Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Problém tkví v německém systému EuDoX, což je databanka obsahující tisíce souborů EU, od poznámek z ministerských summitů až po shrnutí neveřejných schůzek velvyslanců. Na rozdíl od jiných národních parlamentů mají v německém Bundestagu k těmto materiálům přístup všichni poslanci i jejich asistenti. Systém byl původně navržen jako pojistka proti nekontrolované moci exekutivy, což je v Německu s ohledem na jeho historii citlivé téma, nyní se však stává bezpečnostní slabinou.

Anton Hofreiter ze strany Zelených, který předsedá výboru Bundestagu pro záležitosti EU, otevřeně hovoří o tom, že u AfD existuje oprávněné podezření z vynášení informací směrem k Rusku či Číně. Tato situace už nyní mění způsob, jakým evropští diplomaté v Bruselu komunikují. Čím dál častěji totiž musí kalkulovat s rizikem, že cokoli řeknou na oficiálních fórech, se může okamžitě dostat k nepřátelským mocnostem.

V Bruselu se proto množí preventivní opatření. Diplomaté se stále častěji scházejí v menších, neformálních skupinách, aby se vyhnuli formátům, kde sedí zástupci zemí považovaných za „méně loajální“. Zatímco dříve byl hlavním zdrojem obav maďarský premiér Viktor Orbán, nyní se k tomuto „maďarskému faktoru“ přidal i „faktor AfD“. Jeden z vysoce postavených diplomatů popsal přístup AfD k tajným materiálům jako obrovskou díru v bezpečnostních opatřeních EU ve tvaru Vladimira Putina.

AfD veškerá obvinění odmítá a označuje je za nepodložená. Nicméně zástupci koalice kancléře Friedricha Merze i sociální demokraté poukazují na dlouhodobý vzorec chování této strany. Zmiňují cesty jejích představitelů do Moskvy, kontakty s ruskou ambasádou a snahy získávat strategické informace prostřednictvím parlamentních dotazů. Ty se často týkají témat, jako je obrana proti dronům, transporty zbraní na Ukrajinu nebo znalosti úřadů o ruských sabotážích v Baltském moři.

Někteří odborníci sice namítají, že databáze EuDoX obsahuje dokumenty s nejnižším stupněm utajení a vláda do ní vkládá jen to, co uzná za vhodné, zákonodárci jsou však jiného názoru. Podle nich i zdánlivě méně důležité detaily mohou v rukou cizích rozvědek posloužit k vytvoření komplexního obrazu o evropské strategii. Už v loňském roce proto správa Bundestagu omezila některým pracovníkům AfD přístup do budov a informačních systémů.

Tento narůstající stín podezření prohlubuje krizi důvěry uvnitř Evropské unie. Pokud si velvyslanci nemohou být jisti, že jejich interní pozice zůstanou v tajnosti, ochota sdílet citlivá data mezi 27 členskými státy logicky klesá. To může v důsledku paralyzovat akceschopnost celého bloku v klíčových bezpečnostních otázkách.

Atmosféru nedůvěry navíc přiživují víkendové zprávy o tom, že Maďarsko mohlo Rusku předávat informace o důvěrných diskusích lídrů EU. Budapešť sice tyto zprávy označila za fake news, ale pro Brusel jde o další signál, že vnitřní integrita unijních jednání je v přímém ohrožení.

Vliv AfD na bezpečnostní politiku je pro mnohé německé politiky doslova noční můrou. Upozorňují, že strana záměrně přejímá narativy ruské propagandy a snaží se podkopávat jednotný postup Západu. Případ z počátku roku 2025, kdy byl bývalý asistent europoslance Maximiliana Kraha usvědčen ze špionáže pro Čínu, tyto obavy jen potvrzuje.

Zatímco v Bruselu i Berlíně probíhají debaty o tom, jak lépe zabezpečit citlivé informace, úniky a podezření dál oslabují pozici Evropy v globální politice. Bezpečnostní složky nyní stojí před výzvou, jak zachovat demokratickou transparentnost parlamentní kontroly a zároveň zabránit tomu, aby se interní databáze staly snadným zdrojem informací pro cizí agenty.