Chorvatsko dnes vstoupilo do schengenského prostoru a eurozóny, slaví za účasti von der Leyenové

Chorvatský premiér Andrej Plenković dnes uvítal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou na hraničním přechodu se Slovinskem, aby společně oslavili vstup Chorvatska do schengenského prostoru volného pohybu. Závory na hraničních přechodech se zvedly úderem půlnoci. Země slaví také vstup do eurozóny a ministr financí a šéf centrální banky v Záhřebu symbolicky vybrali eura z bankomatu, informovala chorvatská média.

Chorvatsko se k dnešku stalo součástí schengenského prostoru a na hranicích se Slovinskem a Maďarskem proto byly zrušeny hraniční kontroly. Cesty Čechů do oblíbené prázdninové destinace se tak obejdou bez často mnohahodinového čekání na hranicích. Po vstupu do Schengenu a přijetí jednotné evropské měny má Záhřeb velká očekávání pokud jde o rozvoj cestovního ruchu, na němž ekonomika čtyřmilionové země z velké části stojí.

Von der Leyenová dnešek označila za historický den a důvod k oslavám a hrdosti, že lidé budou moci přecházet hranicí bez kontrol. "Je tu také zavedení eura. Chorvaté si budou navždy pamatovat den, kdy poprvé zaplatili eurem. Je to druhá světová měna, která nás ve světě činí silnějšími," dodala šéfka Evropské komise. Spolu s ní dorazila na hraniční přechod Obrežje/Bregana také slovinská prezidentka Nataša Pircová Musarová, která vyjádřila radost z toho, že mezi Slovinskem a Chorvatskem opět nebudou hraniční kontroly, jako tomu bylo v dobách bývalé Jugoslávie.

Po přesunu do Záhřebu by von der Leyenová a premiér Plenković měli na centrálním Náměstí bána Jelačiče vypít kávu a zaplatit za ni symbolicky eurem.

Chorvatsko se stalo 27. členem schengenského prostoru a kontroly byly zrušeny na více než 70 hraničních přechodech. Odpadají také při cestách lodí mezi Chorvatskem a Itálií. Letištní kontroly dokladů při cestování mezi zeměmi Schengenu a Chorvatskem skončí až k 26. březnu. Záhřeb zároveň převzal odpovědnost za přibližně 1350 kilometrů dlouhou novou vnější hranici schengenského prostoru s Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Černou Horou.

S dneškem začala v Chorvatsku také platit jednotná evropská měna euro. Ministr financí Marko Primorac tento krok oslavil s guvernérem centrální banky Borisem Vujčičem a oba z bankomatu vybrali po 50 eurech.

"Jsem hrdý, že jsme za méně než deset let od vstupu do Evropské unie dosáhli dalšího strategického cíle a že je Chorvatsko ode dneška také členem eurozóny," uvedl podle stanice N1 Primorac s tím, že euro představuje "pevný základ stability" v nynějších "bouřlivých dobách". Vujčić označil možnost výběru eur z chorvatského bankomatu za "skvělý pocit". "Budeme odolnější vůči krizím a přitažlivější pro investice a podnikání," dodal.

Podle stanice N1 bankomaty v hlavním městě Záhřebu přešly na eura bez potíží. Naopak výpadky hlásí několik mobilních aplikací internetového bankovnictví, uvedl Index.hr.

Eurozóna se rozšířila poprvé od roku 2015, kdy společnou měnu zavedla Litva. Chorvatsko se stalo jejím dvacátým členem. Směnný kurz pro zavedení eura je pevně stanovený: jedno euro činí 7,5345 kuny. Do 14. ledna 2023 platí přechodné období, během něhož bude stále možné platit kunami. Až do konce roku 2023 půjde kuny měnit zdarma v chorvatských bankách, finančních úřadech a poštovních pobočkách.

Související

Více souvisejících

Chorvatsko Ursula von der Leyenová EU (Evropská unie) eurozóna

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně

Až letos v červenci odstartuje nová sezóna tuzemské nejvyšší fotbalové soutěže, už se v jejím názvu neobjeví jméno sázkové kanceláře Fortuna, ale jejího konkurenta Chance. Právě tato sázková kancelář totiž vyhrála výběrové řízení na titulárního partnera první fotbalové ligy a díky tomu si tak tuzemský profesionální fotbal od příští sezóny dalších pět let přijde na čtvrtmiliardy ročně.

včera

Papežův zákon

RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu

Poté, co byl u nás snímek Papežův zákon uveden v rámci nesoutěžní sekce karlovarského festivalu, se dostává i do široké distribuce. Italský film se noří do temné historie církve a skrze příběh na základě skutečných událostí reflektuje krutost lidské manipulace, společenskou rozštěpenost i individuální osudy na pozadí velkých dějin.

včera

včera

Michal Koudelka

Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.

Příprava výstavby obnovitelných zdrojů energie ve vybraných lokalitách by v Česku neměla trvat déle než rok. K dosažení tohoto cíle má přispět vymezení tzv. akceleračních zón určených pro jejich výstavbu podle pravidel, která schválila vláda na středečním jednání. Navrhla také povýšení šéfa BIS Michala Koudelky do hodnosti generálmajora. 

včera

včera

Charles Leclerc

Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO

Neuvěřitelné se stává skutečností. Ferrari je jediným týmem, který nepřetržitě závodí v přední motoristické disciplíně od založení formule 1 v roce 1950. Žádný tým nezastává takovou tradici jako Scuderia. Tradice – kterou nyní Italové (částečně) boří.

včera

včera

Petr Rada, trenér

Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný

Původně vyslovený trest ze strany disciplinární komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) pro kouče druholigové pražské Dukly Petra Rady za rasistickou urážku vůči již bývalému kouči Brna Tomáši Poláchovi vyvolal velké debaty ve veřejném prostoru. Byl totiž rekordní, konkrétně osmiměsíční. Po verdiktu odvolací komise se ale bude moci pětašedesátiletý kouč vrátit na lavičku již po třech měsících. Zkrácení trestu i pro Duklu znamená, že se bude muset obejít bez Rady až do konce právě probíhající sezóny, jelikož zákaz činnosti mu nově vyprší až začátkem sezóny příští.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Krycí jméno ukrajinského vojáka „Niemachny“.

V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít

Ukrajinský voják přezdívaný „Niemachny“, který strávil 13 měsíců v ruském zajetí, promluvil o tom, co všechno prožil, když padl do zajetí po bojích o Azovstal v Mariupolu. „V kasárnách nás bylo hodně. Byla tam dvě patra a asi půl stovky plus-minus lidí. Spali jsme vlastně na sobě, na podlaze,“ vzpomíná. A dodává hned na začátku „Rusové se snažili přimět Ukrajince střílet do vlastních zajatců.“

včera

včera

včera

včera

Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci

Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy