Trhy pod Trumpem lámou rekordy, čeká je ale klíčová zkouška

Na první pohled může situace vypadat optimisticky. Akcie rostou, bitcoin dosáhl rekordní výše nad 123 000 dolarů a dluhopisy se zotavily. Výkyvy v cenách ropy ustoupily a globální trhy si zachovávají pozoruhodnou odolnost navzdory geopolitickému napětí, obchodním sporům a sporům o nezávislost americké centrální banky.

Podle analytiků z Charles Schwab je současné dění na burze učebnicovým příkladem toho, jak býčí trhy překonávají „zeď obav“. V pozadí totiž stále číhá řada rizik – a jedním z hlavních je nejistota kolem Trumpovy obchodní politiky.

Prezidentovy nové celní hrozby, které by měly vstoupit v platnost 1. srpna, trh zatím víceméně ignoruje. Investoři totiž věří, že opatření budou buď odložena, nebo změkčena. „Zásadním faktorem pro trhy je předpoklad, že navržené tarify nebudou trvalé,“ uvedl Thierry Wizman z Macquarie Group.

Strategové LPL Financial označili současné zotavení trhů od dubnových minim za „jeden z nejprudších a nejsvižnějších návratů po korekci v historii akciového trhu“. Jenže tak prudký růst vyvolává otázky ohledně jeho udržitelnosti.

Index S&P 500 od nástupu Donalda Trumpa do úřadu vzrostl o 5,2 %. Prezident růst trhů opakovaně komentoval a označil svou celní politiku za „dobře přijatou“. Také investoři z BlackRock potvrzují, že „zmírnění počátečních oznámení o clech“ odstranilo nejčernější scénáře ohledně růstu a inflace, čímž pomohlo trhům k posílení.

Významnou roli v rally hrála podle Steva Sosnicka z Interactive Brokers také psychologická složka – efekt „FOMO“ (fear of missing out, tedy strach z promeškání příležitosti). Investoři sázejí na to, že Trump své výhružky nesplní, což zatím fungovalo.

Kromě akcií prudce posílil také bitcoin, který minulý týden překonal hranici 123 000 dolarů. Kryptoměnový trh reagoval na návrhy nové regulace, kterou předkládají republikáni v Kongresu. Mezitím klesá hodnota amerického dolaru, který ztratil od Trumpova nástupu téměř 11 % vůči hlavním světovým měnám.

Drahé kovy jako zlato a stříbro stoupají – letos již o 30 % a 35 %. Slouží jako zajištění proti nejistotě vyvolané americkou obchodní politikou. Odborníci z Capital Economics však varují, že Trumpův nepředvídatelný přístup k obchodním vztahům a opakované útoky na Federální rezervní systém mohou trhy destabilizovat.

Za pozornost stojí i to, kdo stojí za aktuální vlnou nákupů. V posledních týdnech to byli především drobní investoři – jednotlivci, nikoliv velké instituce. Podle Barclays nalili retailoví investoři do globálních akcií přes 50 miliard dolarů jen za poslední měsíc.

Zisky jsou skutečně impozantní. Od dubnového dna vzrostl index S&P 500 o téměř 27 %, technologický Nasdaq přidal 37 % a menší Nasdaq 100 už 62 dní nepoklesl pod svůj 20denní klouzavý průměr – to je druhá nejdelší série od roku 1999.

Rostoucí chuť riskovat potvrdil i červencový průzkum Bank of America, který ukázal na nejsilnější růst optimismu mezi globálními správci fondů od února. Wall Street tak pomalu přechází z defenzivy zpět do akce.

Ekonom Ethan Harris popsal Trumpovu strategii jako „neustálé zkoušení hranic“ – prezident podle něj pravidelně testuje, co si může dovolit. „Oznámení cílí na efekt. Přijdou hrozby, částečné ústupy a pak nové hrozby,“ napsal.

Zatímco se trhy drží poblíž historických maxim, srpnový termín tarifů představuje zásadní zkoušku. Otázkou je, zda se burza stane nástrojem odporu proti další eskalaci obchodní války – nebo zůstane pasivní.

Jak poznamenal Harris: „Obligace se možná začínají chovat jako trade war vigilanti. Ale co akciové trhy? Začnou se bránit, nebo zůstanou netečné?“