistotě a nastolení chaosu.

V oblasti zahraniční politiky strana dlouhodobě prosazuje ukončení německé podpory Ukrajině a obnovení blízkých vztahů s Ruskem. Tento postoj ji staví do přímého rozporu s ostatními parlamentními stranami i spolkovou vládou. Spolková vláda je totiž od počátku ruské invaze v roce 2022 největším evropským podporovatelem napadeného státu. Případné uplatňování proruského kurzu na zemské úrovni by výrazně zkomplikovalo jednotné vystupování celého Německa.

Významné reformy plánuje vítěz voleb prosadit také v oblasti školství a vzdělávání mládeže. Představitelé strany slibují odpolitizování škol, zákaz duhových vlajek a zdůrazňování tradičních německých hodnot. Ve výuce dějepisu požadují klást větší důraz na období před první a druhou světovou válkou na úkor nacistické minulosti. Cílem těchto změn je podle stranických mluvčích posílení národní hrdosti a potlačení pocitu historické viny.

Zemský mluvčí pro kulturu Hans-Thomas Tillschneider vystihl novou vzdělávací koncepci heslem požadujícím více Bismarcka a méně Hitlera. Školské osnovy by měly podle něj obsahovat striktní oddělení výuky uprchlických dětí, které by měli učit výhradně jiní uprchlíci. Samostatně by se podle navrhovaných opatření měly vzdělávat rovněž děti se zdravotním postižením. Celá výuka pro cizince má být od počátku koncipována tak, aby dávala jasně najevo, že jejich pobyt v Německu je pouze dočasný.

Volební program slibuje rovněž prosazení vlastenecké kulturní politiky, v níž mají státní instituce aktivně podporovat německou identitu. Zástupci strany plánují odebrat veřejné finance všem uměleckým projektům a institucím, které označují za protiněmecké. Žadatelé o státní dotace by podle návrhu museli podepsat prohlášení, že nepohrdají Německem ani jeho kulturou. Kritice čelí také slavná umělecká škola Bauhaus, která podle stranického programu postrádá dostatečné vlastenecké zakořenění.

Ministr kultury Wolfram Weimer přirovnal útoky na hnutí Bauhaus k rétorice, kterou používali nacisté před sto lety. Podle analytiků z Výzkumného institutu pro demokracii při Lipské univerzitě by uplatnění těchto vizí vedlo k materiálnímu i kulturnímu chudnutí celého regionu. Ochranná hradba ze strany tradičních politických subjektů se v současnosti potýká s rostoucí skepsí veřejnosti. Podle některých komentátorů může izolování radikálních stran paradoxně přispívat k jejich dalšímu růstu, jelikož nenesou reálnou vládní odpovědnost.

Výsledky voleb v Sasku-Anhaltsku mohou mít bezprostřední dopad na nadcházející hlasování v dalších spolkových zemích, například v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Průzkumy veřejného mínění tam přisuzují Alternativě pro Německo podporu dosahující přibližně 35 procent. Při stávajícím celostátním měření preferencí dosahuje tato strana nejvyšších čísel ze všech německých politických subjektů. Vývoj na zemské úrovni tak naznačuje výrazný posun na německé politické scéně před nadcházejícími spolkovými volbami.