Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

Německý parlamentní systém využívá databázi EuDoX, která obsahuje tisíce souborů, jako jsou zápisy z jednání velvyslanců nebo podklady pro summity ministrů. Tento systém byl historicky navržen jako pojistka proti nekontrolované moci exekutivy, což je v Německu s ohledem na jeho minulost prioritou. V důsledku toho mají k dokumentům přístup všichni poslanci i jejich asistenti, což představuje zhruba 5 000 autorizovaných uživatelů.

Právě tato otevřenost nyní způsobuje „bezesné noci“ těm, kteří mají na starosti bezpečnost země. Podle Rolanda Theise, vlivného konzervativního poslance, vyvolává blízkost AfD k ruskému prezidentu Putinovi a jejich časté kontakty s ruskou ambasádou oprávněné podezření. Existují obavy, že strana cíleně využívá parlamentní dotazy a přístup k datům k získávání informací o transportech zbraní na Ukrajinu nebo o německé obraně proti dronům.

Tento stav už nyní ovlivňuje podobu diplomatických jednání v Bruselu. Evropští diplomaté přiznávají, že jsou při sdílení citlivých informací v širokém kruhu 27 členských států mnohem opatrnější. Vedle „maďarského faktoru“ spojeného s Viktorem Orbánem se nyní mluví o „faktoru AfD“. Velvyslanci si nemohou být jisti, že to, co zazní na uzavřených jednáních, nepůjde rovnou do Moskvy nebo Pekingu.

Ačkoliv jsou dokumenty v systému EuDoX klasifikovány pouze stupněm „vyhrazené“, což je nejnižší úroveň utajení, jejich kumulativní hodnota je pro cizí zpravodajské služby vysoká. Obsahují totiž detaily o tom, jak jednotlivé země ladí své pozice k citlivým otázkám, jako je například využívání zmrazených ruských aktiv.

Podezření z úniků informací směrem k Rusku nebo Číně nejsou v případě AfD novinkou. Začátkem roku 2025 byl bývalý asistent europoslance Maximiliana Kraha odsouzen za špionáž pro Čínu. Samotná strana veškerá obvinění odmítá a označuje je za nepodložená tvrzení, ke kterým se nehodlá vyjadřovat.

Správa Bundestagu se již pokusila o některá bezpečnostní opatření, například odebráním přístupu do IT systémů a budov některým zaměstnancům AfD. Podle sociálnědemokratického poslance Johannese Schrapse však celkový vzorec chování strany vyvolává velké obavy o to, jak s citlivými daty nakládá.

Situace je o to složitější, že omezení přístupu k dokumentům by mohlo narušit kontrolní roli parlamentu. Předseda výboru pro evropské záležitosti Anton Hofreiter zdůrazňuje, že právo poslanců na informace je pro kontrolu vlády nezbytné, ačkoliv v případě AfD existuje důvodné podezření ze zneužití této pravomoci.

Zatímco německá vláda pod vedením kancléře Friedricha Merze pečlivě zvažuje, jaké informace do systému vloží, diplomaté v Bruselu se stále častěji scházejí v menších, důvěryhodnějších skupinách. Tento neformální „firewall“ má zabránit tomu, aby se k informacím dostaly státy nebo politické subjekty, které jsou považovány za méně loajální vůči společným zájmům Unie.

V příštích měsících se očekává další diskuse o tom, jak vyvážit transparentnost parlamentní práce s nutností chránit bezpečnostní zájmy Evropy v době trvajících konfliktů. AfD zůstává pod drobnohledem nejen svých politických konkurentů, ale i bezpečnostních složek.