ROZHOVOR | 25 let od zrodu eurozóny. Kdyby rozhodovala jen ekonomická data, některé země by se do ní nedostaly, míní politolog Sychra

Rada EU před 25 lety určila, že do připravované měnové unie vstoupí jako první jedenáct členských zemí. Rozhodnutí z 2. května 1998 již nešlo odkládat, přitom bylo na cestě k vytvoření eurozóny jedno z nejdůležitějších, konstatuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz politolog Zdeněk Sychra ze Západočeské univerzity v Plzni. Odborník na evropskou integraci přiznává, že u některých zemí přitom již tehdy existovaly značné pochybnosti, zda budou schopné podmínky pro přijetí eura splnit, avšak zvolená kritéria představovala – podobně jako mnoho aspektů spojených s novou jednotnou měnou – kompromis. Domnívá se však, že namísto jednorázového splnění kritérií se jako mnohem podstatnější problém měnové unie ukázaly strukturální rozdíly mezi zapojenými ekonomikami a celkové nastavení projektu. 

Zpráva, kterou předložil na jaře roku 1989 tehdejší předseda Evropské komise Jacques Delors, předpokládala zřízení měnové unie v rámci někdejšího Evropského hospodářského společenství během deseti let, a to ve třech fázích. Jak výrazný posun na této cestě představovalo rozhodnutí Rady EU z 2. května 1998, že v první fázi zavede jednotnou měnu jedenáct členských zemí? 

Posun k euru a vznik k 1. lednu 1999 byl automatický, toto rozhodnutí se tedy nedalo odkládat. A bylo jedním z nejdůležitějších, protože unijní lídři rozhodovali o tom, kolik a které země splní konvergenční kritéria. Hrálo se o to, s jakou kredibilitou euro vznikne, jak na něj budou pohlížet finanční trhy. Kdyby vstoupilo třeba jen pět zemí z tehdejších patnácti, mělo by euro mnohem horší startovací pozici.  

Rozhodnutí Rady EU bylo jednomyslné. Nakolik se však o složení zemí, které do eurozóny vstoupí jako první, diskutovalo v předchozích měsících a letech? Šlo o mimořádně složitá jednání? 

Neformální diskuse probíhaly už dlouho předtím, protože u některých zemích existovaly výrazné pochybnosti, že podmínky budu schopné splnit. Zejména státy na jihu byly častým předmětem debat, zda na vstup „mají“. Problémem bylo především kritérium rozpočtového deficitu. Některé státy bojovaly i s vysokým veřejným zadlužením, zejména Itálie nebo Belgie, a bylo jasné, že ho nebudou schopny do roku 1998 výrazněji snížit. Lze si ale představit vznik eura bez účasti zakládajícího státu a jedné z největších ekonomik, nebo státu, na jehož území sídlí většina unijních institucí? Rozhodování Rady proto bylo velmi politicky citlivé a obtížné a bylo označováno za diskutabilní. Nešlo jen o formální potvrzení plnění podmínek, ale řadu dalších aspektů: odstartovat úspěšně celý projekt, odměnit státy za snahu plnit konvergenční kritéria, a přitom respektovat jejich parametry, rozjet eurozónu za účasti klíčových ekonomik EU.  

Kritéria, která měli budoucí členové měnové unie splnit, definovala Maastrichtská smlouva o Evropské unii přijatá v roce 1992. Jak přísně byla v dobovém kontextu nastavena? Odrážela nezbytný kompromis umožňující potenciální zapojení co největšího počtu tehdejších členských států evropského integračního projektu, nebo byla považována za skutečnou a dostatečně silnou pojistku pro efektivní fungování eurozóny? 

Kritéria byla, jako spousta dalších aspektů spojených se vznikem eura, kompromisem. Musela zohlednit dva požadavky. Na jedné straně nastavit relativně přísné podmínky, které zajistí stabilitu fungování měnové unie, na straně druhé nebudou působit jako nepřekonatelná bariéra. Při jejich vzniku, v období konjunktury v Evropě, se nezdálo, že jsou příliš přísná. V podstatě splňují představu, jak má fungovat stabilní ekonomika. Když mělo dojít na jejich naplnění, zejména fiskální kritéria se ukázala jako náročná. A to i pro státy u kterých bychom to neočekávali, jako je Německo nebo Francie. Objevily se proto kritické hlasy, že kritéria jsou formulována příliš přísně, nebo že jejich smluvní zakotvení poskytuje možnost interpretace v tom, zda je státy plní. Navzdory tomu i po třiceti letech zůstávají podmínky přijetí eura pořád stejné, i když se jinak spousta věcí v souvislostí s eurokrizí změnila.  

Jak velkým tématem bylo v květnu 1998 členství Řecka, které zmíněná maastrichtská neplnilo, a tak zůstalo před pomyslnou branou eurozóny?   

V případě Řecka bylo víceméně jasné, že nevstoupí, takže to vlastně nikoho moc nepřekvapilo. I v letech před rozhodnutím mělo Řecko špatná fiskální čísla, vysokou inflaci i úrokové sazby. Čísla, která tehdy řecká vláda prezentovala jako referenční, jasně nestačila ke splnění podmínek. Řecko nesplnilo ani jedno z kritérií. Pointou je, jak se později ukázalo, že i toto byla lepší data, než jaká byla řecká realita. 

Od krize eurozóny 2009 zaznívají hlasy, které tvrdí, že při rozhodování o připravenosti konkrétních zájemců o přistoupení do měnové unie upřednostněno politické hledisko před ekonomickými faktory. Souhlasíte s takovým hodnocením, nebo jde o zpětný pohled, kterému neodpovídala podoba dobové diskuze před 2. květnem 1998? 

Myslím, že je to do značné míry pravda. Kdyby měla rozhodovat čistě ekonomická data, některé státy by se do eurozóny nedostaly. Nešlo jen o formální naplnění kritérií, ale i způsob, jak jich některé vlády, často jednorázově, dosáhly. Eurozóna mohla vzniknout i s menším počtem zemí, formálně tomu nic nebránilo. Na druhé straně, je otázkou, zda mají být číselné hodnoty alfou a omegou všeho, zda nemá při rozhodování docházet k širšímu posouzení situace konkrétního státu. Mnohem větším problémem jsou strukturální rozdíly mezi zeměmi eurozóny a samotné nastavení projektu než jednorázové splnění kritérií.  

Jak silné odpůrce měla vlastně jednotná evropská měna v předvečer v svého zavedení v zemích, které se k euru rozhodly přistoupit? Panovaly v tomto směru mezi jednotlivými státy markantní rozdíly 

Postoje a strategie vůči vstupu do eurozóny byly hodně variabilní, a často zohledňovaly národní specifika. Nicméně musíme rozlišovat veřejnou podporu a vládní podporu. Všechny státy, které hodlaly euro zavést, samozřejmě vládní podporu měly. Dokonce i Dánsko, které si známou výjimku vyjednalo až dodatečně, po neúspěšném referendu. Z čehož vyplývají dvě věci. Zaprvé, politické elity byly často optimističtější než veřejnost. Zadruhé, z hlediska podpory veřejnosti panovaly mezi jednotlivými státy rozdíly. V měnově méně stabilních zemích, zejména na jihu Evropy, byla podpora nejvyšší, směrem na sever naopak klesala. Což je paradoxní jen na první pohled.  

V roce 1998 se měnová unie prezentovala jako opatření, které zefektivní ekonomiku EU a podnítí její hospodářský růst. Domníváte se, že navzdory problémům, které fungování eurozóny dosud provázely, byly tyto základní předpoklady správné? 

Hlavní ekonomický argument spočíval v tom, že tento krok ještě více prohloubí benefity jednotného evropského trhu, podpoří sbližování jednotlivých ekonomik a také globální význam evropské ekonomiky, protože euro bude plnit úlohu další rezervní měny. To je celkem racionální úvaha. Naráží ovšem na otázku, zda na tak zásadní projekt byla EU připravená. Musíme ho vnímat optikou tehdejšího integračního optimismu, velkých osobností, které vznik evropské měny podporovaly i celkové atmosféry po skončení studené války. Nesmíme zapomínat, že šlo hlavně o politické rozhodnutí, které se o opíralo o dosavadní logiku integrace, která nebyla fakticky zpochybňována, což je zásadní rozdíl oproti dnešní době. 

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by funkci premiéra nezvládl, říká právník

Právník Petr Bezouška z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měl nedořešený střetu zájmů Andreje Babiše, jakmile by nastoupil do čela vlády. „Musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by de facto nemohl řádně naplňovat svoji funkci předsedy vlády,“ řekl. Vysvětlil také, že prezident Petr Pavel aktuálně využívá svého ústavního manévrovacího prostoru na maximum. „Nicméně ani prezident není všemocný. Ústava po něm vyžaduje, aby vláda nakonec vznikla,“ podotkl Bezouška.

Více souvisejících

rozhovor EU (Evropská unie) eurozóna Zdeněk Sychra

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 42 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Hledání nového trenéra národního týmu se komplikuje. FAČR dala Slavia s Trpišovským košem

Když se v říjnu rozhodla Fotbalová asociace ČR – nutno říct, že po řadě nepřesvědčivých výkonů české fotbalové reprezentace (se Saúdskou Arábií 1:1 či s Faerskými ostrovy 1:2) právem – rozloučit se s koučem Ivanem Haškem a nahradit ho dočasně dosavadním asistentem Jaroslavem Köstlem, počítalo se tehdy s tím, že tak asociace činí s dlouhodobou koncepcí a především náhradou, kterou už mají připravenou. I dva měsíce od tohoto momentu to však vypadá, že svaz neměl a stále nemá ani jedno. A hlavně stále nemá nového hlavního trenéra, kterým se po sobotě navíc nestane ani kouč pražské Slavie Jindřich Trpišovský. Klub se totiž definitivně rozhodl, že svého stratéga neuvolní.

včera

Ilustrační fotografie.

Důchody v příštím roce. Úřad shrnul, co bude od ledna jinak

Důchody v roce 2026 budou především vypláceny v nové výši, kterou stanoví pravidelná lednová valorizace. Schválené jsou ale i další změny, jedna se například týká předčasných důchodů. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

včera

Filip Turek

Turka se jmenování vlády netýká, podstoupí zákrok v nemocnici

Poslanec Filip Turek, který je podle Motoristů i nadále kandidátem na ministra, se v pondělí, kdy budou jmenováni ostatní členové vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), podrobí menšímu zákroku. V diskuzním pořadu Partie to uvedl jeho stranický kolega Matěj Gregor (Motoristé). 

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Jak Zelenskyj šikovně ukázal Západu, jakým problémem je konání voleb ve válce

Ukrajinský prezident Volodymyr otevřel otázku válečných voleb a zároveň názorně ukázal Západu, proč jsou prakticky neproveditelné. Bezpečnostní garance, které podmiňují jejich konání, mohou reálně poskytnout jen ti, kdo Ukrajinu ostřelují – nikoli spojenci, kteří by se tím ocitli v přímém konfliktu s Ruskem. Vše tak odhaluje podstatu dilematu. Kyjev čelí kritice za neuspořádání hlasování, ale jakmile by k němu přistoupil, riskoval by chaos, civilní oběti i další destabilizaci země.

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš (ANO) a Petr Fiala (ODS)

Babiš i Fiala odsoudili teroristický útok v australském Sydney

Nového i končícího českého premiéra zasáhla zpráva o tragické střelbě v australském Sydney, kterou nepřežilo nejméně 12 lidí. Podle Andreje Babiše (ANO) došlo k odpornému a ničím neospravedlnitelnému teroristickému činu. Petr Fiala (ODS) označil útok za akt čirého zla. 

Aktualizováno včera

Australská policie zasahuje proti střelcům na Bondi Beach. (14.12.2025)

Útok na populární pláži v Sydney: Dva útočníci zastřelili několik lidí

Australská policie zasahuje při útoku na populární pláži Bondi v Sydney ve státě Nový Jižní Wales. Potvrzeno je přes 10 obětí, zraněni byli i nejméně dva strážci zákona. Útočili dva lidé. Jeden z pachatelů má být po smrti, druhého se podařilo zadržet. Policie již potvrdila, že cílem útoku byla místní židovská komunita. 

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš pod palbou. Rakušan ho přirovnal k Orbánovi, kritizoval i Hřib

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) se slovy k financování Ukrajiny dostal pod palbu kritiků z řad sněmovní opozice. Končící ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ho přirovnal k maďarskému předsedovi vlády Viktoru Orbánovi. Podle Zdeňka Hřiba (Piráti) zpochybnil Babiš postavení Česka jako spolehlivého partnera. 

včera

včera

včera

včera

Výhled počasí na příští víkend. Trend má pokračovat

Počasí bez větších výkyvů se očekává i v příštím týdnu, kdy má pokračovat trend z právě končícího týdne. Předvánoční víkend tak nabídne denní maxima nad nulou, mrznout bude jedině v noci. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy