KOMENTÁŘ | Šest argumentů pro euro. Je reálné, že ho Česko přijme?

Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu vyzval k přijetí eura a jeho slova nezůstala bez odezvy. Tohle téma se znovu (pokolikáté už?) stala centrem veřejné debaty v naší zemi. A ta debata jede jako vždy do nesmyslných zatáček, ostatně jako vždy, když se v té naší nejen strdím oplývající, ale hlavně odborníky na všechno překypující zemi něco řeší. Na jedné straně se straší jak o život, na straně druhé se maluje nebe bez mráčku. Klasika. 

Tak já si k tomu připravil několik bodů.

Za prvé. Velmi se divím, co tu řešíme. K přijetí eura coby měny jsme se zavázali naším vstupem do Evropské unie už v roce 2004. Hlasovalo se o tom v referendu. Takže vůle občanů by se mohla jednou provždy považovat za prokázanou. 

Za druhé. Ano, necháme-li si korunu, budeme moci provádět vlastní měnovou politiku a moci si nalhávat, že jsme nezávislí. Je tu jedno velké ale. Totiž je sice hezké, že jste zemí s autonomní měnovou politikou, ale pokud ta není vykonávána správně, budete na tom o dost hůř, než všichni okolo. Loňský rok spolu s brutální inflací by v tomhle pohledu mohl napovědět.

Za třetí. Vlastní měna v globální ekonomice je jen symbol. Lpění na něčem, co nemá velký význam.  To, čím budeme platit nebo neplatit, je vlastně dost jedno, naše bohatství či chudoba na tom nezávisí. Podstatná je jiná věc, totiž schopnost téhle země být produktivní, přicházet s inovacemi, prostě a jednoduše zda i do budoucna dokážeme nabízet takové produkty a služby, o které bude zájem a někdo nám za ně zaplatí. 

Za čtvrté. Vyhýbat se přijetí eura ze strachu ze zdražování je nesmysl. Teď máme korunu a je u nás fakt draho, dokonce dráž, než v leckterém sousedním státě nejen na východě, ale i západě. Příčinou zdražování není měna, kterou platíme, ale nefunkční konkurence, kterou jsme v naší polistopadové éře skrze naše volené zástupce dopustili. 

Za páté. Transakční náklady směn korun za eura nejen při cestování, ale hlavně v obchodu, na kterém je česká ekonomika bytostně závislá, nejsou malé, stejně jako náklady na zajištění kursového rizika. Přijetí by každému z nás zjednodušilo život. Ale hlavně těm, kteří tu podnikají, obchodují a zaměstnávají lidi. 

Za šesté. Eurozóna dokáže nepochybně vzdorovat globálním spekulacím mnohem lépe, než malá ekonomika s vlastní měnou. Za období od května do listopadu ČNB na obranu koruny proti oslabování vydala v součtu 25,6 miliardy eur (614 miliard korun), jinými slovy pálila rezervy. Jestli hledáte jeden jediný racionální důvod pro euro, tady ho máte. 

Takže suma sumárum. 

K euru už jdeme, nenápadně a potichu, ale jdeme. Účtování v eurech, obchodování v eurech už máme. Protože to nejde jinak. A tak ve finále nestojíme před otázkou ekonomickou, ale politickou. Před politickým rozhodnutím, na kterém by snad tato vláda mohla najít shodu a odvahu. I když moc šancí tomu nedávám. Ale kdo ví. 

Osobně se pesimisticky obávám, že nakonec rozhodnou hlasy obyčejných lidí v průzkumech veřejného mínění a snahu o racionální volbu eura pošlou k ledu. Ty hlasy lidí se budou odvíjet od aktuální ekonomické situace a hlavně sentimentu nad něčím, co znají, tedy nad korunou. A přiznejme si, vzhledem k náladě lidí v post-covidové době, poté, co jsme si prošli energetickou krizí, zrovna optimismem neoplývají. Politikům to je jasné, navíc volby jsou za dveřmi. 

A tak o naší budoucnosti – a i o skrytém pálení stovek miliard v boji s globálními kapitálovými spekulanty, jak se to děje nyní, nakonec stejně rozhodnou lidi, kteří nevědí nic o ekonomice, natož té měnové, ale prostě nemají rádi změny. 

Moc rád bych se ale pletl. 

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář EUR CZK eurozóna Euro (měna) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa

Nebude to jen pět tisíc vojáků, naznačil americký prezident Donald Trump ohledně plánů na stažení armádních příslušníků z Německa. Spojené státy americké mají u našich sousedů svou nejpočetnější evropskou posádku. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Kometa Brno

Brněnskou Kometu bude opět trénovat majitel Zábranský. Klub představil posily

Tuzemská hokejová sezóna sotva skončila, v klubech se ale nezahálí a už se začínají připravovat na další sezónu. Platí to i pro brněnskou Kometu, která se stala dalším extraligovým klubem, který v těchto dnech oznamuje novinky nejen ve svém kádru, ale i v realizačním týmu. I tady totiž dochází ke změně na trenérských postech. Na trenérskou lavičku se totiž vrací po pěti letech klubový majitel Libor Zábranský, jemuž budou asistenty trenéři, kteří v uplynulé sezóně 2025/26 vedli Brno jako hlavní stratégové – Kamil Pokorný a Jiří Horáček. Coby další asistent se k nim ještě přidává Martin Erat.

včera

Aktualizováno včera

včera

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka

Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení

Ministerstvo práce a sociálních věcí společně s ČSSZ vnímá obavy zaměstnavatelů ze sankcí spojených s opožděným nebo chybným odesláním Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Cílem ministerstva není zaměstnavatele sankcionovat, ale zvládnout tuto zásadní změnu tak, aby v praxi skutečně fungovala.

včera

Donald Trump

Znechucený Trump znovu požaduje vyhazov moderátora Kimmela

Americký prezident Donald Trump po posledním pokusu o atentát zaútočil na moderátora jedné z populárních talk show Jimmyho Kimmela. Jeho zaměstnavatele vyzval, aby dotyčného vyhodil. Podle Trumpa se Kimmel dopustil výzvy k násilí vůči prezidentovi. 

včera

Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa

Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy