Nastal pro Česko čas na přijetí eura? Politici by se diskuze neměli bát, i kvůli inflaci

O tom, že mezi „tvrdými“ makroekonomickými daty o ekonomice a politickými rozhodnutími je v Česku propastný rozdíl, se můžeme přesvědčovat každý den na každém kroku. Do této kategorie se dá zařadit také desítky let trvající rozpravy o tom, zda má Česká republika vstoupit do eurozóny, tedy přijmout euro za svou národní měnu, nebo nemá. Říká se, že se život v probíhající dekádě smrsknul na pouhé „titulky“ a vnímání krátkých poselství. Tak tedy, pokud se dopustím velkého zjednodušení, pak podle aktuální zprávy Evropského statistického úřadu vystoupala inflace (tedy znehodnocování majetku, cen a zdražování) v Evropské unii v dubnu na rekordních 8,1 procenta, v zemích platících eurem na 7,4 procenta, zatímco podle dat Českého statistického úřadu činila inflace v České republice v květnu 16 procent.

Otázka tedy zní: Není nyní nejvyšší čas na to přijmout euro za národní měnu? Vždyť když vládne v tuzemsku větší inflace než v celé eurozóně, není přece co řešit. Podle Jiřího Schwarze, rektora Anglo-American University, může poskytnout návod příměr o tom, čím a jak se liší dobrá a horší měna. „Tak tedy dobrá měna se od té horší měny liší tím, jak plní jednu ze svých funkcí - funkci uchovatele hodnot,“ vysvětlil pro server EuroZprávy.cz Jiří Schwarz.

Podle něj je charakteristickým rysem té dobré měny, že je schopná hodnoty uchovávat dlouhodobě. „Tato vlastnost se projevuje cenovou stabilitou. Neznamená, že se ceny zboží a služeb vzájemně nemění, ale znamená, že součet cen všech vyrobených zboží a služeb zůstává stejný,“ pokračuje Jiří Schwarz. Aby bylo jasno ‒ v tomto případě je míra inflace nulová. „Když míra inflace přesahuje deset procent, znamená, že cena zboží vzrostla o deset procent, čímž zároveň hodnota peněžní jednotky poklesla o deset procent. Za sto tisíc korun při deseti procentní míře inflace nakoupíme o deset procent zboží a služeb méně než předtím, když ceny vzrostly v průměry o deset procent,“ dodává rektor Anglo-American University.

Podle Jiřího Schwarze i proto správný čas na zavedení eura jako měnové jednotky v ČR nenastal. „Nastal ovšem správný čas k zahájení seriózní diskuse o přijetí eura v ČR. Pokud by nebylo v ČR organizováno referendum o této otázce, mohla by se stát klíčovou v kampani před parlamentními volbami v roce 2025. Česká koruna postižená více než desetiprocentní mírou inflace k této diskusi podnět přinejmenším zavdává. Zvláště když v zemích eurozóny je míra inflace podstatně nižší. Výjimkou jsou dočasně Estonsko a Lotyšsko, kde blízkost Ruska a obava z ruské agrese vedly k takovým změnám spotřebitelského a investičního chování, že míra inflace je vyšší než u nás. Dalším důvodem je závazek ČR stát se členem eurozóny při vstupu do EU v roce 2004,“ upřesnil pro server EuroZprávy.cz Jiří Schwarz.

Často se také říká, že po zavedení společné evropské měny volají především firmy, právě ti exportéři, kterým se přechod na euro prý může hodně vyplatit. Ale co nám ostatním? Jenže když jsem se ptal v řadách podnikatelů a firem na to, proč třeba více netlačí i na nynější vládní představitele, aby v otázce přijetí eura učinili více, dostalo se mi jasné odpovědi: „Což o to, tlačí všichni (podnikatelé) a tlačí roky. Problém je ale ten, že republika je rozdělena takříkajíc půl na půl a nynější opoziční strany, tedy hnutí ANO a nacionalistická SPD prostě půjdou lidem, kteří odmítají kvůli nejrůznějším důvodům společnou evropskou měnu, na ruku, i když třeba jejich lídři musí samozřejmě vědět, že pro jejich byznys je euro výhodné.“ Někteří byznysmeni, které jsem oslovil, však mají za to, že tento postoj se brzy zlomí. Proč? Jednoduše proto, že od ledna 2023 začne platit euro v Chorvatsku a brzy také v Bulharsku, tedy ve dvou zemích, které mají průměrní voliči Andreje Babiše a Tomia Okamury, jak se říká „hodně na radaru“.

Řada lidí může namítnout, že „právě teď“ je ta nejméně vhodná chvíle na to, aby se mluvilo o přijetí eura, protože… my všichni, tedy vláda, média, ale i obyvatelé země, máme přece spoustu jiných vážných starostí. Jak ale řekla rozhlasové stanici Plus Českého rozhlasu ekonomka a kandidátka na post prezidenta země Danuše Nerudová: „Inflace koruny je oproti inflaci v eurozóně téměř dvojnásobná.“ Jednoduše se chce dodat, proč nemít tedy to euro teď?

A tím se dostáváme paradoxně zpět na začátek. Celá debata o přijetí eura musí být totiž vedena jasnou, srozumitelnou a cílevědomou politickou diskusí. Ať už pro nebo proti. Žádné dezinformace o tom, že euro způsobuje finanční krize a potíže. A zaznělo v úvodu textu, politika převažuje právě v otázce přijetí eura nad argumenty nebo smysluplným plánováním práce vlád na tom, aby se v daném časovém horizontu přiblížil cíl přijetí eura. Jednoduše řečeno, s pomocí názorů byznysové scény: stále tu spíše převládají obavy politiků, že podpora eura je nepopulární a bude znamenat ztrátu preferencí. A jak dodává analýza Českého rozhlasu, tyhle obavy nepřekonají ani možné, z dlouhodobějšího hlediska, zisky politických stran, které by podporu přijetí eura prosazovaly. O to větší je škoda, že ty politické strany, které přijetí eura měly, a ještě snad i mají ve svých politických programech, jako by nebyly vůbec vidět.

Související

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Euro kvůli nervozitě kolem bank prudce klesá, k dolaru asi o procento

Euro dnes na devizových trzích prudce klesá, k dolaru po poledni ztrácelo asi jedno procento a prodávalo se zhruba za 1,0720 USD. Obchodníci mají obavy o bankovní sektor, kde se objevilo několik negativních informací. Situaci nezlepšila ani relativně příznivá statistika o vývoji podnikatelské aktivity v eurozóně.

Více souvisejících

EUR eurozóna CZK politika inflace EU

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 24 minutami

Petr Pavel

Pavel na návštěvě Moravskoslezského kraje napodobí Havla. Sfárá do dolu

Prezident Petr Pavel zahájil na Dole Darkov v Karviné druhý den návštěvy Moravskoslezského kraje. Sfárá do desátého patra šachty 900 metrů pod povrch. Mluvčí Diama Jana Dronská ČTK řekla, že Pavel je po více než 30 letech prvním prezidentem, který fárá do některého z dolů v Ostravsko-karvinském revíru. Naposledy fáral v lednu 1990 Václav Havel na Dole Paskov. 

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou AP řekl, že pozval svůj čínský protějšek Si Ťin-pchinga na Ukrajinu. Prezident Číny, která je považovaná za spojence Ruska, minulý týden absolvoval třídenní státní návštěvu Moskvy a Peking v minulých týdnech představil mírový plán pro Ukrajinu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

včera

dron MQ-9 Reaper

Americké drony létají po incidentu s ruskou stíhačkou dále od Krymu, mají ale méně informací

Americká průzkumná bezpilotní letadla začala po nedávném incidentu se zapojením ruské stíhačky a amerického dronu MQ-9 Reaper létat dále od ukrajinského poloostrova Krym, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko. Rozhodnutí létat jižněji nad Černým mořem přitom omezuje schopnost Američanů shromažďovat zpravodajské informace o ruské invazi na Ukrajinu, napsala dnes stanice CNN s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj z americké armády.

včera

Íránský dron Šáhid-136

Součástky dronů, kterými Rusko útočí na Ukrajinu, lze sehnat i na AliExpressu

Řada vnitřních součástek íránských dronů Šáhed je natolik jednoduchá, že je lze běžně zakoupit i v internetových obchodech, uvedl v reportáži Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nejmenovaný představitel ukrajinské rozvědky. Právě těmito drony ve vlnách útočí Rusko na ukrajinská města, naposledy během noci na dnešek.

včera

včera

Donald Trump a Mike Pence

Soud přikázal Penceovi vypovídat v kauze Trumpovy snahy zvrátit volby

Federální soudce nařídil bývalému viceprezidentovi Spojených států Mikeu Penceovi předstoupit před velkou porotu v rámci vyšetřování snahy někdejšího prezidenta Donalda Trumpa zablokovat výsledky prezidentské volby roku 2020. S odvoláním na své zdroje to uvádí televize CNN a další americká média. Pence se obsílce od zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe bránil s tím, že vzhledem k jeho dřívější dvojí funkci viceprezidenta a předsedy Senátu ho vláda nemůže nutit svědčit.

včera

Sisyfův balvan valili střídající se dobrovolníci v čele protestního pochodu Prahou směrem na Hrad.

"Vysoká škola, nízká mzda? Nejsme socky! Protestující studenti a učitelé se vydali na Hrad

Vysokoškolští pedagogové i studenti dnes v celém Česku protestovali proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) médiím řekl, že rozčarování pedagogů chápe, ale zatím čeká na informace o systémových krocích škol, které má dostat do 21. dubna. Zástupci škol, zapojených do dnešní protestní akce Hodina pravdy, označili podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících za ostudu, hanebnost a katastrofu. V Praze se akademici z několika fakult Univerzity Karlovy vydali na pochod před úřad vlády, kde přečetli otevřený dopis pro premiéra Petra Fialu (ODS), a poté pokračovali k Pražskému hradu.

Aktualizováno včera

Spor o ruské a běloruské sportovce: MOV nedodržuje doporučení OSN, z Česka zaznívá kritika

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálních ruských a běloruských sportovců do soutěží. Na tiskové konferenci po dnešním jednání výkonné rady MOV to uvedl prezident MOV Thomas Bach. Ve všech sportech by měly být respektovány jasně dané podmínky pro neutralitu. MOV zatím nerozhodl, zda povolí účast sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách 2024 v Paříži a zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo.

Zdroj: ČTK

Další zprávy