Nejsilnější výsledek krajně pravicové strany od druhé světové války. AfD dosáhla ve volbách historického vítězství

Zástupci strany a její hlavní kandidát oslavovali volební výsledky ve volebním štábu v zemském hlavním městě Magdeburku. Volební lídr Ulrich Siegmund označil výsledek za historický okamžik pro celý region a vyjádřil spokojenost s rozhodnutím voličů. Podle jeho slov občané jasně ukázali, že požadují politickou změnu, kterou chtějí realizovat právě s AfD. Siegmund zároveň prohlásil, že získaný mandát dává straně možnost vrátit se k rozumné diplomacii vůči Rusku i Spojeným státům.

Strana AfD postavila svou volební kampaň na silném programu takzvané remigrace, tedy na navracení osob bez německého občanství do jejich původních vlastí. Dlouhodobě zastává proruské postoje a vystupuje proti pokračování finanční a vojenské pomoci pro Ukrajinu. V oblasti vnitřní politiky plánuje prosazovat tradiční hodnoty ve školství a kulturních institucích. Mezi její hlavní priority patří rovněž omezení imigrace a rozsáhlá proměna fungování veřejnoprávních médií.

Spolupředsedkyně AfD Alice Weidelová bezprostředně po uzavření volebních místností uvedla, že němečtí občané jsou unaveni politikou vedenou proti zájmům vlastní země. Zdůraznila, že strana šla do voleb s jasným cílem zastupovat zájmy Německa, nikoli Ukrajiny nebo jiného státu. Výsledek voleb vyvolal ohlas i v zahraničí, kde snímek s odhadovanými výsledky zveřejnil na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Příspěvek následně na platformě X sdílel Kirill Dmitrijev, jeden z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina.

Po volebním úspěchu stojí strana před otázkou, zda se pokusí vytvořit vládní koalici, nebo bude působit v menšinovém režimu. Všechny tradiční německé politické strany však jakoukoli formu spolupráce s AfD dlouhodobě vylučují. Udržují tak takzvaný firewall, kterým odmítají součinnost s touto formací na všech úrovních. Důvodem je mimo jiné to, že německé zpravodajské služby označují sasko-anhaltskou větev AfD z důvodu protimuslimské a protiimigrantské rétoriky za extremistickou.

Matematické rozložení sil v zemském sněmu výrazně komplikuje i případné sestavení vlády bez vítězné strany. Pokud by se všechny ostatní formace spojily, vytvořily by v parlamentu pouze menšinový blok. Teoretickou možností pro AfD by byla koalice s novou krajně levicovou Aliancí Sahry Wagenknechtové (BSW), která překročila pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu. Uvnitř samotné AfD však panují odlišné názory, jelikož lídr Siegmund spolupráci s BSW odmítl, zatímco spolupředseda Tino Chrupalla vyjádřil ochotu podat ruku všem stranám.

Pro německého spolkového kancléře Friedricha Merze a jeho Křesťanskodemokratickou unii (CDU) znamenají tyto výsledky výrazný neúspěch. V Sasku-Anhaltsku ztratila CDU přibližně polovinu svých dosavadních hlasů. Dosavadní zemský premiér za CDU Sven Schulze uvedl, že voliči vyslali jasný vzkaz, který je nutné vzít v úvahu. V německých médiích se v návaznosti na tento výsledek začaly objevovat diskuse o stabilitě spolkové vlády a o dalším setrvání kancléře Merze ve funkci.

Přestože představitelé AfD v kampani často zmiňovali deportace a zástupci strany navštěvovali Rusko či okupovaný Krym, klíčové otázky zahraniční politiky a přistěhovalectví se nerozhodují na zemské úrovni. Analytici webu CNN proto očekávají, že se strana v Sasku-Anhaltsku zaměří na témata kultury, školství a místní bezpečnosti. Alice Weidelová však zopakovala, že v případě úspěchu v celostátních volbách plánuje strana prosazovat škrty ve výdajích, důslednou kontrolu hranic a deportace osob povinných k opuštění země.