PŮVODNÍ ZPRÁVA | Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho

Ať už jste, pro někoho možná starými pojmy řečeno, nazýváni příznivci politické pravice nebo levice, v problematice přijetí jednotné evropské měny, tedy eura, je to úplně jedno. Zjednodušeně řečeno: I když snad většina politiků, kteří nakonec musí o euru v ČR rozhodnout, tvrdí, že jsme ryze otevřenou exportní zemí, tudíž zemí závislou na vývozu, o euru zatím většina z nich neuvažuje. Koruna je prý lepší. Přestože ti, o kterých se mluvilo v předchozí větě, tedy exportéři, o přijetí eura marně mluví už pěkně dlouho.

Do stojatých vod o rozhodování přijetí eura v Česku se hned na počátku ledna roku 2024 snažil razantně vstoupit prezident Petr Pavel. Jenže zatím také bez nějakého viditelného úspěchu. Co na tom, že přijetí eura je jedním ze závazků tuzemské politické reprezentace Evropské unii, se kterým jsme souhlasili ještě dřív, než jsme do ní před 20 lety vstoupili? Jak vyplývá z veřejně dostupných informací, s Čechy to moc v otázce přijetí eura za národní měnu nehýbe. Z bleskového průzkumu agentury Median pro Radiožurnál totiž vyplývá, že dvě třetiny dotázaných si myslí, že pro ně přijetí eura nebude prospěšné.

Pravdivý je argument, že každá země, která chce euro přijmout, musí splnit stanovená a jasně definovaná kritéria. A ty tuzemská ekonomika nyní neplní. Jak ale vyplývá z veřejně dostupných informací, dle zprávy vyhodnocující připravenost české ekonomiky, kterou každý rok dávají dohromady ministerstvo financí a Česká národní banka, by mohlo Česko v letošním roce splnit tři ze čtyř tzv. maastrichtských kritérií. „Přijetí eura není jen záležitostí ekonomů, ale je to i politické rozhodnutí,“ připomněla pro server EuroZpravy.cz Olivia Lacenová, hlavní analytička Wonderinterest Trading LTD. 

Jak už bylo uvedeno dříve, podle průzkumů veřejného mínění by bylo pro přijetí eura pouze 18 procent českých občanů. Podle hlavní analytičky Wonderinterest Trading LTD je samozřejmé, že toto mínění se neopírá až tak o ekonomickou argumentaci. Problémem totiž podle ní může být nejen jakýsi pocit hrdosti (k CZK), ale i to, že v případě vstupu země do eurozóny to bude znamenat pro Česko další integraci s EU a na této frontě je v dnešní době společnost velmi polarizována. A to nejen u nás.

„Nicméně, někteří politici, jako prezident Petr Pavel a ministr práce Marian Jurečka, podporují euro a je otázkou, zda dokážou naklonit společnost ve prospěch této měny. Kampaň by měla oznámit věcné, ale hlavně pravdivé a odborné argumenty, proč by bylo pro českou společnost přijetí eura výhodné z dlouhodobého hlediska,“ uvedla pro server EuroZpravy.cz Olivia Lacenová. A jak dodala, otázky spojené právě s přijetím jednotné evropské měny jsou častokrát i příležitostí pro populisty, kteří mohou veřejnost záměrně zavádět, aby naklonili váhu pro odmítnutí eura ve svůj prospěch. A že to může vyjít, dokazuje třeba kampaň před referendem o brexitu ve Velké Británii. Jasné je tak to, vzhledem ke stále negativnímu postoji lidí v České republice, že stoupenci přijetí eura budou muset přijít s novými a dostatečně silnými argumenty v jeho prospěch.

Na otázku, zda existuje nějaký jeden nejzávažnější argument pro přijetí eura, řekla Olivia Lacenová následující: „Euro může posílit obchodní vztahy České republiky se zbytkem EU, což by mohlo být prospěšné pro ekonomiku. Poskytnutí možností firmám udržovat účty, platit mzdy a daně v eurech může být výhodné pro firmy v oblastech, kde převládá evropská obchodní činnost.“ 

Pravdou také je, jak dodává řada dalších ekonomů, že tak jako u všeho, existují i v tomto případě nejen pozitiva, ale i určitá negativa. Jen bychom možná neměli neustále spoléhat na nacionalisty a populisty, kteří nám vykládají o splácení cizích dluhů a dalších argumentech, ale měli bychom si sami říct, co chceme. A ne vše odkládat dalších třicet let.

Související

Petr Pavel

Není správné lpět na české koruně, pokud by brzdila rozvoj. Skepsi vůči euru vytváří politici, varoval Pavel

Prezident Petr Pavel se na konferenci reVize Česka 2026 opětovně vyslovil pro zavedení společné evropské měny. Podle jeho názoru není správné lpět na české koruně v momentě, kdy by mohla brzdit další hospodářský rozvoj země. Hlava státu upozornila na to, že tuzemská ekonomika je s eurozónou velmi silně provázaná. Z toho důvodu je podle něj jednoznačně výhodnější sedět přímo u stolu, kde se schvalují klíčová rozhodnutí, než zůstávat za dveřmi a následně se vzniklým důsledkům pouze přizpůsobovat.

Více souvisejících

EUR CZK eurozóna EU (Evropská unie) Petr Pavel Marian Jurečka (KDU-ČSL) Ministerstvo financí česká národní banka

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy