O tom, že mezi „tvrdými“ makroekonomickými daty o ekonomice a politickými rozhodnutími je v Česku propastný rozdíl, se můžeme přesvědčovat každý den na každém kroku. Do této kategorie se dá zařadit také desítky let trvající rozpravy o tom, zda má Česká republika vstoupit do eurozóny, tedy přijmout euro za svou národní měnu, nebo nemá. Říká se, že se život v probíhající dekádě smrsknul na pouhé „titulky“ a vnímání krátkých poselství. Tak tedy, pokud se dopustím velkého zjednodušení, pak podle aktuální zprávy Evropského statistického úřadu vystoupala inflace (tedy znehodnocování majetku, cen a zdražování) v Evropské unii v dubnu na rekordních 8,1 procenta, v zemích platících eurem na 7,4 procenta, zatímco podle dat Českého statistického úřadu činila inflace v České republice v květnu 16 procent.
Otázka tedy zní: Není nyní nejvyšší čas na to přijmout euro za národní měnu? Vždyť když vládne v tuzemsku větší inflace než v celé eurozóně, není přece co řešit. Podle Jiřího Schwarze, rektora Anglo-American University, může poskytnout návod příměr o tom, čím a jak se liší dobrá a horší měna. „Tak tedy dobrá měna se od té horší měny liší tím, jak plní jednu ze svých funkcí - funkci uchovatele hodnot,“ vysvětlil pro server EuroZprávy.cz Jiří Schwarz.
Podle něj je charakteristickým rysem té dobré měny, že je schopná hodnoty uchovávat dlouhodobě. „Tato vlastnost se projevuje cenovou stabilitou. Neznamená, že se ceny zboží a služeb vzájemně nemění, ale znamená, že součet cen všech vyrobených zboží a služeb zůstává stejný,“ pokračuje Jiří Schwarz. Aby bylo jasno ‒ v tomto případě je míra inflace nulová. „Když míra inflace přesahuje deset procent, znamená, že cena zboží vzrostla o deset procent, čímž zároveň hodnota peněžní jednotky poklesla o deset procent. Za sto tisíc korun při deseti procentní míře inflace nakoupíme o deset procent zboží a služeb méně než předtím, když ceny vzrostly v průměry o deset procent,“ dodává rektor Anglo-American University.
Podle Jiřího Schwarze i proto správný čas na zavedení eura jako měnové jednotky v ČR nenastal. „Nastal ovšem správný čas k zahájení seriózní diskuse o přijetí eura v ČR. Pokud by nebylo v ČR organizováno referendum o této otázce, mohla by se stát klíčovou v kampani před parlamentními volbami v roce 2025. Česká koruna postižená více než desetiprocentní mírou inflace k této diskusi podnět přinejmenším zavdává. Zvláště když v zemích eurozóny je míra inflace podstatně nižší. Výjimkou jsou dočasně Estonsko a Lotyšsko, kde blízkost Ruska a obava z ruské agrese vedly k takovým změnám spotřebitelského a investičního chování, že míra inflace je vyšší než u nás. Dalším důvodem je závazek ČR stát se členem eurozóny při vstupu do EU v roce 2004,“ upřesnil pro server EuroZprávy.cz Jiří Schwarz.
Často se také říká, že po zavedení společné evropské měny volají především firmy, právě ti exportéři, kterým se přechod na euro prý může hodně vyplatit. Ale co nám ostatním? Jenže když jsem se ptal v řadách podnikatelů a firem na to, proč třeba více netlačí i na nynější vládní představitele, aby v otázce přijetí eura učinili více, dostalo se mi jasné odpovědi: „Což o to, tlačí všichni (podnikatelé) a tlačí roky. Problém je ale ten, že republika je rozdělena takříkajíc půl na půl a nynější opoziční strany, tedy hnutí ANO a nacionalistická SPD prostě půjdou lidem, kteří odmítají kvůli nejrůznějším důvodům společnou evropskou měnu, na ruku, i když třeba jejich lídři musí samozřejmě vědět, že pro jejich byznys je euro výhodné.“ Někteří byznysmeni, které jsem oslovil, však mají za to, že tento postoj se brzy zlomí. Proč? Jednoduše proto, že od ledna 2023 začne platit euro v Chorvatsku a brzy také v Bulharsku, tedy ve dvou zemích, které mají průměrní voliči Andreje Babiše a Tomia Okamury, jak se říká „hodně na radaru“.
Řada lidí může namítnout, že „právě teď“ je ta nejméně vhodná chvíle na to, aby se mluvilo o přijetí eura, protože… my všichni, tedy vláda, média, ale i obyvatelé země, máme přece spoustu jiných vážných starostí. Jak ale řekla rozhlasové stanici Plus Českého rozhlasu ekonomka a kandidátka na post prezidenta země Danuše Nerudová: „Inflace koruny je oproti inflaci v eurozóně téměř dvojnásobná.“ Jednoduše se chce dodat, proč nemít tedy to euro teď?
A tím se dostáváme paradoxně zpět na začátek. Celá debata o přijetí eura musí být totiž vedena jasnou, srozumitelnou a cílevědomou politickou diskusí. Ať už pro nebo proti. Žádné dezinformace o tom, že euro způsobuje finanční krize a potíže. A zaznělo v úvodu textu, politika převažuje právě v otázce přijetí eura nad argumenty nebo smysluplným plánováním práce vlád na tom, aby se v daném časovém horizontu přiblížil cíl přijetí eura. Jednoduše řečeno, s pomocí názorů byznysové scény: stále tu spíše převládají obavy politiků, že podpora eura je nepopulární a bude znamenat ztrátu preferencí. A jak dodává analýza Českého rozhlasu, tyhle obavy nepřekonají ani možné, z dlouhodobějšího hlediska, zisky politických stran, které by podporu přijetí eura prosazovaly. O to větší je škoda, že ty politické strany, které přijetí eura měly, a ještě snad i mají ve svých politických programech, jako by nebyly vůbec vidět.
Související

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Euro není všelék, Bulharsko zůstane chudší zemí EU. Ekonom bilancuje (ne)výhody možného českého vstupu do eurozóny
EUR , eurozóna , CZK , politika , inflace , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 2 hodinami

Trumpova vláda v praxi: Američan narozený v USA byl deportován do země, v níž nikdy nebyl
před 3 hodinami

Proč Pentagon zastavil dodávky Ukrajině? Konečně se objevil "důvod"
před 4 hodinami

Proč Texas zasáhly nejtragičtější povodně v historii?
před 6 hodinami

Smrtící povodně mohou být novým normálem, varují experti. Je to jen Boží zásah, reaguje Bílý dům
před 6 hodinami

Pátrání ukončeno. Tělo horolezkyně Kolouchové zůstane v Himálajích
před 7 hodinami

Trump odkládá nová cla a varuje 14 zemí. Půjde také po Japonsku a Jižní Koreji
před 7 hodinami

Národní divadlo truchlí. Zemřela někdejší sólistka opery Tattermuschová
před 8 hodinami

Německá vláda narazila u soudu. Zákaz krajně pravicového časopisu se ruší
před 8 hodinami

Fico nepřišel. Atentátník neúspěšně žádal nízký trest, u soudu vypovídat odmítl
před 9 hodinami

Druhá prázdninová tragédie na Semilsku. Chlapec se zřítil z vysílače
před 10 hodinami

Obětí povodní v Texasu je přes sto. Naděje na nalezení přeživších začíná být mizivá
před 10 hodinami

Pomník Jana Husa má 110 let. S dílem se pojily spory i tragédie
před 11 hodinami

Počasí do zítra: Na horách spadne až 180 mm. Řeky mohou stoupat na třetí stupeň
před 11 hodinami

Gaza před dalším příměřím: Desetitisíce mrtvých, rozvrácená infrastruktura a špatné diplomatické vyhlídky
před 12 hodinami

Tragédie v Nymburce. Hoch nepřežil pád z okna, případ vyšetřuje policie
před 12 hodinami

Sliby chyby. Epsteinův seznam neexistuje, tvrdí americká justice
před 13 hodinami

V Česku hrozí vydatný déšť. Hladík doporučil lidem, jak se mají chovat
před 13 hodinami

Netanjahu chce Nobelovu cenu pro šéfa Bílého domu. Zastavuji války, reagoval dojatý Trump
před 14 hodinami

Nové informace o smrti ministra, jehož odvolal Putin. Tělo se nenašlo v domě
před 14 hodinami
S požáry v Německu bojovaly stovky hasičů. Ohrožovaly je výbuchy munice
Kvůli lesním požárům, které sužovaly východ Německa přes uplynulý víkend, se muselo evakuovat více než sto lidí. S ohněm bojovalo pět stovek hasičů, dva z nich byli během zásahu vážně zraněni.
Zdroj: Tereza Marešová