Evropská centrální banka (ECB) představila nový přístup k měnové politice, který naznačují delší podporu ekonomice eurozóny. Základní úrokové sazby ECB zůstanou na rekordních minimech ještě déle, aby se inflace v eurozóně zvýšila na dvě procenta a setrvala tam i ve střednědobém horizontu. ECB to uvedla po dnešním zasedání Rady guvernérů.
Hlavní úroková sazba zůstává na rekordním minimu nula procent. Beze změny zůstaly také programy nákupů aktiv. Nouzový pandemický program označovaný PEPP má v současnosti k dispozici 1,85 bilionu eur (47,5 bilionu Kč) a v platnosti má být nejméně do března 2022.
ECB v přezkumu své měnové strategie zveřejněném tento měsíc zvýšila inflační cíl pro střednědobý horizont na dvě procenta. Cíl je symetrický, což znamená, že odchylky směrem dolů i nahoru od cíle jsou stejně nežádoucí. Dosud měla banka inflační cíl stanoven těsně pod dvěma procenty, což bylo podle některých analytiků zavádějící.
Dnes ECB uvedla, že nezvýší úroky dříve, dokud neuvidí, že inflace dosáhla jejího dvouprocentního cíle s dostatečným předstihem před koncem jejího projekčního horizontu a setrvá tam. Dříve ECB uváděla, že ponechá úroky na současné úrovni, dokud nebude spokojena s tím, že se inflační očekávání přibližují k jejímu cíli, a krátce předtím ukončí nákupy dluhopisů v rámci svého programu kvantitativního uvolňování.
V posledním desetiletí se inflace v eurozóně držela převážně pod dvěma procenty. Od pandemie nemoci covid-19 se pak výrazně vzdálila pod stanovený cíl.
Zpráva centrální banky posouvá očekávání prvního zvýšení úrokových sazeb v eurozóně od roku 2011 dál do budoucnosti. ECB podle vlastních odhadů očekává, že inflace nedosáhne dvouprocentního limitu nejméně v příštích dvou letech. Letos podle odhadů banky inflace vystoupí na 1,9 procenta, příští rok nicméně očekává její pokles na 1,5 procenta a v následujícím roce na 1,4 procenta.
Finanční trhy nepočítají se zvýšením úrokových sazeb nejméně tři roky, uvedla agentura Reuters.
Aktualizováno před 4 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
Související
Raiffeisen Bank čelí tlaku, aby opustila ruský trh
ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 4 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák