Vítězství AfD oslavuje Trump i Rusko. Zásadní přelom v německé politice, varují experti

Dopad hlasování vytváří značný tlak na centristickou koaliční vládu v Berlíně a oslabuje pozici konzervativního spolkového kancléře Friedricha Merze. Merz přitom v minulosti opakovaně sliboval, že popularitu AfD dokáže výrazně snížit. Vnitřní politické problémy mohou Německo jako nejsilnějšího aktéra Evropské unie oslabit v době rozsáhlých globálních výzev. Evropa v současnosti čelí ruské agresi, obchodním hrozbám ze strany Spojených států i ekonomickému tlaku Číny.

Volební výsledek zarezonoval také v zahraničí, kde odhady výsledků na své síti Truth Social sdílel americký prezident Donald Trump. Rétorika AfD založená na odmítání imigrace a důrazu na národní zájmy v mnohém připomíná kampaň amerického hnutí MAGA. Německá strana čerpá z politické taktiky Donalda Trumpa, což se projevuje zpochybňováním hlavních médií či nezávislosti soudnictví. Sám americký prezident je však mezi evropskými voliči poměrně nepopulární, a proto ho politici během kampaní na veřejnosti příliš neuvádějí.

Na volební úspěch AfD reagoval rovněž vlivný ruský podnikatel Kirill Dmitrijev z Ruského fondu přímých investic, který výsledek označil za historický a německou vládu za diskreditovanou. Dmitrijev přirovnal kancléře Merze k nedávno odstoupenému britskému premiérovi Keiru Starmerovi. Moskva vnímá německou i britskou vládu kriticky, neboť Německo je největším evropským dárcem vojenské pomoci Ukrajině a Velká Británie dodala Kyjevu rakety dlouhého doletu. AfD naproti tomu prosazuje ukončení vojenské podpory Ukrajině, zrušení protiruských sankcí a obnovení dodávek levné ruské energie.

Otázka obnovení dovozu energií z Ruska má silný ohlas v chudších spolkových zemích na východě Německa, kde tamní průmysl těžce zasáhlo ukončení odběru ruských surovin po invazi na Ukrajinu v roce 2022. Sasko-Anhaltsko je nejchudším německým regionem, kde u části obyvatel přetrvává nostalgie po stabilnějších časech za komunistického režimu. Tento stav trvá i přesto, že do integrace bývalého východního Německa po pádu Berlínské zdi v roce 1989 bylo investováno mezi 2,3 až 3 biliony eur. AfD v tomto prostředí těží z pocitu opomíjení a hospodářské nejistoty.

Dopady zemských voleb pečlivě sledují představitelé Evropské unie, neboť v nadcházejících dvanácti měsících proběhnou volby v klíčových zemích, jako jsou Francie, Itálie, Španělsko či Polsko. V Bruselu panují obavy, že by z posílení radikálních stran mohly těžit podobně orientované formace napříč celým kontinentem. Zatímco lídr španělské nacionální strany Vox Santiago Abascal označil vítězství AfD za velkou naději pro Německo i Evropu, francouzský ministr pro Evropu Benjamin Haddad varoval před vážností situace. Nacionální strany v Evropě sice vykazují určité programové rozdíly – například francouzské Národní sdružení Marine Le Penové před dvěma lety vyloučilo AfD ze své frakce pro přílišnou radikalitu –, spojuje je však silně protiimigrační agenda.

Nárůst vlivu euroskeptických a nacionálních stran podle unijních činitelů narušuje evropskou soudržnost v době, kdy je k ochraně evropského trhu před čínským dumpingem či obchodním tlakem ze zámoří nutný jednotný postup. Bezpečnostní experti rovněž varují, že zpochybňování protiruských sankcí nebo rezervovaný postoj k členství v Severoatlantické alianci posilují pozici Moskvy. Podle představitelů bezpečnostních složek by roztříštěnost Evropy mohla zvýšit riziko další ruské agrese vůči státům NATO, například vůči pobaltským zemím.

Evropští voliči si jsou vnějších hrozeb vědomi, přičemž pociťují obavy z dopadů válečných konfliktů na Ukrajině i na Blízkém východě, zhoršující se ekonomické situace a chátrajícího zdravotnictví. Významným tématem zůstává také nekontrolovaná imigrace a zajištění bezpečnosti v ulicích měst. Voliči v mnoha evropských zemích vyjadřují zklamání z tradičních politických stran, které podporovali po celá desetiletí. Příklon k novým formacím tak nevyjadřuje náhlý posun celého obyvatelstva k extremismu, ale spíše hledání alternativy vůči stávajícímu politickému establishmentu.

Volební kampaň AfD v Sasku-Anhaltsku stavěla na optimistickém heslu vyjadřujícím, že cokoliv je možné, a na příslibu návratu k národní hrdosti. Vzhledem k tomu, že strana dosud neměla možnost podílet se na výkonu vládní moci, jsou voliči stále více ochotni dát jí příležitost. Volební výsledek tak představuje výrazné varování pro tradiční politické strany i celostátní instituce v Německu a dalších evropských zemích.