PŮVODNÍ ZPRÁVA | Žloutenka je na vzestupu, letos v Česku zabila už 10 lidí. Šíří se také svrab a spalničky

Letní měsíce přinášejí zvýšené riziko infekčních onemocnění, na která veřejnost často zapomíná. Podle mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánky Čechové by se lidé měli více zajímat například o klíšťovou encefalitidu. „Proti které jednoznačně chrání jen očkování, ale mnozí lidé infekci přenášenou klíšťaty neustále podceňují, ačkoli může zanechat vážné zdravotní následky,“ uvedla. K 1. červenci bylo v Česku nahlášeno již 167 případů tohoto onemocnění.

Čechová zároveň připomněla, že pozornost si zaslouží i další virové infekce, včetně spalniček, u nichž bylo k témuž datu hlášeno rovných 30 případů. Přestože se jedná o nemoc, proti které je v Česku zavedeno povinné očkování, pokles proočkovanosti v dětské populaci zvyšuje riziko návratu této vysoce nakažlivé choroby. „Jde ale o nemoc, na kterou máme zavedeno povinné očkování,“ připomněla mluvčí SZÚ.

Nemoc špinavých rukou na vzestupu

Virová hepatitida typu A, známá jako nemoc špinavých rukou, v Česku výrazně přibývá a SZÚ znovu upozorňuje na nutnost prevence. „V roce 2024 dosáhl počet potvrzených onemocnění virovou hepatitidou A v ČR celkem 636 případů, byla zaznamenána dvě úmrtí v souvislosti s onemocněním VHA. Případy byly zaznamenány ve všech krajích ČR a ve všech věkových skupinách,“ uvedla mluvčí Čechová. Letos je situace ještě vážnější. „Do 21. 7. 2025 je nahlášeno již 928 případů onemocnění včetně deseti úmrtí,“ dodala.

Čechová upozornila, že virus má dlouhou inkubační dobu, a to 15 až 50 dní. „Období nakažlivosti začíná již ve druhé polovině inkubační doby, kdy je virus přítomen ve stolici – tedy 1 až 2 týdny před začátkem onemocnění – a trvá 1 až 2 týdny po začátku onemocnění,“ přiblížila.

Nemoc se navíc šíří snadno, protože mnoho nakažených nemá žádné příznaky. „Většina případů onemocnění může probíhat bezpříznakově. Znamená to tedy, že se nemoc velmi snadno šíří, stačí nedodržovat základní hygienické návyky, počínaje častou a důkladnou hygienou rukou,“ zdůraznila mluvčí.

VHA se nejčastěji šíří mezi dětmi a mladými lidmi. „Infekce bývá označována za nemoc špinavých rukou. Právě mezi dětmi a mladými lidmi, v kolektivech, je asi nejsložitější uhlídat důslednou hygienu a mytí rukou. Největší problém to bývá u malých dětí, v sociálně vyloučených komunitách, ale i u lidí bez domova, na ubytovnách a podobně,“ uvedla Čechová.

Virus však ohrožuje i dospělé. „Přenos hepatitidy je možný také znečištěnými předměty, jako jsou například kliky dveří nebo madla v dopravních prostředcích, zkrátka lidmi často dotýkaná místa a předměty, na kterých virus ulpí,“ varovala.

Za nejúčinnější ochranu je považováno očkování. „Očkování je doporučováno zejména osobám vystaveným zvýšenému riziku nákazy hepatitidou A v rámci svého povolání, dále cestujícím do oblastí s vysokým výskytem této infekce, osobám s chronickým onemocněním jater, blízkým kontaktům s nemocnými, stejně jako osobám s rizikovým chováním umožňujícím šíření viru,“ uvedla mluvčí.

Bezpečné a účinné vakcíny jsou dostupné jak pro kojence, tak pro dospělé. „Očkování proti virové hepatitidě A ale nepatří, s výjimkou zákonem stanovených zaměstnanců a příslušníků základních složek integrovaného záchranného systému, mezi očkování hrazená státem. Většina zdravotních pojišťoven na něj ale přispívá,“ doplnila.

Kromě očkování zůstává klíčová prevence a dodržování hygienických pravidel. „Připomínáme opakovaně zejména rizika konzumace závadné pitné vody a potravin,“ zdůraznila Čechová. Zvýšenou opatrnost doporučuje i při cestách do zahraničí. „Při cestách do exotických zemí se pak nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu ani k čištění zubů, k těmto účelům je vhodné požívat vodu balenou. Dobré je se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravy potravy v exotických zemích: ‚Převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být‘,“ uzavřela mluvčí SZÚ.

Invaze pod kůží

Počet případů svrabu v České republice prudce roste a hygienici bijí na poplach. Jen za červen překročil počet hlášených infekcí zákožkou svrabovou hranici pěti tisíc. „Jednoznačnou příčinu nárůstu onemocnění svrabem neznáme, většinou působí více faktorů. Menší epidemie se cyklicky vracejí a tyto cykly nemají jednoznačné vysvětlení,“ uvedla mluvčí SZÚ.

Svrab se podle ní v poslední době šíří nejen v Česku. „Podle informací z terénu a od kolegů lze konstatovat, že případů svrabu přibývá nejen v ČR. K nejčastěji postiženým skupinám patří například senioři a personál zařízení pečovatelských pobytových služeb a děti od školního věku až po adolescenty,“ popsala.

Parazit, který způsobuje svrab, se zavrtává do lidské kůže, kde tvoří chodbičky a klade vajíčka. „Je tak příčinou velmi nepříjemných kožních problémů,“ upozornila Čechová. Přenos probíhá přímým tělesným kontaktem, nebo prostřednictvím kontaminovaných předmětů – například ložního prádla či oblečení.

„Stačí například použít stejný ručník jako nemocná osoba, v prostředí škol si třeba půjčit spolužákovu bundu, rukavice, ve společné šatně naházet oblečení na jednu hromadu. Zákožka svrabová na kontaminovaném předmětu ve vhodném prostředí přežívá 1 až 3 dny a do kůže svého nového hostitele se dokáže zavrtat za pouhé 2–3 minuty!“ varovala.

Onemocnění zůstává nakažlivé, dokud jsou v kůži pacienta přítomny živé zákožky a vajíčka. „Končí po řádně provedené antiskabiézní kúře a po všech důkladně provedených hygienických opatřeních, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy či reinfestaci,“ zdůraznila Čechová. Upozornila také, že osoby, které již svrab prodělaly, jsou k opětovné nákaze náchylnější – stejně jako lidé s oslabenou imunitou.

Mezi rizikové faktory podle SZÚ patří přelidnění, nízká úroveň hygieny, podvýživa, migrace nebo život v institucích. Léčba spočívá v opakované aplikaci antiskabietik na celé tělo, u malých dětí včetně obličeje a hlavy. „Po každé fázi kúry je nutné vyměnit prádlo, povlečení i ručníky a vše vyprat, vyvařit nebo přežehlit na nejvyšší teplotu,“ připomněla mluvčí.

V kolektivních zařízeních je podle ní nezbytné izolovat nakažené a přistupovat k péči bariérově. „Krémy a masti užívané pacientem je nutné zničit, protože roztoči v nich mohou přežívat až sedm dní,“ dodala Čechová.

Návrat spalniček?

Pro dosažení kolektivní imunity proti spalničkám by mělo být očkováno alespoň 95 % dětí dvěma dávkami vakcíny. V České republice však aktuálně dosahuje proočkovanost jen přibližně 88 % u dětí narozených v roce 2020, jak varovala Čechová. Nižší míra očkování zvyšuje riziko šíření této vysoce nakažlivé nemoci, která může mít zvláště u malých dětí vážný průběh.

„Nejohroženější věkovou skupinou jsou malé děti, u kterých může mít onemocnění dost komplikovaný průběh vedoucí až k hospitalizaci,“ uvedla mluvčí SZÚ. Spalničky jsou virové onemocnění bez specifického léku. Léčba nekomplikovaných případů spočívá v tlumení příznaků – podávají se léky na horečku, rýmu a kašel, doporučuje se klid na lůžku a dostatek tekutin.

U komplikovaných případů může podle SZÚ dojít k zánětu středního ucha, plic či průjmům, které často vyžadují léčbu antibiotiky kvůli bakteriální infekci. V nejtěžších případech dochází k postižení centrálního nervového systému, jako je zánět mozku nebo mozkových blan. „Takové případy si často vyžádají hospitalizaci na jednotkách intenzivní péče,“ doplnila Čechová.

Problémy řeší i Praha

Situace ohledně virové hepatitidy A je v hlavním městě mimořádně vážná. Podle Krajské hygienické stanice Praha letos metropole eviduje nejvyšší počet případů ze všech regionů v zemi. „Co se týče Prahy, řešíme velký nárůst onemocnění žloutenky typu A. Loni za celý rok v Praze onemocnělo touto nemocí 37 lidí, letos jich evidujeme již více než 300,“ uvedla pro EuroZprávy.cz mluvčí pražských hygieniků Petra Batók.

Pražská hygiena podle ní v reakci na situaci nařídila lékařský dohled více než dvěma tisícům osob, které přišly do kontaktu s nakaženými. „Zajistili jsme očkování asi čtyřem stům osobám, které se pohybují v rizikovém prostředí – lidem bez domova a terénním pracovníkům neziskových organizací a magistrátu, kteří s těmito lidmi pracují,“ doplnila.

Zvýšenou opatrnost hygienici doporučují i v souvislosti s dalšími letními nákazami. „V letním období se pravidelně zvyšuje počet onemocnění salmonelózou, kampylobakteriózou a jinými střevními onemocněními,“ upozornila Batók. Obzvlášť varovala před klíšťaty, která mohou přenášet závažná onemocnění. „Je také potřeba si dát pozor na klíšťata, která jsou přenašeči závažných infekčních onemocnění – lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy,“ uzavřela.