KOMENTÁŘ | Česko dál říká společné evropské měně ne. Má to dnes ještě smysl?

Kdo sleduje finančně-ekonomické a politické zprávy z tuzemska i ze světa, nemohl být uprostřed třetího srpnového týdne roku 2022 výrazně překvapen po zveřejnění rozdílů výše inflace v ČR a v Evropě. Nynější data, třeba ta, která zveřejnila hlavní zpravodajská relace České televize v tzv. prime time, ukazují, že Česko má čtvrtou nejvyšší inflaci v Evropě. Před českou hodnotou znehodnocení peněz ve výši 17,3 procenta jsou už jen pobaltské státy. Nejsilnější ekonomika „sedmadvacítky“, tedy Německo, má za poslední rok inflaci ve výši 8,5 procenta a ve Francii je to dokonce jen necelých sedm procent. A zatímco v celé Evropské unii, tedy i zemích, které ani přes letité členství nebyly sto zavést společnou měnu euro, činila za poslední rok inflace 9,8 procenta, v těch zemích, které euro mají je to méně - 8,9 %. Otázka tedy zní: Opravdu je euro nevýhodné?

Už slyším fandy, ale i zavilé odpůrce společné evropské měny, jak vytahují z rukávu, podle nich, jedno argumentační eso za druhým. Ale nebojte se, nehodlám vás ani v těchto parných dnech trápit snášením čísel a faktů. „Nevyplatí se to, nemohli bychom pak řídit svoje zájmy, máme korunu a tím můžeme ovlivňovat hodnotu inflace a dalších klíčových makro ekonomických ukazatelů,“ zní často. Jenže ani prosté konstatování, že Česká republika je zemí paradoxů, na pořádnou odpověď nestačí. Ptejme se tedy, proč ani po desítkách let dohadování o tom, zda se má nebo nemá v tuzemsku zavést euro, se tak nestane, když… třeba jen ta inflace je v té partě s eurem oproti samostatným hráčům bez eura výrazně nižší? Nehledě na to, že i jak ukazují popisovaná data, lidi by s eurem nemuseli tolik platit a nebyla by taková drahota.

Ona argumentace o tom, proč NEmít euro tak nějak vždy v tuzemsku začínala (a možná i dodnes trvá) tím, že přijetím eura bychom ztratili samostatnou měnovou politiku České národní banky a stabilizační funkci samostatné české měny, a hlavně - s eurem bychom prý nemohli efektivně řešit aktuální stav veřejných financí. Možná, že se budete smát a ťukat si kvůli naivitě další otázky na čelo, ale chce se říct: No a co? Ale ještě nejsme na konci. Pak se totiž diskuse měnila s aktuálním odkazem na události ve světě. Nejdříve to bylo jen o výhodnosti, pak jsme nechtěli přijetím eura platit dluhy jiných (asi těch cizáků nebo koho), a nakonec do všeho vstoupily nejrůznější pandemie a neustále nejistý vývoj ekonomiky eurozóny.

Jen tak pro zajímavost, už několik let dozadu (ještě před vypuknutím covidových omezení) se nejen tuzemská, ale i četná evropská média pozastavovala nad tím, že Slováci zavedením eura začali dohánět ekonomiku eurozóny rychleji než Češi. „No a, byli přece víc vzadu, ne?“ řeknete si. Léto ale opravdu není ten správný čas na snášení ekonomických a finančních argumentů pro nebo proti euru. Jenže nikdo zatím moc nebere vážně v potaz ani zájmy firem, byť se většina politické reprezentace ohání v otázce (ne)přijetí eura zájmy lidí, výhodností jeho zavedení pro českou ekonomiku a dalšími zdánlivě „lidumilnými“ fakty, které nakonec Čechy od přijetí eura spíš odradí než naopak. Jenže - kdo ty lidi zaměstnává? A komu by prospělo nejvíce mít i v české ekonomice euro? Ano, ano, tušíte správně, milí čtenáři. Zaměstnavatelům, firmám a společnostem. A proč firmy euro chtějí a jejich zaměstnanci ne? To jsou ale paradoxy…

Zdá se proto, jako by euro bylo nějaké prokletí Čechů. TI jsou totiž už dost dlouho, ne-li pořád, největší odpůrci společné evropské měny. A i když budete mít jistě pravdu s řadou námitek proti všemu řečenému nebo možná jen s tím, že zavedením eura se ani česká ekonomika nedá jen tak spasit nebo raketově nastartovat, musíme mít na paměti, že třeba nemáme oproti takovému Dánsku či Švédsku, které si podržely vlastní měnu, ve velké míře jejich strategické ekonomické „výhody“. Evropská komise každý rok zpracovává průzkum, v rámci kterého zjišťuje postoj občanů k zavedení eura. Letos se úřady ptaly lidí v dubnu v Bulharsku, České republice, Chorvatsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Švédsku. A hádejte, milí čtenáři, kdo vyhrál? Tedy hru o největšího odmítače eura. Nebudu vás napínat. Česko stále patří mezi tři země s nejméně pozitivními názory na zavedení jednotné měny Evropské unie, společně s Bulharskem a Švédskem.

Může být, že přijetí či nepřijetí eura možná není tak zásadní věcí pro fungování společnosti a že tu máme řadu jiných důležitých otázek. A možná, že budou mít pravdu i ty zlé jazyky, které poukazují na to, že přece nikdo by zbytečně riskoval svou reputaci, když o euro národ nemá zájem. Jenže bez ohledu na všechny řeči o ztrátě samostatnosti, placení cizích dluhů a tak dále, se může rychle ukázat, že nebýt v tom správném týmu (třeba s těmi inflačními čísly) se nemusí těm, kvůli kterým nebyla žádná tuzemská vláda ochotna riskovat vlastní popularitu zavedením eura, nejen vyplatit, ale mohou na to všichni i zle doplatit. Právě čísla o rychlosti růstu inflace a její nominální výši mluví sama za sebe. Bez ohledu na to, co nás všechny tady bude stát samostatný boj s ní.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  Euro (měna) ,  EUR ,  eurozóna ,  inflace ,  ČNB

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí: Tento týden se ochladí, teploty začnou klesat i pod nulu

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé podzimní počasí, které na mnoha místech doprovodí ranní mlhy, chladné noci a ojedinělé srážky včetně prvního sněhu na horách. Meteorologové vydali podrobnou předpověď pro nadcházející dny, během nichž se teploty přes den budou pohybovat nejčastěji mezi 10 a 19 stupni Celsia, zatímco rána místy přinesou i přízemní mrazíky.

včera

Brexit

Británie poprvé přiznala, že do hlasování o brexitu zasahovalo Rusko

Britský premiér Andy Burnham coby první vysoce postavený politik poprvé otevřeně prohlásil, že ruská rozvědka prokazatelně zasahovala do průběhu referenda o setrvání v Evropské unii v roce 2016. Toto vyjádření představuje významný posun v oficiálním postoji britské vlády k této kontroverzní historické události. Předseda vlády uvedl, že na tuto otázku obdržel jednoznačnou odpověď bezprostředně po svém nástupu do úřadu v Downing Street.

včera

Steve Witkoff

Odkup ruské ropy je jen začátek. Američtí diplomaté nabídli Rusku další rozsáhlé ústupky, píše NYT

Americký prezident Donald Trump v Bílém domě prohlásil, že by si Ukrajina měla zvolit nového prezidenta, a obvinil současné ukrajinské vedení ze záměrného vyvolávání globálních problémů prostřednictvím útoků na ruskou ropnou infrastrukturu. Trumpova administrativa navíc podle webu The New York Times nabídla Rusku rozsáhlé ústupky, týkající se například uvolnění finančních prostředků nebo prodeje podílu v ruském ropném gigantu Lukoil.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj opověděl Trumpovi: Když nám dá Rusko 60 dní, uspořádáme prezidentské volby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval na nedávné výzvy amerického protějšku k výměně ve vedení státu a uvedl, že o volbě představitelů rozhoduje výhradně ukrajinská společnost. Zároveň prohlásil, že Ukrajina by mohla uspořádat celonárodní volby, pokud by Rusko přistoupilo k celkovému příměří trvajícímu šedesát dnů. Podle jeho slov je takový krok podmíněn vytvořením bezpečných podmínek pro voliče a zastavením ruských útoků.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Praha je propadák, přiznal Babiš. Zklamání netají ani Macinka

Výsledky nedávných komunálních voleb přinesly vládnímu hnutí ANO výrazný neúspěch v hlavním městě, který představitelé strany označili za totální propadák. Zatímco na celostátní úrovni hnutí zaznamenalo vítězství v počtu hlasů a uspělo v řadě regionálních center, situace v Praze ukázala na hluboké neshody a ztrátu voličské podpory v metropoli.

včera

včera

Rijád

12 mrtvých, stovky zraněných. Hútíové provedli ničivý útok na letiště v Saúdské Arábii

Mezinárodní letiště Krále Chálida v saúdskoarabském Rijádu se stalo terčem ničivého útoku jemenské povstalecké skupiny Hútíů, který si vyžádal nejméně dvanáct lidských životů a přes tři sta zraněných. Úder na hlavní vzdušný přístav saúdskoarabské metropole představuje nejtragičtější incident vůči tomuto významnému spojenci Spojených států za více než deset let a třetí útok na stejné letiště během jednoho týdne.

včera

Donald Tusk

V Polsku hrozí podle policie atentát na Tuska. Varšava aktivuje bezpečnostní složky a svolává krizové jednání

Polsko se ocitlo v bezprecedentní bezpečnostní pohotovosti poté, co policie obdržela informaci o plánovaném atentátu na předsedu vlády Donalda Tuska a vicepremiéra a ministra obrany Władysława Kosiniaka-Kamysza. Oznámila to mluvčí ministerstva vnitra a správy Karolina Gałecka s tím, že úřady na tuto hrozbu reagují okamžitými a ráznými kroky na nejvyšší možné úrovni.

včera

Volby, ilustrační foto

Česko má po prvním kole 5 nových senátorů. Největší úspěch slavil STAN

Česko zná po úvodním kole letošních senátních jména první pětice zákonodárců, kteří si zajistili mandát v horní komoře Parlamentu hned v prvním pokusu díky zisku nadpoloviční většiny odevzdaných hlasů. O přízeň voličů usilovalo celkem 154 kandidátů a mandát obhajovalo 23 z 27 končících senátorů, přičemž v drtivé většině obvodů rozhodne až nadcházející druhé kolo, které se uskuteční v pátek 16. a sobotu 17. října.

včera

Ostrava

Komunální volby v Ostravě: Vítězné ANO ztratilo mandáty, SPD a Piráti propadli

V Ostravě skončilo sčítání hlasů v letošních komunálních volbách, které potvrdily pokračování dosavadního politického směřování v moravskoslezské metropoli. Volební účast dosáhla 35,03 procenta, což ukazuje na zdrženlivější zájem obyvatel o správu města ve srovnání s jinými regiony. Konečné výsledky ukázaly, že vítězství obhájilo hnutí ANO 2011, přestože zaznamenalo ztrátu dřívějších pozic.

včera

včera

Praha, ilustrační foto

Komunální volby v Praze vyhrál STAN, hnutí ANO přišlo o tři zastupitele

V Praze skončilo po sedmé hodině ranní sčítání hlasů v letošních komunálních volbách, které přinesly zcela mimořádně těsný souboj na čele politické scény hlavního města. Volební účast dosáhla 46,04 procenta a konečné výsledky ukázaly, že o přízeň voličů se svedl naprosto vyrovnaný boj mezi hnutím Starostové a nezávislí a tradiční koalicí SPOLU pro Prahu.

Aktualizováno 10. října 2026 23:59

Volby, ilustrační foto

Volby přinesly těsný souboj v Praze a zásadní zvrat v Ústí, ve Žďáru rozhodl jediný hlas

V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů. Celý průběh sčítání jsme pro vás sledovali online.

10. října 2026 23:54

Brno

Dominance ODS v Brně skončila. V Ostravě ANO ztratilo voliče

Sčítání hlasů v letošních komunálních a senátních volbách přináší po uzavření volebních místností finální obrysy rozložení politických sil ve velkých českých městech, kde se v některých případech schyluje k historickým změnám na radnicích. Zatímco v řadě obcí a menších měst dominují nezávislí kandidáti, moravské metropole Brno a Ostrava nabízejí velmi dramatické souboje, které ukazují na posuny voličských preferencí pod vlivem celostátní politiky.

10. října 2026 23:27

10. října 2026 23:09

Vít Rakušan

Starostové nechtěli úspěch v Praze zakřiknout. Naše vize má šanci, řekl Rakušan

Dlouho se u Starostů a nezávislých čekalo, než představitelé opozičního hnutí znovu předstoupili před novináře, aby reflektovali úspěch v Praze, kde všechno nasvědčuje tomu, že Petr Hlaváček by se mohl stát novým primátorem. Klíčová budou povolební jednání, která se povedou s dalšími třemi subjekty. STAN zároveň uspěl v hlavním městě i v senátních volbách. 

10. října 2026 23:08

Praha

Souboj o Prahu míří do finále. STAN směřuje k vítězství, Piráti ztrácí, Macinka neskrývá zklamání

Sčítání hlasů v komunálních volbách v hlavním městě Praze po sečtení dvou třetin okrsků přináší velmi vyrovnaný souboj o vítězství mezi hnutím STAN v čele s Petrem Hlaváčkem a koalicí Spolu pro Prahu vedenou Tomášem Portlíkem. Starostové a nezávislí si průběžně drží první místo se ziskem přibližně třiadvaceti procent hlasů, zatímco Spolu pro Prahu jim dýchá na záda s necelými jednadvaceti a půl procenta, přesto už porážku přiznalo.

10. října 2026 22:35

Začala 14. řada StarDance. Eben s Kostkovou potvrdili konec, nejlepší tanec předvedl Dyk

V České televizi odstartovala dlouho očekávaná čtrnáctá řada oblíbené taneční soutěže StarDance, která na parket přivedla deset známých osobností a jejich profesionální partnery. První živý přenos přinesl nejen napínavé taneční výkony a hodnocení odborné poroty, ale také oznámení zásadních změn. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy