ROZHOVOR | Pirát Hřib pro EZ o euru, školství i koalicích. Má jasno, s kým se spolupracovat nebude

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil, zda a za jakých podmínek by si jeho strana dokázala představit spolupráci s hnutím ANO, zhodnotil působení Pirátů ve vládě Petra Fialy a vyjádřil se i k možnosti budoucí koaliční spolupráce. Původně šlo o anketu určenou více stranám, odpověděli však pouze Piráti – i proto dostal jejich předseda prostor k podrobnějšímu představení postojů strany.

Pokud by po volbách teoreticky hrozilo, že vznikne koaliční dohoda mezi ANO, SPD a Stačilo, byla by vaše strana ochotná ustoupit a jít do vlády s Babišem ve jménu zachování demokratického zřízení České republiky a jejího ukotvení v EU a NATO? Jaké by v tom případě byly vaše podmínky?

V žádném případě ne. V naší povolební strategii, která je závazná pro všechny kandidáty Pirátů, je jasně řečeno, že jednoznačně odmítáme spolupráci s trestně stíhanými a s extremisty zleva i zprava, tedy s komunisty i s nácky a stejně tak i s hnutím ANO.

Jak byste zhodnotil činnost Pirátů ve vládě Petra Fialy? Přece jen ne vše se úplně vydařilo a Pirátská strana měla minimum mandátů, takže prostoru pro prosazování vlastního programu tolik nebylo. Nebo máte z toho pocit alespoň částečného naplnění vašich vizí? 

Za dva roky a devět měsíců ve vládě Piráti prosadili změny, které lidem v Česku usnadňují život každý den. Díky nám vzniklo pět tisíc bytů s dostupnějším nájmem navíc, 1,5 milionu lidí používá Portál občana a 700 tisíc má občanku v mobilu. Osm protikorupčních zákonů šetří miliardy a rodičovský příspěvek vzrostl na 350 tisíc korun.

Tyto reformy dokazují, že Piráti prosadili zásadní pozitivní změny a dokázali nasměrovat Česko k modernímu a férovému státu. Zároveň jsme se ale ve vládě poučili. Víme, že příště musíme být tvrdší a více bojovat za občany. Chceme v těchto volbách získat takový mandát, aby nás nemohli obejít.

Myslíte, že existuje reálná možnost, že vznikne vláda ve stejných barvách jako je ta dnešní? Šli byste znovu do vládní koalice se Spolu a STAN?

Koalice se nedělají proto, že by byli politici spolu kamarádi, ale proto, aby prosadili, co lidem slíbili. Teď se soustředíme na to, abychom vysvětlili co nejvíce lidem, jak konkrétně jim zlepší život plán Pirátů na snížení životních nákladů, zvýšení dostupnosti bydlení, vymetení korupce a modernizaci státu. Koalici se Spolu a STAN nevylučujeme, ale odmítáme lidi zapletené do korupčních kauz, takže máme například jasné personální výhrady například vůči panu Stanjurovi, který vězí až po uši v bitcoinovém skandálu.

Následující otázky směřovaly také na tisková oddělení ANO, ODS, KDU-ČSL, TOP09, STAN, SPD, Volt a Motoristé sobě. Žádná ze stran, s výjimkou Pirátů, neodpověděla.

Měla by Česká republika v dohledné době přijmout euro? 

ČR by měla vstoupit co nejdříve do systému směnných kurzů ERM II, kde by koruna byla již zčásti navázána na euro.  Přijetí eura je navíc závazkem, který jsme přijali vstupem do EU. Na druhé straně Piráti zdůrazňují, že ČR musí být na proces zavedení eura dobře připravená. Euro přinese stabilní měnu, stabilnější ekonomiku a výhody pro podniky i občany. Euro zlevní hypotéky i obsluhu státního dluhu.

Měla by být zavedena povinná vojenská služba? Jaký charakter by měla mít?

Nechceme znovu zavádět povinnou vojenskou službu. Potřebujeme motivovanou armádu, která odstraší nepřítele. Chceme, aby se práce v armádě stala pro vojáky atraktivnější. Je potřeba také učinit atraktivnější službu v Aktivních zálohách, aby se počty jejích členů navýšily o stovky procent.

Měla by Česká republika uznat Palestinu jako samostatný stát? A měli bychom odsoudit izraelské aktivity v Pásmu Gazy?

Česká pirátská strana je hluboce znepokojena kritickou situací v Pásmu Gaza. Důrazně odsuzujeme jakékoli porušování mezinárodního práva a blokování přístupu k humanitární pomoci. Humanitární krize v Pásmu Gaza a násilí na civilním obyvatelstvu znamená ohrožení statisíců bezbranných lidí, včetně dětí, které umírají hlady. Pirátská strana vždy podporovala, a i nadále podporuje řešení, která jsou ve shodě s mezinárodním právem, včetně dvou státního uspořádání, které předpokládají dohody z Osla.

Je české školství dostatečně modernizované? Co byste vylepšili a co naopak zrušili?

Problémem českého školství jsou vysoké nerovnosti – v přístupu, kvalitě i výsledcích vzdělávání. Máme učitele, kteří učí inovativně a seznamují žáky s nejmodernějším učivem a diskutují aktuální témata. Současně v jiných školách probíhá výuka formou předčítání učebnice. Naším cílem je zvýšit kvalitu výuky na školách – modernizací učiva, podporou vzdělávání učitelů či snížením administrativy ředitelům škol, aby měli dostatek času se věnovat pedagogickému leadershipu.

Související

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus) Rozhovor

Velká nevýhoda pro členy vlády za SPD a Motoristy. Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok, říká politolog

Politolog David Jágr z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zhodnotil předpokládanou podobu třetí vlády Andreje Babiše. Podle něj je důležité, že ve vládě zasednou ministři za ANO se zkušeností s exekutivy. „Jen aklimatizovat se na ministerstvu trvá téměř rok. Vládní zkušenosti jsou zkrátka neocenitelné,“ řekl Jágr. Vliv na vládnutí bude samozřejmě mít i SPD a Motoristé sobě, Babiš je ale podle politologa „natolik dominantní politickou a ekonomickou silou v naší zemi, že se bez jeho svolení nevymění ani žárovka na Úřadu vlády“.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Zdeněk Hřib Česká pirátská strana Piráti volby Poslanecká sněmovna EUR Školství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

včera

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

včera

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

včera

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

včera

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

včera

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

včera

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

včera

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

včera

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

včera

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

včera

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

včera

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

včera

5. ledna 2026 22:02

Smutná zpráva v úvodu roku. Zemřel kněz Miloslav Fiala

Českou náboženskou obec zasáhla v úvodních dnech nového kalendářního roku smutná zpráva. Zemřel kněz a někdejší rozhlasový redaktor Miloslav Fiala, jehož před několika lety vyznamenal prezident. Fialovi bylo 97 let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy