KOMENTÁŘ | Šest argumentů pro euro. Je reálné, že ho Česko přijme?

Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu vyzval k přijetí eura a jeho slova nezůstala bez odezvy. Tohle téma se znovu (pokolikáté už?) stala centrem veřejné debaty v naší zemi. A ta debata jede jako vždy do nesmyslných zatáček, ostatně jako vždy, když se v té naší nejen strdím oplývající, ale hlavně odborníky na všechno překypující zemi něco řeší. Na jedné straně se straší jak o život, na straně druhé se maluje nebe bez mráčku. Klasika. 

Tak já si k tomu připravil několik bodů.

Za prvé. Velmi se divím, co tu řešíme. K přijetí eura coby měny jsme se zavázali naším vstupem do Evropské unie už v roce 2004. Hlasovalo se o tom v referendu. Takže vůle občanů by se mohla jednou provždy považovat za prokázanou. 

Za druhé. Ano, necháme-li si korunu, budeme moci provádět vlastní měnovou politiku a moci si nalhávat, že jsme nezávislí. Je tu jedno velké ale. Totiž je sice hezké, že jste zemí s autonomní měnovou politikou, ale pokud ta není vykonávána správně, budete na tom o dost hůř, než všichni okolo. Loňský rok spolu s brutální inflací by v tomhle pohledu mohl napovědět.

Za třetí. Vlastní měna v globální ekonomice je jen symbol. Lpění na něčem, co nemá velký význam.  To, čím budeme platit nebo neplatit, je vlastně dost jedno, naše bohatství či chudoba na tom nezávisí. Podstatná je jiná věc, totiž schopnost téhle země být produktivní, přicházet s inovacemi, prostě a jednoduše zda i do budoucna dokážeme nabízet takové produkty a služby, o které bude zájem a někdo nám za ně zaplatí. 

Za čtvrté. Vyhýbat se přijetí eura ze strachu ze zdražování je nesmysl. Teď máme korunu a je u nás fakt draho, dokonce dráž, než v leckterém sousedním státě nejen na východě, ale i západě. Příčinou zdražování není měna, kterou platíme, ale nefunkční konkurence, kterou jsme v naší polistopadové éře skrze naše volené zástupce dopustili. 

Za páté. Transakční náklady směn korun za eura nejen při cestování, ale hlavně v obchodu, na kterém je česká ekonomika bytostně závislá, nejsou malé, stejně jako náklady na zajištění kursového rizika. Přijetí by každému z nás zjednodušilo život. Ale hlavně těm, kteří tu podnikají, obchodují a zaměstnávají lidi. 

Za šesté. Eurozóna dokáže nepochybně vzdorovat globálním spekulacím mnohem lépe, než malá ekonomika s vlastní měnou. Za období od května do listopadu ČNB na obranu koruny proti oslabování vydala v součtu 25,6 miliardy eur (614 miliard korun), jinými slovy pálila rezervy. Jestli hledáte jeden jediný racionální důvod pro euro, tady ho máte. 

Takže suma sumárum. 

K euru už jdeme, nenápadně a potichu, ale jdeme. Účtování v eurech, obchodování v eurech už máme. Protože to nejde jinak. A tak ve finále nestojíme před otázkou ekonomickou, ale politickou. Před politickým rozhodnutím, na kterém by snad tato vláda mohla najít shodu a odvahu. I když moc šancí tomu nedávám. Ale kdo ví. 

Osobně se pesimisticky obávám, že nakonec rozhodnou hlasy obyčejných lidí v průzkumech veřejného mínění a snahu o racionální volbu eura pošlou k ledu. Ty hlasy lidí se budou odvíjet od aktuální ekonomické situace a hlavně sentimentu nad něčím, co znají, tedy nad korunou. A přiznejme si, vzhledem k náladě lidí v post-covidové době, poté, co jsme si prošli energetickou krizí, zrovna optimismem neoplývají. Politikům to je jasné, navíc volby jsou za dveřmi. 

A tak o naší budoucnosti – a i o skrytém pálení stovek miliard v boji s globálními kapitálovými spekulanty, jak se to děje nyní, nakonec stejně rozhodnou lidi, kteří nevědí nic o ekonomice, natož té měnové, ale prostě nemají rádi změny. 

Moc rád bych se ale pletl. 

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář EUR CZK eurozóna Euro (měna) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

včera

Zuzana Mrázová

Ministryně pro místní rozvoj Mrázová byla napadena

Kriminalisté aktuálně prověřují incident, k němuž došlo o víkendu v Ústeckém kraji a jehož terčem se stala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Podle ranního oznámení policie čelila členka vlády slovnímu i fyzickému útoku ze strany čtyřiačtyřicetileté ženy.

včera

Elon Musk

Musk se stane prvním dolarovým trilionářem na světě. SpaceX míří na burzu

Vesmírná a technologická společnost SpaceX získala od finančních institucí 75 miliard dolarů (zhruba 56 miliard liber) před svým pátečním vstupem na burzu. Očekává se, že půjde o historicky nejhodnotnější debut na akciovém trhu. V hlášení pro americkou Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) firma uvedla, že prodala akcie v celkové hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž cena za jednu akcii byla stanovena na 135 dolarů.

včera

Kaja Kallasová

Kallasová se ostře ohradila proti zrušení svého úřadu. Tisícům zaměstnanců EU poslala rázný mail

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se ostře ohradila proti diskusím o možném zrušení či radikální reorganizaci Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). V interním e-mailu zaslaném pěti tisícům zaměstnanců unijní diplomatické služby zdůraznila, že instituce přináší celému bloku jasnou přidanou hodnotu, a to zejména v době, kdy v Evropě zuří plnohodnotná válka.

včera

princezna Badžrakitijábha

Zemřela princezna Bha. Budoucí thajská královna strávila poslední roky života v kómatu

Thajský královský palác oznámil, že ve věku 47 let zemřela princezna Badžrakitijábha, nejstarší dcera krále Mahá Vatčirálongkona. Princezna, v zemi známá jako princezna Bha, strávila téměř čtyři roky v kómatu. Hospitalizována byla od prosince 2022, kdy vážně onemocněla kvůli srdečním problémům, které se u ní projevily během výcviku jejích psů.

včera

Krym, ilustrační foto

Ukrajinská armáda zničila při útoku na most desítky vojenských vozidel. Chce odstřihnout Rusko od Krymu

Ukrajinská armáda oznámila, že se jí podařilo zničit padesát ruských vojenských vozidel při masivním úderu na Armjanský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninskou Ukrajinou. Podle vyjádření ukrajinského prvního samostatného útočného pluku Da Vinci útok zcela ochromil klíčovou zásobovací trasu ruských jednotek a vyřadil most z provozu. Kyjev uvádí, že zasažená vozidla byla naložena municí a palivem určeným pro nasazení v oblasti Záporožské oblasti.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Ukončili jsme válku s Íránem, prohlásil Trump. K žádné dohodě zatím nedošlo, reaguje Teherán

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Washington a Teherán jsou velmi blízko podepsání mírové dohody, která by mohla ukončit současný válečný konflikt. Podle jeho slov bylo dosažení dohody hlavním důvodem, proč se rozhodl zrušit třetí noc po sobě plánované raketové údery a bombardování Íránu. Trump novinářům sdělil, že k finálnímu stvrzení ujednání zbývá v následujících dnech pouze dokončit dokumentaci, přičemž samotný podpisový ceremoniál se pravděpodobně uskuteční v Evropě. Podle něj tak válka s Íránem prakticky skončila.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Česko - Jižní Korea 1:2. Kapitán Krejčí skóroval, Korejci předvedli obrat

Češi v prvním zápase na letošním mistrovství světa ve fotbale sahali po bodovém zisku, proti Jižní Koreji dokonce několik minut vedli. Nakonec ale nezískali ani bod, protože reprezentaci asijské země se podařilo skóre otočit. Národní tým tak bude doufat, že vyhraje alespoň jeden ze dvou zbývajících zápasů ve skupině. 

11. června 2026 21:03

11. června 2026 20:17

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

11. června 2026 19:45

Amerika zůstane bezbranná? Rakety bleskově dochází, Trumpa čeká ostrá debata se zbrojaři

Představitelé obranného průmyslu se připravují na schůzku s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě, která by se měla uskutečnit koncem tohoto týdne. Podle zdrojů obeznámených s detaily jednání se očekává velmi ostrá debata, neboť ve Washingtonu sílí obavy z tenčících se zásob amerických raket.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy