Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření

Podle oficiálního vyjádření ruských orgánů nebyly ve vzorcích odebraných zesnulé laboratorní pracovnici zjištěny žádné mikroorganismy související s její profesní činností. V regionu podle Rospotrebnadzoru nehrozí žádné epidemické riziko a prověrky neodhalily žádné nouzové situace týkající se patogenů. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil zprávy o výskytu moru za nepravdivé a zdůraznil, že Moskva se světovými zdravotnickými orgány komunikuje.

I přes ujišťování ruské strany zavedly místní úřady přísná preventivní opatření. Do izolace a pod zdravotní dohled se dostalo téměř dvě stě lidí, kteří přišli se zesnulou do kontaktu, a několik nemocnic bylo uvrženo do karantény. Rospotrebnadzor dodal, že tato opatření byla přijata výhradně s ohledem na povahu práce zesnulé vědkyně a monitoring naprosté většiny kontaktů neodhalil žádné další případy infekce.

Světová zdravotnická organizace kontaktovala ruské úřady s žádostí o podrobné informace na základě mezinárodních zdravotnických předpisů. Moskva odpověděla až po překročení stanovené čtyřiadvacetihodinové lhůty a uvedla, že v Irkutsku nebyl žádný případ moru zaznamenán. Představitelé zdravotnické organizace však upozorňují, že stále nemají k dispozici úplný obraz události ani podrobnosti o provedených testech, což znemožňuje vypracovat kompletní vyhodnocení rizik.

Na větší transparentnost ze strany Ruska naléhají také zástupci Evropské unie a Spojených států. Mluvčí Evropské komise Eva Hrnčířová zdůraznila, že celý svět čeká na přesné údaje, které jsou nezbytné pro posouzení možných přeshraničních dopadů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil nedostatek informací za neodpovědný a Washington zaslal Moskvě formální diplomatickou nótu, v níž připomněl její mezinárodní právní závazky. O situaci plánuje s ruským prezidentem Vladimírem Putinem jednat i americký prezident Donald Trump.

Nedůvěra mezinárodního společenství k oficiálním vyjádřením Moskvy podle webu Politico pramení z historických zkušeností s utajováním podobných krizí. V roce 1979 Sovětský svaz zamlčoval havárii v tajné laboratoři na výrobu biologických zbraní ve Sverdlovsku, při níž po úniku antraxu zemřely desítky lidí, a událost tehdy sváděl na konzumaci závadného masa. Obdobný přístup úřady zvolily také při jaderné havárii v Černobylu v roce 1986 nebo při vyšetřování epidemie alopecie u dětí v Černovicích v roce 1988.

Sklon k zlehčování či zamlčování veřejných hrozeb se podle odborníků projevoval i v novodobé historii, například při počátečním zvládání epidemie viru HIV nebo při podhodnocování obětí během pandemie onemocnění covid-19. Způsob, jakým ruské orgány informují o současném případu v Irkutské oblasti, tak podle evropských činitelů opět vyvolává spekulace a ztěžuje přijímání adekvátních preventivních opatření na mezinárodní úrovni.