Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.
Drmola zmínil, že klasifikace této střely jako mezikontinentální balistické střely (ICBM) je lehce sporná. „Není jisté, že RS-26 skutečně má tak dlouhý praktický dolet s bojovou zátěží. Dřívější testy i toto její aktuální nasazení proti Dnipru cca 1000 kilometrů daleko by ji řadilo spíše do kategorie středního doletu (IRBM),“ vysvětlil.
Tento detail ale nepovažuje za tak důležitý jako fakt, že došlo k bojovému nasazení takovéto zbraně. „Pro bojové nasazení proti Ukrajině je klíčové spíše to, že je extrémně obtížné se proti této zbrani bránit, zejména kvůli vysoké návratové rychlosti hlavic a také díky tomu, že jedna raketa těchto hlavic nese více,“ popsal Drmola.
Systém RS-26 je značně nepřesný, jedná se zhruba o stovky metrů rozptylu. „Je totiž primárně určen k nesení jaderných hlavic, i když tentokrát byly použity konvenční varianty,“ poznamenal bezpečnostní expert.
Nebezpečí těchto střel lpí v nejistotě. „V každém případě se jedná o další eskalaci ze strany Ruské federace, zejména kvůli tomu, že samozřejmě nelze předem odlišit, jaké hlavice daná raketa nese,“ uvedl Drmola. Připomněl, že jaderné hlavice existují pro celou řadu dalších systémů, které Ruská federace od začátku války používá.
Podle Drmoly nejsou tyto zbraně schopny samy o sobě jakkoli zásadně přímo změnit průběh války. „Interpretoval bych to spíše jako pokračující snahu o zastrašení Západu pomocí jaderných výhrůžek, zejména v kombinaci s nedávnou revizí doktríny,“ uzavřel.
Podle serveru CNN Rusko ve čtvrtek ráno podniklo útok na město Dnipro za použití mezikontinentální balistické rakety (ICBM). ICBM je zbraň dlouhého doletu schopná nést konvenční i jaderné hlavice. Raketa je vypuštěna do vesmíru a její hlavice se následně vracejí do atmosféry, aby zasáhly své cíle. Minimální dolet má 5 500 km, některé verze však dosahují až 9 000 km. Rakety na tuhé palivo lze odpálit rychleji než ty na kapalné palivo.
Pokud by se potvrdilo, že Rusko použilo ICBM, šlo by nejen o první nasazení této zbraně ve válce trvající více než 1 000 dní, ale i o první použití ve válečném konfliktu. Událost přichází v týdnu, kdy došlo k významným posunům na obou stranách konfliktu. Prezident Joe Biden umožnil Ukrajině využít střely dlouhého doletu ATACMS k útokům hluboko na ruském území. Tyto střely byly použity poprvé tento týden, což vyvolalo ostrou reakci Moskvy.
Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že jakákoli agrese ze strany nejaderného státu ve spolupráci s jadernou velmocí bude považována za společný útok na Rusko. Ukrajina také poprvé odpálila britsko-francouzské střely Storm Shadow na cíle uvnitř Ruska, což představuje další eskalaci konfliktu.
Související
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
válka na Ukrajině , Ruská armáda , raketa ICBM
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Napadení v Chrudimi. Osoby se znaly, kriminalisté vyšetřují případ jako vraždu
před 53 minutami
Trump před lety mluvil s policií o Epsteinovi, odhalil dokument FBI
před 1 hodinou
Poslední rozloučení s Brejchovou má termín. Bude bez státních poct
před 2 hodinami
Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa
před 2 hodinami
Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých
před 4 hodinami
K zimnímu počasí patří sníh. Meteorologové řekli, jaká je aktuální situace
včera
Tragickou nehodu na Šumpersku nepřežil důchodce. Žena utrpěla zranění
včera
Po potyčce cizinců v Chebu panuje podezření z pokusu o vraždu
včera
Klempíř na debatu s umělci nedorazil. Vymluvil se na jednání vlády
včera
České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA
včera
Pavel popíchl Motoristy po setkání s legendárním formulovým pilotem
včera
Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek
včera
První informace o rozloučení s Brejchovou. Dva ministři přišli s návrhem
včera
Zimní počasí se pomalu začíná loučit, potvrzuje měsíční výhled meteorologů
včera
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
včera
Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig
včera
Tlak Washingtonu neustává. O budoucnosti Grónska budeme ještě mluvit, potvrdil Vance
včera
Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy spisy, aby zakryli jména významných osob
včera
MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“
včera
Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti
Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.
Zdroj: Libor Novák