ANALÝZA | Oko za oko? Rusko to Orešnikem přehnalo. Srovnání s ATACMS a Storm Shadow mluví za vše

Od minulého týdne se ve veřejném prostoru často vyskytují informace o mezikontinentálních balistických střelách (ICBM). Stalo se tak poté, co po několik dní platilo podezření, že právě tento druh zbraně Rusové použili proti Ukrajině. To se nakonec ukázalo jako liché, Rusko vypálilo balistickou střelu středního doletu (IRBM) Orešnik (Líska, pozn. red.).

Stalo se to v reakci na skutečnost, že Američané a Britové povolili Kyjevu v boji používat rakety dlouhého doletu ATACMS a Storm Shadow (francouzská zkratka SCALP). Svět se během minulého týdne nacházel v obavách, že tento vývoj rozpoutá jadernou válku. 

ICBM jsou zbraně primárně určené k nošení jaderných hlavic. Proto, když letěly na ukrajinské Dnipro, existovala oprávněná obava, že dojde k nukleární katastrofě. Během studené válka si ICBM vysloužily nechvalnou pověst. Jejich samotné existence se týkaly diskuze o nešíření jaderných zbraní. Roku 1972 byla mezi SSSR a USA podepsána Smlouva ABM, která měla za úkol omezit systémy antibalistických raket použitých proti raketovým nukleárním zbraním. 

Aktuálně mohou mít země rozmístěn pouze určitý počet ICBM. Nejnovější dohodou je takzvaný New START, platný od roku 2011. Podle této smlouvy může mít země rozmístěno maximálně 700 strategických nosičů (balistické rakety, bombardéry) a na těchto nosičích může být maximálně 1550 jaderných hlavic. 

V konečném důsledku – ICBM může být použita, ale země, která ji použije, musí počítat se závažnými důsledky. Charta OSN připouští použití těchto zbraní v sebeobraně a Ženevské konvence zakazují jejich použití proti civilnímu obyvatelstvu. Konkrétně u Ženevských konvencí jde nejen o jaderné, ale i chemické a biologické zbraně – neboli zbraně hromadného ničení. 

Technicky vzato je použití ICBM s jadernou hlavicí nemožné bez toho, aby bylo porušeno mezinárodní právo. Už od Kubánské krize z roku 1962 existuje doktrína MAD neboli Mutual Assured Destruction (vzájemně zaručené zničení, pozn. red.), která odrazuje jaderné mocnosti od využití jejich jaderných zbraní. Zkrátka protože by se vzájemně zničily.

Co ve skutečnosti použili Rusové?

Rusové proti ukrajinskému území ale využili IRBM/ICBM Oreshnik, která je vybavena šesti hlavicemi a existují dohady, že každá z nich obsahuje ještě munici navíc. „Mohu potvrdit, že Rusko skutečně odpálilo experimentální balistickou raketu středního doletu. Tato IRBM byla založena na ruském modelu mezikontinentální balistické rakety RS-26 Rubež,“ shrnula mluvčí Pentagonu Sabrina Singhová. 

IRBM jsou obecně určené k ničení cílů na „regionální“ úrovni – tedy oproti mezikontinentální střele mají dostřel pod 5500 kilometrů. Stejně jako ICBM ale slouží k doručování jaderných hlavic. 

Pentagon odhaduje, že Orešnik je modernější variantou ICBM RS-26 Rubež. Je ale sporné, jestli jde o IRBM nebo ICBM, neboť ji Rusové testovali s těžším nákladem na vzdálenost pod 5500 kilometrů. 

První zkouška proběhla v roce 2011 a raketa se tehdy vychýlila z kurzu a dopadla osm kilometrů od místa startu. V květnu 2012 pak proběhl druhý test, kdy raketa s jedinou bojovou hlavicí uletěla 5800 kilometrů. Dle smlouvy New START je tak klasifikována jako ICBM. 

Rusové tedy zřejmě využili raketu, která se pohybuje na tenké hranici mezi IRBM a ICBM. Když probíhal test v říjnu 2012, dokázala plně naložená uletět pouze 2000 kilometrů. Od té doby testy probíhaly pouze v rámci jednoho až tří tisíc kilometrů. 

Čím to útočí Ukrajinci?

Několik expertů pro EuroZprávy.cz potvrdilo, že ruské použití ICBM/IRBM bylo přehnané a posloužilo hlavně jako určité postrašení Západu. Ukrajinci od Washingtonu dostali povolení použít ATACMS, což je podle serveru Missile Threats „řada balistických raket krátkého dosahu s pevným palivem“. Poprvé byly použity během války v Perském zálivu. 

Americký list New York Times následně upřesnil, že v závislosti na modelu mohou zasáhnout cíle vzdálené zhruba 350 kilometrů. Jejich nespornou výhodou je možnost odpalování z raketometných systémů HIMARS, které Ukrajinci mají k dispozici dlouhodobě. 

Označování ATACMS coby raket dlouhého doletu není úplně přesné. „Mohou dosáhnout dále do Ruska než jakákoli jiná ukrajinská raketa, ale nemohou doletět tak daleko jako řízené rakety nebo mezikontinentální balistické rakety,“ píše NY Times.

V americké armádě způsobily tyto rakety „revoluci“, neboť až do 80. let minulého století, kdy byly vyvinuty, se Američané spoléhali zejména na „hloupé“ rakety – tedy s neřízenou municí. 

Ukrajinci dále dostali povolení pro využití britsko-francouzských střel Storm Shadow (SCALP). Jako první raketu SCALP EG vyvinuli Francouzi a jde o sérii střel s plochou dráhou letu. Varianty střely byly následně upraveny a prodány do Velké Británie, Řecka, Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů. 

SCALP EG a Storm Shadow jsou v podstatě totožné; odlišné jsou především komponenty rozhraní letounu a softwaru. Pyšní se doletem 250-400 kilometrů a užitečným zatížením 400 kilogramů. Navádí je trojitý navigační systém využívající inerciální (setrvačnou, pozn. red.) navigaci, GPS a terénní frekvenční navigaci. 

„Tyto pokročilé navigační systémy v kombinaci se zobrazovacím infračerveným vyhledávačem a algoritmy automatického rozpoznávání cíle umožňují střele účinně zasáhnout cílené místo dopadu v náročných podmínkách,“ píše server Missile Threat.

Situace se aktuálně jeví tak, že Rusové použili nepřiměřenou sílu. „Stejně jako hrozba použití taktických nebo bojových jaderných zbraní, tento přehnaný vojenský potenciál je nevhodný pro současný konflikt a Moskva to samozřejmě ví,“ zdůraznila pro EuroZprávy.cz Dr. Jana Robinson, výkonná ředitelka Prague Security Studies Institute.

Jeho kolega z brněnské Masarykovy univerzity Jakub Drmola to vidí podobně. „Interpretoval bych to spíše jako pokračující snahu o zastrašení Západu pomocí jaderných výhrůžek, zejména v kombinaci s nedávnou revizí doktríny,“ poznamenal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil použití balistické rakety za důkaz, že Rusko nemá zájem o mírové řešení. Včerejší noční projev věnoval silné kritice Moskvy. „Použití balistické rakety proti Ukrajině je jasnou a závažnou eskalací války. Rusko dokazuje, že chce konflikt jen prodlužovat.“

Eskalace konfliktu přináší nové otázky ohledně budoucí stability. Výroky ruského prezidenta Vladimira Putina o možnosti útoků na vojenské cíle v zemích, které podporují Ukrajinu, vyvolávají obavy z rozšíření konfliktu za hranice Ukrajiny.