Jen několik dní před svou první návštěvou Varšavy narazil nový německý kancléř Friedrich Merz na diplomatické napětí kvůli plánům své vlády zpřísnit kontroly na hranici s Polskem.
Polský velvyslanec v Berlíně Jan Tombiński varoval, že současné kontroly už teď narušují každodenní přeshraniční pohyb a fungování vnitřního trhu EU. „Z tohoto důvodu si nepřejeme další zpřísňování kontrol,“ uvedl v rozhovoru pro Politico.
Friedrich Merz, jehož konzervativní CDU brzy převezme vládu v koalici se sociálními demokraty, slíbil během kampaně tvrdší přístup k migraci. Už v den nástupu do úřadu, tedy 6. května, plánuje zavést přísnější kontroly a odmítat nelegální vstupy na německé území – včetně těch ze strany žadatelů o azyl.
„Každý, kdo se pokusí vstoupit do Německa nelegálně, musí od 6. května počítat s tím, že bude na hranici zastaven,“ potvrdil tento týden Thorsten Frei, budoucí šéf spolkového kancléřství.
Na otázku, zda by Polsko bylo ochotné přijímat vrácené žadatele o azyl, Tombiński zdůraznil, že Varšava dodržuje své závazky vyplývající z evropské legislativy – včetně reformovaného Společného evropského azylového systému (CEAS), který zakazuje odmítání žadatelů o azyl na vnitřních hranicích EU.
Rakouské ministerstvo vnitra v reakci uvedlo, že věří, že německé kroky zůstanou v souladu s právním rámcem EU. Připomnělo také rozhodnutí Evropského soudního dvora, podle něhož nejsou neformální návraty legální, pokud dotyčný požádá o azyl.
Merz, který ve volební kampani sliboval nejen tvrdší přístup k migraci, ale i zlepšení vztahů se sousedy a aktivnější roli na evropské scéně, má ve středu odcestovat do Varšavy. Tam bude muset čelit kritice za svoji tvrdou politiku vůči hranicím.
Nastupující ministr vnitra Alexander Dobrindt uvedl, že CEAS se vyvíjí správným směrem, ale podle něj postupuje příliš pomalu: „Chceme dosáhnout víc.“
Německá policejní unie mezitím varovala, že rozsáhlé kontroly a návraty na hranicích nejsou realisticky proveditelné bez výrazného posílení personálu. Podle jejího předsedy Jochen Kopelkeho by bylo třeba najmout alespoň 20 tisíc nových policistů. „Při délce hranic přes 3 700 kilometrů nejsou plošné kontroly prakticky proveditelné,“ upozornil.
Související
Proč se plán Francie a Německa na stavbu stíhačky budoucnosti rozpadá? Problém je v požadavcích i velení
Jaderné zbraně rezonují Evropou. Polsko zvažuje vlastní, Německo o nich jedná s Francií
Německo , Friedrich Merz (CDU)
Aktuálně se děje
před 38 minutami
Írán oznámil změnu strategie útoků. Chce vyšroubovat cenu ropy na 200 dolarů za barel
před 1 hodinou
Hamás slaví jmenování íránského lídra. USA a Izraeli přeje porážku
před 2 hodinami
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
před 3 hodinami
USA se z Íránu brzy stáhnou, růst cen ropy kazí Trumpův veřejný obraz, myslí si experti
před 4 hodinami
Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy
před 5 hodinami
Polovina íránských střel odpálených na Izrael nesla zakázanou munici
před 6 hodinami
Česká televize už ví, co bude vysílat místo Otázek Václava Moravce
před 7 hodinami
Putin využívá války v Íránu. Snaží se vykreslit jako mezinárodní mírotvůrce
před 7 hodinami
Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn při útocích
před 8 hodinami
Írán zaminoval Hormuzský průliv
před 10 hodinami
Výhled počasí až do Velikonoc. Dramatické výkyvy se nečekají
včera
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
včera
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
včera
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
včera
Šéf ČT nesouhlasí s končícím Moravcem. Pravidla platí pro všechny, řekl
včera
Zemřel cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Bylo mu 79 let
včera
Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji
včera
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
včera
Další důkaz jarního počasí. Meteorologové ale přišli i s varováním
včera
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.
Zdroj: Libor Novák