KOMENTÁŘ | Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe

Tuto sobotu uplynul rok od jednoho z nejtemnějších dnů v historii České republiky. Připomněli jsme si smutné výročí tragické události, kdy na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze vrah chladnokrevně připravil o život čtrnáct nevinných lidí, než sám ukončil svůj život.

Koncem prosince mají univerzitní chodby zvláštní atmosféru. Studenti, obtěžkáni myšlenkami na nadcházející zkouškové období, docházejí na poslední přednášky roku 2023. Přesto jsou jejich hlavy už částečně unášeny představami blikajících světýlek, vůní cukroví a teplem domova.

Místo radosti z nadcházejících Vánoc se 21. prosinec 2023 stal jedním z nejtemnějších dnů v novodobé české historii. Mladý muž, jehož jméno ponechme skryto za iniciálami D. K., se toho dne rozhodl k činu, při kterém zpřetrhal vztahy, ukončil sny a zanechal za sebou bolest, která nikdy neodejde. 

Tragédie z 21. prosince loňského roku otřásla celou českou společností. Nejprve zasáhl obrovský zármutek – syrový a těžko uchopitelný smutek nad ztrátou čtrnácti životů. Ale jak už to v podobných situacích bývá, truchlení brzy vystřídalo hledání viníků, otázek bez jasných odpovědí, a nakonec i politické boje.

Vyšetřování, které mělo přinést klid a odpovědi, se stalo předmětem veřejných debat, mediálních spekulací a někdy i bezohledného politického soupeření. Zármutek jednotlivců ustoupil do pozadí před plamennými projevy, výzvami k systémovým změnám a nekonečnými diskuzemi o selháních bezpečnostních složek.

A tak se smutná připomínka lidské tragédie začala stávat nástrojem politického marketingu. Zůstává otázkou, zda jsme jako společnost schopni pohlédnout na tento den s respektem a pokorou vůči obětem, nebo zda jej necháme pohřbít pod nánosem politického bahna a vzájemného obviňováni.

Neměnnou pravdou, kterou nelze obejít žádnými analýzami, komentáři ani vyjádřeními soustrasti zůstává fakt, že brutální masový vrah D. K. se trestu nikdy nedočká. Jeho činy, neuvěřitelně chladnokrevné a promyšlené, zůstanou bez soudního procesu, bez verdiktu a bez možnosti alespoň částečného zadostiučinění pro pozůstalé.

Ve chvíli, kdy obrátil zbraň proti sobě, uzavřel nejen svou část tohoto brutálního příběhu, ale i cestu ke spravedlnosti, kterou moderní společnost považuje za základní pilíř svého fungování. Zůstávají jen otázky: Proč? Jak tomu šlo zabránit? A proč systém nezachytil varovné signály?

Ale žádná odpověď, žádné vyšetřování a žádná politická debata nenahradí chybějící soudní proces, kde by vrah stanul tváří v tvář důkazům, svědectvím a bolesti, kterou způsobil. Zůstal jen prázdný prostor, ve kterém se mísí smutek, vztek a pocit bezmoci.

V tomto případě není potřeba složitě hledat viníka. Není třeba ukazovat prstem do všech směrů, analyzovat, spekulovat nebo váhat nad tím, zda náhodou neukazujeme na někoho nevinného. Ten, kdo je za tragédii zodpovědný, je jen a pouze D. K. Jeho jméno sice zaznívá v médiích, objevuje se v titulcích a je skloňováno v nesčetných debatách, ale v tomto komentáři prostor nedostane. Nezaslouží si ho. Jeho činy mluví samy za sebe a žádná slova, která by popsala jeho osobu, nemohou vrátit ztracené životy ani zahojit rány, které způsobil.

Viník je znám, ale spravedlnost, jak ji běžně chápeme, nikdy nepřijde. Tím se tento příběh stává ještě bolestnějším. Zůstává jen ticho po výstřelech, otázky bez odpovědí a prázdná místa tam, kde kdysi byli milovaní lidé. A přestože jeho jméno známe, nesmí zastínit ta jména, na která bychom měli skutečně vzpomínat – jména obětí.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář střelba na pražské FF UK (21.12.2023) pieta za oběti střelby na FF UK (21.12.2024) Univerzita Karlova Policie ČR

Aktuálně se děje

před 42 minutami

USA, ilustrační foto

USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti

Úmorné horko, které zasáhlo rozsáhlé oblasti na východním pobřeží a ve střední části Spojených států, si vyžádalo rozsáhlé změny a rušení oslav Dne nezávislosti. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru sužovaly rekordní teploty přes 165 milionů obyvatel. Vlna veder narušila prodloužený sváteční víkend plný tradičních venkovních aktivit, jako jsou průvody či grilování, a zkomplikovala program v době, kdy země slaví 250. výročí své nezávislosti a hostí zápasy fotbalového mistrovství světa.

před 1 hodinou

Donald Trump a Den Nezávislosti (4. červenec)

Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti

Státy se v sobotu chystají na velkolepé oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které vyvrcholí na washingtonské promenádě National Mall. Americký prezident Donald Trump slibuje velkolepé shromáždění, jehož součástí budou mimo jiné každohodinové přelety stovek vojenských letadel včetně nového prezidentského speciálu Air Force One. Celou akci má doprovodit největší ohňostroj v historii, během něhož organizátoři plánují odpálit přibližně 850 000 kusů pyrotechniky z deseti různých stanovišť, a zapsat se tak do Guinnessovy knihy rekordů.

před 3 hodinami

V durynské metropoli Erfurtu demonstrují tisíce odpůrců AfD

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

před 6 hodinami

Ruská armáda

Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty

Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.

před 8 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou

První červencový víkend nepřinese rekordně teplé počasí, jaké panovalo během posledních červnových volných dnů. Návrat tropů se neočekává ani v druhé polovině příštího týdne. Maxima ale dosáhnou třicítky, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

včera

včera

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

včera

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy