O tom, že mezi „tvrdými“ makroekonomickými daty o ekonomice a politickými rozhodnutími je v Česku propastný rozdíl, se můžeme přesvědčovat každý den na každém kroku. Do této kategorie se dá zařadit také desítky let trvající rozpravy o tom, zda má Česká republika vstoupit do eurozóny, tedy přijmout euro za svou národní měnu, nebo nemá. Říká se, že se život v probíhající dekádě smrsknul na pouhé „titulky“ a vnímání krátkých poselství. Tak tedy, pokud se dopustím velkého zjednodušení, pak podle aktuální zprávy Evropského statistického úřadu vystoupala inflace (tedy znehodnocování majetku, cen a zdražování) v Evropské unii v dubnu na rekordních 8,1 procenta, v zemích platících eurem na 7,4 procenta, zatímco podle dat Českého statistického úřadu činila inflace v České republice v květnu 16 procent.
Otázka tedy zní: Není nyní nejvyšší čas na to přijmout euro za národní měnu? Vždyť když vládne v tuzemsku větší inflace než v celé eurozóně, není přece co řešit. Podle Jiřího Schwarze, rektora Anglo-American University, může poskytnout návod příměr o tom, čím a jak se liší dobrá a horší měna. „Tak tedy dobrá měna se od té horší měny liší tím, jak plní jednu ze svých funkcí - funkci uchovatele hodnot,“ vysvětlil pro server EuroZprávy.cz Jiří Schwarz.
Podle něj je charakteristickým rysem té dobré měny, že je schopná hodnoty uchovávat dlouhodobě. „Tato vlastnost se projevuje cenovou stabilitou. Neznamená, že se ceny zboží a služeb vzájemně nemění, ale znamená, že součet cen všech vyrobených zboží a služeb zůstává stejný,“ pokračuje Jiří Schwarz. Aby bylo jasno ‒ v tomto případě je míra inflace nulová. „Když míra inflace přesahuje deset procent, znamená, že cena zboží vzrostla o deset procent, čímž zároveň hodnota peněžní jednotky poklesla o deset procent. Za sto tisíc korun při deseti procentní míře inflace nakoupíme o deset procent zboží a služeb méně než předtím, když ceny vzrostly v průměry o deset procent,“ dodává rektor Anglo-American University.
Podle Jiřího Schwarze i proto správný čas na zavedení eura jako měnové jednotky v ČR nenastal. „Nastal ovšem správný čas k zahájení seriózní diskuse o přijetí eura v ČR. Pokud by nebylo v ČR organizováno referendum o této otázce, mohla by se stát klíčovou v kampani před parlamentními volbami v roce 2025. Česká koruna postižená více než desetiprocentní mírou inflace k této diskusi podnět přinejmenším zavdává. Zvláště když v zemích eurozóny je míra inflace podstatně nižší. Výjimkou jsou dočasně Estonsko a Lotyšsko, kde blízkost Ruska a obava z ruské agrese vedly k takovým změnám spotřebitelského a investičního chování, že míra inflace je vyšší než u nás. Dalším důvodem je závazek ČR stát se členem eurozóny při vstupu do EU v roce 2004,“ upřesnil pro server EuroZprávy.cz Jiří Schwarz.
Často se také říká, že po zavedení společné evropské měny volají především firmy, právě ti exportéři, kterým se přechod na euro prý může hodně vyplatit. Ale co nám ostatním? Jenže když jsem se ptal v řadách podnikatelů a firem na to, proč třeba více netlačí i na nynější vládní představitele, aby v otázce přijetí eura učinili více, dostalo se mi jasné odpovědi: „Což o to, tlačí všichni (podnikatelé) a tlačí roky. Problém je ale ten, že republika je rozdělena takříkajíc půl na půl a nynější opoziční strany, tedy hnutí ANO a nacionalistická SPD prostě půjdou lidem, kteří odmítají kvůli nejrůznějším důvodům společnou evropskou měnu, na ruku, i když třeba jejich lídři musí samozřejmě vědět, že pro jejich byznys je euro výhodné.“ Někteří byznysmeni, které jsem oslovil, však mají za to, že tento postoj se brzy zlomí. Proč? Jednoduše proto, že od ledna 2023 začne platit euro v Chorvatsku a brzy také v Bulharsku, tedy ve dvou zemích, které mají průměrní voliči Andreje Babiše a Tomia Okamury, jak se říká „hodně na radaru“.
Řada lidí může namítnout, že „právě teď“ je ta nejméně vhodná chvíle na to, aby se mluvilo o přijetí eura, protože… my všichni, tedy vláda, média, ale i obyvatelé země, máme přece spoustu jiných vážných starostí. Jak ale řekla rozhlasové stanici Plus Českého rozhlasu ekonomka a kandidátka na post prezidenta země Danuše Nerudová: „Inflace koruny je oproti inflaci v eurozóně téměř dvojnásobná.“ Jednoduše se chce dodat, proč nemít tedy to euro teď?
A tím se dostáváme paradoxně zpět na začátek. Celá debata o přijetí eura musí být totiž vedena jasnou, srozumitelnou a cílevědomou politickou diskusí. Ať už pro nebo proti. Žádné dezinformace o tom, že euro způsobuje finanční krize a potíže. A zaznělo v úvodu textu, politika převažuje právě v otázce přijetí eura nad argumenty nebo smysluplným plánováním práce vlád na tom, aby se v daném časovém horizontu přiblížil cíl přijetí eura. Jednoduše řečeno, s pomocí názorů byznysové scény: stále tu spíše převládají obavy politiků, že podpora eura je nepopulární a bude znamenat ztrátu preferencí. A jak dodává analýza Českého rozhlasu, tyhle obavy nepřekonají ani možné, z dlouhodobějšího hlediska, zisky politických stran, které by podporu přijetí eura prosazovaly. O to větší je škoda, že ty politické strany, které přijetí eura měly, a ještě snad i mají ve svých politických programech, jako by nebyly vůbec vidět.
Související

Euro kvůli nervozitě kolem bank prudce klesá, k dolaru asi o procento

ECB zvýšila základní sazby o půl procentního bodu. Navzdory rozbouřeným trhům
EUR , eurozóna , CZK , politika , inflace , EU
Aktuálně se děje
před 16 minutami

Stát loni pětinásobně zvýšil dotace na fotovoltaiku a čerpadla, vyplatil téměř 5 miliard
před 24 minutami

Pavel na návštěvě Moravskoslezského kraje napodobí Havla. Sfárá do dolu
před 40 minutami

Ukrajina vyzvala Rusy, aby přestali s adopcemi deportovaných ukrajinských dětí
před 1 hodinou

Jižní Itálii zasáhlo zemětřesení o síle 5,4 stupně
před 1 hodinou

Zelenskyj pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Ukrajinu
před 1 hodinou

"Nebudeme ustupovat." Tchajwanská prezidentka před odletem do USA řekla, že nepodlehne tlaku
před 1 hodinou

Melitopol je kvůli ostřelování bez proudu, tvrdí okupační úřady
před 2 hodinami

Zimní počasí se zatím neloučí. Navzdory oteplení se vrátí mrazy
před 2 hodinami

Češi chtějí kratší pracovní týden. Nemáme na to, skončili by jako bouřící se Francouzi – v dluzích a v plamenech
před 3 hodinami

Ukrajinská Buča: Symbol vraždění civilistů ruskými vojáky během invaze
před 4 hodinami

Zvýšení DPH na 23 procent? Sociálně citlivější, méně inflační a rozpočtově výnosnější je zvýšení daně z příjmů zaměstnanců
před 4 hodinami

Biden vyzval Netanjahua, aby upustil od justiční reformy
před 4 hodinami

Po návratu ze zahraničí do Španělska byla zadržena katalánská separatistka
před 4 hodinami

Sudetští Němci letos na sjezdu ocení Libora Roučka a Christiana Schmidta
včera

Americké drony létají po incidentu s ruskou stíhačkou dále od Krymu, mají ale méně informací
včera

Součástky dronů, kterými Rusko útočí na Ukrajinu, lze sehnat i na AliExpressu
včera

Výrobky z laboratoří nezaručují kvalitu ani blahobyt, čílí se Itálie. Vyráží do boje proti kultivovanému masu
včera

Soud přikázal Penceovi vypovídat v kauze Trumpovy snahy zvrátit volby
včera

"Vysoká škola, nízká mzda? Nejsme socky! Protestující studenti a učitelé se vydali na Hrad
Aktualizováno včera
Spor o ruské a běloruské sportovce: MOV nedodržuje doporučení OSN, z Česka zaznívá kritika
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálních ruských a běloruských sportovců do soutěží. Na tiskové konferenci po dnešním jednání výkonné rady MOV to uvedl prezident MOV Thomas Bach. Ve všech sportech by měly být respektovány jasně dané podmínky pro neutralitu. MOV zatím nerozhodl, zda povolí účast sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách 2024 v Paříži a zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo.
Zdroj: ČTK