ANALÝZA | Oko za oko? Rusko to Orešnikem přehnalo. Srovnání s ATACMS a Storm Shadow mluví za vše

Rusko použitím balistické střely Orešnik reagovalo nepřiměřeně. Tato zbraň se sice pohybuje na pomezí mezikontinentální a středního doletu, ale doletem a hrozbou zdaleka překonává střely ATACMS a Storm Shadow, které používá Ukrajina. 

Od minulého týdne se ve veřejném prostoru často vyskytují informace o mezikontinentálních balistických střelách (ICBM). Stalo se tak poté, co po několik dní platilo podezření, že právě tento druh zbraně Rusové použili proti Ukrajině. To se nakonec ukázalo jako liché, Rusko vypálilo balistickou střelu středního doletu (IRBM) Orešnik (Líska, pozn. red.).

Stalo se to v reakci na skutečnost, že Američané a Britové povolili Kyjevu v boji používat rakety dlouhého doletu ATACMS a Storm Shadow (francouzská zkratka SCALP). Svět se během minulého týdne nacházel v obavách, že tento vývoj rozpoutá jadernou válku. 

ICBM jsou zbraně primárně určené k nošení jaderných hlavic. Proto, když letěly na ukrajinské Dnipro, existovala oprávněná obava, že dojde k nukleární katastrofě. Během studené válka si ICBM vysloužily nechvalnou pověst. Jejich samotné existence se týkaly diskuze o nešíření jaderných zbraní. Roku 1972 byla mezi SSSR a USA podepsána Smlouva ABM, která měla za úkol omezit systémy antibalistických raket použitých proti raketovým nukleárním zbraním. 

Aktuálně mohou mít země rozmístěn pouze určitý počet ICBM. Nejnovější dohodou je takzvaný New START, platný od roku 2011. Podle této smlouvy může mít země rozmístěno maximálně 700 strategických nosičů (balistické rakety, bombardéry) a na těchto nosičích může být maximálně 1550 jaderných hlavic. 

V konečném důsledku – ICBM může být použita, ale země, která ji použije, musí počítat se závažnými důsledky. Charta OSN připouští použití těchto zbraní v sebeobraně a Ženevské konvence zakazují jejich použití proti civilnímu obyvatelstvu. Konkrétně u Ženevských konvencí jde nejen o jaderné, ale i chemické a biologické zbraně – neboli zbraně hromadného ničení. 

Technicky vzato je použití ICBM s jadernou hlavicí nemožné bez toho, aby bylo porušeno mezinárodní právo. Už od Kubánské krize z roku 1962 existuje doktrína MAD neboli Mutual Assured Destruction (vzájemně zaručené zničení, pozn. red.), která odrazuje jaderné mocnosti od využití jejich jaderných zbraní. Zkrátka protože by se vzájemně zničily.

Co ve skutečnosti použili Rusové?

Rusové proti ukrajinskému území ale využili IRBM/ICBM Oreshnik, která je vybavena šesti hlavicemi a existují dohady, že každá z nich obsahuje ještě munici navíc. „Mohu potvrdit, že Rusko skutečně odpálilo experimentální balistickou raketu středního doletu. Tato IRBM byla založena na ruském modelu mezikontinentální balistické rakety RS-26 Rubež,“ shrnula mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. 

IRBM jsou obecně určené k ničení cílů na „regionální“ úrovni – tedy oproti mezikontinentální střele mají dostřel pod 5500 kilometrů. Stejně jako ICBM ale slouží k doručování jaderných hlavic. 

Pentagon odhaduje, že Orešnik je modernější variantou ICBM RS-26 Rubež. Je ale sporné, jestli jde o IRBM nebo ICBM, neboť ji Rusové testovali s těžším nákladem na vzdálenost pod 5500 kilometrů. 

První zkouška proběhla v roce 2011 a raketa se tehdy vychýlila z kurzu a dopadla osm kilometrů od místa startu. V květnu 2012 pak proběhl druhý test, kdy raketa s jedinou bojovou hlavicí uletěla 5800 kilometrů. Dle smlouvy New START je tak klasifikována jako ICBM. 

Rusové tedy zřejmě využili raketu, která se pohybuje na tenké hranici mezi IRBM a ICBM. Když probíhal test v říjnu 2012, dokázala plně naložená uletět pouze 2000 kilometrů. Od té doby testy probíhaly pouze v rámci jednoho až tří tisíc kilometrů. 

Čím to útočí Ukrajinci?

Několik expertů pro EuroZprávy.cz potvrdilo, že ruské použití ICBM/IRBM bylo přehnané a posloužilo hlavně jako určité postrašení Západu. Ukrajinci od Washingtonu dostali povolení použít ATACMS, což je podle serveru Missile Threats „řada balistických raket krátkého dosahu s pevným palivem“. Poprvé byly použity během války v Perském zálivu. 

Americký list New York Times následně upřesnil, že v závislosti na modelu mohou zasáhnout cíle vzdálené zhruba 350 kilometrů. Jejich nespornou výhodou je možnost odpalování z raketometných systémů HIMARS, které Ukrajinci mají k dispozici dlouhodobě. 

Označování ATACMS coby raket dlouhého doletu není úplně přesné. „Mohou dosáhnout dále do Ruska než jakákoli jiná ukrajinská raketa, ale nemohou doletět tak daleko jako řízené rakety nebo mezikontinentální balistické rakety,“ píše NY Times.

V americké armádě způsobily tyto rakety „revoluci“, neboť až do 80. let minulého století, kdy byly vyvinuty, se Američané spoléhali zejména na „hloupé“ rakety – tedy s neřízenou municí. 

Ukrajinci dále dostali povolení pro využití britsko-francouzských střel Storm Shadow (SCALP). Jako první raketu SCALP EG vyvinuli Francouzi a jde o sérii střel s plochou dráhou letu. Varianty střely byly následně upraveny a prodány do Velké Británie, Řecka, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. 

SCALP EG a Storm Shadow jsou v podstatě totožné; odlišné jsou především komponenty rozhraní letounu a softwaru. Pyšní se doletem 250-400 kilometrů a užitečným zatížením 400 kilogramů. Navádí je trojitý navigační systém využívající inerciální (setrvačnou, pozn. red.) navigaci, GPS a terénní frekvenční navigaci. 

„Tyto pokročilé navigační systémy v kombinaci se zobrazovacím infračerveným vyhledávačem a algoritmy automatického rozpoznávání cíle umožňují střele účinně zasáhnout cílené místo dopadu v náročných podmínkách,“ píše server Missile Threat.

Situace se aktuálně jeví tak, že Rusové použili nepřiměřenou sílu. „Stejně jako hrozba použití taktických nebo bojových jaderných zbraní, tento přehnaný vojenský potenciál je nevhodný pro současný konflikt a Moskva to samozřejmě ví,“ zdůraznila pro EuroZprávy.cz Dr. Jana Robinson, výkonná ředitelka Prague Security Studies Institute.

Jeho kolega z brněnské Masarykovy univerzity Jakub Drmola to vidí podobně. „Interpretoval bych to spíše jako pokračující snahu o zastrašení Západu pomocí jaderných výhrůžek, zejména v kombinaci s nedávnou revizí doktríny,“ poznamenal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil použití balistické rakety za důkaz, že Rusko nemá zájem o mírové řešení. Včerejší noční projev věnoval silné kritice Moskvy. „Použití balistické rakety proti Ukrajině je jasnou a závažnou eskalací války. Rusko dokazuje, že chce konflikt jen prodlužovat.“

Eskalace konfliktu přináší nové otázky ohledně budoucí stability. Výroky ruského prezidenta Vladimira Putina o možnosti útoků na vojenské cíle v zemích, které podporují Ukrajinu, vyvolávají obavy z rozšíření konfliktu za hranice Ukrajiny.

Související

Volodymyr Zelenskyj

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším projevu varoval, že Vladimir Putin se nehodlá vydat cestou vyjednávání či mírového řešení, ale naopak připravuje pokračování války. A to nejen proti Ukrajině. Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml zintenzivňuje vojenskou výrobu, navyšuje počet vojáků a rozšiřuje vojenskou spolupráci s dalšími režimy, zejména se Severní Koreou.

Více souvisejících

válka na Ukrajině raketa Orešnik Ruská armáda Armáda Ukrajina balistické strely ATACMS rakety Storm Shadow

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika

"Preferovali byste sjednocené Německo mimo NATO, nezávislé a bez amerických vojsk, nebo byste preferovali, aby sjednocené Německo bylo svázáno s NATO, při záruce, že působnost NATO se neposune ani o píď na východ proti současnému stavu?" Tato věta, kterou 9. února 1990 pronesl tehdejší americký ministr zahraničí James Baker na jednání se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, rezonuje v mezinárodní politice i po 35 letech. Často slouží jako argument podporující tvrzení, že Západ po konci studené války slíbil Kremlu nerozšiřovat Severoatlantickou alianci o země bývalého východního bloku, což následně porušil. V konfrontaci s historickými dokumenty však tato interpretace, kterou opakuje i současný ruský režim v souvislosti s válkou na Ukrajině, neobstojí. 

před 24 minutami

Počasí

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč

Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí bude mrazivé i příští týden

Příští týden bude v Česku pokračovat zimní počasí. Noční teploty budou klesat hluboko pod bod mrazu, zatímco během dne se většinou budou pohybovat jen těsně nad nulou, uvedl ČHMÚ.cz.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším projevu varoval, že Vladimir Putin se nehodlá vydat cestou vyjednávání či mírového řešení, ale naopak připravuje pokračování války. A to nejen proti Ukrajině. Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml zintenzivňuje vojenskou výrobu, navyšuje počet vojáků a rozšiřuje vojenskou spolupráci s dalšími režimy, zejména se Severní Koreou.

včera

Friedrich Merz

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD

Friedrich Merz, lídr německé křesťanské demokracie (CDU/CSU) a horký favorit na post kancléře, způsobil v předvolební kampani politickou bouři. Porušil poválečné tabu, když se opřel o podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) při prosazování přísnějších migračních opatření. Tento krok podle The Guardian nejen pobouřil tradiční politické elity, ale také vyvolal hluboké rozdělení mezi německými voliči. 

včera

Petra Kvitová

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká

Dvojnásobná wimbledonská šampionka z let 2011 a 2014 Petra Kvitová oznámila, že se koncem února poprvé po 491 dnech mateřské pauzy objeví opět na tenisovém kurtu. Maminka syna Petra, jenž se jí narodil loni v červenci, uvedla, že by se měla poprvé tenisovým fanouškům v akci ukázat na turnaji WTA v texaském Austinu. Přesto čtyřiatřicetiletá rodačka z Fulneku tlumí očekávání a je si vědoma, že po návratu po takové pauze se její výkony nejspíše nebudou podobat těm z dob její největší slávy.

včera

Pavel Vrba, český fotbalový trenér, který v současnosti působí jako trenér v prvoligovém celku FC Viktoria Plzeň.

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal

Ambiciózní celek tuzemské druhé nejvyšší fotbalové soutěže SK Líšeň vyhlašoval před nedávnem, že hodlá postoupit do první ligy. Vedení tohoto klubu tak proto během zimní přestávky přišlo s velkým trenérským jménem do svých řad a to konkrétně s Pavlem Vrbou, bývalým úspěšným trenérem Plzně a taktéž bývalým trenérem pražské Sparty a reprezentace. Jenže než stačil ukázat Vrba všechny své taktické dovednosti a schopnosti a předat své zkušenosti na hřiště, musí se s klubem z Brna předčasně rozloučit. Pro mnohé šokující konec, jelikož přišel ještě měsíc před startem jarní části Fotbalové Národní ligy. Nástupcem Pavla Vrby se tak stal dlouholetý trenér tohoto klubu Milan Valachovič, jemuž bude pomáhat Petr Maléř i bývalý prvoligový fotbalista Vladimír Michal.

včera

Masové demonstrace v Německu

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD

Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.

včera

Donald Trump

Brilantní taktický manévr? Trump uvrhnul Evropu do nemožné pozice, pravděpodobně schválně

Spojenci Spojených států se ocitli v nepříjemné situaci poté, co bývalý prezident Donald Trump přišel s kontroverzním návrhem na převzetí kontroly nad Gazou, přesídlení jejího palestinského obyvatelstva a proměnu oblasti v turistickou destinaci, kterou nazval „Riviérou Blízkého východu“. Podle serveru CNN tak postavil americké spojence do nemožné pozice, což mu ale zřejmě vyhovuje.

včera

včera

včera

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi Prohlédněte si galerii

Demonstrace na Slovensku: Fico tvrdí, že z EU nevystoupí. Lidé mají přesto důvod vyrážet do ulic

Na Slovensku v posledních týdnech probíhá vlna protestů zaměřených proti vládním krokům premiéra Roberta Fica, zejména jeho proruské politice. Demonstrace se konají v několika městech, přičemž největší se uskutečnila 24. ledna 2025 v Bratislavě, kde se sešlo odhadem 35 000 až 40 000 účastníků. Fico sice tvrdí, že demonstranty nechápe, protože z EU vystoupit nehodlá, kroky jeho politiků ale vzbuzují v lidech obavy.

včera

včera

Ursula von der Leyenová

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

včera

Ester Ledecká

Ester Ledecká si z MS poprvé odváží medaili

Ester Ledecká se dočkala svého premiérového cenného kovu na mistrovství světa v alpském lyžování. V rakouském Saalbachu si dojela pro bronzovou medaili ve sjezdu a potvrdila tak svůj status všestranné sportovkyně, která dokáže konkurovat světové elitě nejen na snowboardu, ale i na lyžích.

včera

včera

Teroristé Hamásu

Hamás propustil další izraelské rukojmí

V rámci páté fáze výměny vězňů mezi Izraelem a Hamásem byli v sobotu z pásma Gazy propuštěni tři izraelští rukojmí – Ohad Ben Ami, Eli Šarabi a Or Levy. Jejich návrat však v Izraeli vyvolal nejen úlevu, ale také silné obavy kvůli jejich zdravotnímu stavu. Všichni tři působili vyhublí a bledí, což mnohé přimělo k ostré kritice podmínek, v nichž byli drženi. Uvedl to server CNN.

včera

Evropa řeší, co s ruskou stínovou flotilou. Chce jí zabavovat lodě i na moři

Země v oblasti Baltského moře zvažují nová opatření k zadržování lodí podezřelých z nelegální přepravy ruské ropy a sabotáže podmořské infrastruktury. Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko se snaží využít mezinárodního práva k zadržení plavidel z environmentálních nebo pirátských důvodů. Pokud by tento přístup neuspěl, hodlají společně přijmout nové národní zákony, které by umožnily zabavení lodí i dále na moři.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy