Chorvatsko dnes vstoupilo do schengenského prostoru a eurozóny, slaví za účasti von der Leyenové

Chorvatský premiér Andrej Plenković dnes uvítal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou na hraničním přechodu se Slovinskem, aby společně oslavili vstup Chorvatska do schengenského prostoru volného pohybu. Závory na hraničních přechodech se zvedly úderem půlnoci. Země slaví také vstup do eurozóny a ministr financí a šéf centrální banky v Záhřebu symbolicky vybrali eura z bankomatu, informovala chorvatská média.

Chorvatsko se k dnešku stalo součástí schengenského prostoru a na hranicích se Slovinskem a Maďarskem proto byly zrušeny hraniční kontroly. Cesty Čechů do oblíbené prázdninové destinace se tak obejdou bez často mnohahodinového čekání na hranicích. Po vstupu do Schengenu a přijetí jednotné evropské měny má Záhřeb velká očekávání pokud jde o rozvoj cestovního ruchu, na němž ekonomika čtyřmilionové země z velké části stojí.

Von der Leyenová dnešek označila za historický den a důvod k oslavám a hrdosti, že lidé budou moci přecházet hranicí bez kontrol. "Je tu také zavedení eura. Chorvaté si budou navždy pamatovat den, kdy poprvé zaplatili eurem. Je to druhá světová měna, která nás ve světě činí silnějšími," dodala šéfka Evropské komise. Spolu s ní dorazila na hraniční přechod Obrežje/Bregana také slovinská prezidentka Nataša Pircová Musarová, která vyjádřila radost z toho, že mezi Slovinskem a Chorvatskem opět nebudou hraniční kontroly, jako tomu bylo v dobách bývalé Jugoslávie.

Po přesunu do Záhřebu by von der Leyenová a premiér Plenković měli na centrálním Náměstí bána Jelačiče vypít kávu a zaplatit za ni symbolicky eurem.

Chorvatsko se stalo 27. členem schengenského prostoru a kontroly byly zrušeny na více než 70 hraničních přechodech. Odpadají také při cestách lodí mezi Chorvatskem a Itálií. Letištní kontroly dokladů při cestování mezi zeměmi Schengenu a Chorvatskem skončí až k 26. březnu. Záhřeb zároveň převzal odpovědnost za přibližně 1350 kilometrů dlouhou novou vnější hranici schengenského prostoru s Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Černou Horou.

S dneškem začala v Chorvatsku také platit jednotná evropská měna euro. Ministr financí Marko Primorac tento krok oslavil s guvernérem centrální banky Borisem Vujčičem a oba z bankomatu vybrali po 50 eurech.

"Jsem hrdý, že jsme za méně než deset let od vstupu do Evropské unie dosáhli dalšího strategického cíle a že je Chorvatsko ode dneška také členem eurozóny," uvedl podle stanice N1 Primorac s tím, že euro představuje "pevný základ stability" v nynějších "bouřlivých dobách". Vujčić označil možnost výběru eur z chorvatského bankomatu za "skvělý pocit". "Budeme odolnější vůči krizím a přitažlivější pro investice a podnikání," dodal.

Podle stanice N1 bankomaty v hlavním městě Záhřebu přešly na eura bez potíží. Naopak výpadky hlásí několik mobilních aplikací internetového bankovnictví, uvedl Index.hr.

Eurozóna se rozšířila poprvé od roku 2015, kdy společnou měnu zavedla Litva. Chorvatsko se stalo jejím dvacátým členem. Směnný kurz pro zavedení eura je pevně stanovený: jedno euro činí 7,5345 kuny. Do 14. ledna 2023 platí přechodné období, během něhož bude stále možné platit kunami. Až do konce roku 2023 půjde kuny měnit zdarma v chorvatských bankách, finančních úřadech a poštovních pobočkách.

Související

Více souvisejících

Chorvatsko Ursula von der Leyenová EU (Evropská unie) eurozóna

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Tesla, ilustrační foto

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Po Suchém a Necidovi se vrací i Deli. Navíc se stará o to, aby i v Africe byla Slavia

Vedle zvučných posil se během tohoto letního přestupového období podařilo fotbalové pražské Slavii přivést i tři navrátilce. Už dříve příchozí Marka Suchého a Tomáše Necida v roli mentorů slávistického B-týmu nyní doplňuje obránce Simon Deli, který se do Edenu vrací po čtyřech letech. Zároveň je autorem projektu, v rámci něhož se Slavia rozrůstá do Afriky, konkrétně do Pobřeží slonoviny, kde bude nejen hráče skautovat, ale i materiálně jim pomáhat.

včera

včera

včera

včera

SK Slavia Praha, stadion v Edenu

Diouf se konečně dočkal. Senegalský obránce přestupuje za rekordní sumu do West Hamu

Poslední dny a týdny se čekalo, co bude nakonec s obráncem El Hadjim Malickem Dioufem. Jestli skutečně přestoupí, nebo i pro příští sezónu nadále zůstane v pražské Slavii. Nakonec se ale přeci jen Pražané dohodli s londýnským West Hamem na tom, že svého obránce na Ostrovy pošlou za celkovou přestupovou sumu ve výši 25 milionů eur (zhruba 625 milionů korun), což je v historii české ligy dosud nejvyšší cena, za kterou jakýkoli fotbalista z tuzemské soutěže odešel do zahraničí.

včera

včera

T-14 Armata (vývojové označení Objekt 148) je ruský tank nové generace postavený na základě platformy Armata. Vývoj byl zahájen v roce 2009, poprvé byly stroje z testovací série představeny 9. května 2015 na vojenské přehlídce na Rudém náměstí ke Dni vítězství., autor: Vitaly V. Kuzmin

Místo hrozivé zbraně jen symbol propagandy. Rusko tank Armata vychvalovalo do nebes, dodnes jej nenasadilo

Téměř tři a půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu zůstává nejnovější chlouba ruské armády – tank T-14 Armata – mimo skutečné boje. Přestože byl už před lety prezentován jako přelomová zbraň nové generace, na ukrajinském bojišti se objevil jen ve výjimečných a krátkodobých případech. To podle analytiků ukazuje na vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti uspět v ostrém nasazení.

včera

Lidé na Ukrajině, ilustrační foto

Rusko zavádí novou etapu hybridní války. Z Ukrajinců nevědomky dělá sebevražedné atentátníky

Devatenáctiletý Oleh z ukrajinského města Rivne si původně myslel, že našel snadný přivýdělek. Na Telegramu narazil na nabídku tisíce dolarů za prosté posprejování policejní stanice. Jak ale brzy zjistil, místo barvy převzal v tašce výbušninu, mobilní telefon a dráty. Nevědomky se stal součástí nebezpečné ruské sabotážní sítě, která cílí především na mladé Ukrajince – a to v rámci nové etapy tzv. hybridní války.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ze tří dnů jsou tři roky? Proč Rusko dosud neuspělo na Ukrajině? Podle expertů neumí válčit

Tři a půl roku po začátku tzv. „speciální vojenské operace“ se Rusko ocitá v hluboké vojenské krizi. Navzdory původním očekáváním o bleskovém dobytí Kyjeva během tří dnů a zjevné početní i technické převaze, se Kremlu podařilo ovládnout pouze necelých 20 procent ukrajinského území. Ztráty na ruské straně podle odhadů překročily hranici jednoho milionu padlých, zraněných a nezvěstných. Proč je tak obrovská armáda tak zoufale neefektivní?

včera

Ilustrační foto

Na Západě by neprošel, ve válkou zasažené zemi ale ukrajinský revoluční nástroj zachraňuje životy

Jak válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krutého a krvavého roku, bojiště odhaluje novou realitu: většina zranění už nevzniká přímým střetem, ale působením střepin – úlomků z dělostřeleckých granátů, min nebo dronů. Odborníci uvádějí, že až 80 procent všech zranění na frontě dnes tvoří právě střepinová poranění. Právě v této situaci se do popředí dostává jeden z nejpozoruhodnějších vynálezů současného konfliktu – ukrajinský magnetický extraktor.

včera

Ukrajinská půda plná smrtících pastí. Miny brání návratu k zemědělství i normálnímu životu

Ukrajina čelí tichému, ale mimořádně zákeřnému nepříteli: minám, které zůstaly ukryté v polích, lesích i městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne kráčí Viktoria Šynkar polem krok za krokem, pečlivě sleduje každý kousek půdy. Každý její pohyb může rozhodnout o životě – buď jejím, nebo životech lidí, kteří se sem jednou vrátí. Dřív byla kadeřnicí. Dnes je jednou z mnoha Ukrajinců, kteří místo nůžek používají detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, jež se podílejí na odminování země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy