eurozóna

Dvořák se postavil ODS a jmenoval si zmocněnce pro přijetí eura

Původní zpráva

Volíš euro, anebo korunu? Česko hledá odpověď už moc dlouho

Ať už jste, pro někoho možná starými pojmy řečeno, nazýváni příznivci politické pravice nebo levice, v problematice přijetí jednotné evropské měny, tedy eura, je to úplně jedno. Zjednodušeně řečeno: I když snad většina politiků, kteří nakonec musí o euru v ČR rozhodnout, tvrdí, že jsme ryze otevřenou exportní zemí, tudíž zemí závislou na vývozu, o euru zatím většina z nich neuvažuje. Koruna je prý lepší. Přestože ti, o kterých se mluvilo v předchozí větě, tedy exportéři, o přijetí eura marně mluví už pěkně dlouho.

Glosa

Události Petra Nutila: Novoroční boj o euro, oddávající Babiš a Rajchl lanaří Vémolu

Naše planeta Země úspěšně oběhla další elipsu kolem Slunce, v pořadí už dvoutisící dvacátou čtvrtou, počítaje v nejpopulárnějším letopočtu současnosti. Pozemšťané toto oběhnutí oslavili jako vždy kolektivním opíjením, plašením zvířat a trháním si vlastních končetin skrze odpalování množství zábavní pyrotechniky. Hezky to dokazuje, že nemáme duševně daleko k racionalitě původních vynálezců ohňostrojů ve staré Číně, kteří je používali hlavně k zahánění zlých duchů. No nic. 

Komentář

Šest argumentů pro euro. Je reálné, že ho Česko přijme?

Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu vyzval k přijetí eura a jeho slova nezůstala bez odezvy. Tohle téma se znovu (pokolikáté už?) stala centrem veřejné debaty v naší zemi. A ta debata jede jako vždy do nesmyslných zatáček, ostatně jako vždy, když se v té naší nejen strdím oplývající, ale hlavně odborníky na všechno překypující zemi něco řeší. Na jedné straně se straší jak o život, na straně druhé se maluje nebe bez mráčku. Klasika. 

Rozhovor

25 let od zrodu eurozóny. Kdyby rozhodovala jen ekonomická data, některé země by se do ní nedostaly, míní politolog Sychra

Rada EU před 25 lety určila, že do připravované měnové unie vstoupí jako první jedenáct členských zemí. Rozhodnutí z 2. května 1998 již nešlo odkládat, přitom bylo na cestě k vytvoření eurozóny jedno z nejdůležitějších, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Zdeněk Sychra ze Západočeské univerzity v Plzni. Odborník na evropskou integraci přiznává, že u některých zemí přitom již tehdy existovaly značné pochybnosti, zda budou schopné podmínky pro přijetí eura splnit, avšak zvolená kritéria představovala – podobně jako mnoho aspektů spojených s novou jednotnou měnou – kompromis. Domnívá se však, že namísto jednorázového splnění kritérií se jako mnohem podstatnější problém měnové unie ukázaly strukturální rozdíly mezi zapojenými ekonomikami a celkové nastavení projektu. 

Macron schytal ránu: Francie padá, a to poprvé v historii na úroveň Česka. Už jen 5 z 20 zemí eurozóny má lepší rating než my

Světově významná agentura Fitch zhoršila rating Francii, druhé největší ekonomice eurozóny, komentuje ekonom Lukáš Kovanda. Zdůvodňuje to výší předpokládaných rozpočtových schodků Francie letos a v příštím roce. 

Chorvatsko dnes vstoupilo do schengenského prostoru a eurozóny, slaví za účasti von der Leyenové

Chorvatský premiér Andrej Plenković dnes uvítal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou na hraničním přechodu se Slovinskem, aby společně oslavili vstup Chorvatska do schengenského prostoru volného pohybu. Závory na hraničních přechodech se zvedly úderem půlnoci. Země slaví také vstup do eurozóny a ministr financí a šéf centrální banky v Záhřebu symbolicky vybrali eura z bankomatu, informovala chorvatská média.

Itálii a další zadlužené země znepokojuje zvyšování úrokových sazeb v eurozóně

Postupné zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (ECB) je znepokojivé pro silně zadlužené země, jako je Itálie. Uvedl to dnes italský ministr hospodářství Giancarlo Giorgetti.

Inflace v eurozóně v listopadu překvapivě klesla

Míra inflace v eurozóně v listopadu klesla na deset procent z říjnové hodnoty 10,6 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Je to první pokles od poloviny loňského roku. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o 0,1 procenta. I nadále se zvyšují zejména ceny energií, u kterých meziroční tempo růstu činí 34,9 procenta.

Eurozónu čekají podle ekonomů nelehké časy, zotavení bude pomalé

Eurozóna v příštích měsících pravděpodobně vstoupí do hospodářství recese, která nebude mírná. Následné hospodářské oživení navíc bude obtížné a jen pomalé. Předpovídají to ekonomové z předních světových bank. Členské země eurozóny se nyní potýkají s energetickou krizí, za kterou částečně stojí válka na Ukrajině. Vysoké ceny energií tlačí vzhůru inflaci, což nutí Evropskou centrální banku (ECB) ke zvyšování úrokových sazeb.

Komentář

Česko dál říká společné evropské měně ne. Má to dnes ještě smysl?

Kdo sleduje finančně-ekonomické a politické zprávy z tuzemska i ze světa, nemohl být uprostřed třetího srpnového týdne roku 2022 výrazně překvapen po zveřejnění rozdílů výše inflace v ČR a v Evropě. Nynější data, třeba ta, která zveřejnila hlavní zpravodajská relace České televize v tzv. prime time, ukazují, že Česko má čtvrtou nejvyšší inflaci v Evropě. Před českou hodnotou znehodnocení peněz ve výši 17,3 procenta jsou už jen pobaltské státy. Nejsilnější ekonomika „sedmadvacítky“, tedy Německo, má za poslední rok inflaci ve výši 8,5 procenta a ve Francii je to dokonce jen necelých sedm procent. A zatímco v celé Evropské unii, tedy i zemích, které ani přes letité členství nebyly sto zavést společnou měnu euro, činila za poslední rok inflace 9,8 procenta, v těch zemích, které euro mají je to méně - 8,9 %. Otázka tedy zní: Opravdu je euro nevýhodné?

Nastal pro Česko čas na přijetí eura? Politici by se diskuze neměli bát, i kvůli inflaci

O tom, že mezi „tvrdými“ makroekonomickými daty o ekonomice a politickými rozhodnutími je v Česku propastný rozdíl, se můžeme přesvědčovat každý den na každém kroku. Do této kategorie se dá zařadit také desítky let trvající rozpravy o tom, zda má Česká republika vstoupit do eurozóny, tedy přijmout euro za svou národní měnu, nebo nemá. Říká se, že se život v probíhající dekádě smrsknul na pouhé „titulky“ a vnímání krátkých poselství. Tak tedy, pokud se dopustím velkého zjednodušení, pak podle aktuální zprávy Evropského statistického úřadu vystoupala inflace (tedy znehodnocování majetku, cen a zdražování) v Evropské unii v dubnu na rekordních 8,1 procenta, v zemích platících eurem na 7,4 procenta, zatímco podle dat Českého statistického úřadu činila inflace v České republice v květnu 16 procent.

Podnikatelská aktivita v eurozóně se zvyšuje nejrychleji za více než 20 let

Podnikatelská aktivita v eurozóně se v červenci zvyšuje nejrychlejším tempem za více než 20 let. Ukázal to průzkum mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila organizace IHS Markit. Ke zlepšení přispělo další uvolnění restrikcí původně zavedených proti šíření nového koronaviru.

Evropská banka slíbila dlouhodobější podporu ekonomice eurozóny

Evropská centrální banka (ECB) představila nový přístup k měnové politice, který naznačují delší podporu ekonomice eurozóny. Základní úrokové sazby ECB zůstanou na rekordních minimech ještě déle, aby se inflace v eurozóně zvýšila na dvě procenta a setrvala tam i ve střednědobém horizontu. ECB to uvedla po dnešním zasedání Rady guvernérů.

Hospodářské oživení v eurozóně je podle Lagardeové zatím příliš křehké

Ekonomika eurozóny se začíná zotavovat z pandemie, hospodářské oživení je ale zatím křehké. V rozhovoru s francouzským regionálním deníkem La Provence to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Její tým nyní zvažuje, kdy bude vhodné začít omezovat mimořádně uvolněnou měnovou politiku, kterou ECB zavedla ve snaze mírnit dopady pandemie na ekonomiku.

Roční míra inflace v eurozóně prudce zrychlila na 1,3 procenta

Míra inflace v eurozóně v březnu prudce vzrostla, v ročním vyjádření se dostala na 1,3 procenta, zatímco v únoru činila 0,9 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Podle analytiků může jít pouze o přechodnou záležitost, která by ale později v letošním roce mohla inflaci zvýšit i nad dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB). Rychlý odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.

Eurozóna je téměř jistě v recesi, aktivita dál klesá

Ekonomika eurozóny je teď kvůli přísnějším protipandemickým opatřením téměř jistě v takzvané dvojité recesi, ukázal průzkum, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit. Její index podnikatelské aktivity za únor se sice podle konečné zprávy zvýšil, dál však zůstává pod hranicí 50 bodů, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity. Postupující očkování proti covidu-19 ale dává naději na zlepšení.

Nové restrikce vrací ekonomiku eurozóny do recese, obávají se analytici

Ekonomika eurozóny se v důsledku nových opatření proti šíření koronaviru vrátí do recese, která je obvykle definována jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Předpokládají to podle agentury Bloomberg analytici z předních bankovních společností, jako jsou JPMorgan Chase a UBS.

Eurozóna zůstává v deflaci, ceny jsou nejníže za čtyři roky. Ekonomická nálada v EU se zlepšila

Spotřebitelské ceny v eurozóně v prosinci čtvrtý měsíc v řadě zaznamenaly stejný meziroční pokles, a to o 0,3 procenta. Inflace tak v době dopadů koronavirových omezení na ekonomiku zůstává na nejnižší hodnotě za více než čtyři roky. Vyplývá to z dnešního rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostat, který obsahuje pouze základní údaje o vývoji cen v zemích platících eurem.

Index PMI: Zpracovatelský průmysl v ČR i eurozóně si vede nejlépe od dubna 2018

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v prosinci zlepšily, když index PMI stoupl na 57 bodů z listopadových 53,9 bodu. Informovala o tom dnes společnost IHS Markit. Index je tak nejvyšší od dubna 2018. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.