KOMENTÁŘ | Česko dál říká společné evropské měně ne. Má to dnes ještě smysl?

Kdo sleduje finančně-ekonomické a politické zprávy z tuzemska i ze světa, nemohl být uprostřed třetího srpnového týdne roku 2022 výrazně překvapen po zveřejnění rozdílů výše inflace v ČR a v Evropě. Nynější data, třeba ta, která zveřejnila hlavní zpravodajská relace České televize v tzv. prime time, ukazují, že Česko má čtvrtou nejvyšší inflaci v Evropě. Před českou hodnotou znehodnocení peněz ve výši 17,3 procenta jsou už jen pobaltské státy. Nejsilnější ekonomika „sedmadvacítky“, tedy Německo, má za poslední rok inflaci ve výši 8,5 procenta a ve Francii je to dokonce jen necelých sedm procent. A zatímco v celé Evropské unii, tedy i zemích, které ani přes letité členství nebyly sto zavést společnou měnu euro, činila za poslední rok inflace 9,8 procenta, v těch zemích, které euro mají je to méně - 8,9 %. Otázka tedy zní: Opravdu je euro nevýhodné?

Už slyším fandy, ale i zavilé odpůrce společné evropské měny, jak vytahují z rukávu, podle nich, jedno argumentační eso za druhým. Ale nebojte se, nehodlám vás ani v těchto parných dnech trápit snášením čísel a faktů. „Nevyplatí se to, nemohli bychom pak řídit svoje zájmy, máme korunu a tím můžeme ovlivňovat hodnotu inflace a dalších klíčových makro ekonomických ukazatelů,“ zní často. Jenže ani prosté konstatování, že Česká republika je zemí paradoxů, na pořádnou odpověď nestačí. Ptejme se tedy, proč ani po desítkách let dohadování o tom, zda se má nebo nemá v tuzemsku zavést euro, se tak nestane, když… třeba jen ta inflace je v té partě s eurem oproti samostatným hráčům bez eura výrazně nižší? Nehledě na to, že i jak ukazují popisovaná data, lidi by s eurem nemuseli tolik platit a nebyla by taková drahota.

Ona argumentace o tom, proč NEmít euro tak nějak vždy v tuzemsku začínala (a možná i dodnes trvá) tím, že přijetím eura bychom ztratili samostatnou měnovou politiku České národní banky a stabilizační funkci samostatné české měny, a hlavně - s eurem bychom prý nemohli efektivně řešit aktuální stav veřejných financí. Možná, že se budete smát a ťukat si kvůli naivitě další otázky na čelo, ale chce se říct: No a co? Ale ještě nejsme na konci. Pak se totiž diskuse měnila s aktuálním odkazem na události ve světě. Nejdříve to bylo jen o výhodnosti, pak jsme nechtěli přijetím eura platit dluhy jiných (asi těch cizáků nebo koho), a nakonec do všeho vstoupily nejrůznější pandemie a neustále nejistý vývoj ekonomiky eurozóny.

Jen tak pro zajímavost, už několik let dozadu (ještě před vypuknutím covidových omezení) se nejen tuzemská, ale i četná evropská média pozastavovala nad tím, že Slováci zavedením eura začali dohánět ekonomiku eurozóny rychleji než Češi. „No a, byli přece víc vzadu, ne?“ řeknete si. Léto ale opravdu není ten správný čas na snášení ekonomických a finančních argumentů pro nebo proti euru. Jenže nikdo zatím moc nebere vážně v potaz ani zájmy firem, byť se většina politické reprezentace ohání v otázce (ne)přijetí eura zájmy lidí, výhodností jeho zavedení pro českou ekonomiku a dalšími zdánlivě „lidumilnými“ fakty, které nakonec Čechy od přijetí eura spíš odradí než naopak. Jenže - kdo ty lidi zaměstnává? A komu by prospělo nejvíce mít i v české ekonomice euro? Ano, ano, tušíte správně, milí čtenáři. Zaměstnavatelům, firmám a společnostem. A proč firmy euro chtějí a jejich zaměstnanci ne? To jsou ale paradoxy…

Zdá se proto, jako by euro bylo nějaké prokletí Čechů. TI jsou totiž už dost dlouho, ne-li pořád, největší odpůrci společné evropské měny. A i když budete mít jistě pravdu s řadou námitek proti všemu řečenému nebo možná jen s tím, že zavedením eura se ani česká ekonomika nedá jen tak spasit nebo raketově nastartovat, musíme mít na paměti, že třeba nemáme oproti takovému Dánsku či Švédsku, které si podržely vlastní měnu, ve velké míře jejich strategické ekonomické „výhody“. Evropská komise každý rok zpracovává průzkum, v rámci kterého zjišťuje postoj občanů k zavedení eura. Letos se úřady ptaly lidí v dubnu v Bulharsku, České republice, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Švédsku. A hádejte, milí čtenáři, kdo vyhrál? Tedy hru o největšího odmítače eura. Nebudu vás napínat. Česko stále patří mezi tři země s nejméně pozitivními názory na zavedení jednotné měny Evropské unie, společně s Bulharskem a Švédskem.

Může být, že přijetí či nepřijetí eura možná není tak zásadní věcí pro fungování společnosti a že tu máme řadu jiných důležitých otázek. A možná, že budou mít pravdu i ty zlé jazyky, které poukazují na to, že přece nikdo by zbytečně riskoval svou reputaci, když o euro národ nemá zájem. Jenže bez ohledu na všechny řeči o ztrátě samostatnosti, placení cizích dluhů a tak dále, se může rychle ukázat, že nebýt v tom správném týmu (třeba s těmi inflačními čísly) se nemusí těm, kvůli kterým nebyla žádná tuzemská vláda ochotna riskovat vlastní popularitu zavedením eura, nejen vyplatit, ale mohou na to všichni i zle doplatit. Právě čísla o rychlosti růstu inflace a její nominální výši mluví sama za sebe. Bez ohledu na to, co nás všechny tady bude stát samostatný boj s ní.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Euro (měna) EUR eurozóna inflace ČNB

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

včera

včera

Petr Pavel

Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu, podle které nemá žádné zdravotní potíže. Ošetřující lékař konstatoval, že Pavel je zdravotně plně způsobilý k vykonávání jedné z nejvyšších politických funkcí v zemi. 

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Bonnie Tyler

Zemřela legendární zpěvačka Bonnie Tyler

Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života. 

včera

Andy Burnham

V Británii fakticky začal výběr nového premiéra. Favorit je jasný

Ve Velké Británii právě dnes fakticky začíná výběr příštího ministerského předsedy, jenž nahradí současného premiéra Keira Starmera, jenž v červnu oznámil rezignaci. Labouristé ve čtvrtek odstartovali nominační proces pro volbu nového stranického lídra, informovala BBC. Favorit je jasný. 

včera

včera

Donald Trump

Trump tvrdí, že mu volali z Íránu. Teherán se prý chce dohodnout

Americký prezident Donald Trump po návratu domů ze summitu NATO v turecké Ankaře uvedl, že Írán opět žádá o uzavření mírové dohody. Teherán to oficiálně nepotvrdil. Nejnovější vývoj nastává poté, co Američané druhý den v řadě zasáhli desítky íránských cílů. 

včera

Babiš prozradil, co přednesl na summitu NATO. Česko hodlá navýšit obranné výdaje

Premiér Andrej Babiš (ANO) a lídři dalších 31 členských států NATO v závěrečné deklaraci summitu v Ankaře potvrdili pevný závazek ke kolektivní obraně a k transatlantické vazbě. Česko podle Babiše v příštím roce navýší rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Informoval o tom Úřad vlády po ukončení dvoudenního jednání. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy