Vedení německé krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) začalo v tichosti brzdit své donedávna velmi vřelé vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Hlavním důvodem je klesající popularita šéfa Bílého domu v Německu, kterou způsobila především válka v Íránu. Zatímco řadoví členové strany nadále udržují kontakty s hnutím MAGA, špičky AfD se obávají, že přílišná blízkost k Washingtonu se před klíčovými volbami stává politickou přítěží.
Tento rozpor se naplno projevil tento týden v Berlíně. Přestože poslanci AfD pro zahraniční politiku naplánovali večeři s vysokými představiteli amerického ministerstva zahraničí a velvyslanectví, spolupředsedkyně strany Alice Weidelová v pozadí zasáhla. Podle interních informací webu Politico nařídila straníkům, aby omezili své okázalé a vysoce sledované cesty do Spojených států, které měly za cíl upevňovat vazby s Trumpovou administrativou.
Strategický obrat souvisí s náladami německé veřejnosti, která se k aktuálním americkým vojenským zásahům v Íránu staví velmi odmítavě. Podle aktuálních průzkumů vnímá Spojené státy jako důvěryhodného partnera pouze 15 % Němců. AfD, která se dlouhodobě prezentuje jako strana hájící německé národní zájmy, proto válku v Íránu odsoudila s varováním, že destabilizace Blízkého východu Německu nijak neprospívá.
Situace je o to citlivější, že Německo čekají důležité zemské volby ve východních částech země, kde má AfD své nejsilnější bašty. V těchto regionech, které byly dříve součástí NDR, je tradičně silný skepticismus vůči americkým vojenským intervencím. Místní voliči naopak často projevují větší sympatie k Rusku Vladimira Putina, což nutí vedení AfD k opatrnějšímu balancování mezi Moskvou a Washingtonem.
Strana se nyní snaží prezentovat jako zastánce vyvážených vztahů se všemi globálními hráči. Podle Torbena Bragy, poslance AfD z Durynska, zahrnuje tento přístup nejen Rusko, ale také Čínu, Indii a země globálního Jihu. Cílem je ukázat, že AfD není pouhým přívěskem americké politiky, ale svébytnou silou, která se nenechá zatáhnout do cizích konfliktů.
To však neznamená, že by AfD kontakty s Trumpovým okolím zcela přerušila. Strana stále vidí v MAGA republikánech ideologické spojence, kteří by jí mohli pomoci prolomit politickou izolaci na domácí scéně. Cílem je především vytvořit tlak na konzervativce kancléře Friedricha Merze, aby zrušili takzvaný „firewall“ – nepsané pravidlo, které brání tradičním stranám vládnout společně s krajní pravicí.
V minulosti AfD nadšeně vítala podporu od osobností, jako je Elon Musk, nebo ocenila kritiku evropských politických bariér ze strany viceprezidenta JD Vance. Nicméně v samotném jádru strany stále přežívá odpor k tomu, co někteří její členové nazývají „americkým impériem“. Alice Weidelová v minulosti dokonce prohlásila, že Německo je v područí USA a nemělo by bojovat v cizích válkách pro zájmy někoho jiného.
Aktuální ochlazení vztahů je tak spíše návratem k původnímu nastavení strany, která se vždy dívala na Washington s jistou dávkou podezření. Všechny ostatní cíle nyní ustupují do pozadí před snahou uspět v zářijových volbách na východě Německa. Vedení AfD sází na to, že pokud se mu podaří v některé z těchto zemí poprvé od vzniku strany v roce 2013 získat moc, bude to mít pro německou politiku zásadnější význam než fotky s americkými politiky.
Související
Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě
Zničíte celou zemi, vmetl Merz šéfce AfD. Její migrační politiku označil za etnickou čistku
Aktuálně se děje
před 55 minutami
MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko
před 1 hodinou
EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní
před 1 hodinou
Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla
před 2 hodinami
Už dva dny neútočíme, stejně jsme od Západu nedostali informace o ruských náletech, prohlásil Zelenskyj
před 3 hodinami
Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic
před 4 hodinami
Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů
před 5 hodinami
Na ruské straně zemřelo ve válce 11x víc vojáků než na Ukrajině, tvrdí Syrskyj
před 5 hodinami
Guardian: Stejnopohlavní pár zažaloval slovenské úřady, neuznají mu manželství z ciziny
před 6 hodinami
Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA
před 6 hodinami
Zemřel americký herec RJ Mitte, proslavila ho role v Perníkovém tátovi
před 7 hodinami
Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí
před 8 hodinami
Víkendové počasí může nabídnout i sněžení, zmínili meteorologové
včera
Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole
včera
Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat
včera
Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové
včera
Starostové po úspěchu neskrývají velké ambice. Kupka ale zbraně neskládá
včera
Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety
včera
Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek
včera
Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla
včera
Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj
Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.
Zdroj: Libor Novák