KOMENTÁŘ | Česko dál říká společné evropské měně ne. Má to dnes ještě smysl?

Kdo sleduje finančně-ekonomické a politické zprávy z tuzemska i ze světa, nemohl být uprostřed třetího srpnového týdne roku 2022 výrazně překvapen po zveřejnění rozdílů výše inflace v ČR a v Evropě. Nynější data, třeba ta, která zveřejnila hlavní zpravodajská relace České televize v tzv. prime time, ukazují, že Česko má čtvrtou nejvyšší inflaci v Evropě. Před českou hodnotou znehodnocení peněz ve výši 17,3 procenta jsou už jen pobaltské státy. Nejsilnější ekonomika „sedmadvacítky“, tedy Německo, má za poslední rok inflaci ve výši 8,5 procenta a ve Francii je to dokonce jen necelých sedm procent. A zatímco v celé Evropské unii, tedy i zemích, které ani přes letité členství nebyly sto zavést společnou měnu euro, činila za poslední rok inflace 9,8 procenta, v těch zemích, které euro mají je to méně - 8,9 %. Otázka tedy zní: Opravdu je euro nevýhodné?

Už slyším fandy, ale i zavilé odpůrce společné evropské měny, jak vytahují z rukávu, podle nich, jedno argumentační eso za druhým. Ale nebojte se, nehodlám vás ani v těchto parných dnech trápit snášením čísel a faktů. „Nevyplatí se to, nemohli bychom pak řídit svoje zájmy, máme korunu a tím můžeme ovlivňovat hodnotu inflace a dalších klíčových makro ekonomických ukazatelů,“ zní často. Jenže ani prosté konstatování, že Česká republika je zemí paradoxů, na pořádnou odpověď nestačí. Ptejme se tedy, proč ani po desítkách let dohadování o tom, zda se má nebo nemá v tuzemsku zavést euro, se tak nestane, když… třeba jen ta inflace je v té partě s eurem oproti samostatným hráčům bez eura výrazně nižší? Nehledě na to, že i jak ukazují popisovaná data, lidi by s eurem nemuseli tolik platit a nebyla by taková drahota.

Ona argumentace o tom, proč NEmít euro tak nějak vždy v tuzemsku začínala (a možná i dodnes trvá) tím, že přijetím eura bychom ztratili samostatnou měnovou politiku České národní banky a stabilizační funkci samostatné české měny, a hlavně - s eurem bychom prý nemohli efektivně řešit aktuální stav veřejných financí. Možná, že se budete smát a ťukat si kvůli naivitě další otázky na čelo, ale chce se říct: No a co? Ale ještě nejsme na konci. Pak se totiž diskuse měnila s aktuálním odkazem na události ve světě. Nejdříve to bylo jen o výhodnosti, pak jsme nechtěli přijetím eura platit dluhy jiných (asi těch cizáků nebo koho), a nakonec do všeho vstoupily nejrůznější pandemie a neustále nejistý vývoj ekonomiky eurozóny.

Jen tak pro zajímavost, už několik let dozadu (ještě před vypuknutím covidových omezení) se nejen tuzemská, ale i četná evropská média pozastavovala nad tím, že Slováci zavedením eura začali dohánět ekonomiku eurozóny rychleji než Češi. „No a, byli přece víc vzadu, ne?“ řeknete si. Léto ale opravdu není ten správný čas na snášení ekonomických a finančních argumentů pro nebo proti euru. Jenže nikdo zatím moc nebere vážně v potaz ani zájmy firem, byť se většina politické reprezentace ohání v otázce (ne)přijetí eura zájmy lidí, výhodností jeho zavedení pro českou ekonomiku a dalšími zdánlivě „lidumilnými“ fakty, které nakonec Čechy od přijetí eura spíš odradí než naopak. Jenže - kdo ty lidi zaměstnává? A komu by prospělo nejvíce mít i v české ekonomice euro? Ano, ano, tušíte správně, milí čtenáři. Zaměstnavatelům, firmám a společnostem. A proč firmy euro chtějí a jejich zaměstnanci ne? To jsou ale paradoxy…

Zdá se proto, jako by euro bylo nějaké prokletí Čechů. TI jsou totiž už dost dlouho, ne-li pořád, největší odpůrci společné evropské měny. A i když budete mít jistě pravdu s řadou námitek proti všemu řečenému nebo možná jen s tím, že zavedením eura se ani česká ekonomika nedá jen tak spasit nebo raketově nastartovat, musíme mít na paměti, že třeba nemáme oproti takovému Dánsku či Švédsku, které si podržely vlastní měnu, ve velké míře jejich strategické ekonomické „výhody“. Evropská komise každý rok zpracovává průzkum, v rámci kterého zjišťuje postoj občanů k zavedení eura. Letos se úřady ptaly lidí v dubnu v Bulharsku, České republice, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Švédsku. A hádejte, milí čtenáři, kdo vyhrál? Tedy hru o největšího odmítače eura. Nebudu vás napínat. Česko stále patří mezi tři země s nejméně pozitivními názory na zavedení jednotné měny Evropské unie, společně s Bulharskem a Švédskem.

Může být, že přijetí či nepřijetí eura možná není tak zásadní věcí pro fungování společnosti a že tu máme řadu jiných důležitých otázek. A možná, že budou mít pravdu i ty zlé jazyky, které poukazují na to, že přece nikdo by zbytečně riskoval svou reputaci, když o euro národ nemá zájem. Jenže bez ohledu na všechny řeči o ztrátě samostatnosti, placení cizích dluhů a tak dále, se může rychle ukázat, že nebýt v tom správném týmu (třeba s těmi inflačními čísly) se nemusí těm, kvůli kterým nebyla žádná tuzemská vláda ochotna riskovat vlastní popularitu zavedením eura, nejen vyplatit, ale mohou na to všichni i zle doplatit. Právě čísla o rychlosti růstu inflace a její nominální výši mluví sama za sebe. Bez ohledu na to, co nás všechny tady bude stát samostatný boj s ní.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Euro (měna) EUR eurozóna inflace ČNB

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

včera

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

včera

6. srpna 2026 22:01

6. srpna 2026 20:10

6. srpna 2026 18:56

6. srpna 2026 18:03

6. srpna 2026 17:18

V NATO nikdy nebudeme, míní bývalý šéf ukrajinské armády Zalužnyj

Ukrajina se členem NATO nikdy nestane, míní bývalý vrchní velitel armády Valerij Zalužnyj. Vyjádřil se tak z pozice velvyslance ve Velké Británii na jednání ukrajinských diplomatů v Kyjevě. Představitele své země nabádal k tomu, aby se snažila uzavřít jiné aliance. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy