Ať už jste, pro někoho možná starými pojmy řečeno, nazýváni příznivci politické pravice nebo levice, v problematice přijetí jednotné evropské měny, tedy eura, je to úplně jedno. Zjednodušeně řečeno: I když snad většina politiků, kteří nakonec musí o euru v ČR rozhodnout, tvrdí, že jsme ryze otevřenou exportní zemí, tudíž zemí závislou na vývozu, o euru zatím většina z nich neuvažuje. Koruna je prý lepší. Přestože ti, o kterých se mluvilo v předchozí větě, tedy exportéři, o přijetí eura marně mluví už pěkně dlouho.
Do stojatých vod o rozhodování přijetí eura v Česku se hned na počátku ledna roku 2024 snažil razantně vstoupit prezident Petr Pavel. Jenže zatím také bez nějakého viditelného úspěchu. Co na tom, že přijetí eura je jedním ze závazků tuzemské politické reprezentace Evropské unii, se kterým jsme souhlasili ještě dřív, než jsme do ní před 20 lety vstoupili? Jak vyplývá z veřejně dostupných informací, s Čechy to moc v otázce přijetí eura za národní měnu nehýbe. Z bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál totiž vyplývá, že dvě třetiny dotázaných si myslí, že pro ně přijetí eura nebude prospěšné.
Pravdivý je argument, že každá země, která chce euro přijmout, musí splnit stanovená a jasně definovaná kritéria. A ty tuzemská ekonomika nyní neplní. Jak ale vyplývá z veřejně dostupných informací, dle zprávy vyhodnocující připravenost české ekonomiky, kterou každý rok dávají dohromady ministerstvo financí a Česká národní banka, by mohlo Česko v letošním roce splnit tři ze čtyř tzv. maastrichtských kritérií. „Přijetí eura není jen záležitostí ekonomů, ale je to i politické rozhodnutí,“ připomněla pro server EuroZpravy.cz Olivia Lacenová, hlavní analytička Wonderinterest Trading LTD.
Jak už bylo uvedeno dříve, podle průzkumů veřejného mínění by bylo pro přijetí eura pouze 18 procent českých občanů. Podle hlavní analytičky Wonderinterest Trading LTD je samozřejmé, že toto mínění se neopírá až tak o ekonomickou argumentaci. Problémem totiž podle ní může být nejen jakýsi pocit hrdosti (k CZK), ale i to, že v případě vstupu země do eurozóny to bude znamenat pro Česko další integraci s EU a na této frontě je v dnešní době společnost velmi polarizována. A to nejen u nás.
„Nicméně, někteří politici, jako prezident Petr Pavel a ministr práce Marian Jurečka, podporují euro a je otázkou, zda dokážou naklonit společnost ve prospěch této měny. Kampaň by měla oznámit věcné, ale hlavně pravdivé a odborné argumenty, proč by bylo pro českou společnost přijetí eura výhodné z dlouhodobého hlediska,“ uvedla pro server EuroZpravy.cz Olivia Lacenová. A jak dodala, otázky spojené právě s přijetím jednotné evropské měny jsou častokrát i příležitostí pro populisty, kteří mohou veřejnost záměrně zavádět, aby naklonili váhu pro odmítnutí eura ve svůj prospěch. A že to může vyjít, dokazuje třeba kampaň před referendem o brexitu ve Velké Británii. Jasné je tak to, vzhledem ke stále negativnímu postoji lidí v České republice, že stoupenci přijetí eura budou muset přijít s novými a dostatečně silnými argumenty v jeho prospěch.
Na otázku, zda existuje nějaký jeden nejzávažnější argument pro přijetí eura, řekla Olivia Lacenová následující: „Euro může posílit obchodní vztahy České republiky se zbytkem EU, což by mohlo být prospěšné pro ekonomiku. Poskytnutí možností firmám udržovat účty, platit mzdy a daně v eurech může být výhodné pro firmy v oblastech, kde převládá evropská obchodní činnost.“
Pravdou také je, jak dodává řada dalších ekonomů, že tak jako u všeho, existují i v tomto případě nejen pozitiva, ale i určitá negativa. Jen bychom možná neměli neustále spoléhat na nacionalisty a populisty, kteří nám vykládají o splácení cizích dluhů a dalších argumentech, ale měli bychom si sami říct, co chceme. A ne vše odkládat dalších třicet let.
Související
Na Ústecku se dostaly do oběhu falešné bankovky. Muži hrozí až osm let
Češi půjdou hlasovat. Okamura si prosadil referendum, rozhodne se například o euru
EUR , CZK , eurozóna , EU (Evropská unie) , Petr Pavel , Marian Jurečka (KDU-ČSL) , Ministerstvo financí , česká národní banka
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Babiš se chlubí, s kolika lídry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta účastníků
před 45 minutami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 2 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
včera
Češi více investují do bezpečnosti a estetiky bydlení. Moderní vchodové dveře do domu jsou toho důkazem
včera
Evropa by měla být Trumpovi vděčná, prohlásil v Davosu Rutte
včera
Nejprestižnější skupina v historii, říká Trump o Radě míru. Kdo do ní už vstoupil?
včera
Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly
včera
Doba lichocení Trumpovi definitivně skončila. Evropa musí odpovědět silou, vyzval bývalý šéf NATO
včera
Do Davosu dorazil nečekaný dopis. Stovky milionářů a miliardářů požadují vyšší zdanění superbohatých
včera
Bessent dorazil do Davosu. Seďte a čekejte na Trumpa, vmetl evropským lídrům
včera
Může Trump skutečně získat Grónsko? Cesta k akvizici je mnohem složitější, než se zdá, ve hře jsou i jiné možnosti
Donald Trump se netají svou ambicí „získat“ Grónsko, a to bez ohledu na to, jaké škody by tento krok mohl napáchat v rámci NATO nebo amerických spojenectví v Evropě. Zatímco Bílý dům dosud nepředstavil konkrétní právní cestu k této akvizici, prezident nevyloučil ani vojenské řešení. To by však v moderních dějinách představovalo bezprecedentní útok na suverenitu spojeneckého území, který by čelil masivnímu domácímu i mezinárodnímu odporu.
Zdroj: Libor Novák