KOMENTÁŘ | Šest argumentů pro euro. Je reálné, že ho Česko přijme?

Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu vyzval k přijetí eura a jeho slova nezůstala bez odezvy. Tohle téma se znovu (pokolikáté už?) stala centrem veřejné debaty v naší zemi. A ta debata jede jako vždy do nesmyslných zatáček, ostatně jako vždy, když se v té naší nejen strdím oplývající, ale hlavně odborníky na všechno překypující zemi něco řeší. Na jedné straně se straší jak o život, na straně druhé se maluje nebe bez mráčku. Klasika. 

Tak já si k tomu připravil několik bodů.

Za prvé. Velmi se divím, co tu řešíme. K přijetí eura coby měny jsme se zavázali naším vstupem do Evropské unie už v roce 2004. Hlasovalo se o tom v referendu. Takže vůle občanů by se mohla jednou provždy považovat za prokázanou. 

Za druhé. Ano, necháme-li si korunu, budeme moci provádět vlastní měnovou politiku a moci si nalhávat, že jsme nezávislí. Je tu jedno velké ale. Totiž je sice hezké, že jste zemí s autonomní měnovou politikou, ale pokud ta není vykonávána správně, budete na tom o dost hůř, než všichni okolo. Loňský rok spolu s brutální inflací by v tomhle pohledu mohl napovědět.

Za třetí. Vlastní měna v globální ekonomice je jen symbol. Lpění na něčem, co nemá velký význam.  To, čím budeme platit nebo neplatit, je vlastně dost jedno, naše bohatství či chudoba na tom nezávisí. Podstatná je jiná věc, totiž schopnost téhle země být produktivní, přicházet s inovacemi, prostě a jednoduše zda i do budoucna dokážeme nabízet takové produkty a služby, o které bude zájem a někdo nám za ně zaplatí. 

Za čtvrté. Vyhýbat se přijetí eura ze strachu ze zdražování je nesmysl. Teď máme korunu a je u nás fakt draho, dokonce dráž, než v leckterém sousedním státě nejen na východě, ale i západě. Příčinou zdražování není měna, kterou platíme, ale nefunkční konkurence, kterou jsme v naší polistopadové éře skrze naše volené zástupce dopustili. 

Za páté. Transakční náklady směn korun za eura nejen při cestování, ale hlavně v obchodu, na kterém je česká ekonomika bytostně závislá, nejsou malé, stejně jako náklady na zajištění kursového rizika. Přijetí by každému z nás zjednodušilo život. Ale hlavně těm, kteří tu podnikají, obchodují a zaměstnávají lidi. 

Za šesté. Eurozóna dokáže nepochybně vzdorovat globálním spekulacím mnohem lépe, než malá ekonomika s vlastní měnou. Za období od května do listopadu ČNB na obranu koruny proti oslabování vydala v součtu 25,6 miliardy eur (614 miliard korun), jinými slovy pálila rezervy. Jestli hledáte jeden jediný racionální důvod pro euro, tady ho máte. 

Takže suma sumárum. 

K euru už jdeme, nenápadně a potichu, ale jdeme. Účtování v eurech, obchodování v eurech už máme. Protože to nejde jinak. A tak ve finále nestojíme před otázkou ekonomickou, ale politickou. Před politickým rozhodnutím, na kterém by snad tato vláda mohla najít shodu a odvahu. I když moc šancí tomu nedávám. Ale kdo ví. 

Osobně se pesimisticky obávám, že nakonec rozhodnou hlasy obyčejných lidí v průzkumech veřejného mínění a snahu o racionální volbu eura pošlou k ledu. Ty hlasy lidí se budou odvíjet od aktuální ekonomické situace a hlavně sentimentu nad něčím, co znají, tedy nad korunou. A přiznejme si, vzhledem k náladě lidí v post-covidové době, poté, co jsme si prošli energetickou krizí, zrovna optimismem neoplývají. Politikům to je jasné, navíc volby jsou za dveřmi. 

A tak o naší budoucnosti – a i o skrytém pálení stovek miliard v boji s globálními kapitálovými spekulanty, jak se to děje nyní, nakonec stejně rozhodnou lidi, kteří nevědí nic o ekonomice, natož té měnové, ale prostě nemají rádi změny. 

Moc rád bych se ale pletl. 

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář EUR CZK eurozóna Euro (měna) EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

UH-1Y Venom

Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů

Armáda poskytla další informace k dnešnímu tragickému pádu vrtulníku UH-1Y Venom s pěti osobami na palubě. K nehodě došlo po poledni na základně v Náměšti nad Oslavou. Jeden voják zemřel, čtyři další utrpěli zranění. Stroj podle dosavadních zjištění padal desítky metrů. 

před 2 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League

Jedna z největších hvězd českého fotbalu současnosti a jedna z opor reprezentace Pavel Šulc by mohl ještě před začátkem nové sezóny 2026/27 změnit své působiště. Dosavadní zaměstnavatel českého záložníka Lyon se totiž potýká s finančními problémy a tak není divu, že chce svou situaci řešit i prostřednictvím prodeje svých hráčů. V případě Šulce se v poslední době mluví o zvýšeném zájmu ze strany anglického Leedsu, účastníka Premier League, přičemž částka, za kterou by na Ostrovy mohl Šulc odejít se pohybuje kolem 25 milionů eur (v přepočtu zhruba 600 milionů korun).

před 3 hodinami

před 3 hodinami

R. James Woolsey

Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů

Ve věku osmdesáti čtyř let zemřel bývalý ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) R. James Woolsey, který stál v čele agentury v klíčovém období po skončení studené války. Někdejší vysoký bezpečnostní činitel skonal ve svém domě ve Washingtonu v důsledku mozkové mrtvice. Zprávu o jeho úmrtí potvrdila jeho manželka Conchita Sarnoff Woolseyová.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zřícený vojenský stroj UH-1Y Venom

V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě

Vojenskou základnou v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku otřásla ve čtvrtek kolem poledne tragická událost. V areálu 22. základny vrtulníkového letectva došlo k havárii víceúčelového armádního vrtulníku UH-1Y Venom. Na palubě stroje se v momentě pádu nacházela pětičlenná vojenská posádka. Neštěstí si vyžádalo jeden lidský život.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy

Po úterním zásahu na pražském magistrátu zahájili kriminalisté trestní stíhání šesti fyzických a dvou právnických osob.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy