Nastal pro Česko čas na přijetí eura? Politici by se diskuze neměli bát, i kvůli inflaci

Otázka tedy zní: Není nyní nejvyšší čas na to přijmout euro za národní měnu? Vždyť když vládne v tuzemsku větší inflace než v celé eurozóně, není přece co řešit. Podle Jiřího Schwarze, rektora Anglo-American University, může poskytnout návod příměr o tom, čím a jak se liší dobrá a horší měna. „Tak tedy dobrá měna se od té horší měny liší tím, jak plní jednu ze svých funkcí - funkci uchovatele hodnot,“ vysvětlil pro server EuroZprávy.cz Jiří Schwarz.

Podle něj je charakteristickým rysem té dobré měny, že je schopná hodnoty uchovávat dlouhodobě. „Tato vlastnost se projevuje cenovou stabilitou. Neznamená, že se ceny zboží a služeb vzájemně nemění, ale znamená, že součet cen všech vyrobených zboží a služeb zůstává stejný,“ pokračuje Jiří Schwarz. Aby bylo jasno ‒ v tomto případě je míra inflace nulová. „Když míra inflace přesahuje deset procent, znamená, že cena zboží vzrostla o deset procent, čímž zároveň hodnota peněžní jednotky poklesla o deset procent. Za sto tisíc korun při deseti procentní míře inflace nakoupíme o deset procent zboží a služeb méně než předtím, když ceny vzrostly v průměry o deset procent,“ dodává rektor Anglo-American University.

Podle Jiřího Schwarze i proto správný čas na zavedení eura jako měnové jednotky v ČR nenastal. „Nastal ovšem správný čas k zahájení seriózní diskuse o přijetí eura v ČR. Pokud by nebylo v ČR organizováno referendum o této otázce, mohla by se stát klíčovou v kampani před parlamentními volbami v roce 2025. Česká koruna postižená více než desetiprocentní mírou inflace k této diskusi podnět přinejmenším zavdává. Zvláště když v zemích eurozóny je míra inflace podstatně nižší. Výjimkou jsou dočasně Estonsko a Lotyšsko, kde blízkost Ruska a obava z ruské agrese vedly k takovým změnám spotřebitelského a investičního chování, že míra inflace je vyšší než u nás. Dalším důvodem je závazek ČR stát se členem eurozóny při vstupu do EU v roce 2004,“ upřesnil pro server EuroZprávy.cz Jiří Schwarz.

Často se také říká, že po zavedení společné evropské měny volají především firmy, právě ti exportéři, kterým se přechod na euro prý může hodně vyplatit. Ale co nám ostatním? Jenže když jsem se ptal v řadách podnikatelů a firem na to, proč třeba více netlačí i na nynější vládní představitele, aby v otázce přijetí eura učinili více, dostalo se mi jasné odpovědi: „Což o to, tlačí všichni (podnikatelé) a tlačí roky. Problém je ale ten, že republika je rozdělena takříkajíc půl na půl a nynější opoziční strany, tedy hnutí ANO a nacionalistická SPD prostě půjdou lidem, kteří odmítají kvůli nejrůznějším důvodům společnou evropskou měnu, na ruku, i když třeba jejich lídři musí samozřejmě vědět, že pro jejich byznys je euro výhodné.“ Někteří byznysmeni, které jsem oslovil, však mají za to, že tento postoj se brzy zlomí. Proč? Jednoduše proto, že od ledna 2023 začne platit euro v Chorvatsku a brzy také v Bulharsku, tedy ve dvou zemích, které mají průměrní voliči Andreje Babiše a Tomia Okamury, jak se říká „hodně na radaru“.

Řada lidí může namítnout, že „právě teď“ je ta nejméně vhodná chvíle na to, aby se mluvilo o přijetí eura, protože… my všichni, tedy vláda, média, ale i obyvatelé země, máme přece spoustu jiných vážných starostí. Jak ale řekla rozhlasové stanici Plus Českého rozhlasu ekonomka a kandidátka na post prezidenta země Danuše Nerudová: „Inflace koruny je oproti inflaci v eurozóně téměř dvojnásobná.“ Jednoduše se chce dodat, proč nemít tedy to euro teď?

A tím se dostáváme paradoxně zpět na začátek. Celá debata o přijetí eura musí být totiž vedena jasnou, srozumitelnou a cílevědomou politickou diskusí. Ať už pro nebo proti. Žádné dezinformace o tom, že euro způsobuje finanční krize a potíže. A zaznělo v úvodu textu, politika převažuje právě v otázce přijetí eura nad argumenty nebo smysluplným plánováním práce vlád na tom, aby se v daném časovém horizontu přiblížil cíl přijetí eura. Jednoduše řečeno, s pomocí názorů byznysové scény: stále tu spíše převládají obavy politiků, že podpora eura je nepopulární a bude znamenat ztrátu preferencí. A jak dodává analýza Českého rozhlasu, tyhle obavy nepřekonají ani možné, z dlouhodobějšího hlediska, zisky politických stran, které by podporu přijetí eura prosazovaly. O to větší je škoda, že ty politické strany, které přijetí eura měly, a ještě snad i mají ve svých politických programech, jako by nebyly vůbec vidět.